„4.–10. března. Matouš 8–9; Marek 2–5: ‚Víra tvá tě uzdravila‘“ Pojď, následuj mne – pro Nedělní školu: Nový zákon 2019 (2019)
„4.–10. března. Matouš 8–9; Marek 2–5“, Pojď, následuj mne – pro Nedělní školu: 2019
4.–10. března
Matouš 8–9; Marek 2–5
„Víra tvá tě uzdravila“
Vaše příprava na výuku začíná ve chvíli, kdy s modlitbou začnete studovat Matouše 8–9 a Marka 2–5. Příručka Pojď, následuj mne – pro jednotlivce a rodiny může vaše studium obohatit a můžete díky ní získat náměty pro výuku, kterými můžete doplnit ty, jež jsou uvedeny zde.
Zaznamenejte si své dojmy a vnuknutí
Povzbuďte výměnu postřehů a zkušeností
Mohli byste přinést několik obrázků, na nichž jsou znázorněny události popsané v Matoušovi 8–9 a v Markovi 2–5 (viz Kniha obrázků z evangelia, č. 40 a 41 nebo stránky LDS.org), nebo tyto události vypsat na tabuli. Požádejte členy třídy, aby se podělili o to, co vědí o jednotlivých zázracích. Jaká poselství v těchto zázracích nacházejí?
Učte nauce
K zázrakům dochází v závislosti na Boží vůli a na naší víře v Ježíše Krista.
-
Členové třídy možná získali mocné poznatky během svého osobního studia zázraků popsaných v těchto kapitolách (viz seznam uzdravení v osnově pro tento týden v příručce Pojď, následuj mne – pro jednotlivce a rodiny). Zvažte možnost členy třídy požádat, aby se o své poznatky podělili ve dvojicích nebo s celou třídou.
-
Abyste členům třídy pomohli porozumět vztahu mezi vírou a zázraky, mohli byste si z Matouše 8–9 a z Marka 2; 5 přečíst něco o zázračných uzdraveních a zaměřit se na víru osoby, která byla uzdravena, nebo na víru druhých. (Pokud nemáte čas na diskusi o všech daných zázracích, zeptejte se členů třídy, které z nich pro ně měly nějaký zvláštní význam.) Vaši diskusi by mohly obohatit některé z těchto veršů z písem: Mormon 9:15–21; Eter 12:12–16; Moroni 7:27–37; a Nauka a smlouvy 35:8. Čemu se na základě Spasitelova uzdravování a těchto veršů z písem učíme o víře a zázracích? Viz také Průvodce k písmům, heslo „Zázrak“.
-
Ve vaší třídě jsou možná lidé, kteří mají víru a usilují o to, aby se stal zázrak, ale k onomu zázraku možná nedochází tak, jak by si přáli. Čemu nás ohledně toho učí písma a vedoucí Církve? V článku s názvem „Accepting the Lord’s Will and Timing“ [„Přijímejme Pánovu vůli a načasování“] starší David A. Bednar vyprávěl o tom, jak v takovéto situaci radil jednomu páru. (Ensign, Aug. 2016, 31–35; viz také 2. Korintským 12:7–10; NaS 42:43–52.) Byli členové třídy někdy svědky toho, že do jejich života nebo do života druhých vstoupila požehnání v době, kdy nedošlo k zázrakům, po nichž toužili?
-
Někteří lidé si během čtení o zázracích v Matoušovi 8–9 a Markovi 2; 5 možná říkají, zda je něco takového možné i v dnešní době. Moroni naši současnost popsal jako dobu, kdy „se bude říkati, že zázraky ustaly“, ale zároveň slíbil, že Bůh je stále Bohem zázraků, neboť Bůh je „neproměnlivou Bytostí“. (Mormon 8:26; 9:18–21; viz také Moroni 7:27–29.) Jak můžete členům třídy pomoci, aby prohloubili svou víru v to, že Boží moc může požehnat jejich životu? Mohli byste je požádat, aby se podělili o příklady zázraků, jichž byli svědky. Mohli byste také zvážit možnost povyprávět o zázracích z historie Církve. (Viz oddíl „Další materiály a zdroje“.)
Ježíš Kristus má moc přinést nám pokoj i uprostřed životních bouří.
-
Možná víte o nějakých těžkostech, jimž členové třídy čelí. A protože se v životě v určitých chvílích se zkouškami setkáváme všichni, mohli byste si projít příběh v Markovi 4:35–41, který možná členům třídy pomůže prohloubit jejich víru v to, že jim Spasitel může přinést pokoj. Dejte všem kousek papíru a vybídněte je, aby na jednu stanu napsali nějakou zkoušku, kterou prošli či procházejí. Vyzvěte je, aby na druhou stranu napsali nějakou část textu z Marka 4:35–41, která je inspiruje k tomu, aby se během svých zkoušek obraceli ke Spasiteli. Požádejte je, aby se o to, co napsali, podělili s ostatními, pokud jim to nebude nepříjemné.
-
Náboženská píseň „Mistře, hle, vítr burácí“, Náboženské písně, č. 105, je založena na příběhu z Matouše 8:23–27 a Marka 4:35–41. Členové třídy by v ní možná mohli vyhledat části textu, které souvisejí s částmi textu ve zmíněných verších z písem. Mohli byste jim také ukázat obrázek, na němž je tato scéna znázorněna (viz Kniha obrázků z evangelia, č. 40), a diskutovat o tom, který okamžik umělec zachycuje. Jak ještě byste mohli členům třídy pomoci porozumět významu a moci tohoto zázraku?
Záchrana ztracených vyžaduje naše spojené úsilí.
-
Příběh o tomto zázraku nás učí hodnotě spolupráce v jednotě, abychom mohli Spasiteli pomáhat zachraňovat ty, kteří se po duchovní či fyzické stránce ocitli v nouzi. Diskusi o této pravdě může obohatit poselství staršího Chi Hong (Sam) Wonga „Zachraňujte v jednotě“. (Liahona, listopad 2014, 14–16.) Zvažte možnost požádat některého ze členů třídy, aby si připravil shrnutí příběhu z písem a pak se podělil o to, čemu učil starší Wong. Čemu se můžeme naučit z Marka 2:1–12 ohledně hodnoty práce v jednotě s cílem zachránit ty, kteří se ocitli v nouzi? (Viz také Marek 3:24–25.)
Povzbuďte ke studiu doma
Abyste členy třídy povzbudili k tomu, aby si během následujícího týdne přečetli Matouše 10–12; Marka 2; a Lukáše 7; 11, mohli byste jim říci, že v těchto kapitolách naleznou rady, které by jim mohly pomáhat vykonávat jejich povolání a zodpovědnosti v Církvi.
Další materiály a zdroje
Prorok Joseph Smith uzdravoval nemocné.
V červenci 1839 přebýval velký počet Svatých, kteří byli předtím vyhnáni z Missouri, v krytých vozech, stanech a na holé zemi poblíž města Commerce v Illinois. Mnozí z nich byli nemocní, a Joseph a Emma Smithovi byli vyčerpáni z toho, jak se jim snažili pomoci. Wilford Woodruff popsal, co se stalo 22. července: „Byl to den Boží moci. Mezi Svatými na obou březích řeky [Mississippi] bylo mnoho nemocných a Joseph procházel jejich středem, bral je za ruku a nahlas jim ve jménu Ježíše Krista přikazoval, aby vstali z lůžka a uzdravili se, a oni vyskakovali z lože, uzdraveni mocí Boží. … Byla to vskutku chvíle radosti.“ (Wilford Woodruff, Journal, July 22, 1839, Knihovna církevní historie.)
Starší Franklin D. Richards utišil bouři.
Starší LeGrand Richards, člen Kvora Dvanácti apoštolů, vyprávěl o zážitku svého dědečka, staršího Franklina D. Richardse, jenž v roce 1848 vedl skupinu britských Svatých během plavby přes Atlantský oceán do Spojených států: „Loď, na níž se [starší Richards] plavil, se ocitla ve velkém nebezpečí [kvůli silné bouři], a to do té míry, že k němu přišel kapitán a prosil ho, aby se za loď i její pasažéry přimluvil u Pána. A tak dědeček, který pamatoval na to, že mu byla slíbena moc nad živly, vyšel na palubu, pozvedl ruce vysoko k nebi a pokáral moře a vlny, a ty se okamžitě utišily.“ (Conference Report, Apr. 1941, 84.)