Carolina podává pomocnou ruku
Jak by Carolina mohla svému kamarádovi pomoct?
Carolina se snažila soustředit na to, čemu je paní učitelka učí. Ale každou chvíli se přistihla, jak se dívá na svého kamaráda Ramóna. Neměl žádné vlasy!
Už mu nějakou dobu vypadávaly. Ale teď měl hlavu úplně holou.
Carolina za sebou něco zaslechla. Cesar a Luis se hihňali. Doufala, že se nesmějí Ramónovi.
Ramón byl od rána skleslý. Ani jednou se nepřihlásil. Vypadal smutně. Kéž by mu Carolina mohla pomoct cítit se lépe!
Konečně si mohli jít hrát ven. Ramón ze třídy odešel jako první. Když ale na školní hřiště přišla i Carolina, nikde ho tam neviděla! Nehrál s ostatními fotbal. Nelezl po prolézačce. A ani neskákal panáka u paní učitelky.
Konečně Ramóna zahlédla. Stál v rohu hřiště. A byli tam také Cesar a Luis. Carolina se vydala směrem k nim.
„Podívej, jak má velkou hlavu!“ zakřičel Cesar.
Luis se začal smát. „Já bych si ji taky oholil, kdybych měl tak šeredné vlasy.“
Ramón zatnul pěsti. Zdálo se, že je mu do pláče.
Carolina k němu přiběhla. „Nechceš si se mnou hrát?“ zeptala se. Podala mu ruku a společně odešli. Šli, dokud nebyli nablízku paní učitelce. Tam je nikdo obtěžovat nebude.
„Nechtěl bys skákat panáka?“ zeptala se Carolina.
Ramón přikývl. Křídou nakreslil na zem čáry.
„Jsi v pořádku?“ zeptala se ho Carolina.
„Teď už ano,“ usmál se Ramón. „Díky, že jsi mi pomohla.“
I Carolina se usmála. Měla radost, že sebrala dost odvahy, aby dokázala pomoct svému kamarádovi!
Ilustrace: Hollie Hibbert