Lukáš 7:36–50
„Neboť jest milovala mnoho“
Ježíš večeřel v domě farizea jménem Šimon. Do domu vstoupila jistá žena, kterou Šimon považoval za hříšnici, a „s pláčem počala [Spasiteli] slzami smáčeti nohy“, osušila je svými vlasy a „líbala nohy jeho, a mastí mazala“ (Lukáš 7:37–39). V reakci na Šimonovy myšlenky Spasitel vyprávěl podobenství o odpuštění a lásce. Tato lekce vám má pomoci uplatňovat víru v Ježíše Krista a činit pokání z hříchů.
Možné výukové činnosti
Směr, kterým se ubíráme
-
Čeho jste si všimli na lidech v tomto schématu?
-
Co může jejich vzdálenost od Spasitele a směr, kterým se dívají, naznačovat o jejich vztahu k Němu?
Přemýšlejte chvíli o tom, kam byste v tomto schématu umístili sami sebe a jakým směrem byste se dívali.Starší Larry R. Lawrence, bývalý člen Sedmdesáti, vysvětlil:
Nebeský Otec zná náš božský potenciál. Raduje se z každého našeho kroku vpřed. To, kam směřujeme, je pro Něj mnohem důležitější než naše rychlost.
(Larry R. Lawrence, „Čehož mi se ještě nedostává?“, Liahona, listopad 2015, 35)
-
Proč je podle vás duchovní směr, kterým se ubíráme, důležitější než naše rychlost?
Pán má velkou radost, když se snažíme činit pokání (viz Lukáš 15:7; Nauka a smlouvy 18:13). Jedním ze způsobů, jak lze popsat pokání, je odvrácení se od hříchu a obrácení se k Bohu (viz Průvodce k písmům, „Pokání“, scriptures.ChurchofJesusChrist.org). Při studiu věnujte pozornost vnuknutím Ducha, která vám mohou pomáhat odvracet se od hříchu a obracet se ke Spasiteli.
Ježíš jí v domě farizea Šimona
Lukáš 7 obsahuje příběh o tom, jak Ježíš jedl v domě farizea jménem Šimon. Když byl Ježíš se Šimonem, přistoupila k Němu žena, která měla pověst hříšnice (viz Lukáš 7:37, 39).
Přečtěte si Lukáše 7:36–39 a vyhledejte, co se stalo, když tato žena během hostiny přistoupila k Ježíšovi.
-
Čeho jste si všimli na Šimonovi? A čeho na oné ženě?
Ježíš rozpoznal Šimonovy myšlenky a vyprávěl mu podobenství. Přečtěte si Lukáše 7:40–43 a zjistěte, čemu skrze toto podobenství Spasitel Šimona učil. Může být užitečné vědět, že jeden peníz byla částka, kterou si dělník obvykle vydělal za den (viz verš 41).
-
Co mohlo toto podobenství pomoci Šimonovi pochopit ohledně jeho vlastní potřeby získat odpuštění?
Ve Spasitelově době bylo zvykem, aby hostitel své význačné hosty poctil tím, že jim projeví laskavost – například že je políbí na uvítanou, poskytne jim vodu na omytí nohou nebo jim pomaže hlavu olejem (viz James E. Talmage, Jesus the Christ [1916], 261). Jak je zaznamenáno v Lukášovi 7:44–46, Spasitel poukázal na to, že Šimon Ježíšovi tyto laskavosti nenabídl, zatímco dotyčná žena vynaložila velké úsilí, aby Mu projevila svou lásku a vděčnost.
-
Co podle vás tato žena ohledně Ježíše chápala, zatímco Šimon to možná nechápal?
-
Jaké skutečnosti dokládají, že tato žena činila pokání neboli že se odvrátila od hříchů a obrátila se ke Spasiteli?
Přečtěte si Lukáše 7:47–50 a zjistěte, proč Pán této ženě odpustil hříchy.
-
Jaké vás ohledně Spasitele napadly myšlenky nebo jaké jste měli pocity, když jste studovali tento příběh?
-
Jaké pravdy jste díky tomuto příběhu poznali?
Ohledně učení, které vyplývá z tohoto příběhu zaznamenaného v Lukášovi 7, mluvil starší Dale G. Renlund z Kvora Dvanácti apoštolů. Podívejte se na video „That I Might Draw All Men unto Me“ (13:39) od časového kódu 4:22 do 5:03 nebo si přečtěte následující text.
Čím těsněji lneme k Ježíši Kristu v myšlenkách a záměrech svého srdce, tím více si vážíme Jeho nevinného utrpení, tím vděčnější jsme za milost a odpuštění a tím více si přejeme činit pokání a stát se takovými, jako je On. Naše absolutní vzdálenost od Nebeského Otce a Ježíše Krista je důležitá, ale směr, jímž se ubíráme, je ještě klíčovější. Boha více těší kajícní hříšníci, kteří se k Němu snaží přiblížit, než pokrytečtí jedinci, kteří hledají na všem chyby a kteří si stejně jako dávní farizeové a zákoníci neuvědomují, jak moc potřebují činit pokání.
(Dale G. Renlund, „Abych mohl přitáhnouti všechny lidi k sobě“, Liahona, květen 2016, 40)
-
Která slova nebo části textu v tomto citátu prohlubují vaše porozumění tomu, co jste právě studovali v Lukášovi 7?
-
Jaké zkušenosti vám pomohly pocítit větší lásku ke Spasiteli a vděčnost za milosrdenství, které nabízí?
Vytvořte si plán
Pamatujte na to, že pokání není jednorázová událost ani se netýká jen těžkých hříchů. Pokání je proces a činíme ho pokaždé, když se snažíme přibližovat k Pánu a odvracet se od zla.
Podívejte se znovu na obrázek Spasitele a na schéma s postavičkami a přemýšlejte o svém vztahu k Ježíši Kristu a o tom, jakým směrem se ubíráte. Naplánujte si, jak budete prohlubovat svou lásku ke Spasiteli tím, že budete denně činit pokání. Následující cvičení vypracujte na samostatný list papíru, abyste si ho mohli nechat jen pro sebe. Možná budete mít příležitost na tuto zkušenost navázat v některé z příštích lekcí.
-
Co konkrétního musíte přestat dělat, abyste se přiblížili Spasiteli? Jak s tím přestanete?
-
Co konkrétního musíte začít dělat, abyste se přiblížili Spasiteli? Jak s tím začnete?
Komentář a historické souvislosti
Komu se v tomto příběhu podobám nejvíce – Šimonovi nebo oné ženě?
President Dieter F. Uchtdorf, který byl v době, kdy pronesl následující slova, členem Prvního předsednictva, řekl:
Kterému z těchto dvou lidí jsme podobnější?
Jsme jako Šimon? Cítíme se sebejistě a pohodlně ve svých dobrých skutcích a důvěřujeme své spravedlivosti? Jsme možná trochu netrpěliví s těmi, kteří nežijí podle našich měřítek? Jsme v režimu autopilota, kdy děláme vše jen ze setrvačnosti, chodíme na shromáždění, zíváme ve třídě Nedělní školy nebo si kontrolujeme na shromáždění svátosti neustále svůj mobilní telefon?
Nebo jsme jako ona žena, která si myslela, že je kvůli hříchu naprosto a beznadějně ztracena?
Milujeme mnoho?
Rozumíme své zadluženosti vůči Nebeskému Otci a prosíme celou svou duší o milost Boží?
Poklekáme k modlitbě proto, abychom si přehráli největší hity své spravedlivosti, nebo proto, abychom spíše vyznali své poklesky, prosili o Boží milost a prolili slzy vděčnosti za úžasný plán vykoupení?
Spasení nelze koupit penězi poslušnosti; je zakoupeno krví Syna Božího [viz Skutkové 20:28].
(Dieter F. Uchtdorf, „Dar milosti“, Liahona, květen 2015, 109)
Proč je důležité činit pokání každý den?
President Russell M. Nelson vysvětlil:
Nic není více osvobozující a zušlechťující a nic nemá klíčovější důležitost pro náš osobní vývoj než pravidelný, každodenní důraz na pokání. Pokání není událost; je to proces. Je klíčem ke štěstí a pokoji mysli. Pokud jde pokání ruku v ruce s vírou, otevírá nám přístup k moci Usmíření Ježíše Krista.
(Russell M. Nelson, „Můžeme si vést lépe a být lepší“, Liahona, květen 2019, 67)