Knihovna
Jediná pravá a živá církev


„Jediná pravá a živá Církev“, Témata a otázky (2023)

Obrázek
shromáždění zpívají náboženskou píseň

Otázky ohledně Církve a evangelia

Jediná pravá a živá církev

Budeme-li při hledání odpovědí na své otázky uplatňovat správné zásady, budeme moci těsněji přilnout k Ježíši Kristu. Když hledáme odpovědi, je důležité porozumět tomu, jak obdržet zjevení. Viz téma „Vnímejte zjevení jako proces“, kde najdete další náměty týkající se hledání odpovědí na otázky.

Přehled

Od počátku Znovuzřízení evangelia až do současnosti vedoucí Církve potvrzují, že všichni lidé jsou Boží děti. Nebeský Otec miluje všechny své děti a chce jim žehnat.

Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů netvrdí, že má výhradní právo na dobro a pravdu. Po celém světě je bezpočet lidí, kteří jsou příkladem bezúhonnosti a dobré vůle. A pravdivé a hodnotné zásady lze najít v různých náboženstvích a etických systémech z celého světa. Každý z nás má právo na náboženské přesvědčení a uctívání v souladu s tím, k čemu nás vede naše svědomí (viz Články víry 1:11).

Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů má zároveň jedinečné pověření od Boha nabízet světu plnost evangelia Ježíše Krista. Sám Pán prohlásil, že tato Církev představuje „jedinou pravou a živou církev na tváři celé země“ (Nauka a smlouvy 1:30). Poselství evangelia, o něž se dělíme s druhými, zahrnuje drahocenné znovuzřízené pravdy o Bohu a našem vztahu k Němu, které nelze najít nikde jinde. Církev má také od Boha kněžskou pravomoc vykonávat obřady, kterými s Ním vstupujeme do smluvního vztahu.

Svatí posledních dnů jsou přesvědčeni a svědčí o tom, že život podle znovuzřízeného evangelia přináší trvalou radost, uzdravuje následky hříchu a připravuje Boží děti na to, aby mohly znovu žít v Boží přítomnosti.

Související průvodci ke studiu evangelia:

Odpovědi na vaše otázky

Jak Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů nahlíží na jiné náboženské tradice?

Věříme, že Bůh inspiruje dobré lidi všech vyznání a přesvědčení. V roce 1978 První předsednictvo Církve prohlásilo: „Velcí světoví náboženští vůdci jako Mohamed, Konfucius či reformátoři, stejně jako filosofové včetně Sokrata, Platona a dalších, obdrželi část Božího světla. Bůh jim předal mravní zásady, aby osvítil celé národy a aby jednotlivcům přinesl vyšší poznání.“ Připojujeme se k lidem víry a dobré vůle z celého světa ve snaze posilovat společenství, v němž žijeme, pečovat o potřebné a konat ve světě Boží dílo.

Svatí posledních dnů si cení všeho, co je v jiných církvích a světových náboženských tradicích „ctnostné, milé nebo dobropověstné nebo chvályhodné“. President Gordon B. Hinckley učil: „V duchu lásky pravíme: Vezměte všechno dobro a pravdu, které jste získali z jakéhokoli zdroje, a přijďte a vizte, zda k tomu nemůžeme něco přidat.“

Co znamená skutečnost, že Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů představuje „jedinou pravou a živou církev“?

Církev vede Ježíš Kristus, který v naší době zjevuje svou vůli žijícím prorokům a dalším inspirovaným vedoucím. Pokračující zjevení od Spasitele umožňuje Církvi, aby byla v souladu s vůlí nebe a také aby rostla a rozvíjela se – aby tak byla pravou i živou církví. Vše živé roste a mění se. President Russell M. Nelson řekl: „Jsme svědky pokračujícího procesu Znovuzřízení. Pokud si myslíte, že Církev byla plně znovuzřízena, vidíte jen začátek. Přijde toho mnohem více.“

Znovuzřízené evangelium, které se nachází v Pánově Církvi, poskytuje poznání a pravdu, které nelze najít nikde jinde. Nabízí osobní přístup k posvěcující Boží moci prostřednictvím Ducha Svatého a také spasení a oslavení Boží rodiny prostřednictvím kněžských obřadů. V Nauce a smlouvách 1:30 Pán prohlásil, že Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů představuje „jedinou pravou a živou církev na tváři celé země, ve které se mně, Pánovi, dobře zalíbilo, mluvím k církvi jako celku, a nikoli k jednotlivcům“.

Musím být členem Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů, abych mohl být spasen?

Jakožto členové Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů věříme, že Bůh připravil pro všechny své děti způsob, kterým mohou získat spasení prostřednictvím Usmíření, jež vykonal Jeho Syn Ježíš Kristus. Všichni budou díky Vzkříšení Ježíše Krista spaseni od smrti. Na základě velkolepého vidění daného Proroku Josephu Smithovi se dále dozvídáme, že prakticky všechny Boží děti zdědí po vzkříšení některé království slávy.

Toto učení potvrzuje velikou moc našeho milujícího Boha nás spasit a Jeho hlubokou touhu tak učinit. Bůh nám nabízí vše, co má sám. Musíme se však rozhodnout tato požehnání přijmout. Abychom získali oslavení – plnost slávy, kterou nám Bůh nabízí – musíme s Ním uzavřít smlouvy, přijmout Ježíše Krista a Jeho evangelium, snažit se žít podle Ježíšova učení a příkladu a pokorně činit pokání z hříchů, když se nám to nedaří. Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů má od Boha pravomoc nabízet smlouvy a obřady evangelia Ježíše Krista, které nás připravují na nejvyšší stupeň slávy v Božím celestiálním království.

Většina Božích dětí v celé historii světa samozřejmě nikdy členy Církve Ježíše Krista nebyla. Většina lidí, kteří kdy na zemi žili, o Ježíši Kristu ve skutečnosti nikdy neslyšela. Přesto existuje bezpočet dobrých lidí – v každé době, každého náboženského vyznání a z každého kulturního prostředí světa – kteří jsou ve svém životě příkladem zbožnosti. Každý člověk bude mít – v tomto životě, nebo v životě příštím – příležitost seznámit se s plností evangelia a přijmout, nebo odmítnout jeho obřady a smlouvy (viz Nauka a smlouvy 138:30–35, 57–59).

Proč Církev neuznává křty prováděné jinými křesťany?

Krátce po zorganizování Církve Ježíše Krista v roce 1830 si budoucí členové, kteří byli pokřtěni již dříve, kladli otázku, zda se musí dát v nově zřízené Církvi pokřtít znovu. V odpověď na to Pán prostřednictvím Josepha Smitha zjevil, že je nutné být pokřtěn kněžskou pravomocí, kterou znovuzřídil. Přestože Církev ctí spravedlivý úmysl ostatních křesťanů týkající se jejich předchozího křtu, my se tímto Pánovým učením řídíme i dnes.

Má Bůh svůj „vyvolený lid“?

Každý z nás je milované dítě Boží. V písmech se píše, že Bůh uzavírá se svými dětmi smlouvy, aby je tím vyzval k tomu, aby si s Ním vytvořili věčné pouto. Z Bible se dozvídáme, že Bůh uzavřel smlouvu s Abrahamem a prohlásil, že prostřednictvím Abrahamovy rodiny bude požehnán celý svět (viz Genesis 17:1–7; 22:17–18). Tato smlouva byla obnovena i s dětmi Izraele, Abrahamovými potomky (viz Genesis 28:10–15). Ačkoli lidé v různých dobách historie chápali tuto smlouvu tak, že je omezena na určitou rodovou linii, Pán svým apoštolům zjevil, že Bůh nikomu nestraní, „ale v každém národu, kdož se ho bojí, a činí spravedlnost, příjemný jest jemu“.

Znovuzřízení evangelia prostřednictvím Josepha Smitha bylo obnovením Boží věčné smlouvy v těchto posledních dnech. Každý, kdo se rozhodne uzavřít smlouvu s Pánem na základě náležité pravomoci, se stává součástí Jeho lidu smlouvy. Jak řekl Bůh Abrahamovi: „Tolik, kolik jich přijme toto evangelium, bude… počítáno za símě tvé.“ Z takových lidí se v důsledku jejich rozhodnutí následovat Ježíše Krista stává „rod vyvolený, královské kněžstvo, národ svatý, lid [zvláštní, zachovaný]“.

Jaký postoj Církev zaujímá k náboženské svobodě?

Plán spasení připravený Nebeským Otcem závisí na naší schopnosti rozhodovat se sami za sebe, díky čemuž se náboženská svoboda stává ústřední zásadou evangelia Ježíše Krista.

Svatí posledních dnů si náboženské svobody váží již od prvních dnů existence Církve. Josepha Smitha to, co zažil jako oběť pronásledování a násilí, naučilo hájit náboženskou svobodu nejen pro Svaté posledních dnů, ale i pro všechny ostatní. Naléhal na Svaté, aby od sebe odvrhli „veškerého ducha fanatismu a nesnášenlivosti vůči náboženskému cítění člověka“. Učil, že „nezadatelné právo člověka myslet si, co se mu zlíbí, [a] uctívat, co se mu zlíbí“, je „prvním zákonem všeho, co je posvátné“.

Církevní vedoucí v dnešní době potvrzují, že je důležité umožňovat všem lidem uctívat „jakkoli, kdekoli nebo cokoli si vyvolí“. Když president Dallin H. Oaks hovořil ke všem věřícím, naléhavě žádal: „Je zapotřebí, abychom s láskou a vzájemnou úctou, kterým nás učí božská přikázání, našli způsoby, jak se jeden od druhého učit a jak upevňovat společné závazky, které nás drží pospolu a podporují stabilní pluralitní společnost. Měli bychom kráčet bok po boku po cestě náboženské svobody pro všechny a zároveň tuto svobodu používat při naplňování svých specifických zásad víry.“

Další informace

  • Dallin H. Oaks, „Proč potřebujeme Církev“, Liahona, listopad 2021, 24–26

  • Russell M. Nelson, „Správný název Církve“, Liahona, listopad 2018, 87–89

  • J. Devn Cornish, „What Do We Mean When We Say the Church Is True?“, Liahona, June 2024, 17–21