Písničky a pěnové bublinky
Alice se zasmála, když si představila presidenta Kimballa, jak zpívá s krávou.
Alice nandala svému bratrovi lžíci nudlí do misky. Měla své malé bratry a sestry ráda – všech pět! Cítila se dobře, když jim pomáhala. Ale občas bylo těžké být nejstarší. Od té doby, co se narodilo další miminko, toho musela dělat mnohem více. V jejich domě se toho tolik dělo!
„O čem jste se dnes na shromáždění učili?“ zeptal se tatínek.
„O Ježíšovi!“ vyhrkla Alicina mladší sestra Sarah. A rozmazala po svém talíři jablečnou omáčku.
Alice se usmála. Sarah byla roztomilá. A také dost nepořádná.
„Dozvěděla jsem se o presidentu Kimballovi, …“ začala Alice. Pak ale z druhé místnosti zavolala maminka. Potřebovala, aby jí tatínek pomohl s miminkem.
„Promiň,“ řekl tatínek. „Hned jsem zpátky.“
Zatímco tatínek pomáhal mamince, Alice pomáhala všem ostatním. Eric převrhl svou sklenici s mlékem. Alice to uklidila. Sarah začala plakat. Alice ji objala. Clara chtěla přidat nudle. Alice jí je nandala.
I když už se tatínek vrátil zpátky, bylo v kuchyni stále hlučno a všude samý nepořádek. Alice si přála, aby bylo jednodušší pociťovat pokoj.
Konečně bylo po obědě. Alice svým sourozencům pomohla odnést nádobí do dřezu. Už byla dost stará na to, aby nic nerozbila. A tak měla na starost mytí nádobí. Naplnila dřez vodou s prostředkem na nádobí.
Přála bych si, abych nikdy nemusela dělat domácí práce, pomyslela si Alice. Pak si vzpomněla, co se dozvěděla v Primárkách o presidentu Spenceru W. Kimballovi. Když byl malý, měl spoustu povinností. Když dojil krávu, zpívával si u toho náboženské písně!
Alice si představila presidenta Kimballa, jak zpívá s krávou duet. Zachichotala se.
Pak Alice dostala nápad. Mohla by být jako prorok! Donesla si zpěvník náboženských písní a otevřela ho na první písni.
Potřebovala ho nějak udržet otevřený. Položila ho na okenní parapet. Jeden z rohů zpěvníku zastrčila za květináč. Pak zastrčila druhý roh za těžký hrníček. Teď na zpěvník při práci viděla.
A když drhla misky, hrníčky a lžíce, zpívala si náboženskou píseň. Teplé pěnové bublinky jí byly příjemné na ruce. A píseň jí vnášela radost do srdce.
Druhý den nato Alice zpívala znovu. A den poté opět. Snažila se zapamatovat si slova každé písně, kterou zpívala. Pak začala zpívat další. Učila se zároveň nové náboženské písně! Už několik let se učila hrát na piano. Když nějakou náboženskou píseň neznala, vyťukala si její melodii na pianu.
Alice brzy přestalo trápit, že musí mít nádobí. Občas si to dokonce i docela užívala! Bylo příjemné zpívat si a přemýšlet o Ježíšovi. Učit se nové náboženské písně bylo jako poznávat nové přátele. Náboženské písně pomáhaly Alice bez ohledu na to, jak byl život kolem ní rušný, pociťovat pokoj.
Ilustrace: Erin Taylor