„Můžeme druhým pomáhat pociťovat, že je máme rádi a že patří mezi nás“, Liahona, září 2022.

Zásady pastýřské služby

Můžeme druhým pomáhat pociťovat, že je máme rádi a že patří mezi nás

Spasitel zažil, jaké to je, když Ho lidé odmítali, a učil nás, jak druhým podávat pomocnou ruku.

Sasha je mladá svobodná žena ve sboru plném rodin, což není vždy jednoduché. Pociťuje štěstí a naplnění, ale v přítomnosti ostatních členů sboru si často připadá velmi odlišná – a možná až příliš nápadná. Jako většina z nás touží i ona po tom, aby ji druzí přijímali a aby mezi ně dobře zapadla.

Thomas, jeden starší muž z tohoto sboru, byl pověřen, aby o Sashu pečoval v rámci pastýřské služby, a tak za ní jednoho dne s manželkou zašel, aby se poznali. Návštěva začala trochu rozpačitě, protože se rozhovor stočil na to, že je Sasha svobodná. Ale jak spolu mluvili, Sasha pochopila, že Thomas a jeho žena se jen snaží porozumět její situaci a zjistit, jak by jí mohli pomoci.

V jednu chvíli Thomas řekl: „Všiml jsem si, že tvoje zahrada by ocenila trochu péče. Moc rád bych ti s tím pomohl.“

Sashu zaměstnává její profese natolik, že práce na zahradě u ní není na prvním místě. A navíc ji ani nebaví. Ví, jak o zahradu pečovat, a ví také, že by o ni pečovat dokázala. To ale nemění nic na tom, že má k zahradničení averzi.

Byla doba, kdy by se Sashy taková poznámka mohla dotknout. Ale Thomas zmínil, že sloužil v armádě a že rozumí tomu, co všechno musí žena často zvládnout sama, když manžel není doma. Poznala, že Thomas jen hledá způsob, jak prohloubit jejich přátelství. Snažil se spojit své životní zkušenosti s těmi jejími a najít něco, v čem by si oba rozuměli.

V tomto vztahu vzniklém na základě pověření v rámci pastýřské služby došlo k tomu, že si k sobě obě strany našly cestu, naučily se brát druhého takového, jaký je, a vzniklo mezi nimi blízké, opravdové přátelství.

A Sashin trávník nikdy nevypadal lépe.

Dokonalý příklad začlenění

Izaiáš ve Starém zákoně prorokoval, že Ježíš Kristus bude přesně vědět, jaké to je, být jiný. Zažil, jaké to je, když vás lidé vyloučí ze svého středu a špatně se k vám chovají. „Nejpohrdanější zajisté a nejopovrženější byl z lidí, muž bolestí, a kterýž zkusil nemocí.“ (Izaiáš 53:3.) Prostřednictvím své dokonalé lásky ví, jak se cítíme, a ví, jak nám pomoci (viz Alma 7:12). Je dokonalým příkladem toho, jak můžeme s láskou projevovat zájem o druhé, abychom jim pomohli cítit se mezi námi dobře, bez ohledu na jejich situaci nebo vzezření.

Zásady k zamyšlení

Až budete hledat způsoby, jak druhým pomoci pocítit, že mezi vás patří, zamyslete se nad těmito zásadami, kterým učil a podle kterých žil Spasitel:

Buďte ochotni poznávat i jiné lidi než ty, které již znáte (viz Matouš 5:43–48).
Nebojte se stýkat s těmi, kteří možná žijí nebo věří jinak než vy, pokud to nebude znamenat, že byste se zpronevěřili Spasitelovu učení (viz Marek 2:14–17; Lukáš 7:38–50).
Každý by měl pociťovat, že si přejeme, že je na shromáždění vítán (viz 3. Nefi 18:22–32). Každého může změnit, když bude pobývat tam, kde se může učit Spasitelovu evangeliu a pociťovat Jeho lásku.
Spasitel ví, co potřebujeme, zčásti proto, že ví, jak se cítíme (viz Alma 7:11–12). Lásku můžeme projevovat tím, že se budeme snažit pochopit zkušenosti druhých a vcítit se do jejich situace.
Spasitel si dělal čas na to, aby věnoval plnou pozornost potřebám lidí okolo sebe. Zastavil se, aby se postaral o druhé, i když měl v plánu být někde jinde (viz Marek 5:22–43).

Co můžeme udělat?

Nedopusťte, aby vám odlišnosti bránily poznat ty, kterým sloužíte. Ať se od sebe lišíme sebevíc, existuje něco, co máme společného – a je zapotřebí přijít na to, co to je.