2005
Utěšitel
Duben 2005


POJĎME A NASLOUCHEJME HLASU PROROKA

Utěšitel

Už uplynula staletí od doby, kdy Spasitel zavedl své milované učedníky do oblíbené getsemanské zahrady naposledy. Ježíš si byl vědom velkého utrpení, které Ho čekalo. Zoufal si: „Smutnáť jest duše má až k smrti. Počekejtež tuto a bděte.“ (Marek 14:34.)

Jedenáct apoštolů zajisté tušilo, že se stane něco zlověstného [vážného], ale nedokázali to pochopit. Ježíš mluvil o tom, že je opustí. Věděli, že Mistr, kterého milovali a na kterém byli závislí, někam půjde, ale kam, to netušili. Slyšeli, jak řekl: „Neopustímť vás sirotků… Utěšitel pak, ten Duch svatý, kteréhož pošle Otec ve jménu mém, onť vás naučí všemu, a připomeneť vám všecko, což jsem koli mluvil vám.“ (Jan 14:18, 26.)

Rád bych mládež upozornil na tento zvláštní dar Ducha Svatého. Utěšující vliv Ducha Svatého s námi může setrvávat 24 hodin denně: když pracujeme, když si hrajeme, když odpočíváme. Jeho posilující vliv s námi může být po celý rok, v dobrém i ve zlém, když jsme šťastní, i když se trápíme.

Tento Utěšitel může být s námi, když se snažíme zdokonalovat se. Může se stát zdrojem zjevení a varovat nás před přicházejícím nebezpečím, a také nám pomáhá vyvarovat se chyb. Může posílit naše přirozené smysly, abychom viděli jasněji, slyšeli lépe a pamatovali si to, co si pamatovat máme. Je to cesta k nejvyšší míře štěstí.

Přestože v tomto životě nemůžeme žít ve Spasitelově přítomnosti, jako žili Šimon Petr, Jakub, Jan, Maria, Marta a další, dar Ducha Svatého může být naším Utěšitelem a bezpečným kompasem.

Z proslovu na generální konferenci v dubnu 1989.