Saving That Which Was Lost [Záchrana toho, co se ztratilo], Michael T. Malm

15.–21. srpna

Žalmy 49–51; 61–66; 69–72; 77–78; 85–86

„Vypravovati budu …, co jest učinil duši mé“

Při přípravě na výuku se zamyslete nad radou staršího Davida A. Bednara: „Pouhé mluvení a vykládání není učením. [Učení] evangelia Pánovým způsobem zahrnuje pozorování, naslouchání a rozlišování, a tyto postupy vždy předcházejí mluvení.“ („Becoming a Preach My Gospel Missionary“, New Era, Oct. 2013, 6.)

Zaznamenejte si své dojmy a vnuknutí

Povzbuďte výměnu postřehů a zkušeností

Jedním způsobem, jak vybídnout členy třídy, aby se podělili o něco, co tento týden četli, je napsat na tabuli věty „Plésati budou rtové moji“ nebo „Nadto i jazyk můj vypravovati bude spravedlnost tvou“ (Žalm 71:23, 24). Členové třídy by mohli zmínit něco z toho, co v písmech našli a co jim pomáhá „plésati“ nebo „vypravovati … spravedlnost [Pána]“.

Učte nauce

Žalmy 51; 85–86

„Ty jsi, Pane, dobrotivý a [připravený odpustit].“

• Žalm 51 popisuje pocity, které míváme, když se snažíme činit pokání a získat odpuštění. Abyste členům třídy pomohli lépe porozumět pokání a pocítit inspiraci činit pokání často, mohli byste jim navrhnout, aby si Žalm 51 prošli s touto otázkou na mysli: Co to znamená činit pokání? Poté je požádejte, aby se podělili o možné odpovědi. (Oddíl „Další materiály a zdroje“ obsahuje užitečné postřehy.) Proč máme někdy pocit, že se nám pokání činit nechce? Co z toho, co se nachází v tomto žalmu, nám může pomoci nahlížet na pokání s radostí?

• Jak bychom popsali pocit, který pociťujeme, když je nám hřích odpuštěn prostřednictvím smírné moci Ježíše Krista? Požádejte členy třídy, aby se podělili o své myšlenky, a vybídněte je, aby v Žalmech 51; 85–86 našli pasáže, které popisují účinek Ježíšova očišťujícího odpuštění v našem životě (viz například Žalmy 51:3–4, 9–14; 85:3–10). Zvažte možnost ukázat obrázky nebo předměty, které by jim pomohly si tyto části textu představit. Členové třídy by se pak mohli podělit o své pocity ohledně Spasitele Ježíše Krista a Jeho ochoty usmířit naše hříchy, aby nám mohlo být odpuštěno. Také byste si mohli zazpívat některou náboženskou píseň o Spasitelově smírné oběti, jako například „Jak nesmírnou láskou“ (Náboženské písně, č. 113).

• Abychom mohli činili pokání, musíme věřit nejen v to, že Ježíš Kristus nás dokáže očistit, ale také v to, že tak učiní. Členové třídy možná tento týden v Žalmech 51; 85–86 našli pasáže, které jim pomohly posílit jejich víru v Pánovu ochotu odpustit. Požádejte je, aby se o to, co našli, podělili. Také je můžete nasměrovat na Žalm 86:5, 13, 15 a zeptat se jich, čemu tyto verše učí o Pánu. Co by mohlo znamenat, že je „hojný v milosrdenství, i pravdomluvný“ (verš 15)? Proč je pro nás důležité toto vědět?

Žalm 66:5–20

Naše svědectví o Ježíši Kristu může pomoci druhým, aby k Němu přišli.

• Jedno z velikých požehnání plynoucích z toho, že se spolu setkáváme na Nedělní škole, je příležitost čerpat sílu z víry a svědectví ostatních následovníků Ježíše Krista. Abyste členům své třídy tuto možnost poskytli, mohli byste je požádat, aby si přečetli Žalm 66:16 a zamysleli se nad následující otázkou: Pokud byste měli „vypravovati …, co jest [Pán] učinil duši [vaší]“, co byste vyprávěli? Zatímco o tom budou přemýšlet, mohli by si pro inspiraci přečíst verše 5–20. Požádejte je, aby si své odpovědi zaznamenali. Poté je požádejte, aby „vypravovali“ sobě navzájem – ve skupinkách nebo jako celá třída – co Ježíš Kristus pro jejich duši učinil.

  

  S druhými se můžeme podělit o své svědectví o tom, co pro nás Pán udělal.

Další materiály a zdroje

Pokání znamená změnu.

President Russell M. Nelson popsal pokání takto:

„Když … Ježíš vás i mě žádá, abychom ‚činili pokání‘, vybízí nás ke změně mysli, znalostí, ducha – a dokonce i toho, jak dýcháme. Žádá nás, abychom se změnili v tom, jak milujeme, myslíme, sloužíme a trávíme čas, v tom, jak se chováme k manželce a učíme děti, a dokonce i v tom, jak pečujeme o své tělo.

Nic není více osvobozující a zušlechťující a nic nemá klíčovější důležitost pro náš osobní vývoj než pravidelný, každodenní důraz na pokání. Pokání není událost; je to proces. Je klíčem ke štěstí a pokoji mysli. Pokud jde pokání ruku v ruce s vírou, otevírá nám přístup k moci Usmíření Ježíše Krista. …

Rozhodnutí činit pokání znamená, že se rozhodujeme změnit. Dovolujeme Spasiteli, aby nás proměnil v nejlepší verzi nás samotných. Rozhodujeme se duchovně růst a přijímat radost – radost z vykoupení v Něm samotném. Rozhodujeme-li se činit pokání, rozhodujeme se stát se více takovými, jako je Ježíš Kristus!“ („Můžeme si vést lépe a být lepší“, Liahona, květen 2019, 67.)

Jak zlepšit výuku

Pokládejte otázky, které se dotýkají srdce a mysli. „Požádejte studenty, aby se podělili o to, jaké pocity mají ohledně určitých veršů nebo co asi pociťovali lidé v písmech nebo jak pravdy obsažené v určitých verších souvisejí s naším životem“ (Učte tak, jak učil Spasitel, 31).