Jak najít klid
„Pomoz mi, prosím, abych se necítila tak osamělá.“
Molly se snažila neplakat, když se loučila se svou sestrou Macy. „Mám tě ráda!“ řekla Molly. Pevně Macy objala.
„Uvidíme se za pár měsíců,“ řekla Macy. Macy odcházela z domu na vysokou školu. Jeden z Mollyiných bratrů už na vysoké škole studoval. Její druhý bratr byl na misii. Molly se po všech bude moc stýskat!
Maminka stiskla Molly ruku. Dívaly se, jak Macy odjíždí. „Bude nám chybět,“ řekla maminka. V očích měla slzy.
Molly se vrátila do domu. Šla do Macyina prázdného pokoje a zavřela dveře. Potom se posadila na Macyinu postel a rozplakala se.
Někdo zaklepal na dveře. Dovnitř vešli maminka a tatínek. Oba Molly objali. Všichni společně seděli na Macyině posteli, dokud Molly nepřestala plakat.
„Vím, že tě mrzí, že je Macy pryč,“ řekl tatínek. „Co kdybychom se společně pomodlili? Můžeme požádat Nebeského Otce, abychom se cítili lépe. Pomodlíš se, prosím, Molly?“
„Dobře.“ Molly sklonila hlavu. „Nebeský Otče, děkujeme Ti za všechny z naší rodiny – za Willa, Parkera, Macy, mě, maminku a tatínka. Děkujeme Ti za to, že můžeme být rodina na věky. Pomoz nám, prosím, pociťovat útěchu. A pomoz mi, prosím, abych se necítila tak osamělá.“
Molly se stýskalo po tom, jak si s Macy před spaním povídaly. Věděla ale, že Nebeský Otec slyší její modlitby. Věděla, že jí pomůže, aby se cítila lépe.
Druhý den ráno byl Mollyin dům tak tichý! Stýskalo se jí po tom, jak se s Macy smály, když se připravovaly do školy. Chyběly jí společné snídaně a povídání. Macy jí občas vyprávěla, čemu se zrovna učila v semináři. Molly vždy pociťovala pokoj, když si povídaly o evangeliu.
To je ono! Molly dostala nápad.
Molly se nachystala do školy. Potom našla maminku.
„Ahoj zlatíčko,“ objala ji maminka. „Jsi připravená do školy?“
„Můžeme si spolu předtím, než půjdu, přečíst některý proslov z konference?“ zeptala se Molly. „Myslím, že mi to pomůže, abych se cítila lépe.“
Maminka se usmála: „To je skvělý nápad!“
Střídaly se ve čtení konferenčního proslovu o útěše. Molly ráda trávila čas s maminkou. Společné čtení konferenčního proslovu v ní vyvolávalo hezké pocity.
Když dočetly, Molly se usmála: „To musíme zopakovat!“
Stále se jí stýskalo po Macy, Willovi a Parkerovi. Ale cítila se o trochu méně osamělá. Její modlitba byla zodpovězena! Mohla trávit čas s maminkou a s tatínkem. A slova proroků jí mohla pomoci najít klid.
Ilustrace: Liz Brizzi