Mysl moje se chopila této myšlenky na Ježíše Krista
Když se i nadále budete pozorně upínat k této myšlence na Ježíše Krista, slibuji vám nejen nebeské vedení, ale i nebeskou moc.
V tomto velikonočním období potvrzuji onu naléhavou žádost, která je obsažena v této mocné náboženské písni „Veď nás, všemocný Jehovo“.1
Jeden pozoruhodný příběh v Knize Mormonově vypráví o mladém muži z význačné rodiny, který se jmenoval Alma a kterého písma popisují jako modlářského nevěřícího.2 Byl výřečný a přesvědčivý a lichotivě přesvědčoval druhé, aby ho následovali. Alma a jeho přátelé byli ohromeni, když se jim zjevil anděl. Alma padl k zemi a byl tak slabý, že ho jako bezmocného odnesli do domu jeho otce. V tomto zdánlivém kómatu zůstal tři dny.3 Později vysvětlil, že i když z pohledu lidí kolem sebe vypadal jako v bezvědomí, jeho mysl byla velmi aktivní, neboť jeho duše byla zarmoucena a on přemýšlel o svém životě vyznačujícím se ignorováním přikázání Božích. Popsal, že jeho mysl byla drásána vzpomínkou na jeho mnohé hříchy4 a trýzněna věčnými mukami.5
V hlubokém zoufalství si vzpomněl na to, jak byl v mládí učen ohledně „příchodu jistého Ježíše Krista, Syna Božího, který usmíří hříchy světa“.6 Poté pronesl tato velmi působivá slova: „Když se mysl moje [chopila] této myšlenky, zvolal jsem v srdci: Ó Ježíši, ty Synu Boží, buď milosrdný ke mně.“7 Když se dovolával Spasitelovy božské moci, stalo se něco zázračného: „Když jsem si toto pomyslel,“ řekl, „nemohl jsem si již více vzpomenouti na bolesti své.“8 Náhle pociťoval pokoj a světlo. „Nic [nebylo] tak pronikavé a sladké, jako byla radost má,“9 prohlásil.
Alma se chopil pravdy o Ježíši Kristu. Pokud bychom použili slova „chopil se“ ve fyzickém smyslu, mohli bychom říci: „Chopil se zábradlí, když zrovna padal“, což znamená, že se náhle natáhl a pevně se chytil něčeho, co je napevno spojeno s bezpečným základem.
V případě Almy se jeho mysl natáhla a pevně chytila této mocné pravdy o smírné oběti Ježíše Krista. Díky tomu, že na základě víry v tuto pravdu jednal, a díky moci a milosti Boží byl vysvobozen ze zoufalství a naplněn nadějí.
Ačkoli naše zážitky nemusí být tak dramatické jako ty Almovy, přesto jsou z hlediska věčnosti stejně významné. Naše mysl se rovněž chopila této myšlenky na Ježíše Krista a Jeho milosrdnou oběť a naše duše pocítila světlo a radost, jež poté následují.
Chopme se myšlenky na Ježíše Krista
V tomto velikonočním období se modlím o to, abychom si tuto nanejvýš významnou myšlenku na Ježíše Krista vědoměji utvářeli, posilovali a ochraňovali v komnatách své duše10 a umožňovali jí dychtivě proudit do naší mysli, vést nás v tom, o čem přemýšlíme a co děláme, a neustále nám přinášet onu úžasnou radost plynoucí ze Spasitelovy lásky.11
Naplnit mysl mocí Ježíše Krista neznamená, že On je tou jedinou myšlenkou, kterou máme. Znamená to však, že všechny naše myšlenky jsou vymezovány Jeho láskou, Jeho životem a učením a Jeho smírnou obětí a slavným Vzkříšením. Ježíš se nikdy neocitá v zapomenutém koutě, protože naše myšlenky na Něho jsou neustále přítomny a vše, co je v nás, Mu vzdává úctu.12 Modlíme se a opakujeme si v mysli zážitky, které nás k Němu přiblížily či přibližují. Zveme do své mysli božské obrazy, svatá písma a inspirované náboženské písně, aby jemně tlumily nesčetné všední myšlenky, které se řítí naším zaneprázdněným životem. Naše láska k Němu nás nechrání před smutkem a trápením tohoto smrtelného života, ale umožňuje nám procházet těžkostmi se silou, která přesahuje naši vlastní.
Ježíši, každá moudrost Tvá
plní hruď radostí,
ještě víc hledět na Tvou tvář,
dlít ve Tvé blízkosti.13
Pamatujte na to, že jste duchovní děti Nebeského Otce. Jak vysvětluje apoštol Pavel, jsme „rodina… Boží“.14 Žili jste se svou individuální identitou dlouho předtím, než jste přišli na zemi. Náš Otec pro nás vytvořil dokonalý plán, abychom mohli přijít na zemi, učit se a vrátit se k Němu. Poslal svého Milovaného Syna, abychom mocí Jeho nekonečného Usmíření a Vzkříšení mohli žít i po smrti; a když jsme ochotni uplatňovat víru v Něho a činit pokání z hříchů,15 je nám odpouštěno a získáváme naději na věčný život.16
Věnujme mimořádnou pozornost své mysli a svému duchu
Během tohoto smrtelného života potřebují naše mysl a duch mimořádnou pozornost.17 Naše mysl nám umožňuje žít, rozhodovat se a rozlišovat mezi dobrem a zlem.18 Náš duch přijímá potvrzující svědectví, že Bůh je náš Otec, že Ježíš Kristus je Syn Boží a že Jejich učení je naším vodítkem ke štěstí zde i k věčnému životu po smrti.
Mysl Almy se chopila této myšlenky na Ježíše Krista. A změnila mu život. Generální konference je příležitostí, kdy můžeme poznat Pánovu vůli ohledně toho, co máme dělat a kým se máme stát. Také je to příležitost k tomu, abychom se zamysleli nad svým pokrokem. Tak jak mě církevní úkoly přivádějí na různá místa po celém světě, bývám svědkem rostoucí duchovní síly u spravedlivých a oddaných členů Církve.
Před pěti lety jsme byli vyzváni, abychom ve všem, co děláme, kladli Spasitele na význačnější místo tím, že budeme používat správný název Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů.19 Pronášíme Jeho jméno s větší vážností.
Před čtyřmi lety jsme se zkrácením délky shromáždění svátosti více zaměřili na přijímání Pánovy svátosti. Myslíme více na Ježíše Krista a bereme vážněji svůj slib, že na Něj budeme vždy pamatovat.20
V důsledku izolovanosti kvůli celosvětové pandemii a díky příručce Pojď, následuj mne získává Spasitelovo učení význačnější postavení i v našem domově, a to nám pomáhá uctívat Spasitele i během týdne.
Následováním výzvy presidenta Russella M. Nelsona, abychom Pána „slyšeli“,21 zušlechťujeme svou schopnost rozpoznávat našeptávání Ducha Svatého a spatřovat ve svém životě Pánovu ruku.
Díky desítkám oznámených a dokončených chrámů přicházíme častěji do domu Páně a přijímáme Jeho slíbená požehnání. Mocněji pociťujeme nadpozemskou krásu našeho Spasitele a Vykupitele.
President Nelson řekl: „Takto [mocným učedníkem] se nestaneme snadno ani automaticky. Musíme svou pozornost upínat na Spasitele a Jeho evangelium. Je duševně náročné snažit se vzhlížet k Němu v každé myšlence.“22
Když se zaměřujeme na Ježíše Krista, nahlížíme na vše ostatní kolem sebe – i když je to stále přítomné – prostřednictvím své lásky k Němu. Méně důležité rušivé vlivy slábnou a my odstraňujeme to, co není v souladu s Jeho světlem a charakterem. Když se i nadále budete pozorně upínat k této myšlence na Ježíše Krista, budete Mu důvěřovat a dodržovat Jeho přikázání, slibuji vám nejen nebeské vedení, ale i nebeskou moc – moc, která vnese sílu do vašich smluv, pokoj do vašich těžkostí a radost do vašich požehnání.
Pamatujme na Ježíše Krista
Před několika týdny jsme s Kathy navštívili domov Matta a Sarah Johnsonových. Na zdi visela fotografie jejich drahocenné rodiny, krásný obrázek Spasitele a ilustrace znázorňující chrám.
Jejich čtyři dcery, Maddy, Ruby, Claire a June, radostně vyprávěly, jak moc mají rády svou maminku.
Sarah již více než rok pravidelně plánovala pro rodinu společné sobotní návštěvy chrámu, aby se dívky mohly účastnit křtů za členy rodiny, kteří žili v minulosti.
Loni v listopadu Sarah naplánovala rodinnou návštěvu chrámu na poslední týden v prosinci ve čtvrtek namísto v sobotu. „Doufám, že ti to nevadí,“ řekla Mattovi.
Lékaři diagnostikovali Sarah rakovinu, ale očekávali, že bude žít další dva nebo tři roky. Sarah na shromáždění svátosti vydala mocné svědectví a řekla, že ať již to s ní dopadne jakkoli, miluje Spasitele celým svým srdcem a že On „již vítězství vydobyl“. V průběhu prosince se její zdraví nečekaně značně zhoršilo, a tak ji odvezli do nemocnice. Ve čtvrtek 29. prosince brzy ráno svůj život ve smrtelnosti poklidně zakončila. Matt byl Sarah po boku celou noc.
Se zlomeným srdcem a zcela vyčerpán fyzicky i emočně dorazil domů a truchlil se svými dcerami. Když se podíval na telefon, všiml si připomínky neobvyklé čtvrteční návštěvy chrámu, kterou Sarah naplánovala na pozdější hodinu onoho dne. Matt řekl: „Když jsem to uviděl, pomyslel jsem si, že to určitě nevyjde.“
Ale pak se Mattova mysl chopila této myšlenky: „Spasitel žije. Neexistuje jiné místo, kde bychom byli jako rodina raději než v Jeho svatém domě.“
Matt, Maddy, Ruby, Claire a June dorazili do chrámu v termínu, který jim Sarah naplánovala. Se slzami tekoucími po tváři Matt vykonal křty s dcerami. Pociťovali hluboce svou lásku a věčné pouto se Sarah a vnímali nesmírnou lásku a utěšující pokoj Spasitele. Matt s dojetím řekl: „I když pociťuji hluboký zármutek a žal, plesám radostí, protože znám Otcův úžasný plán spasení.“
V tomto velikonočním období svědčím o úplné a absolutní pravdivosti Spasitelovy jedinečné smírné oběti a Jeho slavného Vzkříšení. Zatímco se vaše mysl bude pevně a na věky upínat k myšlence na Ježíše Krista a zatímco se budete v životě nadále v plnější míře zaměřovat na Spasitele, slibuji vám, že budete pociťovat Jeho naději, Jeho pokoj a Jeho lásku. Ve jménu Ježíše Krista, amen.