2020
Čtyři ponaučení plná světla do temných časů
COVID 19: Poselství víry


Pouze v elektronické podobě: Mladí dospělí

Čtyři ponaučení plná světla do temných časů

I když se pandemie vznáší nad světem jako temný mrak, stále existují způsoby, jak do něj vnášet světlo.

Obrázek
Žena se dívá do světla

Autorka žije ve Voroněžské oblasti v Rusku.

Při nedávné procházce se psem jsem si všimla šedivého mraku, kterým pronikaly paprsky slunečního světla. Připomnělo mi to současnou pandemii. I když se může zdát, že situace je temná a bezútěšná jako onen mrak, Pánova láska k nám je – tak jako slunce – daleko mocnější.

Existuje anglické rčení „každý mrak má stříbrný okraj“, které znamená, že každé protivenství nás může naučit něčemu užitečnému. Když jsem přemýšlela o tom, co mi v posledních několika měsících pomáhá zachovat klid, a co mě o něj naopak připravuje, uvědomila jsem si čtyři důležité pravdy, které budou požehnáním pro můj život i dlouho poté, co tato krize skončí.

1. Následujeme-li proroka, jsme v bezpečí

Příspěvky na sociálních sítích o konci světa ani falešné zprávy o vynalézavých způsobech, jak virus zneškodnit, mi k lepšímu pocitu ze života nepomohly. I kdyby záměrem těchto zpráv bylo pomoci lidem zachovat si zdraví a pocit bezpečí, měla jsem kvůli nim ještě větší strach než předtím. Když jsem například viděla už šestou reportáž o tom, jak jistý druh koření údajně dokáže koronavirus zničit, vzpomínám si, že vedle myšlenek, zda mi opravdu hrozí smrt, jsem se stresovala tím, mám-li tohoto koření dostatečnou zásobu.

Během generální konference před několika lety nás president Russell M. Nelson vyzval, abychom se zúčastnili desetidenního půstu od jakýchkoli médií, jež nám do mysli vnášejí negativní či nečisté myšlenky.1 Jeho rada mi zněla jako varování, a tak jsem přestala používat několik sociálních sítí, které mi dosud zabíraly většinu volného času. Byla jsem díky tomu šťastnější a méně úzkostná.

Uvědomuji si nyní, že si musím udělat znovu pořádek v navyklých způsobech, jak technologie používám. S úžasem pohlížím nazpět a ptám se sama sebe: Věděl tehdy president Nelson, že sociální sítě se mohou stát takovým zdrojem zoufalství a negativity dnes, v čase této krize? Skutečně, následujeme-li proroka, jsme v bezpečí. Slova našich církevních vedoucích jsou jako jeden paprsek slunce, který proniká zmatkem a osvětluje cestu k pokoji.

2. Připravenost vítězí nad strachem

Dále mne znepokojovalo, když jsem slyšela, jak se lidé, tak jako za dnů Noémových, vysmívají ostatním za jejich připravenost a střízlivou rozvahu. Myslím, že někteří lidé si osvojili nezodpovědné postoje vůči budoucnosti. Ti, kteří jsou opravdu moudří, se řídí radami proroků a pečlivě se snaží dosáhnout soběstačnosti.

Už roky nás vedoucí Církve učí, abychom se nezadlužovali, získali vzdělání, a tak lépe zaopatřili sebe i ostatní, dále abychom měli zásoby jídla a vody a pokud možno spořili. Vím, že situace se může lišit a že některé země svým občanům nedovolují dělat si zásoby jídla ani jiných hmotných potřeb. Ale i při těchto omezeních si myslím, že by každý z nás mohl najít něco, co bychom mohli udělat, abychom byli na budoucnost lépe připraveni.

Cítím se více v bezpečí, když se snažím být oddaná, a mohu se na Pána obrátit s důvěrou, když prosím o pomoc. Tato příprava je jako další paprsek slunce, který protíná strach a dává zazářit naději.

3. Na našem postoji záleží

Této pandemii vděčím za to, že si ještě více vážím lidí, kteří mi dodávají odvahu povzbudivými myšlenkami, duchovními postřehy a zdravým smyslem pro humor. Díky těmto milým přátelům se vždy hned cítím lépe. Připomínají mi, že máme volbu, jak zareagujeme na to, co se kolem nás děje, ať už je to cokoli.

Snažila jsem se následovat tento příklad, když bylo pozastaveno konání církevních shromáždění. Místo abych dala průchod svým automatickým otázkám „proč“ a „jak“, rozhodla jsem se, že se zaměřím na to, co je na studiu evangelia soustředěném v domově pozitivní. Teď vidím, že díky vědomému rozvíjení pozitivního postoje – ačkoli to někdy bylo náročné – jsem si dokázala zachovat větší duchovní sílu, než kdybych se nechala ovládnout zatrpklostí. Jako třetí paprsek slunce dokáže správný postoj rozehnat pochybnosti a přinést naší duši osvěžení.

4. Duch Svatý je mocný spojenec

Když mi jednoho dne bylo smutno a cítila jsem se osamělá, rozhodla jsem se, že si na internetu poslechnu kanál pěveckého sboru Tabernacle Choir. Hudba mi vždy pomáhá pociťovat vliv Ducha Svatého. Bylo zajímavé sledovat, jak v živém diskusním fóru vyjadřují lidé z celého světa svoji lásku a vděčnost! Měla jsem pocit, že jsem s nimi spojena. Když vliv Ducha Svatého ulevil mému zkroušenému srdci, vrátila se mi radost a klid.

Zas a znovu bývám svědkem toho, že pokud vyvinu snahu a pozvu do svého života Ducha Svatého, pomůže mi se vším, co potřebuji. Je to mocný spojenec, který nám chce přinést dar pokoje, útěchy a porozumění. Dokáže jako paprsek slunečního světla rozptýlit chmury a ukázat, co je pravda.

Najděte sluneční světlo

Pán je silnější než jakékoli trápení. Jak se zpívá v druhé sloce náboženské písně č. 41:

Pán je světlo mé, když tma halí zem,

já zřím vírou svou a jsem posílen.

S ní dívám se k nebi na Ježíšův trůn,

proč měl bych se vracet ke svým způsobům.2

Přála bych si, abychom mohli jít dnes spolu na procházku. Mohli bychom se dívat na nebe, užívat si slunce a povídat si o pravdách, které nám přinášejí do života světlo. Jsem si jista, že byste měli skvělé nápady, jak se o toto světlo podělit s druhými. Možná byste si mohli takovou procházku představit, až vám příště emocionální bouře opět zakryjí obzor. Pán je s námi a nemusíme se bát.

Poznámky

  1. Viz Russell M. Nelson, „Zapojení sester do shromažďování Izraele“, Liahona, listopad 2018, 68.

  2. „Pán je světlo mé“, Náboženské písně, č. 41.

Tisk