Matouš 8:23–27; Marek 4:35–41
Ježíš utišuje bouři
„Mistře, nedbáš, že hyneme?“ volali učedníci ke Spasiteli, když se jejich loď zmítala ve vlnách a vichru (viz Marek 4:37–38). Může se stát, že v okamžicích beznaděje zoufale hledáme pomoc a pochybujeme o tom, že o nás Spasitel pečuje. Avšak jakkoli zoufale může naše situace vypadat, Ježíš Kristus je schopen a má moc ulehčit nám naše břemena, domluvit našim těžkostem a říci nám: „Umlkni, a upokoj se.“ (Marek 4:39.) Tato lekce vám má pomoci obdržet během těžkostí, s nimiž budete zápolit, Pánův pokoj.
Možné výukové činnosti
Čeho se bojíte?
V našem životě jsou období, kdy se můžeme cítit, jako bychom byli uprostřed zuřící bouře. Tyto životní bouře v nás někdy mohou vyvolávat strach.
Starší Ronald A. Rasband z Kvora Dvanácti apoštolů zmínil příklady toho, jaké obavy občas zažíváme. Zamyslete se nad podobnými obavami, které možná máte.
Naši svobodní dospělí se obávají závazků, jako je například uzavření manželství. Čerstvě sezdané páry… se mohou bát přivést děti do čím dál zlovolnějšího světa. Misionáři se obávají mnoha věcí, zvláště oslovit neznámé lidi. Vdovy mají obavy, jak to dál zvládnou samy. Dospívající se obávají nepřijetí ze strany vrstevníků; žáci základních škol prvního dne ve škole; studenti univerzit výsledku testu. Míváme obavy ze selhání, odmítnutí, zklamání a z neznáma. Bojíme se hurikánů, zemětřesení a požárů, které pustoší zemi a náš život. Obáváme se, že nebudeme k něčemu vybráni, a jindy naopak, že vybráni budeme. Bojíme se, že nejsme dost dobří a že Pán pro nás nemá žádná požehnání. Bojíme se změn a naše obavy mohou přerůst v hrůzu.
(Ronald A. Rasband, „Nebuďte znepokojeni“, Liahona, listopad 2018, 18)
Do studijního deníku si napište odpovědi na následující otázky.
-
Jaké obavy podobné těm, o kterých se zmiňoval starší Rasband, sami zažíváte?
-
Jak mohou tyto obavy ovlivňovat vaši víru? Proč?
-
Co můžete dělat, abyste mohli obdržet Spasitelovu pomoc a mohli tak tyto obavy překonat?
Při dnešním studiu pátrejte po pravdách, jež vám mohou pomoci obdržet Pánův pokoj, který vaše obavy pomůže utišit.
Hrozivý zážitek
Představování si událostí popsaných v písmech je studijní dovednost, která může významně posílit přínos a efektivitu vašeho studia. Prostudujte si Marka 4:35–38 a pokuste si přitom představit zážitek učedníků zaznamenaný v těchto verších.
Nakreslete si do studijního deníku jednoduchý obrázek znázorňující příběh z Marka 4:35–38 . Zahrňte veškeré detaily, o kterých se domníváte, že by mohly být užitečné. V průběhu lekce budete tento obrázek používat, abyste tento příběh mohli vztáhnout na vlastní život. Při kreslení obrázku byste si mohli položit následující otázky:
-
Jak podle vás tato loď vypadala?
-
Co možná učedníci udělali, když do lodi narážely vlny?
-
Jak podle vás bouře vypadala a jak ji učedníci prožívali?
Zamyslete se nad tím, jak by události popsané v tomto příběhu mohly symbolizovat události, které se odehrály, odehrávají nebo které by se mohly odehrát ve vašem životě.K různým částem kresby, kterou jste vytvořili, připište ty aspekty svého života, které by jednotlivé prvky tohoto příběhu mohly představovat. Například loď by mohla představovat to, co udržuje Spasitele ve vaší blízkosti. Vlny nebo bouře by mohly představovat pokušení nebo zkoušky, které prožíváte a které vás ohrožují nebo přemáhají.
-
Jaké pocity, s nimiž se můžete ztotožnit, mohli asi učedníci zažívat?
-
V jaké situaci by člověk mohl mít pocit, že Spasitel uprostřed jeho životní bouře spí? Proč?
Přečtěte si znovu Marka 4:38 a najděte otázku, kterou učedníci položili.
-
Na které pravdy týkající se Spasitele během bouře možná zapomněli?
Prostudujte si Marka 4:39–41 a zaměřte se na to, co se dozvídáte o povaze a charakteru Ježíše Krista.
-
Co jste se dozvěděli o povaze a charakteru Ježíše Krista?
-
Jaké pravdy týkající se schopnosti Spasitele utišit naše životní bouře se můžeme dozvědět z tohoto příběhu?
Z tohoto příběhu poznáváme, že když budeme během svých životních bouří usilovat o Spasitelovu pomoc, On nám může přinést pokoj a útěchu.Zvažte možnost si tuto pravdu i další, které jste rozpoznali, zapsat do písem a na svou kresbu.
Podívejte se na video „Peace in Christ“ (4:09) a zavzpomínejte na chvíle, kdy vám Spasitel uprostřed vašich životních bouří přinesl pokoj.
-
Jaké myšlenky vás napadaly a jak jste se cítili, když jste naslouchali této písni?
-
Kdy vám během vaší „životní bouře“ Spasitel přinesl pokoj a útěchu?
Podívejte se na svoji kresbu a na popisky kolem ní. Do obrázku nyní zakreslete sami sebe tak, abyste znázornili, jak čelíte svým životním bouřím. Nepřidržujete se třeba ve strachu boku lodi? Nebo stojíte poblíž Spasitele a jste naplněni pokojem?
Pod obrázek napište, proč jste sami sebe nakreslili právě tak, jak jste to učinili. Pak se zamyslete nad tím, co konkrétně si podle vás Pán přeje, abyste dělali pro to, abyste mohli získat nebo nadále získávat Jeho pomoc. V některé budoucí lekci možná dostanete příležitost se ke své ilustraci vrátit a posoudit, zda jste ve Spasiteli nalezli větší pokoj.
Komentář a historické souvislosti
Jak se na tak malé vodní nádrži mohla rozpoutat tak zuřivá bouře?
Galilejské jezero… se nachází v Jordánském údolí asi 200 metrů pod úrovní moře a je ze západu, severu a východu obklopeno vysokými horami. Vítr může vanout po západních svazích a vytvořit na této relativně malé vodní nádrži náhlou silnou vichřici s hrozivě velkými vlnami.
(New Testament Student Manual [2018], 108)
Proč Ježíš učedníky jemně pokáral, že nemají víru?
President Howard W. Hunter (1907–1995) řekl:
Každý z nás v životě zažil náhlé bouře. Přestože jsou některé z nich jen dočasné jako tato bouře na Galilejském jezeře, mohou být prudké a strach nahánějící a potenciálně zničující. Jako jednotlivci, jako rodiny, jako komunity, jako národy, a dokonce i jako církevní sbory jsme zažili náhlé hromobití, kvůli němuž jsme tak či onak vznesli tuto otázku: „Mistře, nedbáš, že hyneme?“ A tak či onak jsme v onom tichu po bouři vždy zaslechli: „Proč se tak bojíte? Jakž to, že nemáte [žádné] víry?“
Nikdo z nás si nechce myslet, že nemá žádnou víru, ale předpokládám, že toto Pánovo jemné pokárání je z velké části zasloužené. Tento veliký Jehova, v Něhož podle svých slov důvěřujeme a Jehož jméno jsme vzali na sebe, je tím, kdo pravil: „Buď obloha u prostřed vod, a děl vody od vod!“ ( Gen. 1:6 .) A je také tím, kdo řekl: „Shromažďte se vody, kteréž jsou pod nebem, v místo jedno, a ukaž se místo suché!“ ( Gen. 1:9 .) Navíc to byl On, kdo rozdělil Rudé moře a umožnil tak Izraelitům projít po suché zemi. (Viz Ex. 14:21–22 .) Dozajista by nemělo být překvapivé, že dokázal přikázat několika živlům působícím na Galilejském jezeře. A naše víra nám má připomínat, že dokáže utišit i neklidné vody našeho života.
(Howard W. Hunter, „Master, the Tempest Is Raging“, Ensign, Nov. 1984, 33)
Jak se tento příběh může týkat i mě?
Sestra Lisa L. Harknessová, bývalá první rádkyně v Generálním předsednictvu Primárek, řekla:
Jako smrtelníci podléháme sklonu, snad i pokušení, zvolat ve chvílích, kdy se nacházíme uprostřed zkoušek, trápení nebo strastí: „Mistře, nedbáš, že hynu? Zachraň mě.“ …
Umím si představit, že Ježíšovi učedníci v lodi zmítané bouří byli nevyhnutelně zaneprázdněni sledováním vln valících se přes palubu a vyléváním vody. Umím si představit, jak manipulovali s plachtami a snažili se nad svým malým plavidlem udržet alespoň nějakou kontrolu. V oné chvíli se soustředili na přežití a jejich prosba o pomoc byla naléhavě upřímná.
Mnozí z nás jsou na tom v dnešní době stejně. … V dobách nepokojů můžeme mít pocit, že naše víra je vypjatá až do krajnosti naší výdrže a chápání. Vlny strachu nás mohou rozptylovat a způsobovat, že zapomínáme na dobrotivost Boží, kvůli čemuž je naše vnímání skutečnosti omezené a zkreslené. Avšak právě tyto drsné úseky naší cesty dokáží nejen prověřit, ale i posílit naši víru.
(Lisa L. Harknessová, „Umlkni, a upokoj se“, Liahona, listopad 2020, 81)