Marnotratný syn, Liz Lemon Swindleová

6.–12. května

Lukáš 12–17; Jan 11

„Spolu radujte se se mnou, nebo jsem nalezl ovci svou, kteráž byla zahynula“

Svou přípravu zahajte tím, že si s modlitbou prostudujete Lukáše 12–17 a Jana 11. Napadají vás jména některých „ztracených ovcí“ z vaší třídy? Použijte příručku Pojď, následuj mne – pro jednotlivce a rodiny a tuto osnovu k tomu, abyste získali Pánovo vedení ohledně toho, jak nejlépe uspokojit potřeby členů třídy, i pokud na vaše hodiny nechodí.

Zaznamenejte si své dojmy a vnuknutí

Povzbuďte výměnu postřehů a zkušeností

Důležitou součástí učení se je uplatňování toho, čemu se učíme, a proto členy třídy vybídněte, aby se podělili o to, jak se rozhodli žít podle nějaké zásady, jíž se tento týden naučili z písem.

Učte nauce

Lukáš 14:15–24

Žádná omluva není postačující pro zavržení evangelia.

• Abyste členům třídy pomohli prostudovat si podobenství o veliké večeři, mohli byste je pozvat na pomyslnou oslavu, kterou budete pořádat. Dejte jim příležitost podělit se o důvody, proč by na ni přišli, nebo nepřišli. Přečtěte si společně Lukáše 14:15–24 a diskutujte o tom, jak se lidé v podobenství omluvili, když byli pozváni na hostinu, která představovala požehnání evangelia. Jak dnes lidé omlouvají to, že nepřijali Spasitelovu výzvu, aby získali požehnání Nebeského Otce? Možná by se členové třídy mohli podělit o to, jaká požehnání získali, když přinesli oběti nutné k tomu, aby žili podle určitých zásad evangelia.

Lukáš 15

Můžeme vyhledat ty, kteří jsou ztracení, a radovat se spolu s Otcem, když se vrátí.

• Jak můžete inspirovat ty, jež učíte, aby vyhledali členy, kteří jsou „ztracení“, protože nemají požehnání evangelia, a pozvali je, aby se vrátili? Mohli byste členy třídy vybídnout, aby se na chvíli zamysleli nad nějakou „ztracenou ovcí“, kterou znají, a poté na ni mysleli při čtení Lukáše 15:1–7. Co se cítí inspirováni udělat, aby o tohoto člověka projevili láskyplný a citlivý zájem? S touto diskusí by mohl pomoci příběh presidenta Thomase S. Monsona v oddíle „Další materiály a zdroje“ nebo proslov staršího Mervyna B. Arnolda „Zachraňujme – dokážeme to!“ (Liahona, květen 2016, 53–55).

• Pomohlo by členům třídy, kdyby porozuměli tomu, jak se někdo může ztratit? Zvažte možnost rozdělit členy třídy do skupin a každé skupině přidělit k prostudování jedno ze tří podobenství v Lukášovi 15. Jak bychom se podle těchto podobenství měli snažit hledat ty, kteří jsou ztracení? Která slova v Lukášovi 15 vypovídají o tom, jaké pocity chová Nebeský Otec k těm, kteří jsou ztracení? Hodnotným doplňkem k tomu, čemu tato podobenství učí, by mohlo být to, kdybyste si společně zazpívali píseň „Pastýřovu srdci drahé“, Náboženské písně, č. 135.

• Pro členy třídy by mohlo být prospěšné zaměřit se na slova a skutky staršího syna v podobenství o marnotratném synovi. Mohli by například napsat nový závěr podobenství, ve kterém by starší syn zaujal ke svému bratrovi jiný postoj. Čemu nás učí otcova rada v podobenství o tom, jaké pocity máme chovat vůči těm, kteří jsou ztracení, a těm, kteří se navracejí k evangeliu? (Viz také slova staršího Jeffreyho R. Hollanda v oddíle „Další materiály a zdroje“.) Nebo byste členy třídy mohli vybídnout, aby si v roli otce v tomto podobenství představili sami sebe. Jakou další radu by dali staršímu synovi, aby mu pomohli radovat se z pokroku nebo úspěchu druhých?

Jan 11:1–46

Ježíš Kristus je vzkříšení i život.

• Když členové třídy četli tento týden o vzkříšení Lazara, zjistili něco, co posílilo jejich víru v to, že Ježíš Kristus je Syn Boží a zaslíbený Mesiáš? Požádejte je, aby se podělili o to, co zjistili. Jaké další zkušenosti nebo zážitky posílily jejich víru v Ježíše Krista? Mohli byste poukázat na to, že během tohoto zázraku nebyl Lazar vzkříšen, ale navrácen do smrtelného života.

  

  I zaplakal Ježíš, James Tissot

• Jedním ze způsobů, jak prozkoumat Jana 11:1–46, je požádat členy třídy, aby se střídali ve čtení těchto veršů, a vybídnout je, aby se zastavili, kdykoli najdou důkaz o víře v Ježíše Krista. Požádejte je, aby diskutovali o tom, co zjistili. Jak mohou zkoušky a slabosti posilovat naši víru v Něho?

• Další způsob, jak lze tento příběh číst, je pověřit několik členů třídy, aby se nad příběhem zamysleli z pohledu zúčastněných lidí – například z pohledu Spasitele, apoštolů, Marty, Marie a Lazara. Čemu se od každého z nich můžeme naučit? Co se můžeme dozvědět o Spasiteli z Jana 11:33–35? Proč je důležité, abychom o Něm toto věděli?

Povzbuďte ke studiu doma

Abyste členy třídy povzbudili k četbě Matouše 19–20, Marka 10 a Lukáše 18, mohli byste jim položit otázku podobnou této: „Jaké byste měli pocity, kdybyste pracovali celý den a dostali zaplaceno totéž co ten, kdo pracoval jen hodinu?“ Řekněte jim, že podobenství z četby zadané na příští týden ukazuje, jak to může být považováno za spravedlivé.

Další materiály a zdroje

Lukáš 12–17; Jan 11

„Našel jste mě.“

President Thomas S. Monson se podělil o následující zážitek, který měl, když sloužil jako biskup: „Jednou v neděli ráno jsem si všiml, že Richard, jeden z našich kněží, který chodíval na shromáždění jen zřídka, opět není na kněžském shromáždění. Nechal jsem kvorum v péči poradce a navštívil jsem Richarda doma. Jeho matka řekla, že zrovna pracuje v místním autoservisu. Ve snaze Richarda najít jsem jel do autoservisu a tam jsem ho všude hledal, ale najít jsem ho nemohl. Náhle jsem pocítil inspiraci podívat se dolů do staré montážní jámy, která se nacházela po straně dílny. Viděl jsem, jak ze tmy září dvě oči. Potom jsem slyšel Richarda, jak říká: ‚Našel jste mě, bratře biskupe! Už jdu nahoru.‘ Když jsme si pak s Richardem chvíli povídali, řekl jsem mu, že nám moc chybí a že ho potřebujeme. Slíbil mi, že bude chodit na shromáždění. … [Později] Richard řekl, že zlomovým okamžikem v jeho životě bylo, když ho jeho biskup našel schovaného v montážní jámě a pomohl mu být znovu aktivním.“ („Sugar Beets and the Worth of a Soul“, Ensign, July 2009, 6–7.)

Ponaučení od druhého marnotratného syna.

Starší Jeffrey R. Holland řekl o starším bratrovi marnotratného syna toto:

„Tento syn není ani tolik rozzloben kvůli tomu, že ten druhý se vrátil domů, jako kvůli tomu, že jeho rodiče z toho mají takovou radost. S pocity neuznání a možná s až přílišnými pocity sebelítosti tento poslušný syn – a on je skutečně velmi poslušný – na chvíli zapomíná, že nikdy nemusel poznat špínu či beznaděj, strach či sebeznechucení. Na chvíli zapomíná, že mu již patří každé telátko na statku, a stejně tak mu patří i všechna roucha ve skříni a všechny prsteny v zásuvce. Na chvíli zapomíná, že jeho věrnost je a bude vždy odměněna.

Ne, ten, který má v podstatě vše a kdo si to svou úžasnou pracovitostí zasloužil, postrádá to jediné, co by ho mohlo plně učinit mužem Páně, kterým již téměř je. Musí si ještě osvojit soucit a milosrdenství, šlechetnou velkorysost náhledu na věc, aby si uvědomil, že se nejedná o návrat rivala. Je to jeho bratr. Otec ho prosil, aby si uvědomil, že je to ten, kdo byl mrtev, a nyní žije. Je to ten, kdo byl ztracen, a nyní je nalezen.“ („Druhý marnotratný syn“, Liahona, červenec 2002, 70.)

Jak zlepšit výuku

Projevujte zájem o jednotlivce. Tak jako pastýř ve Spasitelově podobenství (viz Lukáš 15:4), „můžete i vy podat pomocnou ruku těm, kteří ve vaší třídě chybějí. Příležitosti učit a pozvedat členy třídy a pomáhat jim přijít ke Kristu daleko přesahují prostory třídy a zdaleka se netýkají jen těch, které vídáte v rámci pravidelné výuky.“ (Učte tak, jak učil Spasitel, 8.)