„Mírnost kananejské ženy“, Liahona, září 2023.
Ježíšovy zázraky
Mírnost kananejské ženy
Jakou roli hraje víra a pokora, když usilujeme o zázraky, které potřebujeme?
The Woman of Canaan [Kananejská žena], Harold Copping, Bridgeman Images
Mezi bezpočtem rozhovorů, které vedl Ježíš Kristus s lidmi během svého působení ve smrtelnosti, je i jeden, který lze lehce ponechat bez povšimnutí, protože je krátký a občas mu špatně rozumíme. Je to rozhovor Ježíše s kananejskou ženou popsaný v Matoušovi 15:21–28.
Vezmeme-li však v úvahu další souvislosti, zatímco se budeme obeznamovat s touto nepříliš často zmiňovanou ženou příkladné víry a mírnosti, budeme moci poznat nádherné pravdy o trpělivosti a soucitu Ježíše Krista.
Kontext
V Matoušovi 14 se dozvídáme, že Spasitel věděl o smrti Jana Křtitele, který byl na popud Herodiady sťat. Ježíš se poté, co se dozvěděl o smrti svého bratrance, pokusil na lodi odebrat na „místo pusté soukromí“, možná proto, aby truchlil, ale zástupy lidí Jej následovaly pěšky (viz Matouš 14:13). Kristus projevil velký soucit tím, že s lidmi strávil celý den, a dokonce vykonal jeden ze svých mocných zázraků, kdy nasytil zástup tisíců lidí pěti chleby a dvěma rybami (viz Matouš 14:15–21).
Toho večera Spasitel vykonal druhý veliký zázrak. Odebral se sám na horu, opodál od svých učedníků, aby se modlil. Jeho učedníci nastoupili na loď, která se poté ocitla uprostřed Galilejského moře, kde jí zmítaly vlny a vítr. „A… bral se k nim Ježíš, jda po moři“, což přimělo učedníky prohlásit: „Jistě Syn Boží jsi.“ (Viz Matouš 14:23–25, 33.)
Ježíš se poté vydal z Galileje na sever, na pobřeží k Týru a Sidonu, jež se nacházejí v dnešním Libanonu. Jistě hledal „odpočinutí, soukromí či vhodnou příležitost k výuce Dvanácti“, která Mu zatím unikala.1 A tam „žena Kananejská z končin těch vyšedši, volala, řkuci jemu: Smiluj se nade mnou, Pane, synu Davidův. Dceru mou hrozně trápí ďábelství.“ (Matouš 15:22.)
K uzdravení dcery kananejské ženy došlo někde v oblasti mezi Týrem a Sidonem, severně od Galileje.
Sidon (viz ilustrace výše): Ve starověku se stal díky obchodu jedním z nejdůležitějších měst Fenicie.
Týrus (viz fotografie výše): Další důležité obchodní město, které se nacházelo asi 35 kilometrů jižně od Sidonu. Apoštol Pavel zde během své služby navštívil členy Církve (viz Skutkové 21:3–7).
Ilustrace Sidonu: Balage Balogh
Kananejská žena
Bylo pozoruhodné, že se tato žena na Ježíše vůbec obrátila. Byla to Kananejka, „pohanského či barbarského původu“ – Kananejci „měli u Židů obzvláště špatnou pověst“.2 A přesto ji její víra v moc Ježíše Krista a láska k dceři přiměly k tomu, aby Spasitele úpěnlivě prosila o pomoc. Starší James E. Talmage (1862–1933) z Kvora Dvanácti apoštolů vysvětlil: „Skutečnost, že Ježíše oslovila jako syna Davidova, dokládá, že věřila, že Ježíš je Mesiášem Izraele.“3
Ačkoli toho o této pohanské matce víme jen velmi málo, můžeme se domnívat, že její víra byla podobná víře dalších žen zmiňovaných v Novém zákoně. Tato kananejská žena – stejně jako žena, která měla „tok krve“ (Marek 5:25), Maria a Marta z Betany a Maria Magdaléna – vkládala veškerou svou důvěru ve Spasitele. S jistotou a přesvědčením rozuměla tomu, kdo Ježíš je.
Ježíš jí zprvu neodpovídal. Učedníci Jej vybízeli, aby ji poslal pryč, protože je obtěžovala, a vnímali, že Jej ruší v Jeho snaze nalézt pokoj.4
Nakonec Ježíš odpověděl. Na vysvětlenou svého dosavadního mlčení řekl: „Nejsem poslán než k ovcem zahynulým z domu Izraelského.“ (Matouš 15:24.)
Vzhledem ke zmíněným slovům Spasitele je ještě neuvěřitelnější, že tato pohanská žena přišla prosit o požehnání pro svou dceru. Nebyla to žena z Izraele, ale nějakým způsobem věděla, že Ježíš Kristus je Mesiáš a Král. A ačkoli jí dal jasně najevo, že byl poslán k Židům v Izraeli, měla víru, že její dceru uzdraví. V mírnosti Mu padla k nohám, vyznala Jeho moc a skutečnost, že je král (viz Marek 7:25), „klaněla se jemu“ a znovu Jej naléhavě žádala: „Pane, pomoz mi.“ (Matouš 15:25.)
Mírnost a zázraky
Ježíš v odpověď, která se novodobým učedníkům zdá tvrdá, řekl: „Není slušné vzíti chléb dětem a vrci štěňatům.“ (Matouš 15:26.) Odborníci, kteří se zabývají Biblí, vysvětlili, že v tomto podobenství „děti“ představují Židy a „štěňata“ pohany.
Jinými slovy, Kristus měl v prvé řadě odpovědnost za Židy. Měl nasytit – neboli předat evangelium – nejprve jim a oni pak měli nasytit neboli učit zbytek světa. Starší Talmage vysvětlil: „Těmto slovům, jakkoli tvrdá se nám mohou zdát, porozuměla v duchu, jejž Pán zamýšlel. … Tuto ženu zcela jistě ono srovnání neurazilo.“5
I další odpověď této dobré ženy je dojemná, úžasná a mírná: „Takť jest, Pane. A však štěňátka jedí drobty, kteříž padají z stolů pánů jejich.“ (Matouš 15:27.)
Tato vírou naplněná žena se nedala odradit. Místo aby se rozhodla, že se urazí, si zvolila víru. V její reakci zaznívá, že vkládá naději dokonce i v drobky. Tato žena dala tím, že se domnívala, že i drobek ze Spasitelova stolu postačí k překonání čehokoli, co trápí její dceru, najevo neuvěřitelnou víru. V odpovědi této věrné matky se odráží pokora a mírnost.
Starší David A. Bednar z Kvora Dvanácti apoštolů vysvětlil, že mírnost je „silná, nikoli slabá; aktivní, nikoli pasivní; odvážná, nikoli bázlivá“.6 Kananejská žena byla vskutku silná, aktivní a odvážná ve vyznání své víry v to, že i jen kousíček Spasitelovy moci postačí.
Kananejská žena byla silná, aktivní a odvážná ve vyznání své víry v to, že i jen kousíček Spasitelovy moci postačí.
Ježíš Kristus nakonec odpověděl posilujícími a dobře známými slovy: „Ó ženo, veliká jest víra tvá. Staniž se tobě, jakž chceš.“ Po tomto dokladu toho, že Kristus si cení každého z nás a vítá nás na cestě, která vede k Němu, následuje v písmech ujištění, že „uzdravena jest dcera její v tu hodinu“ (Matouš 15:28).
Čemu se z toho můžeme naučit?
Starší Talmage podotkl: „Chvályhodná vytrvalost této ženy se zakládala na víře, která překonává zjevné překážky a vytrvává dokonce i tehdy, když je odrazována.“7
Tento druh vytrvalé víry v Ježíše Krista je přesně tím, co nám náš milovaný prorok, president Russell M. Nelson, radil, že si máme vypěstovat: „Víra v Ježíše Krista je tou největší mocí, která je nám v tomto životě dostupná. Pro ty, kteří věří, je možné vše.“8
Velebím kananejskou ženu, která byla silná, aktivní, odvážná a vytrvalá v uplatňování své víry v Ježíše Krista jako ve Spasitele, Mesiáše a Krále. Je novozákonním příkladem víry a mírnosti, které se vyžadují od všech učedníků Ježíše Krista. Nedejme se odradit a vytrvale usilujme o tento druh víry v nejvyššího kněze budoucího dobrého (viz Židům 9:11).