Pionýři v každé zemi
Dinis získává odpověď
Matrace palandy zavrzala, jak se na ní Dinis otočil. Celou noc se jenom převaloval z jednoho boku na druhý. Vůbec nemohl usnout!
Co když se misionáři pletou? zamyslel se Dinis. Co když tahle Církev nakonec není ta pravá?Co když jsem na špatné cestě? Ty otázky ho neustále tížily.
Dinisova rodina vstoupila do Církve před dvěma lety, když mu bylo deset. Když je misionáři učili poprvé, Dinis hned pocítil, že to, čemu je učí, je pravda. Dinis a jeho rodina byli jedni z prvních lidí, kteří se v Portugalsku připojili k Církvi. Dinis byl pionýrem!
Ale v poslední době si začal dělat starosti. Co když nechat se pokřtít nebylo správné rozhodnutí?
Dinis o tom, že si dělá starosti, nikomu neřekl. Ani svým bratrům, ani sestře. Dokonce ani rodičům. Ale dnes večer nemohl myslet na nic jiného.
Dinis si povzdechl. Podíval se přes okraj postele. Jeho bratři tvrdě spali na spodní palandě. Dinis byl sám.
Věděl, že se potřebuje zeptat Boha, zda je Církev pravdivá. Poklekl na posteli. Sklonil hlavu a začal se modlit.
„Prosím, Bože,“ pronesl tiše Dinis. „Řekni mi, jestli Tebe a Ježíše Joseph Smith opravdu viděl.“
Dinis se modlil už mnohokrát. Ale tentokrát to bylo jiné. Dinis to doopravdy potřeboval vědět. Modlil se o pomoc urputněji než kdy dřív.
„Nechci se mýlit,“ zašeptal. „Prostě jen chci vědět, co je správné.“
Poté Dinis něco pocítil. Silný a hřejivý pocit. Pocit, který rostl, dokud nenaplnil celé jeho tělo. Měl pocit, že ze samé radosti vybuchne.
Dinis věděl, že tento pocit je Duch Svatý. Bůh mu odpověděl na modlitbu! Misionáři měli pravdu. Joseph Smith doopravdy byl prorok. A nechat se pokřtít nebylo jen dobré rozhodnutí. Bylo to to nejlepší rozhodnutí.
Dinis si lehl na záda a hleděl do stropu. Jeho obavy zmizely. Přitáhl si přikrývku blíž k sobě. A než se nadál, spokojeně spal.
Když Dinis vyrostl, stále si pamatoval na tu noc, kdy se modlil na své palandě. Věděl, že jako člen Církve Ježíše Krista je na správné cestě. A věděl, že Nebeský Otec vždy slyší jeho modlitby.