Doo Áajį’go éí Doo Dahdidiikah Da

Elder Claudio D. Zivic áyiilaa

Tsosts’idiin sinilíjí

T’áá’ákót’éego honít’i’jí adéest’į́į́’ éí biniiyé sodiszin áko yá’ąąsh t’áá’áłahjį’ bił ahídíníilt’i’ dooleeł.

Ashkii yázhí léi’ dilní yee naané, ńt’ę́ę́’ hastįį baa na’iiniih léi tsésǫ’ biníkáa’jį’ biiłtsą́ągo ání, “Da’ nimáásh sidá?’

Áko ch’ikéí éí ání, “Áádóó…hait’áo baa ntsíníkees?”

Niha’áłchíní t’áá ashdla’ yilt’éego dilní yee nidaané, she’esdzą́ą́ yá yíneedlį́įgo baa ahééh nisin. Na’nitiní nihighangi nihaaníyáago, nihe’ewéé’ Adrián éí nikidiiwo’ dóó nídít’į́į́h doo íídóołtah biniinaa. Ńt’ę́ę́’ łah ajį́léi’ ayóó’áhóót’įįd. Dilní bee na’a’né ayóó’áyó’ní silį́į́’ dóó t’áá bí yíhooł’aah silį́į́’.

T’áá díigi’ átéego oodlą́’ biyi’ niilzéełgo, dooládo’ nizhóní dooleeł. Áadoo áłajhjį’ béénihi’diilníhí díí bee haz’áanii nihijéí biyi’di hólǫ́ǫgo nizhóní dooleeł áádóó ts’ídá yá’át’éehgo iináájí yiidáałgo, saad daasdzohígíí yá’át’éehii bee nihik’ijidlíi dooleeł ha’nínée nihee hólǫ́ǫ doo.

Lą’í nááhaiyę́ędą́ą́’ Arches National Parkgóó she’esdzą́ą́ bił nishá’áázh; shitsi’ Evelin; dóó nááná ła’ nihik’isgo. Ła’ tsé biníká hoodzą́ yéego béého’dílzin éí Delicate Arch wolyé. T’ááłá’í tsin sitą́ dóó ná’áłníí’góó diikah dadiiniid, dził bąąh joo’nahgo baa honít’i’.

Hááhgóóshį́į́ bídaniidlį́įgo dahdiikai, ńt’ę́ę́’ áyídíjį’ niniikaigo, háá’áyį́į́h bá hoo’a’. Shí éí áadi deishááł shíní’ dineesdlį́į’go, t’áá náás yisháał dooleeł niizį́į́’. T’áá’ákóne’ atiinígíí doo baa’áháshchįįhgóó, diné léi’ shilą́ąjį’ t’áá’ákóne’ joogááł nahalingo yigááł léi’ bikéé’ yishááł. Atiinyę́ę t’ááyéego nahonitł’ah silį́į́’, áádóó tsé naaznilígíí bita’ dahnáníshjį́į́h. Nahonitł’aaígíí biniinaa, sáanii nihitahyę́ę ts’ídá doo dayíighah niizį́į́’. T’ah ńt’ę́ę́’ Delicate Arch yiiłtsą́, ndi ńt’ę́ę́’ baa ákoniizį́į́’, násh’į́įgo kodóó doo baahonít’i’ da lá.

T’óó shąąh nahonííkaadgo, t’óó t’ą́ą́’ nááshdáał dooleeł niizį́į́’. Doo hasht’e’ nishdaahgóó aba’ sédáago ahínáhiikai índa. T’áá’áko na’ídééłkid, “Da’ Delicate Archdiísh nohkai?’ Baa niikai daaníigo bił dahózhǫ́. Atiingóó hane’ dahnaaztánígíí yik’ehgo yíkai lá, áádóó ádaa’ádahalyą́ą́ dóó dziil yee, deeskaiyę́ędi yikai lá.

Doo yá’át’éehgi áhóót’įįd, doo áájí da dahdiiyá lá. Dooládó’ íhooł’ą́ą’ da íídą́ą́’.

Hait’éego náhodi’naahgo oodzíí’ bee nihił náhoo’aah, nihosdzáán bikáá’góó ádahooníłígíí nidanihilóóz. T’áá’áłahjį’ éí na’ídídílkid dooleeł da’ Jesus Christ bizaad daats’í bi’iil’į́h.

Naaltsoos John biyi’ na’anitin nizhóní léi’ hólǫ́:

“Shii’ honílǫ́, áádóó shídó’ niyi’. Tsin bits’ání’áhígíí t’áásáhígo éí nanise’ doo bąą hodooleeł da, bá’íí’áhígíí biłgo t’éiyá; nidó’ t’áá’ákót’é, shiyi’ hinohnáago t’éiyá.

Tsin íí’ái nishłį́, bits’ádaaz’ái éí danolį́.Háíshį́į́ shii’ hojilǫ́ǫgo, dóó shí hwii’go, éí aneest’ą’ lą’í hweehodooleeł: háálá shí t’áágéedgo éí doo ádíílíił da. (John 15:4–5).

Díí hane’ binahjį’, Jesus Christ ts’ídá áhánígo bił łá’í niidlį́įgo áko yéego bił ílínígíí nihąąh niinilá. Bí éí akétł’óól dóó tsin bá’íí’ái bits’ą́ą́dę́ę́’ tó hináanii nihich’į’ nílínígíí nilį́, tsin bitoo’ aneest’ą’ bee lą’í dínóot’įįłii. Jesus Christ nanihineeztą́ą’go díí tsin bits’ádaaz’ái--éí doodai’ Bí ba’ííníidlíi—áko Bí bina’nitin ílíinii ts’ídá doo bi’ohgóó baa ntsíikees.

Ła’ oodzíí’ yéego baa dahasti’, áko doo t’áá’ákǫ́ǫ́ hasht’enálnééhgóó, hool’áágóó doo áajį’go anihidoolóós. Ndi baa sodiilzin dóó hasht’enéiyaago, díigi’ át’éego iináhę́ę ayáhágo ániitéego ánihidoolííł, łahgo at’éego í’iil’į́į doo, áádóó Nihizhé’é Yá’ąąshdę́ę́’ hą́dígo bił nááhoniidlǫ́ǫ doo.

Díí binahjį’ baa ntsóhkees dooígíí éí ła’ nát’ą́ą́’ Prophet Joseph Smith yówée’go bił áhóót’įįdyę́ę bee nihił hodeishnih nisin. Díí áhóót’įįdígíí binahjį’, nihiYisdá’iiníilii na’nitin ílíinii nihainílá éí hiniináágóó bénéiniih dooleeł.Díí éí Martin Harris Mormon Binaaltsoos alą́ąjį’ sinilígíí 116 eet’ahgo saad ánályaayę́ę yóó’ayíínilyę́ęgi áhóót’įįd.

God hach’į’ haadzíí’yę́ę t’áadoo bik’eh ájiidzaayę́ę baa ná’jiyoozkango dóó, díí Diyin Yánaalnishí álílee k’ehgo bił ííshją́ą́ áhoolyaa éí kwe’é bikáá’ dashijaa’gi 3 Doctrine and Covenant biyi’ (see Gáamalii Binaat’áanii Bina’nitin: Joseph Smith [2007],69–71). Kwe’é éí bik’e’eshchį́ dahnaazhjaa’ 1 to 10 , Díí táa’go bee haz’áanii éí t’áá’áłahjį’ béédaałniih dooleełgo laanaa nisin.

1. God binaanish dóó binahata’ éí doo t’óó doolchǫǫł da.

2. Nahasdzáán dine’é éí doo God biláahgo binéidzid da dooleeł.

3. T’áá’áłahjį’ sodizin bee ná’ookąąh éí bídįhóyéé’.

Kwe’é dashijaa’gi 13 , Diyin bina’nitin éí díí dį́į’go ts’ídá doo ádíílíił da ní.

1. God bina’nitin éí ádingo hoł haz’ą́..

2. God bidááhdóó bee haz’áanii ts’ídá diyinii bee hajoodzíí’yę́ę k’ízhníti’go.

3. T’áá hwó íizhnízinígíí bik’ehgo hijiiná.

4. T’áá hwó hontsékees bee ádaahoji’niih.

T’áá’ákót’éego honít’i’jí adéest’į́į́’ éí biniiyé sodiszin áko yá’ąąsh t’áá’áłahjį’ bił ahídíníilt’i’ dooleeł, áko nahasdzáán bikáa’gi doo hasht’ehodít’éi doo yóó’anhidooził da.

T’áá háida łéi’ Diyin bik’ehjí bits’ą́ąjį’ dahdooyáago—ts’ídá t’áá haa’ída hoolzhishgo—ts’ídá yínííł bik’e’eshch’íi’go nił bééhodoozįįł God bina’nitin t’áágééd nił hoo’a’go, God bidááhdóó bee haz’áanii diyinii bee bich’į’ háínídzíí’yę́ę k’íínít’i’go, t’áani íínízínii ba’íínílíigo hinínáago, índa t’áá hwó hontsékees bee ádaaahoji’niihgo.

Kótéego haz’ą́ągo éí, ts’ídá bee nich’į’ haasdziihgo sodizin bee ńda’ookąąh dóó t’áá’ákót’ééjí anídahohkááh.

Łah yoołkáałgo atsóí léi’ bicheii binááhaigo yich’į’ hoolne’. Díkwíish ninááhai níigo na’ídééłkid. Tsosts’idiin nááhai baaniyá jiní. Atsóí nitsékeesgo hodíina’ áádóó na’ídééłkid, “Shicheii, da’ t’áá ńléí t’ááłá’ídę́ę́’ísh háíníyá?’

Áłchíní yázhí dóó ániid nazhnise’go, diné są́ biih deishááł doo daznízin; aniné ndi ts’ídá doo baa ntséhákees da—éí éí ts’ídá yéego hadaastihígíí bá—áádóó baa hodoolzhishígíí ts’ídá doo ninázníhahí da. Áko náás hoolzhish, náhidizííd dóó ahééhéhááh dóó ńt’ę́ę́’ hakágiyę́ę da daniitsos, hatah hwiinánée yaa’át’įįh, áłahjį’ azee’ ííł’íní bich’į’ na’adá yileeh dóó yówojį’.

Ła’ajį́ léi’ bíidoołkááł áko Náánihidiidláii dóó Yisdá’iiníiłii, Jesus Christ bił ahínáhidiikah. Díí hodiyingo bił hoo’a’go baa ná’ooshkąąh éí Bí béédahodiilzįįł háálá yee át’éí éí bee nihił bééhózin dóó Bina’nitin bikéé’ ániit’éé ńt’ę́ę́’. T’áá Bí éí bíla’ dóó bikee’ bąąh sidyę́ę dadíníil’įįł, áádóó ałch’į’ dahdidiikahgo da’ahiidiiltsoł, iłhózhǫ́ bił dadiichah háálá nihí éí bikéé’ yiidááł ńt’ę́ę́’.

Shí éí ts’ídá t’áá dį́į́’góó nihoneel’ą́ą́góó haasdziihgo Jesus Christ hiná. Ts’ídá t’áá Bí ánihiłní, “Da’íísínółts’ą́ą́’, nihokáá’ dine’é nohłíinii, áádóó God ánihiilaaígíí bizaad deiísółts’ą́ą́’” (D&C 43:23). T’ááshooyę́ę deidiiltsoł, dadidiits’į́į́ł, bik’ida’didiitį́į́ł, dóó t’áá’ákót’éego hane’ bik’i’didiitį́į́ł “áko God ánihiilaii doo bits’ą́ąjį’ dahdidiidáał da, Díí Jesus Christ bízhi’ bee baa ná’ooshkąąh. Amen