Stůjme pevně na svatých místech
Jsme-li poslušně a pevně postaveni na nauce našeho Boha, stojíme na svatých místech, neboť Jeho nauka je posvátná a nezmění se.
Bratří, je čest být zde s nositeli královského kněžství Božího. Žijeme v posledních dnech, v „časech nebezpečných“.1 Jako nositelé kněžství máme zodpovědnost stát pevně se štítem víry, jenž chrání před ohnivými šípy protivníka. Pro svět jsme vzorem tím, jak ochraňujeme Bohem daná nezcizitelná práva a svobody. Stojíme nepohnutě při obraně svého domova a své rodiny.
Když jsem chodil do deváté třídy, vrátil jsem se se školním baseballovým družstvem ze svého prvního zápasu mimo město. Můj otec poznal, že jsem byl během dlouhé zpáteční cesty autobusem svědkem mluvy a chování, které nebyly v souladu s měřítky evangelia. Protože byl profesí výtvarník, posadil se ke stolu a začal kreslit rytíře – bojovníka, který dokázal bránit hrady a království.
Zatímco kreslil a četl z písem, naučil jsem se, jak být věrným nositelem kněžství – jak chránit a bránit Boží království. Mým vodítkem byla slova apoštola Pavla:
„A protož vezměte celé odění Boží, abyste mohli odolati v den zlý, a všecko vykonajíce, státi.
Stůjtež tedy, majíce podpásaná bedra svá pravdou, a oblečeni jsouce v pancíř spravedlnosti,
A obuté majíce nohy v hotovost k evangelium pokoje,
A zvláště pak vezmouce štít víry, kterýmž byste mohli všecky šípy ohnivé nešlechetníka toho uhasiti.
[Přílbici] také spasení vezměte, i meč Ducha, jenž jest slovo Boží.“2
Bratří, jsme-li věrní v kněžství, toto odění nám bude dáno jako dar od Boha. Potřebujeme toto odění!
Mladí muži, vaši otcové a dědečkové nikdy nečelili pokušením, se kterými se vy setkáváte pravidelně. Žijete v posledních dnech. Když se chtěl váš otec dostat do potíží, musel je jít hledat. Tak tomu už není! Dnes si vás pokušení najde samo! Pamatujte si to prosím! Satan touží po tom, aby vás měl, a „hřích ve dveřích leží“.3 Jak můžete odolat jeho agresivním taktikám? Oblečte se v celé odění Boží.
Dovolte mi, abych vás něco naučil z jiného zážitku z mého života:
V lednu roku 1982 jsem promlouval na zasvěcujícím shromáždění na univerzitě BYU v Provu v Utahu. Vyzval jsem studenty, aby si představili, že na jedné straně pódia, tady, je Církev a jen o necelý metr dále na druhé straně je svět. Toto představovalo „velmi krátkou vzdálenost mezi tím, kde byl svět a kde byla měřítka Církve,“ když jsem já byl na vysoké škole. Potom si měli představit, že před nimi stojím o 30 let později. Týmž způsobem jsem zvedl ruce a řekl jsem: „Svět se velmi vzdálil; [odcestoval; už ho není vidět;] posunul se velmi, velmi daleko, ven z této [budovy a kolem zeměkoule]. … To, co si musíme my a naše děti a vnoučata pamatovat, je, že Církev zůstává stejná, [je stále tady; ale] svět se neustále vzdaluje – ona propast mezi nimi se neustále rozšiřuje. … Proto buďte velmi opatrní. Pokud posuzujete své jednání a měřítka Církve podle toho, kde je svět a kam se ubírá, zjistíte, že se nenacházíte tam, kde byste měli být.“4
Tehdy jsem si nedokázal představit, jak daleko a jak rychle se svět vzdálí od Boha; bylo nemožné tomu rozumět, jak daleko se vzdálí od nauky, zásad a přikázání. A přesto se měřítka Krista a Jeho Církve nepohnula. Jak řekl: „A pravda trvá na věky věků.“5 Když tomu rozumíme a přijmeme to, jsme připraveni čelit společenskému tlaku, výsměchu, a dokonce i diskriminaci, která přijde ze světa a od některých lidí, kteří si říkají přátelé.
Většina z nás zná někoho, kdo říká: „Pokud chceš být můj přítel, musíš přijmout mé hodnoty.“ Opravdový přítel nebude chtít, abychom si vybrali mezi evangeliem a jeho přátelstvím. Když použiji Pavlova slova: „Od takových se odvracuj.“6 Opravdový přítel nás posiluje, abychom zůstali na těsné a úzké cestě.
Když zůstáváme na cestě evangelia, smluv, přikázání a obřadů, jsme ochraňováni a připravujeme se tím na to, abychom mohli vykonávat Boží dílo na tomto světě. Když jsme poslušni Slova moudrosti, naše svoboda jednání je chráněna před závislostí na látkách jako jsou alkohol, drogy nebo tabák. Když platíme desátek, studujeme písma, přijmeme křest a konfirmaci, žijeme tak, abychom mohli mít neustálé společenství Ducha Svatého, přijímáme způsobile svátost, jsme poslušni zákona cudnosti, připravujeme se na Melchisedechovo kněžství a obdržíme ho a uzavřeme posvátné smlouvy v chrámu, pak jsme připraveni sloužit.
V chrámu se připravujeme na to, že budeme žít podle zákona zasvěcení, a slibujeme to. Schopní mladí muži začínají podle tohoto zákona žít ve chvíli, kdy usilují o povolání na misii – dávají desátek z prvních let svého života tím, že slouží na plný úvazek Pánu. Tato oběť je posiluje, aby pokračovali k nejvyšší smlouvě v životě – pro mnohé to znamená oženit se, být zpečetěn v chrámu a založit věčnou rodinu.
Když se tlačíme kupředu po této těsné a úzké cestě, postupně budujeme duchovní sílu – sílu používat svobodu jednání k tomu, abychom jednali sami za sebe. Vám, mladým mužům i mladým ženám, pomáhá v tomto růstu to, když se učíte naukám a dělíte se o svědectví za pomoci nových učebních osnov na internetu – Come, Follow Me [Pojď, následuj mne].
Používejte svobodu jednání také k tomu, abyste se osobně rozvíjeli. Zatímco objevujete své dary a talenty, pamatujte na to, že rodiče a učitelé vám mohou pomáhat, ale musíte se nechat vést Duchem. Rozhodujte se a jednejte sami za sebe. Buďte motivováni zevnitř. Vytvořte si plán pro život, který bude zahrnovat i vzdělání nebo odborný výcvik. Rozvíjejte své zájmy a dovednosti. Pracujte a staňte se soběstačnými. Stanovujte si cíle, překonávejte chyby, získávejte zkušenosti a dokončujte, co jste započali.
A cestou také dbejte na to, abyste se účastnili rodinných aktivit a akcí kvora, třídy a Vzájemného sdružení. Užívejte si společně hodnotnou zábavu. Díky těmto zážitkům se naučíte navzájem respektovat své duchovní dary a věčné a vzájemně se doplňující povahové rysy Božích synů a dcer a budete si jich vážit.
A především mějte víru ve Spasitele! Nemějte strach! Když žijeme pilně podle evangelia, stáváme se silnými v Pánu. S Jeho sílou jsme schopni odmítnout antikrista, který říká: „Jezte, pijte a veselte se,“ neboť „páchání několika hříchů [Bůh] ospravedlní; … v tom není nic špatného …, neboť zítra zemřeme.“7 V Pánově síle dokážeme vystoupit proti jakékoli filosofii či nauce, která popírá Spasitele a je v rozporu s velikým věčným plánem štěstí pro všechny Boží děti.
Nemáme pravomoc smlouvat o podmínkách tohoto věčného plánu. Vzpomeňte si na Nehemiáše, který měl postavit zeď, aby chránila Jeruzalém. Když chtěli, aby sestoupil dolů a slevil ze svého postavení, Nehemiáš odmítl. Nebyl vůči ostatním netolerantní; jen jim vysvětlil: „Dílo veliké dělám, protož nemohu odjíti. Což se má [toto dílo] meškati …?“8
Někdy se staneme hromosvodem a musíme „vydržet žár“ za to, že se pevně držíme Božích měřítek a konáme Jeho dílo. Svědčím o tom, že se nemusíme bát, když jsme pevně ukotveni na Jeho nauce. Můžeme se setkat s neporozuměním, kritikou, nebo dokonce falešnými obviněními, ale nikdy nejsme sami. Naším Spasitelem „lidé … pohrda[li] a opovrh[ovali]“.9 Je naší posvátnou výsadou stát s Ním!
Stát pevně často paradoxně znamená vyhýbat se světu, nebo před ním dokonce uprchnout. Spasitel prohlásil: „Jdi pryč ode mne, satanáši.“10 Jozef egyptský uprchl před pokušeními Putifarovy manželky11 a Lehi opustil Jeruzalém a vzal svou rodinu do pustiny.12
Buďte si jisti tím, že všichni proroci před námi stáli ve své době pevně:
Nefi konal podivné dílo Páně navzdory týrání Satanem a pronásledování jeho bratry Lamanem a Lemuelem.13
Abinadi svědčil o Kristu, přestože čelil podezření, pohrdání a jisté smrti.14
Dva tisíce mladých bojovníků bránilo své rodiny proti lidem, kteří pohrdali hodnotami evangelia.15
Moroni pozvedl zástavu svobody, aby uchránil rodiny svého lidu a jejich náboženskou svobodu.16
Samuel stál na zdi a prorokoval o Kristově příchodu, zatímco na něj létaly kameny a šípy.17
Prorok Joseph Smith znovuzřídil Spasitelovo evangelium a zpečetil své svědectví vlastní krví.18
A mormonští pionýři stáli pevně navzdory nesmírnému protivenství a útrapám a následovali proroka při svém velikém putování a osídlování západu.
Tito úžasní služebníci a Svatí Boží dokázali stát pevně, protože stáli se Spasitelem. Pomyslete na to, jak pevně stál sám Spasitel:
Jako mladý muž Ježíš věrně vykonával povolání svého Otce, když kázal evangelium vzdělaným mužům v chrámu.19 Během své služby vykonával dílo kněžství – učil, léčil, sloužil, žehnal druhým a pozvedal je. Když to bylo zapotřebí, odvážně povstal proti zlu, dokonce vyčistil chrám.20 A také se stavěl za pravdu – ať už slovy, nebo důstojným mlčením. Když Ho přední kněží obvinili před Kaifášem, Ježíš moudře a statečně odmítl odpovědět na nepravdy a uchoval si svůj pokoj.21
V zahradě getsemanské se náš Spasitel a Vykupitel nestáhl před hořkým kalichem Usmíření.22 A na kříži znovu trpěl, aby vykonal vůli svého Otce, dokud nemohl říci: „Dokonánoť jest.“23 Vytrval až do konce. V odpověď na Spasitelovu dokonalou poslušnost v tom, že stál pevně, náš Nebeský Otec prohlásil: „Hle, můj milovaný Syn, v němž se mi dobře zalíbilo a v němž jsem oslavil jméno své.“24
Moji milovaní bratří v kněžství, mladí i staří, oslavujme Boží jméno tím, že budeme stát pevně s naším Spasitelem Ježíšem Kristem. Vydávám své zvláštní svědectví o tom, že On žije a že my jsme „povoláni svatým povoláním“25 k tomu, abychom se podíleli na Jeho díle. „Pročež, stůjte na svatých místech a nepohněte se.“26 Jsme-li poslušně a pevně postaveni na nauce našeho Boha, stojíme na svatých místech, neboť Jeho nauka je posvátná a nezmění se ve společenském a politickém chaosu dnešních dnů. Prohlašuji, stejně jako apoštol Pavel: „Bděte, stůjte u víře, zmužile sobě počínejte, buďtež silní.“27 To je má upřímná modlitba za vás, ve svatém jménu Ježíše Krista, amen.