Pojď, následuj mne: Nauka a smlouvy 18–19
Cena každé duše
Proč máme pro našeho Nebeského Otce tak velkou cenu?
Nedávno jsem pocítil vnuknutí, že bych se měl spojit s rodinou, kterou jsme se společníkem učili a pokřtili, když jsem před 40 lety sloužil jako mladý misionář na misii v belgickém Bruselu. Od té doby, co jsem s nimi mluvil naposledy, uplynulo opravdu hodně času.
Díky zázraku dnešních technologií se mi na sociálních sítích podařilo z této rodiny najít matku. Měli jsme spolu nádherný videohovor. Zavzpomínali jsme na všechny ty posvátné zážitky, které jsme spolu před lety měli, když se její rodina učila o znovuzřízeném evangeliu.
Netěšila se dobrému zdraví a různé okolnosti vedly k tomu, že byla v této době od své rodiny odloučená. Zatímco jsme si povídali, pocítil jsem, že Nebeský Otec a Spasitel tuto dobrou sestru opravdu hluboce milují. Pocítil jsem, jak velkou věčnou cenu má, i když se od Církve trochu vzdálila. Řekl jsem jí, jak moc si jí vážím, a vydal jsem jí svědectví o tom, že Bůh ji miluje a pamatuje na ni. Když jsme si navzájem říkali, jaké pocity k sobě chováme, tekly nám po tvářích slzy. Slíbili jsme si, že si budeme volat častěji. Byl jsem moc vděčný za to, že mě vševědoucí a milující Bůh inspiroval, abych se s touto milou přítelkyní toho dne spojil.
Důvod pro Boží lásku
Když se anděl otázal Nefiho, zda zná blahosklonnost Boží, Nefi pokorně odpověděl: „Vím, že Bůh miluje své děti; nicméně neznám význam všech věcí.“ (1. Nefi 11:17.) Často jsem přemýšlel nad tím, jak Nefi dokázal porozumět této jednoduché, nádherné pravdě: Bůh miluje své děti. Je zřejmé, že znal nauku Kristovu, jak se ji dozvídal od svých „dobrých rodičů“ (1. Nefi 1:1). Ale věděl také, proč potřebujeme Spasitele. Proč ho tedy potřebujeme?
Proč byl Bůh ochoten připustit, aby se Jeho Syn obětoval? Proč nás Bůh poslal sem, abychom byli prověřeni a zkoušeni? Je to z toho důvodu, jak tomu učí ona stejně nádherná pravda, že „cena duší je veliká v očích Božích“ (Nauka a smlouvy 18:10).
Proč pro Něj máme tak velikou cenu? Je přirozené, že nás miluje, když jsme Jeho děti. Ale v následujících několika verších popisuje onen velký dar, který dal každému z nás, pro svou lásku k nám – dar Jeho Jednorozeného Syna, Ježíše Krista. Poslal svého Syna, aby vytrpěl „smrt v těle; pročež on vytrpěl bolest všech lidí, aby všichni lidé mohli činiti pokání a přijíti k němu. A on vstal opět z mrtvých, aby mohl přivésti všechny lidi k sobě, pod podmínkou pokání.“ (Nauka a smlouvy 18:11–12.) Říká nám: „Toto je dílo mé a sláva má – uskutečniti nesmrtelnost a věčný život člověka.“ (Mojžíš 1:39.)
Pokání a radost
Není divu, že Nebeský Otec pociťuje velikou radost, když činíme pokání. Naše ochota činit pokání je důkazem naší hluboké vděčnosti za velkolepý a nesrovnatelný dar Spasitele a Vykupitele světa. Jedině prostřednictvím a skrze Ježíše Krista se můžeme stát hodni toho, abychom se sebedůvěrou stanuli v přítomnosti Boha (viz Nauka a smlouvy 121:45).
President Russell M. Nelson vysvětlil: „Až příliš mnoho lidí uvažuje o pokání jako o trestu – jako o něčem, čemu je zapotřebí se – až na nejzávažnější situace – vyhnout. Avšak původcem tohoto pocitu, že jsme trestáni, je Satan. Snaží se nám zabránit v tom, abychom vzhlíželi k Ježíši Kristu, který stojí s otevřenou náručí, s ochotou a s nadějí, že nám bude moci odpustit a že nás bude moci uzdravit, očistit, posílit, vytříbit a posvětit. …
Nic není více osvobozující a zušlechťující a nic nemá klíčovější důležitost pro náš osobní vývoj než pravidelný, každodenní důraz na pokání. Pokání není událost; je to proces. Je klíčem ke štěstí a pokoji mysli. Pokud jde pokání ruku v ruce s vírou, otevírá nám přístup k moci Usmíření Ježíše Krista.“1
Vyzváni k pomoci
Pán mnohokrát ve zjeveních posledních dnů vyzývá své děti – služebníky, aby Jemu a Jeho Synovi pomáhaly v práci na spasení a oslavení (viz Nauka a smlouvy 18:14). Není to úžasné? V našem nedokonalém stavu nás Bůh vesmíru oslovuje s výzvou, abychom pomáhali Jeho dětem, které mají velikou cenu, v návratu k Němu. On ví, že jde o náročnou práci. Budou mnozí, kteří naši výzvu, aby Ho slyšeli, nepřijmou. On však ujišťuje, že opravdu je Bohem pro každého osobně. „A pakliže budete pracovati po všechny dny své při hlásání pokání tomuto lidu a přivedete jen jednu duši ke mně, jak veliká bude radost vaše s ní v království mého Otce!“ (Nauka a smlouvy 18:15; zvýraznění přidáno.)
Možná se sami sebe ptáte: „Jak já mohu pomoci někomu jinému přijít ke Kristu, činit pokání a přijmout požehnání Jeho smírné oběti?“
Starší Dieter F. Uchtdorf z Kvora Dvanácti apoštolů ohledně našeho zapojení se do práce na spasení a oslavení poskytl tuto radu: „Pochopte, že vaším úkolem není druhé obracet. To je úloha Ducha Svatého. Vaší úlohou je podělit se o to, co máte v srdci, a žít v souladu se svým přesvědčením.
A tak neztrácejte odvahu, pokud někdo poselství evangelia hned nepřijme. Nejedná se o vaše osobní selhání.
Je to mezi oním jednotlivcem a Nebeským Otcem.
Vaším úkolem je milovat Boha a své bližní, Jeho děti.
Věřte, milujte a konejte.
Kráčejte po této cestě a Bůh bude skrze vás konat zázraky, aby požehnal svým drahocenným dětem.“2
Na obou stranách závoje
Výzva přijít ke Kristu prostřednictvím pokání není určena jen pro ty, kteří žijí na této zemi. „Mrtví, kteří činí pokání, budou vykoupeni skrze poslušnost obřadů domu Božího.“ (Nauka a smlouvy 138:58.) Chrámová práce a práce na rodinné historii jsou důležité stránky shromažďování rozptýleného Izraele na obou stranách závoje. Můžeme pociťovat velkou radost z vykonávání práce za ty, kteří odešli do duchovního světa, neboť v té říši, jak řekl president Wilford Woodruff (1807–1898), „bude těch, kteří nepřijmou evangelium, jen velmi málo, nebo dokonce žádní“3. Bezpochyby budou vyhlížet den, kdy za ně budou vykonány spásné obřady v domě Páně.
Starší Dale G. Renlund z Kvora Dvanácti apoštolů učil: „Když sestavujeme svou rodinnou historii a v zastoupení svých předků chodíme do chrámu, Bůh naplňuje mnohá tato slíbená požehnání současně na obou stranách závoje. Podobně jsme požehnáni i tehdy, když s toutéž prací pomáháme druhým ve svém sboru a kůlu. I členové, kteří nežijí blízko chrámu, získávají tato požehnání tím, že pracují na rodinné historii a připravují jména svých předků pro vykonání chrámových obřadů.“4
Je úžasné vědět, že náš Nebeský Otec miluje každé ze svých dětí. Máme pro Něj velikou cenu. Každý z nás má posvátnou zodpovědnost sloužit Jeho dětem na obou stranách závoje a pomoci jim uvědomit si, jak velikou cenu mají.
Pomozte jim uvidět jejich ohromnou cenu
Vyzývám vás, abyste se pokusili něco udělat pro ty, kteří byli součástí vašeho života, ale možná na čas zůstali zapomenuti. Udělejte něco pro ty, kteří opustili cestu smlouvy. Služte těm, kteří potřebují křesťanskou lásku. Spojte se s těmi, kteří jsou na druhé straně závoje, prostřednictvím chrámové práce a práce na rodinné historii, což zahrnuje i indexování. Pomáhejte druhým pocítit skrze vás Boží lásku.
Jak jsme si s mou drahou belgickou přítelkyní slíbili, volali jsme si každou neděli skoro čtyři měsíce. Nabídl jsem jí, aby si stáhla aplikaci Knihovna evangelia. Dal jsem vědět místnímu presidentovi odbočky, navštívili ji misionáři na plný úvazek a dali jí kněžské požehnání. Další týden se poprvé po 30 letech zúčastnila shromáždění svátosti. Když jsme spolu mluvili naposledy, naplňovala ji radost z toho, že se mohla znovu připojit ke členům Církve Ježíše Krista.
Také jsem se od ní dozvěděl, že její nejstarší dcera je stále v Církvi aktivní. Okamžitě jsem oslovil i dceru a také jsme měli videohovor. Představila mě každému ze svých čtyř nádherných dětí a pak dodala, že ten večer k nim přijdou na večeři misionáři na plný úvazek. Jaké požehnání to pro mne bylo vidět, že je stále věrnou členkou Církve!
Když jsem si s ní povídal, porozuměl jsem do určité malé míry poselství tohoto verše: „A nyní, jestliže budete míti velikou radost s jednou duší, kterou jste přivedli ke mně do království mého Otce, jak velikou budete míti radost, jestliže přivedete mnoho duší ke mně!“ (Nauka a smlouvy 18:16.)
Cena každé duše je veliká.
Lift Up The Hands That Hang Down [Pozdvihuj ruce, které jsou skleslé], J. Kirk Richards
„Pochopte, že vaším úkolem není druhé obracet. To je úloha Ducha Svatého. Vaší úlohou je podělit se o to, co máte v srdci, a žít v souladu se svým přesvědčením.“
Starší Dieter F. Uchtdorf
Lux Condivis (Shared Light) [Sdílené světlo], J. Kirk Richards
Každý z nás má posvátnou zodpovědnost sloužit dětem Nebeského Otce na obou stranách závoje.
Breakthrough [Průlom], J. Kirk Richards