Žert s koly
Samovi kamarádi říkali, že to bude zábava. On z toho ale neměl dobrý pocit.
Sam šlapal na kole do kopce, jak nejrychleji mohl. Naklonil se dopředu. Vítr mu čechral vlasy. Vedle něho šlapal jeho kamarád Liam.
„Už nemůžeš?“ zeptal se Liam.
„Ani náhodou!“ řekl Sam.
Jejich kamarád Eric už byl nahoře na kopci u parku.
„Komm schon! Pojeďte!“ zakřičel.
Sam a Liam vyjeli na kopec. Zaparkovali kola a posadili se pod strom.
Liam sebral kámen a zas ho odhodil. „Nudím se.“ V jejich malé vesnici ve Švýcarsku nebylo moc míst, kam by mohli jít.
„Já taky,“ odvětil Eric. Klacíkem se hrabal v hlíně.
„Mohli bychom ještě jezdit na kole,“ řekl Sam.
Liam se zašklebil. „Nikdy neděláme nic jiného.“
„Pojďme udělat něco vtipného!“ řekl Eric. Vyskočil a přešel ke stojanu na kola, kde byla zaparkována spousta kol. Sam a Liam šli za ním.
Sam měl stažený žaludek. Občas Erikovi a Liamovi připadalo vtipné něco, co jemu legrační nepřišlo. Eric a Liam rádi provokovali ostatní děti a ve třídě mluvili hrubě. Možná to ale tentokrát bude jiné.
V Samově třídě navíc nebylo mnoho chlapců. Pokud by se nekamarádil s Erikem a Liamem, s kým by se kamarádil?
„Pojďme sundat všechny čepičky z ventilků,“ zašeptal Eric. „Můžeme je schovat u stromu.“ Klekl si k jednomu lesklému červenému kolu a odšrouboval čepičku z jednoho ventilku.
Liam se zasmál. „Ano! To bude taková zábava.“
Sam si povzdychl. Ne. Ani tentokrát to nebylo jiné. „Já nevím,“ řekl. „Možná bychom prostě měli odjet.“
Eric šťouchnul Sama do ruky. „Ale no tak!“ řekl. „Vždyť se ani nikdo nedívá.“
„Jsou to jen malé součástky,“ řekl Liam. „Nikdo si ani nevšimne, že chybějí.“
Sam se snažil ignorovat ten divný pocit v žaludku. Kola se nezničí, když z nich seberou čepičky z ventilků. Pokrčil rameny a přikývl.
Kluci rychle sebrali všechny čepičky z ventilků pneumatik a běželi zpět ke stromu. Čepičky schovali pod kámen, sedli si a pozorovali kola. Liam a Eric se hihňali.
Brzy přišel nějaký muž, odemkl své kolo a odjel.
„Vidíš? Ani si toho nevšiml,“ řekl Liam.
Ale já ano, pomyslel si Sam.
Sam po zbytek dne nemohl dostat čepičky od ventilků z hlavy. Přál si, aby je mohl vrátit, ale najít majitele těch kol už nedokáže. Poklekl a řekl o tom Nebeskému Otci.
„Cítím se hrozně,“ řekl Sam. „Kéž bych to nikdy neudělal. Prosím, Nebeský Otče, odpusť mi.“
Další den se Sam s kamarády opět vydal na kole do parku.
A Eric znovu řekl: „Pojďme sebrat čepičky z ventilků!“
Liam zase souhlasil.
Sam si vzpomněl na svoji modlitbu. Tentokrát pocítil o trochu více odvahy.
„Myslím si, že bychom to neměli dělat,“ řekl.
„A proč ne?“ zamračil se Liam. „Nikdo si toho včera ani nevšiml.“
„Nechtěl bych, aby si někdo takhle hrál s mým kolem,“ řekl Sam. A než se chlapci vzmohli na odpověď, naskočil na kolo. „Kdo bude první u pekařství?!“ zakřičel. Potom začal šlapat, jak nejrychleji mohl.
Eric a Liam taky popadli svoje kola.
„To není fér! Máš náskok,“ křikl Liam.
Sam se usmál, když se za ním kamarádi vyřítili. Šeptem poděkoval Nebeskému Otci. Cítil se mnohem lépe.
Ilustrace: Shane Clester