Pouze v elektronické podobě: Mladí dospělí

Posvátná práce během karantény

Kaith Ashley Moranová

I když jsou chrámy zavřené, můžeme i nadále pomáhat s posvátnou prací z domova.

Autorka žije v Manile na Filipínách.

Nikdy by mě nenapadlo, že uslyším slova, jako jsou ta, o která se s námi minulý měsíc podělilo První předsednictvo: „Po pečlivé úvaze spojené s modlitbou a vzhledem k našemu přání být po celém světě dobrými občany jsme se rozhodli pozastavit veškerou činnost probíhající v chrámech.“¹

Možná stejně jako já přemýšlíte, jak čelit dnešní obtížné době bez těchto svatých míst naplněných pokojem. Tady na Filipínách byly chrámy zavřeny ještě před zavedením celkové karantény, takže se do domu Páně toužím vrátit už dlouho.

Ale díky karanténě jsem si uvědomila něco důležitého. I když jsou dveře chrámů zavřené, práce na přípravě chrámových obřadů neustala. Naši předkové jsou stále na druhé straně závoje a čekají, až o nich zjistíme více informací. Pokud přemýšlíte, jak posvátné pocity spojené se službou v chrámu můžete přivolat i k sobě domů, zde je několik nápadů:

Na stránkách FamilySearch.org prozkoumejte svůj rodokmen.
Vyzkoušejte indexování. Přináší mnohem větší naplnění než videohry!
Spojte se pomocí techniky a technologií s žijícími příbuznými.
Zapište příběhy z vaší vlastní rodiny.

Viděla jsem, jak tyto činnosti obrátily srdce členů mé rodiny, jak popisuje Malachiáš 4:6, a zachránily nás od zklamání, nudy a beznaděje. A i když život v karanténě není ideální, jsem vděčná za příležitost, díky které mohu pomáhat s touto domácí chrámovou prací.

Může to být v našem životě posvátné období. Možná nám tato pandemie připomene, jak jsou chrámy důležité. Možná více než kdy dříve oceníme možnost navštěvovat chrám. Jak uvedlo ve svém oznámení První předsednictvo: „Jedná se o dočasné opatření a my se těšíme na den, kdy se chrámy znovu otevřou.“²

Nemohu se dočkat, až budeme znovu moci vykonávat spásné obřady za naše předky! Do té doby můžeme udělat ještě spoustu práce.

Uzdravující požehnání

Starší Dale G. Renlund z Kvora Dvanácti apoštolů řekl: „Když se však dnes věnujeme práci na rodinné historii a chrámové práci, činíme si rovněž nárok na ‚uzdravující‘ požehnání slíbená proroky a apoštoly. … Na tento dlouhý seznam požehnání se řadí:

větší porozumění Spasiteli a Jeho smírné oběti;
větší vliv Ducha Svatého, díky němuž pociťujeme sílu a vedení pro svůj život;
větší víra, díky níž jsme hlouběji a trvaleji obráceni ke Spasiteli;
větší schopnost a motivace učit se a činit pokání tím, že rozumíme tomu, kdo jsme, odkud přicházíme, a máme jasnější vizi toho, kam jdeme;
větší zušlechťující, posvěcující a zklidňující vlivy působící na naše srdce;
větší radost díky větší schopnosti pociťovat Pánovu lásku;
větší požehnání v rodině, bez ohledu na situaci v naší současné, minulé či budoucí rodině nebo na nedokonalosti v našem rodokmenu;
větší láska a vděčnost vůči našim předkům a žijícím příbuzným, takže se již necítíme osamělí;
větší schopnost rozpoznat to, co potřebuje být uzdraveno, a díky tomu – s Pánovou pomocí – větší schopnost sloužit druhým;
větší ochrana před pokušeními a sílícím vlivem protivníka;
větší pomoc při uzdravování znepokojeného, zlomeného nebo ustaraného srdce a při léčení neduhů.“ („Rodinná historie a chrámová práce – pečetění a uzdravování“, Liahona, květen 2018, 47.)