Spasitel během svého smrtelného života absolvoval mnoho cest – cestu z Betléma do Egypta, když byl nemluvně; čtyřicetidenní putování pustinou; mnohé cesty do měst, vesnic a domovů, aby tamní obyvatele během své služby učil, uzdravoval je a žehnal jim; a mnoho dalších. Avšak na jednu cestu se Spasitel musel vydat sám a byla to cesta, kterou mohl přestát jen On.
„O velikonoční neděli oslavujeme nejdéle očekávanou a nejvznešenější událost v historii světa.
Je to den, kdy se vše změnilo.
Toho dne se změnil můj život.
A změnil se i váš život.
Změnil se osud všech Božích dětí.“
President Dieter F. Uchtdorf, druhý rádce v Prvním předsednictvu, „Dar milosti“, Liahona, květen 2015, 107.
Nesrovnatelné utrpení
Ó, můj otče, Simon Dewey
„Plný význam toho, co Kristus vykonal v Getsemanech, … žádná smrtelná mysl … nedokáže pochopit.
Víme, že potil krůpěje krve z každého póru, když pil kal z onoho kalicha hořkosti, který Mu Jeho Otec dal.
Víme, že trpěl jak v těle, tak v duchu, více než může člověk vytrpět, aniž by mu to přivodilo smrt.
Víme, že určitým způsobem, pro nás nepochopitelným, Jeho utrpení uspokojilo požadavky spravedlnosti, vykoupilo kajícné duše z bolestí a trestů hříchu a učinilo milosrdenství dostupným pro ty, kteří věří v Jeho svaté jméno.
Víme, že padl tváří k zemi, když bolesti a agonie nekonečného břemene způsobily, že se chvěl a přál si, aby nemusel pít onen hořký kalich.“
Starší Bruce R. McConkie (1915–1985) z Kvora Dvanácti apoštolů, „The Purifying Power of Gethsemane“, Ensign, May 1985, 9.
Osobní uplatňování: Přestože si to možná někdy neuvědomujeme, Spasitel vytrpěl během Usmíření všechny druhy bolesti. Zná každou fyzickou bolest – od zlomené kosti až po tu nejzávažnější chronickou nemoc. Pocítil temnotu a zoufalství duševních soužení, jakými jsou deprese, úzkost, závislost, osamělost či zármutek. A pocítil všechny duchovní rány, protože na sebe vzal veškeré hříchy lidstva.
Starší David A. Bednar z Kvora Dvanácti apoštolů učil: „Ve slabé chvilce můžeme zvolat: ‚Nikdo neví, jaké to je! Nikdo tomu nerozumí!‘ Ale Syn Boží to ví a rozumí tomu dokonale, neboť On pociťoval a nesl břemena každého z nás.“ („Snášeli svá břemena lehce“, Liahona, květen 2014, 89–90.)
Byl jediným, kdo toho byl schopen
Průvod na Kalvárii, Bernardo Cavallino, Chrysler Museum of Art
„To, co udělal, mohlo vykonat pouze Božstvo. Ježíš jako Jednorozený Syn Otce v těle zdědil božské vlastnosti. Byl jediným člověkem narozeným do smrtelnosti, který mohl tento nesmírně významný a nadpozemský skutek vykonat. Jako jediný člověk, který kdy žil na zemi, aniž by zhřešil, nepodléhal duchovní smrti. Díky svému božství měl také moc nad fyzickou smrtí. Vykonal pro nás tedy to, co pro sebe sami vykonat nedokážeme. Vysvobodil nás z necitelných spárů smrti. Také umožnil, abychom měli vrcholnou a pokojnou útěchu plynoucí z daru Ducha Svatého.“
President James E. Faust (1920–2007), druhý rádce v Prvním předsednictvu, „Usmíření – naše největší naděje“, Liahona, leden 2002, 20.
Osobní uplatňování: Spasitel prostřednictvím Usmíření uvolnil pouta smrti a vykoupil nás všechny z našich hříchů, aby každý jednotlivý člověk mohl mít věčný život. Byl jediným, kdo byl schopen tak odstrašující a neproveditelný úkol uskutečnit. Když čelíme vážným problémům, můžeme čerpat útěchu z vědomí toho, že Spasitel skutečně může nemožné proměnit v možné.
Neustoupil
Pohřeb, Carl Heinrich Bloch
„Na pahorku zvaném Kalvárie … Jeho bezmocní následovníci přihlíželi tomu, jak Jeho zraněné tělo přibíjejí na kříž. Ostatní Ho nemilosrdně zesměšňovali, proklínali Ho a vysmívali se Mu. …
Hodiny naplněné agónií plynuly a život z Něj vyprchával. Z vyprahlých rtů pronesl slova: ‚Otče, v ruce tvé poroučím ducha svého. A to pověděv, umřel.‘ …
V oné poslední chvíli mohl Mistr uhnout. On to však neudělal. Sestoupil pod všechny věci, aby všechny věci mohl spasit. Jeho neživé tělo spěšně, ale jemně uložili do vypůjčeného hrobu.“
President Thomas S. Monson (1927–2018), „Je vzkříšený!“ Liahona, květen 2010, 88–89.
Osobní uplatňování: Spasitel trpěl mučivou bolestí, osamělostí a zoufalstvím, ale přesto vytrval a dokončil své putování ve smrtelnosti naplněn milosrdenstvím – dokonce svého Otce požádal, aby odpustil těm, kteří Ho křižovali. Díky Jeho dokonalému příkladu můžeme čelit svým zkouškám a těžkostem s milostí; a s Jeho pomocí můžeme i my vytrvat až do konce.
Mnohá svědectví o Jeho Vzkříšení
Ženo, co pláčeš? Mark R. Pugh
„[Věřím] mnohým svědkům Spasitelova Vzkříšení, jejichž zážitky a svědectví se nacházejí v Novém zákoně – mezi jinými i Petrovi a jeho společníkům mezi Dvanácti a drahé ryzí Marii Magdalské. Věřím svědectvím, která se nacházejí v Knize Mormonově – mezi jinými i apoštolovi Nefimu a bezejmennému zástupu v zemi Hojnosti. A věřím svědectví Josepha Smitha a Sidneyho Rigdona, kteří, po mnohých dalších svědectvích, vydali ono veliké svědectví této poslední dispensace, ‚že on žije! Neboť jsme ho viděli.‘ Pod pohledem Jeho vševidoucího oka i já sám jsem svědek toho, že Ježíš Nazaretský je vzkříšený Vykupitel, a svědčím o všem, co vyplývá z toho, že byl skutečně vzkříšen. Kéž díky témuž svědectví naleznete přesvědčení a útěchu.“
Starší D. Todd Christofferson z Kvora Dvanácti apoštolů, „Vzkříšení Ježíše Krista“, Liahona, květen 2014, 114.
Osobní uplatňování: Přestože jsme nebyli mezi těmi, kteří spatřili vzkříšené a zdokonalené tělo Vykupitele, můžeme i dnes stát jako Jeho svědkové. Vždy může být ústředním bodem našeho života, bez ohledu na to, v jaké situaci nebo na jakém místě se ocitáme. Pokaždé, když nabízíme své srdce nebo ruce ke službě druhým; když se ke všem chováme vlídně, laskavě a s úctou; když hájíme pravdu; a když se dělíme o své svědectví o evangeliu, stojíme jako praví svědkové Ježíše Krista.
Nemusíme kráčet sami
Detail z obrazu Kráčej se mnou, Greg Olsen, nesmí být kopírováno
„Velikou útěchou tohoto velikonočního období je skutečnost, že díky tomu, že Ježíš kráčel po oné dlouhé a osamělé cestě naprosto sám, nemusíme po ní kráčet my. Jeho osamělé putování nám dalo pro naši malou verzi oné cesty významnou společnost – milosrdnou péči našeho Otce v nebi, spolehlivé společenství tohoto Milovaného Syna, svrchovaný dar Ducha Svatého, anděle v nebi, rodinné příslušníky na obou stranách závoje, proroky a apoštoly, učitele, vedoucí a přátele. Tito všichni a ještě další nám byli dáni jako společníci pro naše putování ve smrtelnosti díky Usmíření Ježíše Krista a Znovuzřízení Jeho evangelia. Z vrcholku Kalvárie zní hlasitě pravda, že nebudeme nikdy opuštěni ani ponecháni bez pomoci, dokonce i když si někdy můžeme myslet, že tomu tak je. …
Kéž … stojíme při Ježíši Kristu ‚za všech dob a ve všech věcech a na všech místech, kde [můžeme] býti, až do smrti‘, neboť takto On vskutku stál při nás, když se jednalo o vytrvání až do smrti, a když musel stát zcela a naprosto sám.“
Starší Jeffrey R. Holland z Kvora Dvanácti apoštolů, „Nikdo nebyl s Ním“, Liahona, květen 2009, 88.
Osobní uplatňování: Pamatujte o těchto Velikonocích na Spasitelovu poslední, osamělou pouť. Obětoval vše, co měl, abyste vy a každý člověk na této zemi mohli být očištěni a získat věčný život. Učte se z Jeho dokonalého příkladu. Obracejte se k Němu v myšlenkách a v srdci. A vždy pamatujte na to, že nikdy nejste sami. On po své poslední cestě kráčel v úplném a naprostém osamění, a proto vás neopustí. Láska, kterou k vám chová, je nekonečná a neměnná, a On je připraven nabídnout vám na vaší další cestě pokoj, útěchu a naději. Jeho dar Usmíření je věčný a byl dán právě vám.