Pomáhání a Duch Svatý
Člověk může pociťovat Ducha Svatého ještě předtím, než se dá pokřtít.
Mateo kráčel spolu s tatínkem ke stánku s ovocem, který patřil jejich rodině. Za nimi šel Mateův pes, Zeus.
„Ptal ses biskupa na můj křest?“ zeptal se Mateo. Už mu bylo osm let, ale zatím se nemohl dát pokřtít kvůli pandemii.
„Říkal, že tento měsíc se nebudeš moct dát pokřtít,“ odvětil tatínek. „Snad příští měsíc.“
„Dobře.“ Mateo se zamračil. Opravdu si přál dát se pokřtít a přijmout dar Ducha Svatého. Ale zdálo se, že k tomu snad nikdy nedojde!
Tatínek odemkl stánek. Mateo mu pomohl vynést ven krabice s pomeranči, citrony, mangy a banány. Pak mu je pomohl naskládat na police.
Zatímco pracovali, přemýšlel Mateo stále o Duchu Svatém. „Jaký je to pocit, když člověk pociťuje Ducha Svatého?“ zeptal se.
„Duch Svatý mě utěšuje, když jsem smutný,“ řekl tatínek. „A také způsobuje, že se cítím dobře, když někomu pomáhám.“
„Nemůžu se dočkat, až se budu moct dát pokřtít, abych Ducha Svatého mohl pociťovat i já!“
„Pociťovat Ducha Svatého může člověk ještě předtím, než se dá pokřtít a konfirmovat,“ odvětil tatínek. „Už teď můžeš pociťovat, jak ti dodává útěchu. Například když se modlíš nebo když uděláš pro někoho něco hezkého. Pak, až budeš konfirmován, budeš moct mít Ducha Svatého pořád při sobě.“
Mateo se nad tím zamyslel. Už někdy pociťoval Ducha Svatého?
Brzy vybalili všechny krabice. „Půjdeš teď pomoct Sosaovým?“ zeptal se tatínek.
Mateo přikývl. Pán a paní Sosaovi měli oba potíže s chůzí. A tak jim Mateo chodil nakupovat na trh. Někdy jim pomáhal i s domácími pracemi.
Mateo a Zeus se vydali k domu, kde Sosaovi bydleli. Paní Sosaová už na ně mávala z přední verandy. „Dobré ráno!“
„Budete dnes potřebovat nakoupit nějaké potraviny?“ zeptal se Mateo.
„Ano. Potřebovala bych chléb, brambory a hovězí.“ Paní Sosaová odpočítala několik mincí. „To by mělo stačit.“
Mateo si peníze vzal. Všiml si, že u dveří je pytel se smetím. „Můžu vám to smetí vynést?“ zeptal se.
„Ano. Děkuji!“ řekla paní Sosaová.
Mateo vyhodil smetí a nakoupil potraviny. Přemýšlel o všem, co od rána udělal. Pomohl tatínkovi u stánku s ovocem. Pomohl Sosaovým nakoupit potraviny. A opravdu se v nitru cítil dobře. Pociťoval Ducha Svatého, přesně tak, jak říkal tatínek!
Mateo doufal, že na křest už nebude muset dlouho čekat. Přál si, aby mohl mít Svatého Ducha stále při sobě!