„Pozitivní změna, kterou může přinést Kristova milost“, Pro posílení mládeže, březen 2024.

Síla překonávat hřích

Pozitivní změna, kterou může přinést Kristova milost

Bradley R. Wilcox

první rádce v Generálním předsednictvu Mladých mužů

Když porozumíme tomu, že Spasitelova milost je něco, co si nelze zasloužit a co je vždy dostupné, může se v našem životě stát něco úžasného.

Když jsem sloužil jako biskup, bylo úžasné vidět úlevu, kterou mladí lidé pociťovali, když se se mnou sešli, aby v rámci pokání vyznali určitý hřích. Přesto jsem si nemohl nevšimnout opakujícího se vzoru: mladí lidé se vyznali z hříchu, cítili se lépe a pak – nehledě na své nejlepší úmysly – udělali tutéž chybu znovu. Následně se z hříchu vyznali, cítili se lépe a znovu chybu zopakovali. Poté, co takovéto kolečko absolvovali třikrát nebo čtyřikrát, to často vzdali.

Byl jsem vděčný za to, že tito mladí lidé se učili, že Ježíš Kristus jim prostřednictvím svého Usmíření nabízí příležitost činit pokání a začít znovu. Obával jsem se však, že možná dostatečně nerozumějí dalšímu požehnání, které Spasitel nabízí: Jeho milosti – uschopňující moci,¹ božské pomoci a „[daru] síly, díky níž se z nedokonalých a omezených bytostí, kterými nyní jsme, stáváme oslavenými bytostmi“.²

Rozhodl jsem se učit jasněji, jak učil president Russell M. Nelson, že „pokání… je… proces“,³ který často vyžaduje čas a opakované úsilí.⁴ Chtěl jsem, aby členové mého sboru věděli, že Bůh se s námi setkává tam, kde jsme, a nabízí nám milost, která nám může během celého procesu zdokonalování pomáhat – bez ohledu na to, jak dlouho to bude trvat.

Jak vám porozumění milosti pomáhá

Před několika lety jistá studie provedená s více než 600 mladých dospělých na Univerzitě Brighama Younga ukázala, že ti, kteří o milosti vědí a rozumějí jí, vykazují nižší míru deprese, úzkosti, pocitu hanby či perfekcionismu.⁵ Návazná studie ukázala, že víra v milost je spojena s vyšší mírou vděčnosti, sebeúcty, chápání významu života, spokojenosti s životem a optimismu.⁶

Jinak řečeno, lidé pociťují méně hanby a více sebeúcty, když rozumějí tomu, že milost je dostupná právě zde a právě nyní – nikoli až poté, co se k ní nějak dopracujeme nebo si ji zasloužíme. Když víme, že nám Bůh pomáhá bez ohledu na to, co jsme udělali nebo kolikrát máme pocit, že jsme Ho zklamali, pociťujeme inspiraci snažit se dál.⁷

„Zklamal jsem Nebeského Otce“

Nedávno se jeden misionář zranil při sportovní činnosti během přípravného dne a byl poslán domů, aby se zotavil. Stanovil si vysoké cíle, že získá fyzickou pomoc, kterou potřeboval, a poté se na misii vrátí. Avšak příliš mnoho neorganizovaného času, který měl, záhy vedlo k tomu, že se vrátil ke svým starým návykům.

Zabředl do hříchu, o kterém si myslel, že z něj již učinil pokání a kterého před misií zanechal. Byl zklamaný a rozzlobený kvůli tomu, že se nedokáže dostatečně ovládat. Čím sklíčenější byl, tím více usiloval o to, aby se těchto zlozvyků zbavil. Ocitl se na sestupné spirále, která ho rychle vedla negativním směrem.

„Mám pocit, že jsem Nebeského Otce zklamal,“ řekl tento mladý muž svému kněžskému vedoucímu. „V minulosti jsem z tohoto učinil pokání a Bůh mi odpustil. Slíbil jsem, že to již nikdy dělat nebudu, a přesto jsem teď tady, jako kdybych vůbec žádné pokání neučinil. Nezasloužím si Boží odpuštění ani pomoc. Teď ne. Už nikdy.“

Jeho kněžský vedoucí mu řekl: „Nejsi tedy rád, že víš, že milost je dar? Nemusíš se k němu nijak dopracovat ani si ho zasloužit. Zkrátka se jen musíš rozhodnout, že ho přijmeš tím, že budeš ochotný se dál snažit a nevzdávat to.“⁸ Tento vedoucí poté zmínil tato slova staršího Neila L. Andersena z Kvora Dvanácti apoštolů: „Občas se stane, že sklouzneme zpátky, vraťme se ale rychle a pokorně na kolena a vydejme se opět správným směrem.“⁹

Tento mladý muž se znovu obrátil k nebi a Spasitel byl připraven mu pomáhat. Nejenže se uzdravil ze svého zranění, ale uzdravilo se i jeho srdce. Postupně díky naplňování jednoho malého cíle po druhém a milosti, která je dostupná díky Ježíši Kristu, začal dosahovat pokroku. Brzy se vrátil na misii naplněný vděčností, sebeúctou, vědomím toho, že jeho práce má smysl, spokojeností se životem a optimismem. A to je ta změna, kterou může Kristova milost přinést.