Matouš 7:1–5
Spasitel učil své učedníky, aby soudili spravedlivě
Ježíš Kristus během Kázání na hoře učil své učedníky o tom, jak soudit spravedlivě. V této lekci budete mít příležitost dozvědět se něco o tom, jak soudit spravedlivě.
Možné výukové činnosti
Máme soudit spravedlivě
-
Někdo vás pozve na večírek, kde bude mnoho dospívajících užívat látky, které jsou v rozporu se Slovem moudrosti.
-
Někdo, kdo žije podle jiných měřítek než vy, se chce stát vaším blízkým přítelem.
-
Člen vašeho sboru se během sabatu věnuje jiným činnostem než vaše rodina.
-
Zjistíte, že jeden váš přítel má ve zvyku sledovat pornografii.
V této lekci se dozvíte něco o tom, jak spravedlivě soudit. Budete mít příležitost se vrátit k tomu, co vás ohledně těchto modelových situací napadlo, a uplatnit to, čemu jste se naučili.
-
Jaké máte ohledně souzení druhých otázky?
Při studiu dnešní lekce se zamyslete nad svým názorem na souzení druhých a naslouchejte vnuknutím Ducha Svatého. Zaznamenejte si dojmy, které prohlubují vaše porozumění Spasitelovu učení ohledně souzení druhých. Přečtěte si Matouše 7:1. Tento verš je často mylně chápán tak, že Spasitel učil, že nemáme nikdy soudit. Nyní si přečtěte překlad tohoto verše od Josepha Smitha (v Průvodci k písmům).
-
Jak Překlad Josepha Smitha prohlubuje vaše porozumění tomu, čemu Spasitel učil o souzení?
-
Co podle vás znamená soudit spravedlivě?
Přečtěte si tento citát:
Posuzování představuje důležitý způsob využívání svobody jednání a je k němu zapotřebí velké pečlivosti, obzvláště když posuzujeme druhé lidi. Veškeré naše soudy musí být vedeny spravedlivými měřítky. Pouze Bůh, který zná srdce každého jednotlivce, může činit konečné soudy týkající se jednotlivců.
Někteří lidé si myslí, že posuzovat druhé je špatné v každém směru. I když je pravda, že nemáte druhé odsuzovat nebo je nespravedlivě soudit, budete muset během svého života posuzovat myšlenky, situace i lidi. …
Nakolik je to možné, máme posuzovat spíše situace, v nichž se lidé nacházejí, a ne lidi samotné. Kdykoli je to možné, máme se vyhýbat posuzování druhých, dokud dostatečně neznáme fakta. A vždy máme být vnímaví vůči Duchu Svatému, který nás v našich rozhodnutích může řídit.
(Gospel Topics, „Judging Others“, topics.ChurchofJesusChrist.org)
-
Která slova nebo slovní spojení v tomto citátu vám pomáhají porozumět tomu, co spravedlivý soud znamená?
Nemáme se zaměřovat na chyby druhých
Přečtěte si Matouše 7:2–5 a vyhledejte další učení o tom, jak soudit. Když ve verši 3 Spasitel mluvil o mrvě, měl na mysli malý kus dřeva neboli třísku, a když mluvil o břevnu, měl na mysli velký kus dřeva.
-
Proč by pro někoho s trámem v oku bylo obtížné odstranit třísku z oka někoho jiného?
-
Čemu nás podle vás Spasitel svým přirovnáním k trámu a třísce učí?
-
Proč je tak důležité, abychom na tyto zásady pamatovali?
-
Co se z těchto zásad můžete dozvědět o Ježíši Kristu?
Chcete-li se podívat na další názornou ukázku pravd, kterým Spasitel učil, podívejte se na video „Looking through Windows“ (2:19), které je k dispozici na stránkách ChurchofJesusChrist.org.
-
Proč může být někdy obtížné žít podle Kristova učení ohledně souzení druhých?
-
Jak můžete skrze Ježíše Krista získat pomoc Nebeského Otce, která vám může pomoci uplatňovat tyto zásady ve vašem životě?
Procvičujte uplatňování zásad spravedlivého soudu
Vyberte si jednu z modelových situací ze začátku lekce nebo si vymyslete nějakou podobnou.
-
Kterou modelovou situaci jste si vybrali?
-
Jak máte v této situaci soudit spravedlivě?
-
Jakých soudů se máte vyvarovat?
-
Jak byste mohli být podle Spasitelova učení při posuzování druhých spravedliví, a zároveň milosrdní?
-
Jak by vám v takové situaci mohlo pomoci pamatovat na vlastní hříchy a slabosti?
Lidé někdy mají dojem, že Spasitelovo učení v Matoušovi 7:1–5 znamená, že nemáme nikdy soudit. President Dallin H. Oaks z Prvního předsednictva objasnil, že existují určité druhy soudů, které činit máme:
Jsou dva druhy soudů – poslední soudy, které máme zakázané činit, a přechodné soudy, které musíme činit, ale podle spravedlivých zásad. …
Zamysleme se nad některými zásadami či přísadami, které vedou ke „spravedlivému soudu“.
Za prvé, spravedlivý soud musí být ze své podstaty přechodný. Zdržuje se prohlášení, že nějaký člověk bude bezpochyby oslaven, ani neoznačuje jiného člověka za někoho, kdo je nevyhnutelně odsouzen k pekelnému ohni. …
Za druhé, spravedlivý soud bude veden Duchem Páně, nikoli zlobou, touhou po odplatě, žárlivostí, ani vlastním zájmem. …
Za třetí, aby byl přechodný soud spravedlivý, musíme ho činit v rámci svého správcovství. Nemáme se odvažovat vynášet soudy, které jsou nad rámec naší osobní zodpovědnosti, a jednat podle nich. …
Za čtvrté, je-li to možné, máme se vyhýbat posuzování druhých, dokud dostatečně neznáme fakta. …
Pátá zásada spravedlivého přechodného soudu spočívá v tom, že kdykoli to bude možné, nebudeme posuzovat člověka, ale pouze situaci.
(Dallin H. Oaks, „‚Judge Not‘ and Judging“, Ensign, Aug. 1999, 7, 9–11)
-
Jaké soudy máme činit a jakých se máme vyvarovat?
-
Čemu jste se v této lekci naučili o spravedlivém soudu? Jak vám to, čemu jste se naučili, může pomoci vidět druhé i sebe sama více tak, jak nás vidí Spasitel?
-
Jak byly zodpovězeny vaše otázky týkající se souzení druhých? Pokud máte nějaké nezodpovězené otázky, dejte si závazek, že budete pokračovat ve studiu a usilovat o odpovědi od Ducha Svatého.
-
Co vám může pomoci, abyste ve svém životě méně odsuzovali druhé?
Komentář a historické souvislosti
Jak Bůh nahlíží na své děti?
President Russell M. Nelson učil, že v očích Nebeského Otce jsme si všichni rovni:
Každý z nás má božský potenciál, protože každý je dítě Boží. Každý je v Jeho očích rovnocenný. To, co z této pravdy vyplývá, je velmi zásadní. Bratři a sestry, poslouchejte prosím pozorně, co vám chci říci. Bůh nemiluje jednu rasu více než jinou. Jeho nauka ohledně této záležitosti je jasná. Zve všechny, aby k němu přišli, černé i bílé, porobené i svobodné, muže i ženy [viz 2. Nefi 26:33].
(Russell M. Nelson, „Nechť Bůh převládne“, Liahona, listopad 2020, 94)
Jak může rozvíjení křesťanských vlastností ovlivnit způsob, jakým soudíme druhé?
Starší Dale G. Renlund z Kvora Dvanácti apoštolů učil o tom, jak nám může snaha být takovým, jako je Kristus, pomáhat soudit spravedlivě.
Má-li být člověk takový, jako je Kristus, bude milovat milosrdenství. Lidé, kteří milují milosrdenství, nesoudí druhé; projevují vůči ostatním soucit, zvláště vůči těm, kteří v životě nemají takové štěstí; jsou vlídní, laskaví a úctyhodní. Tito lidé se ke každému chovají s láskou a pochopením, bez ohledu na takové charakteristiky, jako je rasa, pohlaví, náboženská příslušnost, sexuální orientace, socioekonomický status nebo kmenové, klanové či národnostní odlišnosti. Tomuto všemu je křesťanská láska nadřazena.
(Dale G. Renlund, „Čiňte spravedlně, milujte milosrdenství a kráčejte pokorně s Bohem“, Liahona, listopad 2020, 111)