Hlasy Svatých posledních dnů
Záchrana na chodbě
Ilustrace Allen Garns
Můj manžel musí často pracovat v neděli, a tak musím brát naše čtyři syny na shromáždění sama. Jednou v neděli během shromáždění svátosti se naše dvě batolata spolu hašteřila. Když se mi podařilo zaujmout jednoho chlapce knihou, druhý ji chtěl také. Nabídla jsem mu svačinu, hračky i omalovánky, ale nic nezabíralo. Měla jsem pocit, že prostě nedokáži dosáhnout toho, aby naši chlapci hodinu tiše seděli.
Vyndala jsem z kabelky malou hračku a podala jsem ji našemu ročnímu chlapečkovi. Okamžitě se ozval křik našeho tříletého Tysona, který se na mladšího bratříčka vrhl a snažil se mu hračku vzít. Styděla jsem se, když jsem dva naše ječící, peroucí se chlapečky nesla na chodbu.
Obličej mi okamžitě zalily horké slzy. Proč to musí být tak těžké? Vždyť přece dělám to, co si Nebeský Otec přeje, když naše děti beru s sebou na shromáždění. Ale už jsem to dál nezvládala. To, že jsem musela s našimi chlapci během shromáždění svátosti každý týden zápolit sama, mě vyčerpávalo a vyvádělo z míry. Rozhodla jsem se, že už na shromáždění nebudeme chodit.
S těmito myšlenkami jsem tam seděla jen asi 15 sekund, když za mnou na chodbu vyšla sestra, kterou jsem sotva znala. Jmenovala se sestra Beusová. Obvykle seděla sama, protože její manžel sloužil v biskupstvu a jejich děti už vyrostly. Řekla: „Vy jste tady vždycky sama! Vidím, jak moc se snažíte. Mohl by Tyson sedět se mnou?“ Nevěděla jsem, co na to říct. Jen jsem kývla a ona ho vzala za ruku a vedla ho, teď už klidného a spokojeného, zpátky do kaple.
Otřela jsem si slzy, zvedla nejmladší děcko a pokorně se vrátila do kaple užít si zbytek shromáždění v klidu.
Když jsme příští neděli přišli na shromáždění svátosti, hledal Tyson svou novou kamarádku. Večer se modlíval: „Děkuji Ti, Nebeský Otče, za sestru Beusovou. Mám ji moc rád!“
Už jsou to tři roky a Tyson stále často sestru Beusovou v kapli vyhledává. Minulý rok byla povolána do Primárek jako Tysonova učitelka. V té chvíli to byl ten nejšťastnější chlapec na světě.
Jsem velmi vděčná za sestru Beusovou a za její ochotu milovat druhé a sloužit jim. Vím, že můžeme být pro druhé v jejich životě požehnáním, když sloužíme tak, jak to dělal Spasitel.