4. Rozvíjení sociální odolnosti

Vztahy s druhými mohou být zdrojem stresu, ale také zdrojem pro jeho zvládání. Dle výzkumů mají zdravé vztahy s druhými lidmi celoživotní přínosy. Takovéto vztahy souvisejí s dobrým duševním a fyzickým zdravím. Když trpíme nadměrným stresem, mohou tím trpět i vztahy s druhými. Zvažte následující doporučení týkající se budování dobrých vztahů s lidmi. Také se podívejte na oddíl „1. Rozvíjení odolnosti pod vlivem stresu“, kde najdete další náměty.

A. Jak komunikovat s druhými

• Zatímco sloužíte druhým, rozpoznávejte své silné stránky a využívejte je. Každý máte silné stránky, které vám mohou pomoci být efektivními misionáři. Usilujte o inspiraci, abyste svým silným stránkám dokázali porozumět. Pán vám pomůže tyto silné stránky využívat, zatímco Mu budete sloužit. Například některým lidem dodávají rozhovory s druhými energii. Pro jiné jsou únavné. Oba tyto typy lidí však mohou být efektivními misionáři zaměřenými na službu. Pokud vás rozhovory s neznámými lidmi unavují, držte se vlastního tempa. Buďte dobrými přáteli pro ty, které znáte dobře. Mezi vaše silné stránky mohou patřit tvůrčí nápady, postřehy týkající se druhých nebo vaše schopnost plánovat.

• Zajímejte se o druhé. Osvojte si otázky, jejichž prostřednictvím budete moci druhé povzbudit k tomu, aby se rozmluvili. Ptejte se druhých na jejich práci, koníčky, rodinu nebo osobní příběh. Ptejte se jich, co je pro ně nejdůležitější, po čem touží nebo s čím si dělají starosti. Naslouchejte jim a vyhledávejte příležitosti k tomu, abyste mohli vydat svědectví o nějaké zásadě evangelia, která pro ně bude podstatná. Snažte se projevovat o druhé zájem. Je to součástí toho, co to znamená milovat své bližní. Buďte ochotni odpovídat lidem na to, na co se ptají ohledně vás.

• Dejte si za cíl poznat každý den někoho nového. Použijte během první minuty rozhovoru jméno člověka, s nímž jste se právě seznámili. Použijte ho znovu na konci rozhovoru. Jméno si zapište, abyste si ho lépe zapamatovali.

• Zaměřujte se na pomáhání druhým. Obracejte svou pozornost k potřebám druhých. Díky tomu se budete méně trápit vlastními potřebami či nedostatky (viz Mosiáš 2:17).

• Požádejte o pomoc, abyste druhým porozuměli. Ne každý umí lehce porozumět tomu, co druzí vyjadřují výrazem svého obličeje nebo řečí těla. Pokud je pro vás obtížné vnímat, jak se druzí cítí, požádejte někoho o pomoc.

  

• Dovolte sami sobě znít sebejistě, i když se tak necítíte. Když byl president Gordon B. Hinckley na misii, jeho otec mu napsal: „Zapomeň na sebe a pusť se do práce.“ (In: „Taking the Gospel to Britain“, Ensign, July 1987, 7.) Tato rada je užitečná pro všechny misionáře. Snažte se ignorovat svou starost o to, jak si vedete. Místo toho se zaměřujte na povolání sloužit druhým.

B. Jak se vyhýbat pocitům osamělosti či nezačlenění do kolektivu

• Klaďte druhým otázky, abyste se o nich něco dozvěděli. Zeptejte se druhých na jejich zážitky a pocity, abyste jim dokázali lépe porozumět. Když budete druhým rozumět, budete se cítit méně osaměle.

• Dělte se s druhými o to, co si myslíte a jak se cítíte. Dělte se s druhými o své myšlenky a pocity. Osamělost pociťujeme tehdy, když máme pocit, že nás druzí neznají a že si nás necení.

• Definujte, co pro vás znamená pociťovat „osamělost“. Snažte se definovat, kvůli jakým pocitům, myšlenkám a chování se cítíte osaměle. Pak se na nich snažte pracovat.

• Promluvte si s dospělými, kterým na vás záleží. Vysvětlete těmto dospělým, jak se cítíte. Možná vám dají doporučení, co byste mohli dělat pro to, abyste se necítili osaměle.

  

„Pročež, milovaní bratří moji, modlete se k Otci z celé síly srdce, abyste mohli býti naplněni touto láskou, kterou uděluje všem, kteří jsou pravými následovníky Syna jeho, Ježíše Krista; abyste se mohli státi syny Božími; abychom, až se zjeví, byli jako on, neboť ho budeme viděti takového, jaký je; abychom mohli míti tuto naději; abychom mohli býti očištěni tak, jako on je čistý.“

Moroni 7:48

C. Jak zvládat konflikty či kritiku

• Zdvořile vysvětlete, co vám vadí. Pokud vám něčí chování vadí, zdvořile si s dotyčným člověkem promluvte. Vysvětlete, co byste rádi, aby se změnilo, ale chování dotyčného člověka nekritizujte. Pokud budete kritičtí nebo rozzlobení, může se stát, že se ten druhý bude chovat defenzivně a bude méně spolupracovat. Například byste mohli říci: „Vůbec se mi nelíbí, že v odpočívárně zůstávají odpadky. Ale nelíbí se mi ani myšlenka, že bych to všechno měl uklízet já sám. Jak bychom si mohli navzájem připomínat, abychom si po sobě vždy uklidili?“ Nebo: „Mám pocit, že když jsi tak potichu, tak se na mě zlobíš. Řekni mi prosím, co se děje.“

• Požádejte o zpětnou vazbu. Požádejte druhé, aby vám poradili, jak můžete překonat své slabosti. Také proste Pána, aby vám pomohl vašim slabostem porozumět (viz Eter 12:27).

• Buďte k druhým laskaví. Když přemýšlíte o druhých, vyvarujte se toho, abyste je negativně posuzovali či nálepkovali. Nesnažte se mít ze sebe lepší pocit tím, že budete myslet na chyby druhých lidí.

• Zaměřujte se na to, abyste napravovali problémy, a ne lidi. Když druzí dělají něco, co vám vadí, zaměřujte se na to, abyste určili, co je základním problémem, a abyste tento problém napravili. Nezaměřujte se na to, abyste druhé kritizovali nebo se je snažili napravovat. Když mluvíte s lidmi, snažte se mluvit s vyrovnanou intonací, a nikoli rozzlobeně či sebelítostivě (viz Efezským 4:29–32).

• Nenechte se urazit. Přijímejte doporučení od druhých s co největší shovívavostí a humorem. Čiňte tak i v případě, že se někdo chová hrubě. Máte-li pocit, že vás někdo kritizuje, řekněte: „Díky za zpětnou vazbu. Budu na tom pracovat.“

• Často druhé chvalte a služte jim. Děkujte druhým za to, čeho si u nich ceníte, a poukazujte na to, co dělají dobře. Vyhledávejte každý den nenápadné příležitosti k tomu, abyste druhým sloužili a pomáhali.

• Modlete se o dar pravé lásky. Čiňte tak „z celé síly srdce“ (Moroni 7:48). Proste o to, abyste dokázali druhé vidět tak, jak je vidí Bůh. Zahrnujte do svých modliteb ty, kteří vás odmítají nebo vám ubližují (viz 3. Nefi 12:44).

D. Jak vycházet s vedoucími a nadřízenými

• Buďte pokorní. Pokora je důležitá součást ochoty nechat se poučit a zlepšovat se (viz Nauka a smlouvy 112:10). Požádejte své vedoucí, aby vám dávali doporučení ohledně toho, jak se můžete zlepšovat. Buďte ochotni si od nich nechat poradit a dávejte jim najevo, že se na vás mohou spolehnout. Děkujte vedoucím za jejich službu – slovně i písemně.

• Snažte se být dobrým následovníkem. Někteří lidé nedůvěřují autoritám nebo je pro ně těžké přijímat pokyny od druhých. Mohou být zvyklí na to, že jsou šéfem sami sobě. Jiní mohou být při práci s druhými soupeřiví. Pokud s takovými výzvami zápolíte, sdělte to svým vedoucím. Modlete se o pokoru, abyste dokázali být dobrými následovníky.

• Modlete se za všechny své vedoucí. Modlete se za své vedoucí – zvláště za ty, k nimž chováte nelaskavé pocity.

• Mějte na paměti, že vedoucí jsou také lidé. Někdy si myslíme, že vedoucí mají být mnohem lepší než druzí. V takovém případě ale můžeme být zklamáni a můžeme být kritičtí, když se vedoucí dopustí chyb. Vedoucí mohou být netrpěliví, mohou mít špatný úsudek a nemusí nás správně pochopit. Pokud vidíte nějaké nedokonalosti, zaměřte se i na pozitivní vlastnosti (viz Mormon 9:31).

• Učte se ze silných stránek svého vedoucího. Sepište si vlastnosti, které váš vedoucí má a v nichž byste se mu chtěli vyrovnat, až přijde řada na vás, abyste vedli druhé.

E. Jak pomáhat druhým porozumět vašemu misionářskému pověření

• Vysvětlete, co je to misie zaměřená na službu. Někteří členové Církve nemusí rozumět tomu, co misie zaměřená na službu obnáší. Mohli byste například říci: „Misionáři zaměření na službu slouží v církevních či komunitních organizacích až 40 hodin týdně. Mají misionářská pravidla a pokyny, jež se liší od těch, jimiž se řídí misionáři zaměření na hlásání evangelia. Například já budu bydlet doma. Budu sloužit v  a této službě budu věnovat hodin týdně. Ve volném čase se budu moci účastnit činností a akcí sboru mladých svobodných dospělých.“

• Vysvětlete, že jste povoláni jako zástupci Ježíše Krista a Jeho Církve. Toto povolání je stejné pro každého misionáře a nemění se, když se změní typ vykonávané služby. Vaše úkoly, pracovní doba nebo čas vykonávání služby se ale měnit mohou. Mohlo se například stát, že jste byli přeloženi na misii zaměřenou na službu kvůli zdravotním problémům. Můžete však říci: „Stále jsem misionářem (misionářkou). Byl(a) jsem ale přeložen(a) do nové misie, kde se nyní budu věnovat službě druhým.“

• Dejte lidem najevo, co si přejete a co potřebujete. Možná zrovna začínáte sloužit na misii zaměřené na službu. Můžete vyzvat členy sboru, aby se seznámili s tím, co děláte. Požádejte je, aby vám pomáhali a poskytovali podporu. Pokud jste byli přeloženi do nové misie, můžete například požádat o několik minut na shromáždění Pomocného sdružení nebo kvora starších. Vysvětlete členům, o jakou změnu ve vašem pověření se jedná, a požádejte je o podporu. Pokud se blížíte k závěru misie, můžete druhé požádat o pomoc. Požádejte je o pomoc s nalezením práce nebo s nástupem do školy, až vaše misie skončí.

Jeden misionář, který byl přeložen z misie zaměřené na hlásání evangelia na misii zaměřenou na službu, řekl: „Konečně si začínám zvykat na to, že jsem doma, a na své nové úkoly. Úplně jsem zapomněl, jak skvělé je být misionářem a jak moc mám tuto práci rád. Jsem moc vděčný za to, že mohu být součástí tohoto úžasného dobrodružství.“

Starší Scott