Původ Knihy Abrahamovy

Budeme-li při hledání odpovědí na své otázky uplatňovat správné zásady, budeme moci těsněji přilnout k Ježíši Kristu. Když hledáme odpovědi na otázky týkající se evangelia, je důležité studovat spolehlivé zdroje. Viz téma „Čerpejte ze spolehlivých zdrojů“, kde najdete další náměty týkající se hledání odpovědí na otázky.

Přehled

Kniha Abrahamova je kniha inspirovaných písem daná zjevením Proroku Josephu Smithovi. V některých ohledech navazuje na biblickou zprávu o dávném patriarchovi a přidává důležité informace o jeho životě a učení. Obsahuje hluboké pravdy týkající se povahy Boha, Jeho vztahu k nám jakožto svým dětem a účelu tohoto života.

Tato kniha písem byla Josephu Smithovi zjevena počátkem roku 1835, když studoval starodávné egyptské papyry, které Svatí předtím zakoupili. Mnozí lidé tyto papyry viděli, ale neexistuje žádný záznam očitého svědka o procesu překládání. V dnešní době existují jen malé fragmenty dlouhých papyrových svitků, které kdysi Joseph vlastnil. Souvislost mezi egyptskými spisy na těchto papyrech a textem písem, který máme v dnešní době k dispozici, není známa.

Joseph Smith možná přeložil Knihu Abrahamovu z částí papyru, které jsou nyní ztracené, nebo jeho studium papyru mohlo posloužit jako katalyzátor vedoucí k získání zjevení o Abrahamovi. Ať již tomu bylo jakkoli, Joseph nepřekládal tuto knihu konvenčními prostředky. Když Pán mluvil o překládání Knihy Mormonovy, řekl: „Nemůžeš psáti to, co je posvátné, ledaže ti to bude dáno ode mne.“ Tatáž zásada se vztahuje i na Knihu Abrahamovu.

Pravdivost a hodnotu Knihy Abrahamovy nelze stanovit na základě odborné debaty. Význam této knihy jakožto písma spočívá ve věčných pravdách, kterým učí, a v mocném duchu, jejž přináší. Každý z nás může studovat její učení a modlit se o potvrzení od Ducha Svatého, že její poselství je od Boha.

Související průvodci ke studiu evangelia:

„Proroci“
„Zjevení“
„Pravda“

Odpovědi na vaše otázky

Jak Joseph Smith přeložil Knihu Abrahamovu?

Prorok Joseph Smith nevysvětlil, jak Knihu Abrahamovu přeložil. Víme, že spolu s dalšími pečlivě studoval egyptské papyrové svitky, které Církev získala, ale nerozuměl staroegyptštině ani neměl přístup k nástrojům, které by mu pomohly text přeložit konvenčními prostředky. Josephovi společníci si jednoduše vybavovali, že překlad byl zjeven Bohem. John Whitmer poznamenal: „Joseph Vidoucí viděl tyto záznam[y] a skrze zjevení od Ježíše Krista byl schopen tyto záznamy přeložit.“ Zdroje naznačují, že Joseph Smith možná při diktování textu Knihy Abrahamovy používal videcký kámen.

Většina papyrů, které Joseph vlastnil, je nyní ztracena, i když některé fragmenty se dochovaly. Jedná se o dva fragmenty Knihy dýchání pro Hora, čtyři fragmenty a několik útržků z Knihy mrtvých pro Semminis a fragment z Knihy mrtvých pro Nefer-ir-nebu. Egyptologové z řad Svatých posledních dnů i nečlenů Církve se shodují na tom, že znaky na těchto fragmentech neodpovídají překladu uvedenému v Knize Abrahamově.

Někteří Svatí posledních dnů se domnívají, že text Knihy Abrahamovy byl nalezen na papyrech, které jsou nyní ztracené. Další docházejí k názoru, že Joseph mohl díky studiu papyrů získat zjevení o hlavních událostech a učení z Abrahamova života, podobně jako dříve při studiu Bible obdržel zjevení o životě Mojžíše. Podle tohoto názoru papyry fungovaly jako katalyzátor pro získání zjevení o Abrahamovi.

Církev k těmto teoriím nezaujímá žádné stanovisko. Pouze potvrzuje, že překlad byl proveden na základě zjevení. Kniha Abrahamova vyšla na světlo světa „darem a mocí Boží“ – podobně jako Kniha Mormonova.

Jaká je spojitost mezi Knihou Abrahamovou a dokumenty v egyptštině?

Od července 1835 do listopadu 1835 vytvořil Joseph Smith se svými písaři několik dokumentů týkajících se znaků na egyptských papyrech. Patří mezi ně takzvané „Dokumenty o egyptské abecedě“ a „Gramatika a abeceda egyptského jazyka“. Zdá se, že tyto dokumenty jsou součástí snahy Josepha a dalších porozumět dávným jazykům a pojmům, aby se dokázali napojit na posvátnou minulost. Joseph Smith a jeho písaři do těchto dokumentů opsali znaky z papyrů a z dalších materiálů a pro každý znak navrhli několik vysvětlivek (nazývaných „stupně“). Tyto vysvětlivky se obvykle neshodují s vědeckými interpretacemi.

Joseph Smith ani jeho současníci nevysvětlili, jak tyto dokumenty s Knihou Abrahamovou souvisejí. Někteří badatelé se domnívají, že šlo o pokus naučit se egyptsky za použití již zjevených částí textu Knihy Abrahamovy. Jiní jsou toho názoru, že Joseph a jeho společníci vytvořili tyto dokumenty týkající se egyptštiny v rámci procesu, kterým Joseph obdržel zjevení – nejprve tím, že si vše „[promyslel] v mysli své“. A další se domnívají, že správná není ani jedna z těchto teorií.

Používá Kniha Abrahamova jazyk vycházející z Bible krále Jakuba?

Bible krále Jakuba měla na anglický jazyk velký vliv. V době Josepha Smitha byla tato bible mezi lidmi obzvláště dobře známa. Zjevení v Nauce a smlouvách často obsahují části textu, které se nacházejí v Bibli krále Jakuba. Stejně tak tomu je i v překladech Knihy Mormonovy, Knihy Mojžíšovy a Knihy Abrahamovy. Je přirozené, že se v těchto písmech objevuje jazyk z Bible krále Jakuba, nebo dokonce slova či části textu z dalších zdrojů, s nimiž byl Joseph Smith obeznámen. Pán vysvětlil, že svým služebníkům dává zjevení „v jazyce jejich, aby mohli dojíti k porozumění“. Josephův jazyk byl silně ovlivněn kulturou, v níž žil, a zejména tím, že byl obeznámen s Biblí krále Jakuba.

Několik pasáží z Abrahamova vyprávění se překrývá s obsahem knihy Genesis. Ačkoli tyto pasáže obsahují některé formulace ze známého biblického příběhu, obsahují také významné odlišnosti, které mohou obohatit naše porozumění.

Co víme o tom, jak Joseph Smith vysvětlil faksimile obsažené v Knize Abrahamově?

Kniha Abrahamova obsahuje tři tištěné ilustrace, známé jako faksimile, které jsou založeny na vyobrazeních na papyrech. Tato faksimile byla součástí prvního vydání Knihy Abrahamovy z roku 1842. Společně s těmito faksimile byly publikovány i vysvětlivky Josepha Smitha týkající se příslušných obrázků. Na tyto ilustrace se odkazuje v textu Knihy Abrahamovy. Například Abraham 1:12 se zmiňuje o „znázornění na začátku tohoto záznamu“, což znamená faksimile 1.

Většina vysvětlení, která Joseph publikoval společně s faksimile, neodpovídá výkladům novodobých egyptologů. Badatelé si však povšimli určitých paralel. Joseph Smith například popsal čtyři postavy na obrázku 6 na faksimile č. 2 jako „tuto zemi v jejích čtyřech stranách“. Podobně tytéž postavy v jiných starověkých egyptských textech interpretovali i další badatelé. Faksimile č. 1 obsahuje krokodýlí božstvo plující, podle slov Josepha Smitha, po „[obloze] nad našimi hlavami“. Vědci obdobně zmiňují egyptské pojetí nebe jako „nebeského oceánu“.

Nevíme, jak tato faksimile souvisejí s textem. Existují důkazy o tom, že někteří židovští autoři v době, kdy byly tyto papyry vytvořeny, přizpůsobovali egyptské kresby a příběhy, včetně těch, které se týkají Abrahama, a začleňovali je do svých posvátných textů. Je možné, že podobným způsobem byly použity i tyto ilustrace.

Byla vždy Církev otevřená ohledně toho, co víme o papyrech a jejich obsahu?

Ano. Církev během své historie veřejně sdělovala poznatky týkající se egyptských textů souvisejících s Knihou Abrahamovou. Církev měla v letech 1835 až 1847 dva egyptské papyrové svitky a fragmenty třetího. Během této doby byly tyto papyry běžně ukazovány veřejnosti. Po smrti Josepha Smitha je Emma Smithová a její druhý manžel prodali muži jménem Abel Combs, který je rozdělil do nejméně dvou sbírek a poté je prodal dalším. Mnohé části se ztratily. Když Církev v roce 1967 získala zbývající fragmenty papyrů z Metropolitního muzea umění v New Yorku, zveřejnila oznámení o získání papyrů a fotografie těchto fragmentů v novinách Deseret News a v tehdejším církevním časopise Improvement Era. Tyto články pojednávaly o původu fragmentů a jejich vztahu k tomu, co bylo v té době známo jako egyptská pohřební Kniha mrtvých.

Od té doby církevní vedoucí umožnili některým badatelům přímý přístup k fragmentům papyrů a badatelé z řad Svatých posledních dnů i těch, kteří členy Církve nejsou, publikovali jejich překlady a analýzy. Je známo, že se dochovala pouze malá část ze dvou papyrových svitků a různých fragmentů papyru, které Joseph Smith vlastnil. V roce 2018 byly v rámci projektu Joseph Smith Papers publikovány nové fotografie a analýzy všech těchto fragmentů.

Kolik fragmentů papyru dnes chybí?

Vědci se obecně shodují na tom, že papyry, které nyní existují, představují pouze zlomek ze dvou původních svitků a dalších fragmentů, které původně Joseph Smith a Církev získali. Badatelé použili pro odhad původní délky svitků různé metody. Jejich odhady toho, co máme dnes k dispozici, se pohybují od pouhých 2,5 procenta až po 30 až 45 procent papyru, který Joseph vlastnil.

Proč se v Knize Abrahamově tvrdí, že byla napsána Abrahamovou vlastní rukou?

Když byla Kniha Abrahamova v roce 1842 poprvé vydána, začínala vysvětlením s tímto zněním: „Překlad určitých starověkých záznamů, které se nám dostaly do rukou z egyptských katakomb a které, jak se zdá, jsou spisy Abrahama, když byl v Egyptě, zvané Kniha Abrahamova, napsané jeho vlastní rukou na papyru.“ Raná rukopisná verze Knihy Abrahamovy obsahuje podobně formulovaný úvod. Úvod, tak jak ho známe dnes, byl pravděpodobně vytvořen v době, kdy byla v roce 1842 Kniha Abrahamova vydána. Podobné úvody byly obsaženy i u několika dalších publikovaných textů, které Joseph Smith obdržel prostřednictvím zjevení.

Analýza ukazuje, že papyry byly napsány mezi třetím a druhým stoletím př. Kr., dlouho poté, co žil Abraham. Toto datování obsah Knihy Abrahamovy nevyvrací. Mnohé starověké texty, které dnes existují, jsou opisy opisů. Podobně i v případě Knihy Abrahamovy mohly být v průběhu staletí několikrát vyhotoveny její opisy, a přesto lze tvrdit, že jejím autorem je Abraham.

Je Kniha Abrahamova v souladu s tím, co víme o starověkém Blízkém východě?

Kniha Abrahamova obsahuje detaily, které se nenacházejí v Bibli, ale které jsou v souladu s literárními díly starověkého světa. Například některá jména lidí a míst se podobají jménům, která byla nalezena ve starověkých záznamech. Někteří vědci například spojují planinu „Olišem“ s městem v severozápadní Sýrii, které se nazývá Ulisum. Což podle standardních lingvistických postupů velmi dobře odpovídá slovu Olišem. Podobně i bůh Elkenův představuje podle některých badatelů z řad Svatých posledních dnů zkrácenou podobu božského titulu El Koneh Artzu, který je znám z různých nápisů ze severozápadní oblasti obývané Semity a znamená něco jako „El, stvořitel země“.

Některá hlavní témata a narativní struktura Knihy Abrahamovy odpovídají příběhům ze starověkých nebiblických zdrojů. Patří mezi ně i to, že Táre, Abrahamův otec, byl modloslužebník, že Abrahamovo domovské město postihl hladomor a že Abrahama zachránil anděl předtím, než měl být jako lidská oběť obětován rukou egyptského faraona. Starověké texty se rovněž zmiňují o tom, že Abraham vzdělával Egypťany ohledně nebes. Například Eupolemus, který žil pod egyptskou nadvládou v druhém století př. Kr., napsal, že Abraham učil egyptské kněze astronomii a dalším vědám. Papyrus pocházející ze třetího století př. Kr. z egyptské chrámové knihovny zmiňuje Abrahamovo jméno v souvislosti s ilustrací podobající se faksimile č. 1 v Knize Abrahamově. Některé tyto podrobnosti týkající se Abrahamova života nebyly v době Josepha Smitha všeobecně známy.

Ačkoli jsou tyto příklady přesvědčivé, existuje také mnoho příkladů, kdy Joseph Smith interpretoval faksimile tak, že to není v souladu s tím, co o starověkém světě víme v současnosti. Ačkoli uznáváme, že mnohému ohledně procesu překládání nerozumíme, je důležité pamatovat na to, že pravdivost a hodnotu Knihy Abrahamovy nelze stanovit na základě vědecké debaty ohledně způsobu jejího překladu. Čtení Knihy Abrahamovy, přemítání o jejím obsahu a modlitba ohledně jejího učení vám mohou pomoci získat duchovní svědectví o její věčné hodnotě.

Jak mohu získat svědectví o Knize Abrahamově a dalších písmech, která byla zjevena Josephu Smithovi?

Je toho hodně, co nevíme ohledně toho, jak byla Kniha Abrahamova Josephu Smithovi zjevena. V mnoha ohledech jsou však naše otázky ohledně tohoto procesu méně důležité než otázka, zda Bůh zjevil Josephu Smithovi nové písmo. A toto je otázka víry. Duchovní potvrzení týkající se této otázky můžeme nejlépe získat tím, že budeme Knihu Abrahamovu číst, přemítat o pravdách, které odhaluje, uvádět její učení do praxe a usilovat o svědectví od Ducha Svatého. Tyto kroky nám mohou pomoci přilnout těsněji k Ježíši Kristu. A toto je v konečném důsledku zkouškou toho, jakou hodnotu Kniha Abrahamova má.

Další informace

Esej na téma z evangelia: „Překlad a historičnost Knihy Abrahamovy“