Važme si písem a slov proroků
Jak se necítit nedostatečně, když nestíhám sledovat všechny církevní kanály, a přesto chci jednat dle poselství z nebes?
V Knize Mormonově čteme, jak byl Lehi veden Pánem z rodného Jeruzaléma do pouště a následně do zaslíbené země. Zaujalo mě, jaké úsilí, čas a majetek Lehiho synové museli obětovat, když nechtěli opustit město bez svatých písem a rodokmenu předků. Tolik pro ně slovo Boží znamenalo. (1. Nefi, kap. 3–4.)
Za doby Velkého odpadlictví lidstvo muselo čekat sedmnáct století na návrat proroků, apoštolů a s nimi živoucího zjevení díky Znovuzřízení. V dřívějších dobách písmo svaté nebylo každému dostupné. Knihy obecně byly cenností, kterou si většina běžných lidí nemohla dovolit. Možná právě proto umět číst (a ještě k tomu v latině) nepatřilo ve středověku k rozšířeným dovednostem. Lid byl tedy odkázán na kázání v kostele. Situace se zlepšila s nástupem náboženských reforem a s novými překlady Bible (Bible krále Jakuba, u nás Bible Jednoty bratrské).
Dnes, v dispenzaci plnosti časů, je situace s přístupem k naukám evangelia a zjevení proroků diametrálně odlišná. Nejen že písma a studijní příručky máme doslova „na dlani“ v našich mobilních zařízeních, ale generální autority Církve pronášejí každého půl roku na generální konferenci asi čtyřicet Pánem inspirovaných poselství. Pokud bychom chtěli hlouběji prostudovat každé z nich a stihnout to do následující generální konference, je to asi 1,5 proslovu na týden.
K tomu přidejme slova vyřčená na nepravidelných zasvěcujících shromážděních, poselství a povzbuzující články v Liahonách (u nás 6x do roka) a dalších církevních časopisech, taktéž na církevních stránkách, na sociálních sítích, poselství z kůlových a odbočkových konferencí a v neposlední řadě slova lokálních vedoucích na nedělních shromážděních. Dále jsme vyzýváni ke každodennímu studiu písem jakožto jednotlivci i jako rodiny. K tomu připočtěme každodenní seminář písem pro mládež a institut pro mladé dospělé. Jsme tedy velmi požehnáni a můžeme vidět, že Pán nyní v dispensaci plnosti časů zaplavuje své děti poznáním, o kterém se v dřívějších dobách lidem mohlo jen zdát. Toto je však jen počátek a dle slov Izaiáše má být za milénia celá země zaplavena poznáním Páně. (Iz. 11:9.)
Nabízí se otázka, proč Pán chce, abychom byli zkrápěni takovým množstvím povzbuzení a instrukcí a čerpali z písem na každém kroku?
Odpovědí může být to, co vidíme ve všech médiích a co čím dál více proniká do našeho každodenního života. Je to zesílený protivníkův nápor špatných vlivů a degradace hodnot ve společnosti. Bůh skrze svoji Církev a další dobré organizace i jednotlivce šíří svůj vliv ve světě, aby vyvažoval sílící vliv nepřítele.
Jakožto aktivní členové Církve řídící se nabádáními Pánem povolaných služebníků ale můžeme občas pociťovat, že jsme přehlceni informacemi. Někteří z nás se mohou dokonce cítit unaveni z neustálých výzev, nabádání autorit a vedoucích. V zaměstnání toho máme moc, svět neustále hrne svoji zkaženost a my máme pocit, že nezvládáme držet krok.
Jak zužitkovat tolik dobrých dat? Jak zajistit, aby nám slovo Páně nezevšednělo a dokázali jsme si těchto darů vážit? Jak se necítit nedostatečně, když nestíhám sledovat všechny církevní kanály, a přesto chci jednat dle poselství z nebes? Myslím, že odpovědí na tyto otázky je: díky vedení Ducha Svatého. Máme se sice tlačiti kupředu (2. Nefi 31:20), ale také běžet jen tolik, kolik máme sil (Mosiáš 4:27).
Nemusíme mít pocit, že všechny proslovy z generální konference jsou tu právě pro nás, abychom všechny navržené myšlenky aplikovali do našeho života. Můžeme i zde filtrovat díky pocitům, které máme, když jsme pod vlivem Ducha. Důležitější než zapsat si přesně slovo od slova myšlenky z kůlové konference, je poznamenat si to, co nám osobně Bůh našeptává, abychom začali dělat. Zaměřme se na to, co se nejvíce dotklo naší duše. Takových myšlenek může být jen několik z celé konference.
Co by pro nás mělo být prioritou, jsou výzvy žijícího proroka. Spolu s osobními nabádáními Ducha jsou pro nás naším vlastním písmem svatým pro konkrétní dobu. Na základě těchto nabádání bychom měli také začít bezodkladně jednat.
Studujme pravidelně z písem a vracejme se ke slovům proroků a vedoucích a važme si jich. Jsou zjevená pro dnešní den a máme s nimi pracovat tehdy, když jsou nám dána. Ten čas je nyní. Neodkládejme uposlechnutí osobních zjevení na později. Příští konference s sebou totiž, jak víme, přinesou další výzvy. President Russell M. Nelson ve svém závěrečném proslovu Udělejte si čas na Pána na říjnové generální konferenci roku 2020 řekl: „Obdrželi jsme svá pověření na dalších šest měsíců. Teď je otázka, jak se na základě toho, co jsme slyšeli a pocítili, změníme.“