Jak se můžeme vypořádat se zneužíváním a týráním
Zde je několik návrhů pro oběti zneužívání a týrání, jejich církevní vedoucí a rodinu.
Fotografie: Getty Images
Spasitel se ke zneužívání a týrání vyjádřil velmi vážně: „Kdo by pak pohoršil jednoho z maličkých těchto věřících ve mne, lépe by jemu bylo, aby zavěšen byl žernov osličí na hrdlo jeho, a pohřížen byl do hlubokosti mořské.“ (Matouš 18:6; viz také Marek 9:42; Lukáš 17:2.)
Zneužívání a týrání je špatné zacházení s druhými (jako například s dítětem, manželským partnerem, starším nebo postiženým člověkem) nebo jejich zanedbávání takovým způsobem, že jim to způsobuje fyzickou, psychickou či sexuální újmu. Církev zastává stanovisko, že zneužívání ani týrání nelze v žádné podobě tolerovat.
Ať už jste obětí zneužívání nebo týrání, nebo církevním vedoucím či rodičem této oběti, mohou vám pomoci následující náměty.
Obětem
Jako oběť1 zneužívání nebo týrání nenesete vinu za to, co jste zažili, ani nepotřebujete, aby vám byly odpuštěny skutky, kterými vám někdo ublížil. Možná si říkáte, jak vám Spasitel může pomoci uzdravit se. Možná si myslíte, že Spasitelova smírná oběť je určena jen těm, kteří zhřešili a potřebují činit pokání.
Jak vám tedy Spasitel může pomoci? Díky své oběti nám rozumí. Spasitel má božskou schopnost vcítění. I když možná přesně nevíme, jak Spasitel mohl pocítit všechny naše bolesti, můžeme mít víru v to, že dokonale rozumí každému muži, ženě i dítěti (viz 2. Nefi 9:21). Může nám poskytnout pokoj a sílu jít dál.2
Spasitel pomáhá prostřednictvím svého Usmíření těm, kterým bylo ublíženo. Může nám pomáhat tím, „že nás uzdravuje a vynahrazuje nám každé utrpení, které nevinně snášíme“.3
Bez ohledu na to, kdy nebo jak je viník pohnán k zodpovědnosti, můžete být „ujištěni, že dokonalý Soudce, Ježíš Kristus, který má dokonalou znalost o všech detailech, bude každého pachatele zneužívání volat k zodpovědnosti za každý nespravedlivý čin“.4 Vězte také, že ti, „kteří týrají nebo zneužívají manželského partnera nebo své potomstvo[, se] … jednoho dne … budou zodpovídat před Bohem“.5
Církevním vedoucím
Všichni vedoucí a učitelé, kteří slouží dětem a mládeži, jsou povinni do jednoho měsíce od svého povolání absolvovat on-line školení „Ochrana dětí a mládeže“.6
Žádný církevní vedoucí nemá nikdy ignorovat oznámení o zneužívání nebo týrání, ani nemá žádnému členovi radit, aby neoznamoval trestnou činnost.7 Církevní vedoucí a členové mají plnit veškeré zákonem předepsané povinnosti týkající se oznamování případů zneužívání či týrání orgánům veřejné moci. Zákony ohledně ohlašování takových případů se však v jednotlivých oblastech liší. V některých oblastech jsou duchovní povinni kontaktovat policejní orgány, v jiných je to zakázáno.
Je důležité, aby vedoucí rozuměli tomu, že pro oběti zneužívání či týrání může být obtížné důvěřovat druhým – obzvláště lidem ve vedoucím postavení. Tato situace může být psychicky náročná; to, že je pro oběť obtížné o tom hovořit, nemusí s vámi osobně nijak souviset. Samotné setkání s vedoucími může v oběti zneužívání či týrání vzbuzovat strach. Oběti mohou požádat nějakého dospělého, kterému důvěřují, aby se schůzky s vedoucími kněžství zúčastnil s nimi.8
Bez ohledu na to, kdy k zneužívání či týrání došlo, může být obětem prospěšná podpora nebo profesionální pomoc. Většina obětí se uzdraví nejlépe, když někdo potvrdí oprávněnost jejich pocitů, když se domnívají, že jsou v bezpečí a chráněny a že jim někdo věří, a když porozumějí tomu, jaký na ně mělo či má zneužívání nebo týrání vliv. Zatímco budou usilovat o uzdravení, může jim podpora pomoci najít pokoj a zbavit se pocitu osamění.9
Vystoupit proti zneužívání nebo týrání bez ohledu na to, kdo je do něj zapleten, má být normou. Pokud pachatel zastává postavení, v němž má určité pravomoci nebo požívá důvěry okolí, je zneužívání a týrání závažnější a může oběť poškodit ještě více. Na lidi v postavení, v němž požívají jisté důvěry, kteří někoho zneužívají nebo týrají, je třeba uplatňovat přísnější měřítka, protože zneužili důvěry oběti. Církev se řídí zásadou nulové tolerance vůči zneužívání a týrání, a toto platí zvláště ve vztahu k lidem, jejichž postavení je spojeno s určitými pravomocemi nebo důvěryhodností.
Rodičům
I když příběhům, kdy se zneužití či týrání dopustí někdo ve vedoucím postavení, se ve zpravodajství věnuje více pozornosti, lidé jsou nejčastěji zneužíváni či týráni někým, koho znají. Pachatelem může být člen rodiny, příbuzný nebo soused. Pachatelem může být člověk jakéhokoli věku. Pachatelem je málokdy někdo, koho oběť vůbec nezná.10
Existuje řada známek zneužívání a týrání, se kterými můžeme seznámit své děti, abychom jim tak pomohli zneužívání nebo týrání rozpoznat a vyhnout se mu. Učte své děti, že pokud je někdo požádá, aby udělaly něco, o čem vědí, že je to špatné, mohou to odmítnout. Zde je několik příkladů, jak mohou pachatelé své oběti nutit, vyhrožovat jim nebo je přemlouvat:
-
Pachatelé využívají svého postavení, pravomoci, věku, fyzické převahy nebo vědomostí k tomu, aby oběť donutili udělat to, co chtějí.
-
Tvrdí oběti, že se s ní nebudou přátelit, pokud neudělá to, co jí říkají.
-
Vezmou oběti něco, co jí odmítají vrátit, dokud neudělá to, co říkají.
-
Vyhrožují oběti, že o ní budou šířit nepravdivé informace, pokud se jim nepodvolí.
-
Nabízejí dárky, služby nebo jiné odměny, aby získali to, co chtějí.
-
Říkají obětem, že jim nikdo nebude věřit a že budou mít potíže, pokud o zneužívání nebo týrání někomu řeknou.
-
Vyhrožují oběti, že ublíží jí nebo někomu z jejích blízkých, pokud neudělá to, co říkají.11
Vyrovnat se se zneužíváním nebo týráním je složité. Neexistují jednoduché odpovědi, ale velkou útěchou nám mohou být slova staršího Davida A. Bednara z Kvora Dvanácti apoštolů: „Neexistuje žádná fyzická bolest, žádná duchovní rána, žádná duševní muka či zármutek, žádná vada či slabost, jimž kdy vy i já budeme během tohoto života čelit a jež by Spasitel již neprožil. Ve slabé chvilce můžeme zvolat: ‚Nikdo neví, jaké to je! Nikdo tomu nerozumí!‘ Ale Syn Boží to ví a rozumí tomu dokonale, neboť On pociťoval a nesl břemena každého z nás. A díky své nekonečné a věčné oběti (viz Alma 34:14) má dokonalý soucit a může k nám vztáhnout své rámě milosrdenství. Může k nám vztáhnout pomocnou ruku, dotknout se nás, poskytnout nám úlevu a uzdravit a posílit nás, abychom se stali něčím více, než čím bychom se kdy mohli stát, a pomoci nám vykonat to, čeho bychom nikdy nedosáhli, kdybychom se spoléhali jen na vlastní schopnosti.“12
O My Father, Simon Dewey
Kéž se obrátíme ke Knížeti pokoje a kéž Jeho prostřednictvím najdeme naději a uzdravení!