Phau Tshiab 2023
Kaum Ob Hlis Ntuj 11–17. Tshwm Sim 6–14: “Tus Me Nyuam Yaj cov Ntshav … Twb Ua rau Lawv Kov Yeej”


“Kaum Ob Hlis Ntuj 11–17. Tshwm Sim 6–14: ‘Tus Me Nyuam Yaj cov Ntshav … Twb Ua rau Lawv Kov Yeej,’” Los, Nrog Kuv Mus—Rau Ib Leeg thiab Tsev Neeg: Phau Tshiab 2023 (2022)

“Kaum Ob Hlis Ntuj 11–17. Tshwm Sim 6–14,” Los, Nrog Kuv Mus—Rau Ib Leeg thiab Tsev Neeg: 2023

Daim Duab
Yexus nyob saum ntuj

Cov duab uas tso ua ke los ntawm Eric Johnson: Pawg Sab Laj Loj, los ntawm Robert T. Barrett; cov hnub qub yog los ntawm European Space Agency

Kaum Ob Hlis Ntuj 11–17

Tshwm Sim 6–14

“Tus Me Nyuam Yaj cov Ntshav … Twb Ua rau Lawv Kov Yeej”

Thawj Tswj Hwm Boyd K. Packer ntuas hais tias: “Yog nej xav tias cov lus hauv cov vaj lug kub txawv heev, cia li nyeem mus ntxiv. Tsis ntev ces nej yuav paub txog qhov zoo nkauj thiab lub hwj chim uas nyob haud” (“The Key to Spiritual Protection,” Liahona, Kaum Ib Hlis Ntuj 2013, 27).

Sau Ntawv txog Koj tej Kev Tshoov Siab

Cia li xav txog ib tug poj niam uas “suab ib plab me nyuam twb yuav txog caij yug; thaum nws mob plab yuav yug tus me nyuam.” Nim no xav txog “ib tug zaj loj loj liab ploog nyob saud [uas] muaj xya lub taub hau thiab muaj kaum tus kub” uas tab tom yuav “tos rawv yuav noj tus me nyuam uas yuav yug los ntawd” (Tshwm Sim 12:2–4). Kom to taub tej nqe los ntawm Yauhas txoj kev tshwm sim no, nco ntsoov tias tej no yog lub cim txog lub Koom Txoos thiab Vajtswv lub nceeg vaj thiab tej xwm txheej uas yuav raug. Rau Haiv Neeg Ntseeg uas raug kev tsim txom nyob hauv Yauhas lub caij nyoog, ntshe lawv xav tias lawv yuav kov tsis yeej. Yeej nyuaj rau peb xav tias peb yuav kov yeej hauv lub caij nyoog kawg no, thaum tus yeeb ncuab “tawm tsam Vajtswv haiv neeg” thiab “luag tsa nws ua tus kav tag nrho txhua lub teb chaws, tsis hais haiv neeg twg, xeem twg thiab cov neeg uas hais yam lus twg los nws kav huv tib si” (Tshwm Sim 13:7). Tiam sis qhov kawg ntawm Yauhas txoj kev tshwm sim qhia tias qhov zoo yeej yuav kov yeej qhov phem. Npanpiloos yuav poob mus. Thiab Haiv Neeg Ntseeg yuav “tiv dhau tej kev tsim txom uas loj heev los lawm” thiab lawv yuav hnav thav ntxwv dawb—tsis yog vim lawv tsis tau los ntshav tiam sis yog vim Haiv Neeg Ntseeg yuav “muab tus me nyuam Yaj cov ntshav ntxhua lawv tej ris tsho thiab ntxuav lawv dawb huv lawm” (Tshwm Sim 7:14).

Daim Duab
lub cim txog kev kawm ntawm yus ib leeg

Tej lub Tswv Yim Kawm Vaj Lug Kub ntawm Yus Ib Leeg

Tshwm Sim 6–11

Yauhas twb pom ntau yam hauv lub ntiaj teb zaj keeb kwm, qhov tseem ceeb yog los ntawm hnub nyoog kawg no.

Nyob hauv tej tshooj no koj yuav nyeem txog ib phau ntawv uas muaj peb lub hom thawj. Yog koj tsis paub qhov no txhais li cas, yeej tsis yog koj ib leeg xwb. Tus Yaj Saub Joseph Smith kuj tsis paub thiab. Tus Tswv tau qhia Joseph tias phau no thiab xya lub hom thawj piv txog lub ntiaj teb “txoj kev muaj nyob ib ntus,” es txhua lub hom thawj piv txog ib txhiab xyoo (saib Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 77:6–7). Tej zaum koj yuav xav paub tias tej xwm txheej ntawm thawj plaub lub hom thawj no mas Yauhas sau ntsiab lus los ntawm nws txoj kev ua yog toog es nws siv yim nqe vaj lug kub xwb (Tshwm Sim 6:1–8). Ces peb nqe ntxiv piav txog lub hom thawj thib tsib (nqe 9–11). Ces tshuav ob lub hom thawj uas siv tag nrho phau Tshwm Sim. Los yog hais tias, lub ntsiab ntawm Yauhas txoj kev ua yog toog yog hnub nyoog kawg—yog peb lub caij nyoog. Thaum koj nyeem, cia li xav txog qhov uas vim li cas peb yuav tsum paub txog tej uas Yauhas sau txog hnub nyoog kawg.

Thaum koj nyeem tej xwm txheej uas Yauhas qhia tias yuav muaj, ces cia li xav txog tej lus nug thiab tej yam no:

Tshwm Sim 12–13

Kev Tsov Kev Rog Saum Ntuj los tseem muaj hauv lub ntiaj teb no.

Peb tsis paub ntau txog Kev Tsov Kev Rog Saum Ntuj Ceeb Tsheej, tiam sis twb piav me ntsis nyob hauv Tshwm Sim 12:7–11. Thaum koj nyeem tej nqe no, xav txog qhov uas koj twb tau koom kev tsov kev rog ua ntej lub neej no thiab. Koj kawm dab tsi txog txoj kev kov yeej Dab Ntxwg Nyoog? (saib nqe 11).

Kev tsov rog uas pib saum ntuj ceeb tsheej yeej ua hauv lub ntiaj teb no thiab, vim Dab Ntxwg Nyoog xav “tawm tsam [cov uas] muab siab npuab Yexus tej lus qhia” (Tshwm Sim 12:17). Koj kawm dab tsi los ntawm Tshwm Sim 13 txog Dab Ntxwg Nyoog txoj kev tawm tsam peb niaj hnub no? “Tus me nyuam Yaj cov ntshav” thiab “Vajtswv txoj lus uas [peb] qhia” (Tshwm Sim 12:11) yuav pab koj li cas kom kov yeej hauv kev tsov kev rog no?

Kuj saib 1 Nifais 14:12–14; Maulaunais 7:12–13; Mauxes 4:1–4; Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 29:36–37.

Tshwm Sim 14:6–7

“Ces kuv txawm pom ib tug tim tswv ceeb tsheej [uas] coj Txoj Moo Zoo uas nyob mus ib txhis los.”

Nyob hauv tej nqe no twb muaj raws li tej lus qhia txog yav tom ntej thaum Maulaunais tau tshwm sim rau Joseph smith pom thiab coj nws mus saib cov ceev xwm txheej uas nws tau txhais lus thiab luam tawm ua Phau Ntawv Maumoos. Phau no muaj “txoj moo zoo uas kav ib txhis” uas peb yuav tsum qhia rau “txhua haiv neeg, txhua xeem neeg, txhua yam lus, thiab txhua yam neeg” (Tshwm Sim 14:6).

Kom kawm txog lwm tus tim tswv uas tau koom pab muab txoj moo zoo txum tim rov qab los, saib Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 13; 27:5–13; 110:11–16; 128:20–21.

Kuj saib “Kev Muab Yexus Khetos Txoj Moo Zoo uas Muaj Txhij Txhua Txum Tim Rov Qab Los: Ib zaj Lus Tshaj Tawm rau lub Ntiaj Teb Thaum Nco txog Ob Puas Xyoo Tas Los,” ChurchofJesusChrist.org.

Daim Duab
lub cim rau tsev neeg txoj kev kawm ua ke

Tej lub Tswv Yim rau Tsev Neeg Kev Kawm Vaj Lug Kub thiab Tsev Neeg Hmo Ua Ke

Tshwm Sim 7:9, 13–15.Tej nqe no qhia dab tsi rau peb txog qhov uas vim li cas peb hnav ris tsho dawb thaum peb ua kev cai raus dej thiab ua lub tuam tsev cov kab ke?

Tshwm Sim 7:14–17.Xav seb nej tsev neeg puas qhia lawv xav li cas txog tus Tswv cov lus cog tseg nyob hauv tej nqe no. Nws tej lus cog tseg yuav pab peb li cas thaum peb “raug kev txom nyem heev kawg nkaus li”? (nqe 14).

Tshwm Sim 12:7–11; 14:6.Tej zaum nej tsev neeg yuav nyiam kos duab txog tej kev ua yog toog nyob hauv Tshwm Sim. Piv txwv hais tias, kev kos duab txog tej yam hauv Tshwm Sim 12 yuav pab nej sib tham txog Kev Tsov Rog Saum Ntuj Ceeb Tsheej (saib nqe 7–11). Cov duab txog Tshwm Sim 14:6 yuav pab nej sib tham txog Kev Muab Txoj Moo Zoo Txum Tim Rov Qab Los.

Tom qab nej nyeem Tshwm Sim 14:6 ua ke, xav seb nej puas saib daim duab txog tus tim tswv Maulaunais thiab lwm tus tim tswv uas tau pab muab txoj moo zoo txum tim rov qab los nyob hauv peb lub caij nyoog (saib cov duab ntawm zaj lus no qhov kawg). Tej zaum nej tsev neeg yuav nyiam tsa cov duab thiab qhia vim li cas ua Vajtswv tsaug vim cov tim tswv tau los “coj Txoj Moo Zoo uas nyob mus ib txhis los qhia rau [peb].”

Tshwm Sim 12:11.Ib zaj lus tim khawv yog dab tsi? Peb zaj lus tim khawv txog Yexus Khetos pab peb thiab lwm tus li cas kom kov yeej Dab Ntxwg Nyoog?

Tshwm Sim 13:11–14.Nej tsev neeg xav li cas txog tus tsiaj uas dab ntxias neeg? Peb yuav ua li cas kom paub txog thiab dim tej kev dag ntxias uas peb pom hauv lub ntiaj teb niaj hnub no?

Yog xav tau tswv yim ntxiv txog kev qhia cov me nyuam, cia li saib lub lim tiam no tus txheej txheem qhia nyob hauv Come, Follow Me—For Primary.

Zaj nkauj zoo hu: “I Will Be Valiant,” Children’s Songbook, 162.

Kev Kawm Zoo Dua Ntxiv ntawm Yus Ib Leeg

Rau rau siab kawm cov vaj lug kub. Thawj Tswj Hwm Russell M. Nelson tau qhia tias, “Peb yuav tsum kawm txog Vajtswv txoj lus txhua hnub kom peb thiaj li yuav muaj peev xwm nyiaj kom dhau hauv lub caij nyoog uas muaj tej xwm txheej ntawm sab ntsuj plig” (“Mloog Nws Hais,” Liahona, Tsib Hlis Ntuj 2020, 89). Koj xav tias yuav tsum ua dab tsi kom “kawm txog Vajtswv txoj lus txhua hnub”?

Daim Duab
Khetos khob qhov rooj

Pib ntawm sab laug mus raws li lub moos tig: Maulaunais Muab cov Phiaj Kub, los ntawm Gary L. Kapp; Rau Neb Kuv Ob tug Kwv Luag Tub Qhe, los ntawm Linda Curley Christensen thiab Michael T. Malm (Yauhas tus Muab Neeg Ua Kev Cai Raus Dej muab lub Pov Thawj Hwj Aloos rau Joseph Smith); Cov Yawm Sij ntawm lub Nceeg Vaj, los ntawm Linda Curley Christensen thiab Michael T. Malm (Petus, Yakaunpaus, thiab Yauhas muab lub Pov Thawj Hwj Mekhixedes rau Joseph Smith; Ua Yog Toog Nyob hauv lub Tuam Tsev Kirtland, los ntawm Gary E. Smith (Mauxes, Eli-as, thiab Eliyas tshwm sim rau Joseph Smith thiab Sidney Rigdon pom).

Luam