2021
Jak studium historie Církve posiluje mou víru
Leden 2021


Jak studium historie Církve posiluje mou víru

Obrázek
illustration of African woman with basket on head

Obrázky: Getty Images

Jako středoškolského studenta v Jihoafrické republice mě bavilo studovat historii. Při studiu na univerzitě jsem získal titul v oboru historie. Jako studenta semináře a následně institutu mě bavily všechny mé kurzy, ale nejvíce mě zajímal kurz o Nauce a smlouvách, protože jsem tam začal poznávat historii Církve. V průběhu let jsem s oblibou četl knihy o historii Církve – i ty, které se zabývaly obtížnými tématy naší historie. Když se dále učím o historii Církve z různorodých zdrojů, posiluje to mou víru. Dochází k tomu třemi způsoby.

Historie Církve mi poskytuje nadhled, obzvláště když se jedná o dřívější postupy, k nimž patří i omezení týkající se vysvěcení ke kněžství a chrámových požehnání. Když jsem se poprvé dozvěděl, že kdysi neměli muži černé pleti právo obdržet kněžství, otřáslo to mou vírou. Jak mohla Církev, kterou miluji, odpírat kněžství členům černé pleti? Někteří lidé se mi pokusili poskytnout vysvětlení, která se podle nich zakládala na nauce či na písmech. Tato vysvětlení byla matoucí a velmi znepokojující.

Časem to bylo právě historické vysvětlení, které dávalo smysl a poskytlo mi útěchu. Historický úvod k Oficiálnímu prohlášení 2 například vysvětluje, že Joseph Smith vysvětil několik mužů černé pleti, ale vedoucí jim brzy v rané historii Církve přestali kněžství předávat. Poté tento úvod obsahuje důležité prohlášení: „Církevní záznamy neposkytují žádné jasné vysvětlení původu této praxe.“1 Eseje na témata z evangelia2 a další církevní příručky poskytují více informací a dodatečné historické souvislosti.3 Tato historická vysvětlení mě oslovila a posílila mou víru.

Historie Církve mi pomáhá vážit si těch, kteří nás předešli. To platí obzvláště v situaci, kdy zvažujeme přínos těch členů Církve, kteří se na první pohled jeví jako „obyčejní“. Například první kaple, které byly postaveny napříč Jihoafrickou republikou, Zimbabwe a Zambií v padesátých a šedesátých letech 20. století, mohly být postaveny jen díky přispění členů. Obdržení chrámových obřadů vyžadovalo ještě větší oběť. Jelikož mnozí členové věděli, že potrvá desítky let, než budou v Africe postaveny chrámy, prodali svůj majetek, včetně svých domovů, aby získali dostatek peněz potřebných k cestě do chrámu a mohli tam obdržet ony posvátné obřady. Církev na africkém kontinentě je vybudována na víře těchto prvních členů, kteří měli málo, ale obětovali mnoho. Když čtu záznamy, které vedli, má víra je upevněna a moje ochota přinášet oběti roste.

Obrázek
illustration of African continent

Historie Církve mi dodává motivaci se zlepšit ve vedení záznamů. Vedoucí Církve nás nabádají, abychom si vedli deník. Proč? Protože historie Církve je záznamem o „způsobu života, … víře a skutcích“ jejích členů (viz Nauka a smlouvy 85:2). Pokaždé, když čtu historii Církve, jako například nejnovější publikaci Svatí, na mě dělá dojem to, že tyto svazky mohly být vydány pouze díky deníkům, dopisům a dalším záznamům od běžných členů Církve. Tyto upřímné osobní příběhy mi dodávají motivaci zlepšit se ve vedení mého deníku, čímž napomáhají budoucím historikům věrně zaznamenat církevní historii v Africe.

Čtení církevní historie a snaha vést si vlastní záznamy mi ale také přináší osobnější požehnání. Jak učil president Henry B. Eyring, druhý rádce v Prvním předsednictvu, jsem požehnán tím, že mohu vidět Pánovu ruku ve svém životě a v životě členů mé rodiny a pamatovat na ni.4 Tím, že na to pamatuji, posiluji své svědectví a zlepšuji svou schopnost čelit těžkostem ve svém životě. Když píši své vlastní záznamy a přemýšlím o záznamech, které pečlivě vedli ostatní členové Církve, začínám vnímat ony velkolepé postupy, které Pán při znovuzřizování své Církve a svého království v posledních dnech uplatňuje.

Tato a mnohá další ponaučení, kterým jsem se naučil při studiu historie Církve, výrazně přispěly k mému osobnímu duchovnímu rozvoji. Také mi dodaly odvahu bránit svou víru, protože rozumím tomu, proč děláme to, co děláme. Znalost historických souvislostí mnoha našich postupů a přesvědčení mi pomohla stát se lepším učitelem a lepším učedníkem.

Obrázky: Getty Images

Tisk