Vidění o vykoupení mrtvých
Svědčím o tom, že vidění, které obdržel president Joseph F. Smith, je pravdivé. Vydávám svědectví o tom, že každý může poznat, že je pravdivé.
Bratři a sestry, svůj dnešní proslov jsem si připravil již o něco dříve, než zemřela má drahá žena Barbara. Jménem naší rodiny vám děkuji za vaši lásku a projevy laskavosti. Modlím se o to, aby mi Pán požehnal, zatímco k vám budu dnes dopoledne promlouvat.
Před 100 lety, v říjnu roku 1918, obdržel president Joseph F. Smith nádherné vidění. Poté, co téměř 65 let oddaně sloužil Pánu v Církvi Ježíše Krista Svatých posledních dnů, a jen několik týdnů před svým skonem 19. listopadu 1918, seděl ve svém pokoji, přemítal o Kristově smírné oběti a četl si, jak apoštol Petr popsal Spasitelovu službu v duchovním světě po Jeho Ukřižování.
Zapsal si tato slova: „Když jsem četl, velice na mne zapůsobily … tyto úryvky. … Když jsem přemítal o těchto věcech, … oči mého porozumění byly otevřeny a Duch Páně spočinul na mně a já jsem viděl zástupy mrtvých.“1 Plné znění tohoto vidění je zaznamenáno ve 138. oddíle Nauky a smluv.
Dovolte mi uvést několik historických souvislostí, abychom mohli plněji ocenit, jak byl Joseph F. celý život připravován na to, aby toto pozoruhodné zjevení obdržel.
Když byl presidentem Církve, navštívil v roce 1906 Nauvoo a zmínil jednu vzpomínku z doby, kdy mu bylo pouhých pět let. Řekl: „Přesně na tomto místě jsem stál, když kolem projížděli [můj strýc Joseph a můj otec Hyrum] na cestě do Carthage. Otec se v sedle naklonil, aniž by sesedl z koně, a zvedl mě ze země. Políbil mě na rozloučenou, opět mě postavil na zem a já jsem se díval, jak odjíždí.“2
Znovu je Joseph F. spatřil, když ho jeho matka Mary Fielding Smithová vyzdvihla, aby se podíval, jak tito mučedníci leží vedle sebe poté, co byli 27. června 1844 brutálně zavražděni v žaláři v Carthage.
Dva roky poté odešel Joseph F. spolu se svou rodinou a věrnou matkou Mary Fielding Smithovou ze svého domova v Nauvoo do Winter Quarters. Přestože mu ještě nebylo ani osm let, musel vést jedno volské spřežení z Montrose v Iowě do Winter Quarters a později do údolí Solného jezera, kam dorazili, když mu bylo necelých deset let. Doufám, chlapci a mladí muži, že teď posloucháte a že si uvědomíte, jaká zodpovědnost a jaká očekávání byly v dětství na Josepha F. vloženy.
O pouhé čtyři roky později, v roce 1852, když mu bylo 13 let, jeho milovaná matka zemřela a z Josepha a jeho sourozenců se stali sirotci.3
V roce 1854, když mu bylo 15 let, byl Joseph F. povolán sloužit na misii na Havajských ostrovech. Tato misie, která trvala více než tři roky, představovala počátek jeho celoživotní služby v Církvi.
Po návratu do Utahu se v roce 1859 oženil.4 Po několik následujících let naplňovaly jeho život práce, rodinné povinnosti a další dvě misie. 1. července 1866, ve věku 27 let, se jeho život navždy změnil, když ho Brigham Young vysvětil apoštolem. V říjnu následujícího roku zaujal uvolněné místo v Radě Dvanácti.5 Než se roku 1901 sám stal presidentem, sloužil jako rádce Brighama Younga, Johna Taylora, Wilforda Woodruffa a Lorenza Snowa.6
Joseph F. a jeho manželka Julina přivítali do rodiny své první děťátko, Mercy Josephine.7 Bylo jí jen dva a půl roku, když zemřela. Krátce poté si Joseph F. zaznamenal: „Včera tomu byl měsíc, co má … drahá Josephine zemřela. Ó, kéž bych ji býval mohl zachránit, aby mohla dospět v ženu. Každý den mi chybí a cítím se osamělý. … Bože, odpusť mi mou slabost, pokud je špatné milovat své děti tak, jak je miluji já.“8
President Smith přišel za svého života o otce, matku, jednoho bratra, dvě sestry, dvě manželky a třináct dětí. Velmi dobře věděl, co je to zármutek a jaké to je, ztratit své blízké.
Když Josephovi F. zemřel syn Albert Jesse, napsal své sestře Martě Ann, že Pána prosil o jeho záchranu a ptal se: „Proč se to děje? Ó, Bože, proč se to muselo stát?“9
Přestože se ohledně toho modlil, neobdržel toho času v této věci žádnou odpověď.10 Martě Ann napsal, že „[mu připadalo, jakoby] se nebesa nad jeho hlavou zcela uzavřela“, pokud jde o téma smrti a duchovního světa. Jeho víra v Pánova věčná zaslíbení však byla pevná a stálá.
V Pánově příhodném čase získal president Smith ohledně duchovního světa další odpovědi, útěchu a poznání, o něž usiloval – a to, když v říjnu roku 1918 obdržel ono úžasné vidění.
Onen rok byl pro něj obzvláště bolestný. Truchlil nad ztrátami na životech v první světové válce, které dosáhly počtu více než 20 milionů padlých. Kromě toho se po celém světě šířila pandemie chřipky, která připravila o život až 100 milionů lidí.
V onom roce přišel president Smith také o další tři milované členy rodiny. Starší Hyrum Mack Smith z Kvora Dvanácti apoštolů – jeho prvorozený syn a můj dědeček – náhle zemřel v důsledku prasklého slepého střeva.
President Smith napsal: „Nemám slov – [oněměl] jsem žalem! … Mé srdce je zlomeno a chvěje se na pomezí života a smrti! … Ó! Jak moc jsem ho miloval! … Budu ho milovat navždy. A tak tomu je a navždy bude se všemi mými syny a dcerami, ale on je můj prvorozený syn, ten první, který mi přinesl radost a naději na to, že přinese mému jménu čest a že mé jméno bude nekonečné. … Děkuji za něj Bohu z hloubi své duše! Ó, já jsem ho však potřeboval! Všichni jsme ho potřebovali! Byl Církvi tak užitečný. … A teď … ó, co mám dělat?! … Ó! Bože, pomoz mi!“11
Následující měsíc zemřel při tragické nehodě zeť presidenta Smitha, Alonzo Kesler.12 President Smith si do deníku napsal: „Tato strašlivá a srdceryvná smrtelná nehoda uvrhla celou rodinu do hlubin sklíčenosti.“13
O sedm měsíců později, v září roku 1918, zemřela snacha presidenta Smitha a moje babička Ida Bowman Smithová po porodu svého pátého dítěte, mého strýce Hyruma.14
A tak se stalo, že 3. října 1918 obdržel president Smith poté, co trpěl nesmírným zármutkem nad ztrátou milionů lidí, kteří ve světě zemřeli kvůli válce a nemocem, i nad smrtí členů vlastní rodiny, ono nebeské zjevení známé jako „vidění o vykoupení mrtvých“.
Následujícího dne se o tomto zjevení zmínil na úvodním zasedání říjnové generální konference. Jeho zdraví již bylo chatrné, ale přesto krátce promluvil: „Nepokusím se, neodvažuji se, hovořit o mnoha věcech, které mám dnes ráno na mysli, a odložím to až na nějakou pozdější dobu, dá-li Pán, abych se vám pokusil říci něco z toho, co je v mé mysli a co přebývá v mém srdci. [Posledních] pět měsíců jsem nežil sám. Přebýval jsem v duchu modlitby, pokorné prosby, víry a odhodlání; a byl jsem v neustálém společenství s Duchem Páně.“15
Zjevení, které obdržel 3. října, mu do srdce přineslo útěchu a poskytlo mu odpovědi na mnohé z jeho otázek. I my můžeme obdržet útěchu a dozvědět se více o tom, jak bude vypadat naše vlastní budoucnost i budoucnost našich blízkých, když zemřeme a odejdeme do duchovního světa, díky tomu, že budeme toto zjevení studovat a přemítat o důležité úloze, kterou hraje v tom, jak každý den žijeme.
Mezi tím, co president Smith spatřil, byla i Spasitelova návštěva věrných v duchovním světě poté, co zemřel na kříži. Cituji z tohoto vidění:
„Ale vizte, z prostředku spravedlivých zorganisoval své síly a určil posly oděné mocí a pravomocí a pověřil je, aby vyšli a přinesli světlo evangelia těm, již byli v temnotě, vpravdě všem duchům [mužů a žen];16 a tak bylo evangelium kázáno mrtvým. …
Ti byli učeni víře v Boha, pokání z hříchu, zástupnému křtu na odpuštění hříchů, daru Ducha Svatého vkládáním rukou,
A všem dalším zásadám evangelia, jež bylo nutné, aby znali, aby se uschopnili, aby mohli býti souzeni podle lidí v těle, ale žíti podle Boha v duchu. …
Neboť mrtví pohlíželi na dlouhé odloučení svého ducha od těla jako na porobu.
Tyto Pán učil a dal jim moc, aby vyšli, po jeho vzkříšení z mrtvých, aby vstoupili do království jeho Otce, aby tam byli korunováni nesmrtelností a věčným životem,
A pokračovali pak v práci své, jak bylo přislíbeno Pánem, a byli podílníky všech požehnání, která byla držena v záloze pro ty, již ho milují.“17
Ve vidění spatřil president Smith svého otce Hyruma a Proroka Josepha Smitha. Bylo tomu již 74 let od doby, kdy je jako malý chlapec naposledy spatřil v Nauvoo. Stěží si dokážeme představit radost, kterou pociťoval, když svého milovaného otce a strýce spatřil. V poznání, že všichni duchové si zachovají podobu svého smrtelného těla a že dychtivě očekávají den svého zaslíbeného vzkříšení, musel najít inspiraci a útěchu. Toto vidění zjevilo v plnější míře rozsah a šíři plánu, který má Nebeský Otec pro své děti, a Kristovy vykupující lásky a nesmírné moci Jeho Usmíření.18
Při tomto významném 100. výročí vás vyzývám, abyste si toto zjevení důkladně a pozorně přečetli. Když tak učiníte, kéž vám Pán požehná tím, abyste v plnější míře porozuměli lásce, plánu spasení a štěstí, které Bůh má pro své děti.
Svědčím o tom, že vidění, které obdržel president Joseph F. Smith, je pravdivé. Vydávám svědectví o tom, že každý si ho může přečíst a poznat, že je pravdivé. Ti, kteří toto poznání neobdrží v tomto životě, zajisté poznají jeho pravdivost v okamžiku, kdy všichni vstoupí do duchovního světa. Tam budou všichni milovat a chválit Boha a Pána Ježíše Krista za veliký plán spasení a za požehnání vzkříšení, které nám bylo slíbeno, kdy se tělo opět spojí s duchem, aby se od něj již nikdy neoddělilo.19
Jsem velmi vděčný za to, že vím, kde teď je má drahá Barbara, a že jednou budeme opět spolu s naší rodinou po celou věčnost. Kéž je nám nyní a na věky podporou pokoj Páně, o to se modlím ve jménu Ježíše Krista, amen.