Vítejte na konferenci

President Thomas S. Monson

Naslouchejme pozorně poselstvím, … abychom mohli pociťovat Ducha Páně a získat poznání, které si Pán přeje, abychom získali.

Do té míry, do jaké to mohu posoudit, každé sedadlo je obsazené – kromě několika málo tamhle vzadu. Tam na tom ještě můžeme trochu zapracovat. Ale jsme shovívaví vůči těm, kteří se možná trochu opozdili – kvůli dopravní situaci –, aby i oni získali místo k sezení.

Toto je úžasný den – konferenční den. Vyslechli jsme si překrásný pěvecký sbor, který zazpíval nádhernou píseň. Pokaždé, když slyším tento sbor nebo varhany nebo klavír, vzpomenu si na maminku, která mi řekla: „Líbí se mi všechny ty pocty, které jsi obdržel, všechny tituly, které jsi získal, i všechno to, co jsi v životě vykonal. To jediné, čeho lituji, je, že jsi nezůstal u hry na klavír.“ Díky, mami. Kéž bych tak zůstal.

Bratři a sestry, s radostí vás vítám na 182. pololetní generální konferenci Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů.

Od našeho posledního setkání před šesti měsíci byly zasvěceny tři nové chrámy a jeden byl znovuzasvěcen. V květnu jsem měl výsadu zasvětit nádherný chrám Kansas City v Missouri a zúčastnit se doprovodného kulturního programu. O této oslavě se zmíním podrobněji ve svém zítřejším dopoledním proslovu.

V červnu zasvětil president Dieter F. Uchtdorf dlouho očekávaný chrám v Manaus v Brazílii a na začátku září president Henry B. Eyring znovuzasvětil nedávno zrenovovaný chrám v Buenos Aires v Argentině – chrám, který jsem měl tu výsadu zasvětit před téměř 27 lety. A před dvěma týdny zasvětil president Boyd K. Packer úžasný chrám v Brigham City – ve městě, kde se narodil a kde vyrůstal.

Jak už jsem řekl dříve, žádná Církví postavená budova není důležitější než chrám, a jsme rádi, že po celém světě máme v provozu již 139 chrámů a dalších 27 je jich oznámeno nebo se staví. Jsme vděčni za tyto posvátné budovy a za požehnání, která nám přinášejí do života.

Jsem rád, že vám dnes dopoledne mohu oznámit dva další chrámy, jež budou v nadcházejících měsících a letech postaveny na těchto místech: Tucson v Arizoně a Arequipa v Peru. Podrobné informace o těchto chrámech budou poskytnuty později, jakmile budou získána všechna nezbytná povolení.

Bratři a sestry, nyní bych se rád zmínil o další záležitosti – o misionářské službě.

První předsednictvo a Kvorum Dvanácti apoštolů již nějakou dobu umožňuje mladým mužům z několika určitých zemí, aby šli na misii již v 18 letech, pokud jsou toho hodni a schopni, pokud ukončili středoškolské vzdělání a pokud vyjádřili upřímnou touhu sloužit. Toto pravidlo platí jen v určitých vyjmenovaných zemích a díky němu mohly tisíce mladých mužů sloužit se ctí na misii a zároveň splnit povinnou vojenskou službu a zahájit studium na vysoké škole.

Naše zkušenost s těmito 18letými misionáři je velmi pozitivní. Jejich presidenti misií se zmiňují, že tito misionáři jsou poslušní, věrní a vyspělí a slouží stejně schopně jako misionáři, kteří jsou starší a kteří slouží v téže misii. Díky jejich věrnosti, poslušnosti a vyspělosti jsme pocítili přání rozšířit tuto možnost – jít na misii o rok dříve – na všechny mladé muže, bez ohledu na zemi, z níž pocházejí.

S radostí oznamuji, že s okamžitou platností všichni způsobilí a schopní mladí muži, kteří dokončili studium na střední škole nebo podobném zařízení, bez ohledu na to, kde žijí, budou mít možnost být doporučeni k misionářské službě začínající v okamžiku, kdy dosáhnou 18 let, namísto 19 let. Neříkám, že všichni mladí muži zahájí svou službu v tomto dřívějším věku – nebo že to mají učinit. Říkám jen, že jde o možnost, která je nyní dostupná, a záleží na individuálních okolnostech a na rozhodnutí vedoucích kněžství.

Když jsme s modlitbou přemýšleli o tom, v jakém věku mohou mladí muži zahájit službu na misii, přemýšleli jsme také o tom, v jakém věku mohou odejít na misii mladé ženy. Dnes s radostí oznamuji, že všechny schopné a způsobilé mladé ženy, které mají touhu sloužit, mohou být doporučeny k misionářské službě začínající v okamžiku, kdy dosáhnou 19 let, namísto 21 let.

Potvrzujeme skutečnost, že misionářská práce je kněžskou povinností – a povzbuzujeme všechny mladé muže, kteří jsou toho hodni a fyzicky i duševně schopni, aby přijali výzvu ke službě. Na misii také slouží mnoho mladých žen, pro které ale služba není povinností, tak jako pro mladé muže. Ujišťujeme však mladé sestry Církve, že jejich přínos coby misionářek je cenný, a my jejich službu vítáme.

I nadále potřebujeme mnohem více manželských párů-seniorů. Pokud vám to okolnosti dovolují, pokud odcházíte do důchodu a umožňuje-li vám to zdraví, povzbuzuji vás, abyste se připravili na službu na misii na plný úvazek. Oba, manžel i manželka, budou mít ještě větší radost, když budou společně sloužit dětem našeho Otce.

A nyní, bratři a sestry, naslouchejme pozorně poselstvím, která budou pronášena během těchto dvou dnů, abychom mohli pociťovat Ducha Páně a získat poznání, které si Pán přeje, abychom získali. Aby tomu tak mohlo být, o to se modlím ve jménu Ježíše Krista, amen.