2010–2019
Ayóó’ó’ó’ni’ Yá’át’éehii Yéé’ Doo Yinízin Da
Tąąchil 2017


Ayóó’ó’ó’ni’ Yá’át’éehii Yéé’ Doo Yinízin Da

Ákohgo, náhádzid nahjį’ kónílééh dóó nił hózhǫ́ǫgo, iinídlą́ągo, dóó Diyin ba’íínílíigo bił yí’ashgo hinínáa doo

Shik’is dóó shilah, ayóó’óshníinii, nihik’éí, baa hózhǫ́ǫ́ dóó nihaa hojoosba’go da’níłts’ą́ą́dę́ę́’ oodlą’ dóó ayóó’ó’ó’ni’ bee áłah náásiidlį́į’.

President Thomas S. Monson, Diyin yá halne’é, nihił hólónígíí baa ahééh nisin. Nizaad bee yáníłti’ígíí éí deiniidlą́. Ayóó’ádanííníi’ní dóó nihá sínízį́. Áłahjį’ ná sodadiilzin.

Lą’í nááhaiyę́ędą́ą́’, Frankfurt, Germanydi ts’ídá alą́ąjį’ sizíní nishłį́įgo, ałah siidlį́į́’ dóó bik’ijį’ alah ła’ doo bił hózhǫ́ǫ́góó shaa níyá.

“Doo yá’át’éeh da ya’?” shiłní. “Dį́į́’ daats’í ashdla’ daats’í t’óó háágóóshį́į́ da’ałhosh hólne’go!”

Ałtsé baa ntsídékéezgo ábidishní, “Diyin bighangóne’ awosh shį́į́ ałdó’ yá’át’éehgo awosh át’é.”

Bił hinishnáanii, Harriet, éí nihidiizts’ą́ą’go áádóó náasdi éí la’ nizhónígo nát’ą́ą́’ bee háínídzíí’ shiłní.

Ch’éé’édzííd

Lą’í nááhaiyę́ędą́ą́’ kwe’é Náhookǫsjí Americagi, Ch’éé’édzííd Ntsaaígíí wolyéego da’níłts’ą́ą́góó níłnii’. Biniiyéhígíí éí diné hodiyin baa dahane’go t’óó da’ałwoshígíí bee ch’éédadoolził biniiyé.

Tsíłkéí Joseph Smith kot’éego oodlą́ą́jí dahalne’é yiyíists’ą́ą’go yik’ehgo tádííyá. T’áá éí biniinaa háájí lá Diyin shá yinízin níigo yich’į’ sodilzin ńt’ę́ę́’.

Díí dahalne’é éí yéego na’iiłnáago dahalne’ ńt’ę́ę́’, íiyisíí yaa dahalne’ígíí éí bąąhági’ájít’į́įgo éí ch’į́įdiitahdi hodook’ą́ąłgóyaa hozhdooleeł daaní.1 Yádaałti’go doo diné da’ałhosh da—ndi ła’ daats’í yik’ee náádadiilgąsh. Éí shį́į́ sodizin bá hooghangóne’ yah’azhdínóochééł biniiyé.

Náhádzid bee Na’jiiłná

Ałk’idą́ą́’ ndi, náhádzid choo’į́įgo bee diné bee nahiilná. Amá dóó azhé’é ba’áłchíní yee yinaashnish, bá na’anishí dóó bá nidaalnishí, áádóó nidaha’áhí dóó anída’iiniłii.

Na’iiniihjí náhádzid bee na’anish yéego bił béédahózingo chodayooł’į́. Éí biniinaa t’óó shą’shin ndi díí abínígo nidání doo naheenii’góó doodai’ daané’é da dóó béésh bee hane’é da doo naheelnii’góó doo nihił yá’áhoot’éégóó hinii’náa doo, t’áásáhí, doo nihił hats’íídgóó.

Baa yiidloh łeh dóó nihí éí doo ádiiníił da niidzingo, ndi łahdi nihí ałdó’ ákwíit’įįh. T’ah náábíláahdi, łahda t’áá’ákót’éego niidzinígi’ít’éego diné bee neidlo’.

Naakigo haz’ą́ągo hadeisdzih dííjį́: Áłtsé éí haaníłtsogo yéé’ choo’į́įgo nihí éí bee diné bee nahiilná—nihí t’áá bił. Naakigóne’ éí nááná łahgo át’éego shį́į́ hólǫ́.

Náhádzid bee doo Yá’át’éeh da

Náhádzid doo yá’át’éehgo choo’ínígíí baa nídíit’įįł. Háísh éí yá’át’éehii niyą́, sis ádéénílt’ih, na’ídílts’ǫǫd, béesoła’ ą́ą́nísįįh, ádaaná’iiníkąąh da t’ahdoo bíndí’nílchéeh da?

T’áá’aaníí náhádzid éí bidziilgo na’iiłnáá dóó bee nahii’ná. Ákondi díí éí t’áá’áyídíjį’ át’ée dóó ałts’íísí łeh. Náhádzid éí ajéí łahgo íidoolííłígíí doo yíneel’ą́ą da, áádóó doo diné t’áá’ákogi ádaat’éii dóó doo Diyin bik’eh honiil’į́įgo ánhidoolíił da.

Diné ła’ nídaadzidii ádaaní dóó yá’át’éehgo yádaałti’ dóó t’áá’ákogi ádaat’é ndi bitah éí doo bił yá’ádaat’éeh da. Ch’ééh ádaat’į́į dóó ts’ádadoolnih łeh, bádahachį’ łeh. Náásgóó éí ayadahoolí dóó doo ak’ehół’į́į da yileeh.

Doo ákót’éégóó iiná dóó dine bá asdzį́ binahat’á éí doo kwe’é t’éiyá kót’éego haz’ą́ą da. Yéego baa shíni’ łeh nihi’oodlání jó bí da ayóó’ádaat’éego áda’diil’įįhgo baa hane’go—dabighangóne’, Diyin dabił’aahgo, ndaalnishdi, doodai’ t’áá’ákwííjį́ nikaigóó.

Ła’ diné é’é’ts’ih doo yee nahas’ą́ą da, ákondi bí ákódaat’į́įgo éí doo dayoo’į́į da. Bee haz’áanii t’óó ályaaígíí bik’eh hojíł’į́į doo nízin, áko ła’ doo bibee haz’áanii yik’eh hół’į́į́góogo, biniinaa yik’ijį’ neis’ą́ saad bee, yíní bee, áádóó atí’él’į́įgo da bee.

Diyin éí ádíiniid “nihí…t’ááháii da doo yá’át’ééhgóó diné ba’áłchíní ła’ yik’i bóhólnííh dóó k’adę́ę yik’ijį’ dildzíiłgo,…hodiyinii hats’ádooldoh dóó Diyin Biníłch’i yaa atídínóodleeł”, ní.2

Nááná łahda shį́į́ íit’ínígíí t’áadoo át’éhé da áko bíni’dii t’óó ákót’é niidzin. Ííniidzin shį́į́ ałdó’ óhólnííh, diné naadlo’, atí’él’į́ éí t’áá’ałtso diné bá yá’át’ééh niidzin. Doo ákót’ée da, Diyin t’áá’ííshjání áyiilaa, “Níłch’i bineest’ą’ éí ayóó’ó’ó’ni’, ił hózhǫ́, ił hodéezyéél, ha’ahóní, áháyą́, yá’át’éehii, oodlą’, ba’át’e’ ádin dóó hazhó’ó ntsékees.3

Yá’át’ééhjí

T’áá yéego Yá’ąąshii Shizhé’é bééhoosįįhgo, t’áá yéego ba’áłchíní náás yoo’ishgo nésh’į́. Doo báháchį’ da, doo atí’éł’į́į da, doo k’éédíshdlé nizin da.4 Yiniiyé át’ínígíí éí—Bi naanish dóó Yee Ayóó’át’éii—yee nanhintin, dego ánhilééh dóó yee át’éii yaa nihidoolóós.5

Diyin éí Moses díí bee ánísht’é yiłní “jiinishba’ dóó shá’áhwiinítį́, ha’ííníshní, dóó yá’át’éehii lą’í shee hólǫ.”6

Diyin ayóó’ánhó’nínígíí, ba’áłchíní niidlíinii, doo béézhdoot’ą́ą́’ át’ée da.7

Da’ ákoósh Diyin nihich’į’ yáłti’go t’áá bił na’iizííhígíí bił t’áá’áko? Dooda, t’áá’íiyisíí dooda!

Ndi íit’ínígíí łahgo át’éego ádeishłííł nízin. Ts’ídá bee ániit’éhígíí łahgo ádeishłííł nízin. Nihijéí łahgo ádeishłííł nízin.

Bizaad bich’į’ hididii’náałgo yéego yidiitsoł, bááhádzidii bich’į’ nidiidááł, doo nihil yéé’góó bich’į’ dahdidiidááł k’éhézdongo atiingódeii. Díí nihá yinízin háálá ayóó’ánhó’ní dóó kojí éí ił hózhǫ́ bá honít’i’.

Áko, hait’éego éí Diyin ba’áłchíní shikéé’ wohkah yiłní?

Biye’ yiníł’aad!

Diyin Biye’ yiníł’a’, Jesus Christ, yá’át’ééhjí nihinááł í’doolííł biniiyé.

Diyin nihich’į’ yáłti’, nihił ha’ólní, ba’át’e’ ádin, áádóó t’áá’aaníí ayóó’ánhó’ní.8 Diyin nihich’ijí nilį́. Ayóó’ánhó’ní, áádóó diigohgo, náázhdidoo’nah dóó bináázhdínóotah nízin, áko nihidziil dooleeł.

Nihi na’nitinii át’é.

Bí éí ts’ídá ił chohoóį́ nilį́.

Oodlą’ yéego béézhdookah nihó’ní.

Ni’iilzííh bits’ą́ą́ íhwiil’aah doo dóó t’áá’ákogi íit’į́į doo nihó’ní.

Kojígo éí yá’át’ééh!9

Kéyah Bikáá’ doo Yá’áshóonii

Ch’į́įdii éí kót’éego doo yá’át’éehii bee diné najilo’ doo áádóó bił hahozhniłcháad doo nihó’ni.

Nahasdzáán bikáa’gi t’áá’íídą́ą́’ dóó náásgóó t’áá’ákót’ée doo, doo yá’áhoot’éeh da. Diné t’óó’áhayóí ti’dahoonííh áhoot’éhígíí biniinaa dóó doo yiits’íi da. Bąąhági’át’éii dóó ana’adlo’ dííshjį́ baa na’aldééhígíí t’óó bááhádzid.

Azhą́shį́į́ kóhoot’ée ndi, k’ad kót’éego kwe’é kééhasht’ínígíí shił yá’át’ééh. Yá’át’éehgo iiná ádeil’į́į dóó yéego da’iit’į́. Ts’ídá aláahdi éí, Diyin Jesus Christ bizaad t’áá’aaníinii bee nihik’i dahojisdli’, éí bee nahasdzáán bikáá’góó báádahadzidii baa ákoniidzin dóó bee bik’ee ąą hahiikááh.

Díí ak’ihojidlí baa ntséskeesgo, nitsidideishgoh dóó nihiTaa’ bich’į’ ahééh dinéisįįł nisin łeh háálá ba’áłchíní ayóó’ó’ó’ni’ doo ninít’i’ii yee yaa jooba’.

Diyin God éí ba’áłchíní t’áadoo nídaaldzidí doo dóó t’áadoo yaa dabíni’í dooleeł yó’ní. “Háálá Diyin náhádzid biníłch’i doo nihainíláa da; ndi adziilii, ayóó’ó’ó’ni’ dóó ił hodéezyéél.10

Baa hózhóonii t’óó’ahayói nihainílá. T’óó bik’ídíníitááł dóó díníil’įįł. Díí yéénihiiłnííh, “t’áadoo nídaałdzidí,” “nihił dahózhǫ́,”11 dóó “shidibé, t’áadoo ńdaałdzidí.”12

Diyin Nihá Naabaah

Shik’is dóó shilah, Diyin bi “dibe” niidlį́. Diyin God yá naazíní daniidlį́. Yisdá’iiníiłii nídoodááł bich’į’ díníit’į́į’go hasht’e’ ádiilnééh doo áádóó diné bił hwiilne’go Diyin nádááh yiba’ át’ée doo. Áko Diyin dóó nihidine’é bá neilnish doo. Díí bíniidlį́įgo ádiilnííł, ayáhágo ádííníilzingo, nááná ła’ diné dóó bi’oodlą’ t’áadoo baa yáilti’í. Shik’is dóó shilah, Diyin bizaad yiníilta’ dooleełgo nihaadeet’ą́ dóó biNíłch’i yísííníilts’ą́ą’ doo, éí beego “áhodoonííł nihił bééhózin doo dóó Aye’ nádááhígíí bee nihił bééhózin doo.”13

Ákohgo, nahasdzáán bikáá’ ádahooníłígíí baa ákoniidzin, dóó bee ach’į’ anáhóót’i’ígíí nihił bééhózin. Ndi éí biniinaa éí t’áadoo baa nihíni’í dóó t’áadoo biniinaa áłahjį’ nił yéé’é. Anídahazt’i’ éí t’áadoo baa ntsíníkeesí, Diyin bibee adziilii, yee yá’át’éehii, yee ayóó’át’éii bich’į’ díní’į́į́’, ba’íínílí, áko nijéí bił hózhǫ́ǫgo Jesus Christ nídoodááł biniiyé hasht’e’ádílnééh.

Oodlání niidlíinii, t’áadoo bááhádzidgo áhodoonííł danosingo nídaałdzidí. Ndi, náás wohkah oodlą’ bee, nihidziilgo, bííníshghah nínízingo, dóó Diyin God ba’íínílíigo nidáahdi hólónígíí bich’į’ yínááł.14

Doo t’áásáhí Diyin bikéé’ yiidáał da. “NihiDiyin God…nihił yi’ash; doo ch’ééh íidooł’įįł da, doo nihits’ádoogáał da.”15

Diyin nich’ą́ą́h naagháa doo, ní éí t’óó áhodínílzéé’.”16

Náhádzid haleehgo, nihidziil doo, nihi’oodlą’ ahą’ádiinííł, áádóó yiniidlą́ągo “bee até’él’į́ t’áá’ałtso doo nihidééłníi da doo.17

Da’ atí’él’į́ dóó hahonoochałgoósh kééhwiit’į́? Aoo’ lą́ą.

Ach’į’ nahwii’ná dóó tsi’na’aldeehísh bií kééhwiit’į́? Aoo’. Diyin t’áá Bí ání, “Nahasdzáán biyi’ doo yá’át’éehii hólǫ́: ndi nił hózhǫ́; Nahasdzáán bik’eh déshdlį́į́’.”18

Nihi’oodlą’ísh t’áá bee neinish doo? Hodiyingo hinii’ná bee ádaa hadiidzíí’yę́ęésh bi’diinííł? Diyin God bibee haz’áaniiísh bik’eh ániit’ée doo azhą́shį́į́ na’íhontaah hólǫ́ǫ̨ ndi? Aoo’ bííníigah!

Háálá Diyin ánihiłní, “T’áá’ałtso yá’át’ééh dooleeł, t’óó hazhó’ó yináałgo.19 Ákohgo, náhádzid nahjį’ kónílééh dóó nił hózhǫ́ǫgo, ayáhágo ánít’éego, nił chohoo’į́įgo, dóó Diyin baadzíínílíigo nihił hólǫ́ǫ dooleeł.

Ayóó’ó’ó’ni’ éí Náhádzid Ch’íiniłchééh

Diyin bee shik’isóó, shilah, ayóó’ánihííshíshníi, hait’éego da yéé’ nik’ihoole’go, doodai’ nizaad dóó ánít’ínígíí da biniinaa ła’ yéé’ bik’ihoole’dą́ą́’, ts’ídá shii’sizíinii bee ánísht’éhígíí bee sodiszingo díí hodiyingo ha’oodzííyę́ę baa ntsídííkos: Diyin be’ayóó’ó’ó’ni’ ts’ídá niłtólígíí bee nahasdzáán t’áá’át’é łahgo ányoodlííł, háálá “ayóó’ó’ó’ni’ niłtólí éí yéé’ doo yinízin da.”20

Diyin be’ayóó’ó’ó’ni’ éí atí’él’į́, é’éts’ih, ídílááh, dóó ajoodlá ííłdįįh.

Diyin be’ayóó’ó’ó’ni’ bee nihitah yá’áhoot’ééh, bee ílį́įgo neidá, dóó bee Yisdá’iiníiłii bikéé’ yiikah. Diyin be’ayóó’ó’ó’ni’ bee nihidziilgo báádahadzidii biyi’ ch’íhiidááh áádóó yee bidziilii dóó yee ayóó’át’éii ba’ííníidlíigo yee nihiTaa’ nilį́, dóó Biye’ Jesus Christ.

Nihighangi, neilnishgi, oodlą́ą́jí neilnishgi, nihijéí biyi’di, haa’íshą’ bááhádzidii bik’ehgóne’ Diyin be’ayóó’ó’ó’ni’ nidiilyééł. Christ be’ayóó’ó’ó’ni’ yéé’ yik’ehgóne’ hólǫ́ǫ doo.

Be’ayóó’ó’ó’ni’ bee nihił ééhózin, ba’ííníidlí, dóó bee nihiTaa’ yee ayóó’át’éii bee yiniidlą́, Bí binahat’a’ diyinii, bizaad, dóó bibee haz’áanii.21 Diné dóó Diyin ayóó’ííníi’níigo éí bee Diyin bibee haz’áanii bik’e honiil’į́įgo ak’ijidlí nídoodleeł. Diyin be’ayóó’ó’ó’ni’ éí bee há’áhwiinít’į́į doo, aanáhizhdi’aah doo, jijooba’ doo dóó yéego Binaanish ájíł’į́į doo.

Diyin be’ayóó’ó’ó’ni’ nihijéí bii’ hadibį́įhgo, níłch’i aniidígíí bee ch’éédiidził dóó nihił hózhǫ́ǫgo yidáał doo, ádeishłííł niidzingo, ch’énéidzidóó hinii’náago Yisdá’iiníiłii bi’adinídíín biyi’ hinii’náago.

Díí shił bééhózin, Apostle John biłgo, “Diyin be’ayóó’ó’ó’ni’ biyi’ yéé’ ádin.”22 Shik’is dóó shilah, shik’éí, God nizhónígo nééhósin. Nizhónígo ayóó’ánó’ní. Náásgóó ádííłíłígíí bił bééhozin. “T’áadoo náníldzidí, t’óó yinídlą́”23 dóó “bi’ayóó’ó’ó’ni’ bii’ honílǫ́.”24 Díí shisodizin dóó she’ak’ihojidlí Jesus Christ bízhi’ bee, amen.

Notes

  1. George Whitefield and Jonathan Edwards are two prominent examples of this kind of preacher.

  2. Doctrine and Covenants 121:37.

  3. Galatians 5:22–23.

  4. On one occasion, the Savior wanted to enter a village of the Samaritans, but the people rejected Jesus and would not receive Him into their village. Two of His disciples were deeply offended by this and asked, “Lord, do You want us to command fire to come down from heaven and consume them?” Jesus answered with this caution: “You do not know what manner of spirit you are of. For the Son of Man did not come to destroy men’s lives but to save them” (see Luke 9:51–56, New King James Version [1982]).

  5. See Moses 1:39; see also Ephesians 3:19.

  6. Exodus 34:6.

  7. See Ephesians 3:19.

  8. See Doctrine and Covenants 121:41. Surely if God expects us, His mortal children, to behave this way toward each other, He—a perfect being possessed of every virtue—would be the model for such behavior.

  9. The premortal Council in Heaven is an excellent case study that demonstrates the character of God. There our Heavenly Father presented His plan for our eternal progression. Key elements of that plan included agency, obedience, and salvation through the Atonement of Christ. Lucifer, however, proposed a different approach. He guaranteed that all would obey—none would be lost. The only way to accomplish this would be through tyranny and force. But our loving Heavenly Father would not permit such a plan. He valued the agency of His children. He knew that we must make mistakes along the way if we are to truly learn. And that is why He provided a Savior, whose eternal sacrifice could cleanse us of sin and permit our entry back into the kingdom of God.

    When our Father in Heaven saw that many of His beloved children were seduced by Lucifer, did He force them to follow His plan? Did He intimidate or threaten those who were making such a terrible choice? No. Our all-powerful God could surely have stopped this rebellion. He could have forced His will upon the dissenters and made them comply. But instead, He allowed His children to choose for themselves.

  10. 2 Timothy 1:7.

  11. See, for example, Joshua 1:9; Isaiah 41:13; Luke 12:32; John 16:33; 1 Peter 3:14; Doctrine and Covenants 6:36; 50:41; 61:36; 78:18.

  12. Luke 12:32.

  13. Doctrine and Covenants 68:11.

  14. Moses’s counsel to the people of his day still applies: “Do not be afraid. … See the salvation of the Lord, which He will accomplish for you today” (Exodus 14:13, New King James Version).

  15. Deuteronomy 31:6.

  16. Exodus 14:14, New King James Version.

  17. Isaiah 54:17.

  18. John 16:33.

  19. Doctrine and Covenants 90:24; see also 2 Corinthians 2:14; Doctrine and Covenants 105:14.

  20. 1 John 4:18.

  21. Let us remember that the Savior came not “into the world to condemn the world; but that the world through him might be saved” (John 3:17). In fact, “he doeth not anything save it be for the benefit of the world; for he loveth the world, even that he layeth down his own life that he may draw all men unto him” (2 Nephi 26:24).

  22. 1 John 4:18; see also 1 John 4:16.

  23. Mark 5:36.

  24. John 15:10.

Béé’ídlééh