Oodlą́ éí Ts’ídá Bitłąądí Bee Há’asdlin
Nighaa yinishkeed éí t’áá nihil niná’diilyeeł dóó ajooba’ iinósingo áko bitłaadę́ę́’ oodlá ha’asdlinígíí bidziilgo Diyin Jesus Christ bik’ehgo yiidaał doo.
Jó nizhǫ́nigo Nitsaahgo Álahsiidlííh. Nizhǫ́nigo nida’nihíneet’ąą’. Ts’ídá biniyé Nitsaago áłahneedleeh éí Nihizhé’é Yá’ąąshdi Hólóonii dóó Yisdá’íiníiłnii Jesus Christ bichį́ nihee’oodla’ bidziil doo.
Baah yádeeshtį́’ígíí éí oodlá’ éí ts’ídá bitłąądi bee há’asdlin.
T’áá nihi, baaneenishígíí éí ałkaah dasinil, nibiniit’ąah, nihich’į́nadahwiina, nát’ąąh łahda, dóó łahda bikíjíghaah. Jó awę́ę́’ nahalingo nihidiighaah. T’óó nizho’níyeeh. Binee’jiniłííhgo---niyint’ąąhgo, biłhozhǫ́, dóó wonaasgo nihidiighaah--- éí nizhǫ́ní łeh.
T’áá nihinihighaandi áko hoot́ííd. Nihiyéyázhi dį́į́’ binąąhai hooghangonéh yá eelwogo ádaahá’nííhgo aní: “K’ad, t’áá ałtsoh shił bee hozin. Shi kee’ be’ishdlo’, Jí’izi’zí bahasin, dóó shi eetsoh bilnídisdzoosgo bahasin.” T’óó adásiidlo, háálá t’áá bi áyiilaah. Áko ḱad éí hóyąąnii nishłį́ nisin.
Awę́ę́’nooseeł, nitse’ekees, dóó niłchį́jį́ nooseełígíí t’áá ałhidaałt’é. Awę́ę́’ nooseelígíí éí deetį́. Jó ałtsé biłnánitła’ t’áá’akwííjį́ wonaasdoo naanaalwoł łeh, áádóó hóyąąniiyileeh. T’áá’aniiltsoh ałąah ádaniit’é.
Diné ayóó jooł yee’nąąné’go doodayeeh diné ayóó dilní yee’nąąnégo, ádíi’nį́į́’ łeh, éí dine’ ayóó yéinilį́, ééshį́į́h t’áá’aníí. Ndi t’óó’aháyoi naahai niyint’aahgo inda yeehsílį́į́h. Ak’eshch’i’í Malcolm Gladwell, éí aahyiłní, 10,000 áheéilkid nibishnít’aah. Ndá’ałk’ąąhii éí ákoneeląą’ áhee’elkidgo t́éíyá beegha, alaadídeeshłeł jíneszingo, jooł beená’áné, dilní, oolta’dí, doodáyeeh ázeeí’ini bina’anish dóó áníhwíihąahíjí. 10,000 áheeilk’idgo baa’níjilnishgo áko inda náhasdzaan bikaahgi hweehódilzin lah.”1
Lą’í diné bił bee dáholzin éí álaadi shiłbeehózin doo dóó álaadí nisísk’eeso doo jínizingo éí yéigo bínijilnishgo t’éíyá beegha.
Doo baah hózhǫ́ǫ́’da éí náhasdzáán bik’ąągí łá’í diné doo diyin k’ehjí da’oodląąda, doo Yisdá’íiníiłiigí át’áó bibee’oodla’ ts’idá bitłąądí ha’asdlin yaanidaalnish da. Jó ła’da éí Diyin Niłchį́ Íisízíinii t’áá aníí nihijéí dóó nihinísikéés baah ákoníídzin łeh, éí baah nihiłhózhǫ́. Ndi naasgo oodla’ nihéé’ hólǫǫ’doo niidzingo éí yéígo baah neelnishgo t’éíyá hweeháleeh. Awéé’ dahdííghąą’ nahálingo. Éí baah Diyin bisodizingo needah, Diyin God bizaad yíniitá’, sódiildzin, dóó áká’áneelwo’. Azhé’é bee iina’ nínitígo baa hané, ba’ałchiní tááts’aadah yilt’é, áko t’áá’akwííjį́ sodilzin dóó Diyin God bizaad yóta’ łeh nt’ę́ę́’, áko nizhǫ́nigo ba’ałchiní oodla’ ts’ídá bitłąadi yee ha’asdlinígíí yínał áyíílaah.”2
Ashdla’áadah shínaahai yaadą́ą́’ shimá yéígo shee’oodla’ bidziil doo nízingo házhó’go ts’ida bitłąądi oodla’ bee ha’asdlinígíí yéígo sháyinizin nt’ę́ę́’. A’ko Diyin bisodizindi ałchiní yazhí, dóó tsełkeedi nashdąą’ dóó tsełkeejí olta’ seminary wolyé. Naaltsoos Mormon Wolyéhígíí yiłta’ doo tsodizin. Ts’ídá iidą́ą́’ shinąą’í Diyin bá’na’nitin doo daatsí, nizingo yaahnisíkees. Shizhé’é éí łahda doo sodizin bá’hooghandí nádaah da, éí dooda ní, ałtsé íídii’tá’. Éí biniinąą hooghandí saad hólǫ́ łeh nt’ę́ę́’.
Shinąąí éí ashdla’ naahai shiląąjí naagha, áko baah yeltį́go, táá na’ídíkid ałkeeníniinil: (1) Da’ t’áá aníí Jesus Christ diyin át’é? (2) Da’ Naaltsoos Mormon Wolyéhígíí t’áá aníí? (3) Da’ Joseph Smith t’áá aníí Diyin Binahagha’ háneedlá’?
Áko t’áá éí tłéé’ yéígo sodeeszin, Niłchį́ Diyinii shił iijaango áyiilaah, t’áá táágo t’áá aníí ádaat’é’. Éí bits’ąą’doo díí táá ná’ídíkidígíí éí naasgo shé’íína’ choos’íídoo. Áádóó baah ákóniizį́į́’ éí Diyin Jesus Christ joodląągo bee ííná lá. Shima’ bits’ąą’doo she’oodla’ binájí diyin k’ehjí shił beehoozin. Shinąąní éí t’áá iidą́ą́ bee’oodla’ hólǫ́ áko Diyin God bána’nishtin doo niizįį’go, áádóó shizhé’é bił t’áá’áko nįįzį́į́go ákáeelwod.
Diyin God t’áá bí bóholnįįh, ts’ídá k’ad doołeeł nizingo inda diyin k’ehjí háká’ádoolwoł.3 Naaltsoos Mormon Wolye’hígíí áko dzaah. Naadiintáá binaahaigo Joseph Smith Naaltsoos Mormon Wolyéhígíí haidíí’laah kót’áó saad yee yik’ehishchį́, “Diyin God biziil dóó aayilyéii beeh hádiilyaah.”4 Urim dóó Thummin éí t’áásí ałtsé choyosįįd? Éí t’áásí ałtsé choosįįd bíkeedą́ą́’ daatsí inda Joseph be’oodla’ bidziil silį́į́go inda t’áá bí T’áá aníinii yee hoł halne’ígíí bee yilyah.5
Ts’ídá t’áá akwííjí baah nijilnishgo t’éíyá hadziil yileh, jó diyin k’ehjí ałdo t’áá ákwít’é’é. Moroni dįįdí Joseph yaa nádzaago inda beesh oola bee yinil. T’áá dimóó baah dóó tó chójołį́į́’go éí diyin k’ehjí hakihojoosdlí’. Hazhǫ́’ogo diyin God bizaad jołtá dóó baah nisijíkeesgo t’éíya nizhǫ́nigo hw’é’oodlą́ bidziil doo.
Oodlą́ ayóó bidziil. Bee nihił haashné: Ákidą́ą́’ diyin ba’nánishtinyąądą́ą́’ Nihimission bínaat’ąąnii 6 nizhǫ́nigo diyin God bizaad Luke 8biyí asdzaaní ła’dił bigháńdiniiltałgo naakits’áah nááhai lá éí yee hináanii altso bik’é azee’baah ályaa lá ndi, doo ła’da náádidoołááł át’ée da. T’áá diijį́į́dí diyin God bizaad biyídę́ę́’ hané éí ayóó shił nizhǫ́ní.
Bee niłnįįh éí adzáni’ íiniizį́į́’, Diyin biéé’ bijánil bidincheelchigo dił shighánlínígíí ádoodiił áko yideelchidgo t’áá hoochį́ naadziid. Yisdá’íiniilii bikee naakai’ígíí yiłyikágo aní, “Háishą́ shideelchid?
Peter aní, “Bóhólniihii, jó, dine’ ninás’aago daniłjizh.”
“Ndi Jesus a’jíní, Ła’ shizhdeelchid, háálá bee adziilii shits’áhoníle’go baa ákonniizį́į́’.”
Saad nit’ǫ́ǫ́lí éí ałdo éí “adziil,” wolyé. Naakai bizaad éí adziil daané. Ndi Yisda’íiníihii t’áá doo asdzání yiyiłts’ąą’ da. Doo yaa’akónizin da. Ndi asdzání bee oodla’ t́óó biéé’ bijánil yideelchid Diyin God be’édziil yee nąądzį́į́’.
Áádóó asdzání ábizhdííniid, Shitsi’, ne’oodlą́ bee doo ánít’éhí da násíndlį́į́’; nił hózhǫ́ǫgo náádááł.7
Díí asdzání baah hanéígíí t’áá hóyąąnii sílį́į́’jį́ baah síkees łeh. Baah áko niizį́į́’ nihi sódizin Nihizhé’é Yá’ąąshdi Hólóonii biye’ Jesus Christ bizhį́ binahjį́ nihik’idahojídlí łeh, ázha łahda doo nihił bee dáhozin ndi. Asdzání ayóo bee oodlą́ nahalingo éí nihijéí biyí doo t’áá’ániiltsoh dah níídzin doo.
Ázha hwe’oodlą́ ts’ídá bitłąądi bee há’asdlin dóó diyin k’ehjí ndi t’áá nihichį́ ndáhwííná’ doo. Diyin bina’nitinjí ájoosdląą’ ndi t’áá háchį́ ndahwííná doo.
Áchį́nidáhwííná éí t’oo nihi sodidzin halwodyaadą́ą́’ Doctrine dóó Covenants biyí’dę́ę́’ baah hane’, oodlą́ ts’ídá bee há’asdlin bee nidahnítin nt’ę́ę́’, háálá t’áá aniiłtsoh nihichį́’ndahwii’na.
Diyin God bighan Kirtlandi ałtsoh alyaago éí binajį́ bitłahdí dahadziilgo dashdiikai. ÉI binajį́ diyin k’ehjí bee hák’ehojishdlį́, diyin bina’nitin, dóó bee ąąnídítį́hí dahyóléehgo Diyin God bisodizin naasgo yilwoł doo. Diyin God bighan Kirtlandí ádlishyaadą́ą́’ t’óó ahayói diyin k’ehjí hwiłádahoodzaah, ałkidą́ą́ át’é’hąą’gí át’áo. 8 Ndi, áchį́ndahwii’na nąągoo bíí chizdookai. Waashiidoondę́ę́’----na’́adzid 1837----béeso ádaasdiid éí t’áá ániidígo sodizin haalwod’ atahdajilíį́yąą’ éí yéígo bee náhodínees’t’ąąh.9
Ła’ dine’ Parley P. Pratt wolyé, éí yéigo háchį́nahwiinąą’ habéeso béeso bighandí siniilyąą’ asdiid, dóó 1837 yeedą́ą́’ hwe’esdzaan, Thankful wolyé, neeznaah naahai, hats’ąą’ daasts’ą́, awę́ę́’ bee haleehgo. Naat’ąąnii jilį́į́’go Diyin binahagha’ hánaalyá atah baah nijishnish, dóó naakidts’aadah atahjí dah jizdah. Hwe’esdzaan, Thankful, daasts’ą́’ígíí yéigo yíniił biihjiitlizh.
Áádóó naakid nideeszidgo Elder Pratt t’áá ayisíí diyin bisodizin bighan bichį́ náhwiisnąą’. Kirtlandi Joseph dóó ła’diné Gamaalii dannilinígíí béeso bighan dóó keyah náhaniih doo yá’́́t’ééhgo da diilwod, binííhnąągo saad haslį́į́’. Jó łahda diné doo hazhó’o yá’át’ééhgo nisidajik’ees da. Éí biniinaa Elder Pratt bibéeso bits’ąą asdiid, dóó doo Joseph yichį́ naaghaada silííh.11 Naaltsoos yikéhí’aahgo Joseph yichį́ ayiilaah dóó sodizin bighandi Joseph bits’ąąjí nishlį́ níígo haaziih. Ndi Naaltsoos Mormon Wolyéhígíí dóó Doctrine dóó Covenants t’ahdii yinishdlą́.11
Áádóó naakid nideeszidgo Elder Pratt t’áá ayisíí diyin bisodizin bighan bichį́ náhwiisnąą’. Kirtlandi Joseph dóó ła’diné Gamaalii dannilinígíí béeso bighan dóó keyah náhaniih doo yá’́́t’ééhgo da diilwod, binííhnąągo saad haslį́į́’. Jó łahda diné doo hazhó’o yá’át’ééhgo nisidajik’ees da. Éí biniinaa Elder Pratt bibéeso bits’ąą asdiid, dóó doo Joseph yichį́ naaghaada silííh. Naaltsoos yikéhí’aahgo Joseph yichį́ ayiilaah dóó sodizin bighandi Joseph bits’ąąjí nishlį́ níígo haaziih. Ndi Naaltsoos Mormon Wolyéhígíí dóó Doctrine dóó Covenants t’ahdii yinishdlą́.
Parley, Joseph héíneezt’ąą’, yichágo ásésíih níígo yaaníyá. Jo’ dikwííshį́į́h nideezidyaadą́ą́’ be’esdzaan Thankful, daast’ą́, éí bineenaa yiniił dóó na’ádzid yił naagha nt’ę́ę́’.12 Áko Joseph bił beehózin áchįhwiiną́’ígíí éí biniinaa haanéídíní’ą́ dóó yásodoolzin. 13Éí bikeedę́ę́’ Parley dóó bik’isóó nizhǫnigo diyin k’ehjí yikee chékai. Bitsąądoo bidziil dóó dáhoyá daaslį́į́’. Áko bee da’oodlą́ yee niłdzilgo bitłąądi yee haakai.
Áchį́’nahwiina éí doo Diyin God nihijoołá doodayeeh nihik’idjidli’ t’ą́ą́’áyósin. Áchį́nahwiina éí binajį́ ts’ídá alaahdí celestialdí kǫ́ baah hanildeeh biyí chíjíghąą’.14 Diyin ya halne’ii Joseph Smith awaalya’di Liberty Jail wolyéíhdí Diyin God bił íijąą áyiilaah, ałąą’adaa’t’é áchį́nahwiina---saad yoochį́į́d, ---dóó kót’áo haadzíí’:
“Ííshjaah chį́į́diitahdę́ę́’ nichį́ bizee’ ąą’ádzaahgo, díí nił bee hózin doo, shiyé, díí ts’ídá t’aa’ałsoh bóhodiiłaal biniyé, áko díí ná yá’át’ééh doo.
“Diyin God biYé éí ts’ídá diné yilaadi tíhoosníí’. Da, éíish bilaadí anisht’é nínizin?”15
Diyin God Joseph neenitingo ábiłní, ne’iiná éí t’áá iidą́ą́’ bee hozin, áko, “ T’áá doo diné adooniiłígíí bee nildzidí, hááĺ́á Diyin God hool’áágóó bił hinohnáa dooleeł”16
Ájoodląągo, haash yit’áo akidhojidlí? Oodlą́ éí há’atíísh bee alyaah? Ákeeyisdzohígíí éí ayóóineez.
Nihi bąąhági át’éii nájį́ ádoolnį́į́ł háálá Yisda’íiníilii yiníídlą́.17
T’áá hą́ą́ishį́į́neeląą’ dah noodlą́’nígíí éí Diyin Niłchį Íisizį́į́nii yił áhiłdáhałné.18
Diyin Jesus Christ joodląągo éí hasdahdoodaał.19
Diyin Jesus Christ joodląągo té’iya’ hádziil łeh.20
Diyin Jesus Christ joodląągo dóó há’éé Bidił bee tá’naasgiz inda haash doolyį́.21
Hwe’oodlą́ hólǫ́ǫgo t’éiyá hasódizin bee hałbeehoozin lą́.22
Doo ájoodlą́ągoo Diyin God doo álílii dine’ bitahgoo hólǫ́ǫ́’ da.23
Bee nihoolzish éí nihee’oodlą́ Jesus Christ éí binahjį́ yisdáiidéeh. Diyin yáhalne’ii Helaman, biyé neeneezt’ąą’, “Beedaałnííh Diyin Niná’ídláanii éí Jesus Christ, Diyin God biYé, éí binajį́ ts’ídá bitłąądí háasdlin ádoołeeł — éí t’áá aníí át’é éí diné há’asdlingo doo nidoogó dah.”24
Baah áheenizin díí oodlą́ ts’ídá bitłąądí bee há’asdlin ko’doo nitsaago Álahsiidlííhdí. Laanaa nisinígíí éí nihi naadaheeniih dóó ajooba’ hwiinidzin doo áko nihidziil nihee’oodlą́ ts’ídá bitłąądi bee ha’asdlin Jesus Christ yiniidląągo doo. Díí éí bééhózin dooleeł bizhé binajį́ Jesus Christ, Amen