„Působení Ježíše Krista ve smrtelnosti“, Témata a otázky (2023)
Průvodce ke studiu evangelia
Působení Ježíše Krista ve smrtelnosti
„A bude nazýván Ježíš Kristus, Syn Boží“ (Mosiáš 3:8)
Největším z duchovních dětí Nebeského Otce je Jeho Prvorozený Syn Ježíš Kristus. Ježíš byl před svým narozením do smrtelnosti znám pod mnoha tituly, jako například Veliký Jehova a Pán Všemocný. Bůh Otec poslal svého Syna, aby žil na zemi a přinesl sebe sama jako nekonečnou smírnou oběť, aby umožnil vykoupení všem Božím dětem. Ježíš Kristus během svého smrtelného života učil evangeliu, konal mocné zázraky a založil svou Církev. Ze záznamů o Jeho životě v písmech se dozvídáme, že byl dokonale poslušen svého Otce. Ježíš Kristus uzdravoval nemocné a sužované, nabízel naději trpícím, učil důležitosti pokání a umožnil nám získat odpuštění. Jeho smrtelný život se stal dokonalým příkladem, kterým se mohou řídit všechny děti Nebeského Otce.
Oddíl 1
Ježíš Kristus vždy konal vůli Nebeského Otce
Zázračné události, které doprovázely narození Ježíše Krista, jsou dobře zdokumentovány v písmech (viz například Lukáš 2:1–19). Pokud jde o Jeho dětství, písma zmiňují pouze to, že „děťátko… rostlo, a posilovalo se v duchu, plné moudrosti, a milost Boží byla v něm“ a že „Ježíš prospíval moudrostí, a věkem, a milostí, u Boha i u lidí“ (Lukáš 2:40, 52).
Když bylo Ježíšovi dvanáct let, vydali se s rodinou do Jeruzaléma, aby tam oslavili svátek přesnic. Na cestě domů do Nazarétu si Maria a Jozef uvědomili, že Ježíš mezi členy rodiny, kteří s nimi cestovali, chybí. Nakonec Ho našli u chrámu v Jeruzalémě, kde lidi učil a odpovídal jim na otázky (viz Překlad Josepha Smitha, Lukáš 2:46 [v Průvodci k písmům]). Když Maria vyjádřila znepokojení nad tím, že se Ježíš od nich vzdálil, řekl: „Co, že jste mne hledali? Zdaliž jste nevěděli, že v těch věcech, kteréž jsou Otce mého, musím já býti?“ (Lukáš 2:49.) Už jako chlapec se zaměřoval na konání díla svého Otce.
Ježíš během svého smrtelného života miloval Boha Otce a sloužil Mu. Řekl: „Sstoupil [jsem] s nebe, ne abych činil vůli svou, ale vůli toho, kterýž mne poslal.“ (Jan 6:38.) Ježíš Kristus si přeje, aby každý z nás dělal totéž. Slíbil, že „ten, kdož činí vůli Otce mého, kterýž v nebesích jest“, vstoupí do království Božího (Matouš 7:21).
Náměty k zamyšlení
-
Přečtěte si Jana 8:25–30, kde Ježíš Kristus vysvětlil: „Což jest [Otci] libého, to já činím vždycky.“ (Verš 29.) Co můžete dělat pro to, abyste lépe porozuměli Otcově vůli a řídili se jí ve svém životě?
Činnost pro společné studium s druhými
-
Vyzvěte členy své skupiny, aby si přečetli otázky presidenta Russella M. Nelsona v následujícím citátu a zamysleli se nad nimi:
„Jste i vy ochotni dovolit Bohu, aby ve vašem životě převládl? Jste i vy ochotni dovolit Bohu, aby byl tím nejdůležitějším vlivem ve vašem životě? Umožníte Jeho slovům, Jeho přikázáním a Jeho smlouvám ovlivňovat to, co každý den děláte? Umožníte Jeho hlasu, aby měl přednost před všemi ostatními? Jste ochotni dovolit, aby cokoli, co Bůh potřebuje, abyste udělali, mělo přednost před každým jiným přáním? Jste ochotni nechat svou vůli pohltit v té Jeho?“
Jak vás odpovědi na tyto otázky mohou vést k tomu, abyste následovali Spasitelův příklad a vždy činili Otcovu vůli?
Další informace
-
„Kapitola 24: Zamyšlení nad posláním Ježíše Krista“, Učení presidentů Církve: Lorenzo Snow (2012), 277–284
Oddíl 2
Dokonalý život Ježíše Krista je příkladem pro všechny
Ježíš na počátku svého veřejného působení přišel za Janem Křtitelem a dal se pokřtít v řece Jordán. Ačkoli Ježíš nikdy nezhřešil, vysvětlil, že musí být pokřtěn, „aby [naplnil] všelikou spravedlnost“. Když Ježíš vystoupil z vody, bylo slyšet hlas Boha Otce, jak říká: „Tentoť jest ten můj milý Syn, v němž mi se dobře zalíbilo.“ Duch Svatý sestoupil na Ježíše, což znázornilo znamení holubice. (Viz Matouš 3:13–17.)
Ježíš Kristus vedl dokonalý život. Po svém křtu se 40 dní a 40 nocí postil, aby rozmlouval s Bohem (viz Joseph Smith Translation, Matthew 4:2). Poté přišel Satan a Ježíše Krista pokoušel. Ten ale pokušením neochvějně odolal. Život bez hříchu připravil Ježíše Krista na to, aby se stal obětí za všechny hříchy Božích dětí. Ježíš Kristus – jako jediná dokonalá bytost mezi Božími dětmi – je pro každého z nás vrcholným příkladem v našem úsilí následovat Boha (viz 1. Petrova 2:21–22).
Náměty k zamyšlení
-
Přečtěte si Matouše 4:1–11 včetně Překladu Josepha Smitha, kde je popsáno, co se stalo, když se Satan pokusil Ježíše pokoušet. Čemu se můžete naučit z Kristova příkladu ohledně toho, jak se vypořádat s pokušením? Jak vás mohou půst, modlitba a znalost písem připravit, abyste dokázali překonat pokušení?
-
Vzkříšený Ježíš Kristus učil dvanáct nefitských učedníků o jejich roli jakožto soudců lidu. Přečtěte si 3. Nefiho 27:27, abyste zjistili, jaké přikázání dal Ježíš Kristus svým učedníkům. Proč je důležité, aby následovníci Ježíše Krista byli takovými, jako je On?
Činnost pro společné studium s druhými
-
Vyzvěte členy skupiny, aby se zamysleli nad tím, proč bylo nutné, aby Ježíš Kristus zakusil pokušení. Vyzvěte je, aby odpovědi hledali v Židům 2:17–18; 4:15–16. Proč je důležité, abychom rozuměli tomu, že Ježíš Kristus zakoušel pokušení stejně jako my v dnešní době?
Další informace
-
„Kapitola 1: Ježíš Kristus – naše jediná cesta k naději a radosti“, Učení presidentů Církve: Howard W. Hunter (2015), 39–48
Oddíl 3
Ježíš nás učil, že se máme mít navzájem rádi a že si máme sloužit
Ježíš Kristus učil, že existují dvě veliká přikázání. První z těchto přikázání je, že máme milovat Boha celým srdcem, duší a myslí. Druhým je milovat druhé jako sami sebe. (Viz Matouš 22:36–39.) Ježíš těmto pravdám často učil v kázáních a podobenstvích (viz například Matouš 25:31–46; Lukáš 10:25–37).
Ježíš Kristus byl vždy příkladem toho, jak následovat Boha a milovat druhé. Osobně projevoval svou lásku a soucit k druhým tím, že s velikou mocí sloužil mezi Božími dětmi, uzdravoval nemocné a konal mnoho mocných zázraků (viz Matouš 11:4–5; Mosiáš 3:5–6).
Důležitou součástí Kristova působení ve smrtelnosti bylo založení Jeho Církve. V rámci toho povolal dvanáct učedníků, dal jim pravomoc kázat evangelium a moc uzdravovat nemocné (viz Matouš 10:1–8). Tito učedníci pokračovali v Pánově díle i po Jeho smrti a Vzkříšení, když učili o pokání a vyzývali druhé, aby se dali pokřtít a přijali dar Ducha Svatého (viz Skutkové 2:22–24, 37–47). Využívali kněžskou moc k uzdravování, sloužili druhým a vytvářeli příležitosti ke kázání evangelia Ježíše Krista (viz Skutkové 3:1–11).
Náměty k zamyšlení
-
Druhé veliké přikázání je milovat svého bližního. President Russell M. Nelson učil: „Jako učedníci Ježíše Krista máme být příkladem v tom, jak jednat s druhými – a to zejména tehdy, když máme odlišné názory. Jedním z nejjednodušších způsobů, jak rozpoznat pravého následovníka Ježíše Krista, je podle toho, jak soucitně se dotyčný chová k druhým.“ Jak vám může pamatování na příklad Ježíše Krista pomoci, když je pro vás těžké mít rádi druhé?
Činnost pro společné studium s druhými
-
Přečtěte si následující citát staršího Neila L. Andersena:
„Nikdy se nevzdávejte – ať jsou zranění vaší duše jakkoli hluboká, ať již pocházejí z jakéhokoli zdroje, ať již k nim dojde kdekoli či kdykoli, a ať již trvají jakkoli krátce či dlouze, záměrem není, abyste duchovně zahynuli. Záměrem je, abyste duchovně přežili a abyste vzkvétali ve víře a v důvěře v Boha.
Bůh nestvořil našeho ducha tak, aby byl na Něm nezávislý. Náš Pán a Spasitel, Ježíš Kristus, nás skrze nepředstavitelný dar svého Usmíření nejen osvobozuje od smrti a nabízí nám – skrze pokání – odpuštění hříchů, ale je také připraven nás osvobodit od utrpení a bolestí naší zraněné duše.“
Diskutujte o moci, která je nám dostupná díky Spasitelově schopnosti uzdravovat. Vyzvěte členy skupiny, aby – bude-li to vhodné – zvážili možnost podělit se o zážitky, kdy v životě pocítili uzdravující moc Ježíše Krista.
Další informace
-
Neil L. Andersen, „Zranění“, Liahona, listopad 2018, 83–86
-
„The Greatest Commandment“ (video), Gospel Library
Oddíl 4
Ježíš Kristus obětoval svůj život, aby vykoupil Boží děti
Prorok Abinadi z Knihy Mormonovy prorokoval, že Ježíš Kristus sestoupí z nebe a bude zesměšňován, bičován, vyvrhován, ukřižován a zabit – to vše proto, aby mohl vykoupit svůj lid (viz Mosiáš 15:1–7). Dnešní svět nejvíce ze všeho potřebuje, aby se všichni dozvěděli o poslání našeho Pána Ježíše Krista ve smrtelnosti a o tom, jak trpěl a zaplatil cenu za naše hříchy, abychom mohli být spaseni, a aby tomu porozuměli.
Některé z nejdůležitějších událostí v historii světa se odehrály v posledních hodinách Pánova života. Když se přiblížil židovský svátek přesnic, vzal Ježíš své učedníky do Getseman, zahrady s olivovníky, která se nachází hned za zdmi Jeruzaléma na hoře Olivetské nebo v její blízkosti. Právě zde se Ježíš Kristus modlil a začal na sebe brát vše, co bylo zapotřebí pro naše vykoupení. Král Beniamin prorokoval, že Ježíš Kristus pocítí „bolest těla, hlad, žízeň a únavu“ a „úzkost… pro zlovolnost a ohavnosti [svého] lidu“ (Mosiáš 3:7). Nedokážeme pochopit intenzitu a rozsah Ježíšova utrpení v Getsemanech, ale tato muka způsobila, že „učiněn jest pot jeho jako krůpě krve tekoucí na zemi“ (Lukáš 22:44; viz také Nauka a smlouvy 19:18).
Ježíš byl poté zrazen jedním ze svých učedníků, zatčen, zesměšňován a falešně obviněn židovskými náboženskými vůdci. Římané ho zajali, vyslýchali a bili. (Viz Matouš 26:47–68; 27:1–31.) Vojáci Ježíše Krista vzali a ukřižovali, což znamená, že Mu přibili ruce a nohy na kříž (viz Lukáš 23:33–38). Když byl pozvednut a pověšen na kříž, bolest a utrpení za naše hříchy neustávaly. Usmíření Ježíše Krista zahrnuje daň, kterou splatil v Getsemanech a na kříži, aby překonal následky hříchu pro všechny, kteří ze svých hříchů činí pokání (viz Alma 5:48; 3. Nefi 9:22; Nauka a smlouvy 19:17).
Ježíšovo tělo bylo po Jeho smrti uloženo do hrobu (viz Jan 19:38–42). Třetího dne po Ukřižování na sebe Kristus znovu vzal své tělo a stal se prvním člověkem, který byl vzkříšen (viz Matouš 28:1–8). Mnoho lidí spatřilo vzkříšeného Pána a vydalo o této úžasné novině svědectví. Díky tomu, že byl Ježíš Kristus vzkříšen, se duch všech Božích dětí znovu spojí s jejich tělem a ony obdrží požehnání nesmrtelnosti (viz 1. Korintským 15:21–22; Alma 11:44–45). Vše to, co Ježíš Kristus během svého smrtelného života vytrpěl, učinil z lásky ke všem dětem Nebeského Otce (viz 1. Nefi 19:9; Nauka a smlouvy 34:3).
Náměty k zamyšlení
-
Než Ježíš Kristus odešel do Getseman, zavedl mezi svými učedníky obřad svátosti. Přečtěte si Matouše 26:26–30. Co můžete dělat, abyste při přijímání svátosti více přemítali o životě a Usmíření Ježíše Krista? Jak může to, co při přijímání svátosti prožíváte, prohloubit vaši lásku k Ježíši Kristu?
Činnost pro společné studium s druhými
-
Společně si přečtěte následující slova presidenta Russella M. Nelsona:
„Byl ochoten sestoupit na zemi jako Jednorozený Otcův v těle, přičemž byl surově proklínán, vysmíván, popliváván a bičován. V zahradě getsemanské na sebe náš Spasitel vzal veškeré bolesti, veškeré hříchy a veškerá muka a utrpení, jež jsme kdy zažili vy i já a každý, kdo kdy žil či bude žít. Pod tíhou tohoto nesnesitelného břemene krvácel z každého póru. Veškeré toto utrpení se ještě vystupňovalo, když byl surově ukřižován na kříži na Kalvárii.
Skrze tyto mučivé prožitky a Jeho následné Vzkříšení – Jeho nekonečné Usmíření – zajistil nesmrtelnost všem lidem a každého z nás vykoupil z následků hříchu, pod podmínkou, že budeme činit pokání.“
Diskutujte se členy skupiny o tom, proč je důležité učit se o utrpení Ježíše Krista v Getsemanech a na kříži, o Jeho smrti a Vzkříšení. Jak vám může hlubší porozumění tomu, co Ježíš Kristus prožil, pomoci k Němu těsněji přilnout?
Další informace
-
Jan 6:51; 1. Nefi 11:14–23; Alma 34:7–14; Nauka a smlouvy 88:6
-
Jeffrey R. Holland, „Pozvednut na kříži“, Liahona, listopad 2022, 77–79
-
Ronald A. Rasband, „Hosana Bohu Nejvyššímu“, Liahona, květen 2023, 108–111
-
„Why We Need a Savior“ (video), Gospel Library