Kapitola 7
Joseph a Hyrum Smithovi – svědkové Krista
„Pozvedáme hlas v díkůvzdání za život a službu Proroka Josepha Smitha, Patriarchy Hyruma Smitha a také proroků a apoštolů a spravedlivých mužů a žen, kteří stavěli na základě, který oni položili.“
Ze života Josepha Fieldinga Smitha
Joseph Fielding Smith již od útlého mládí věděl, že jeho rodina je zvláštním způsobem spojena s Prorokem Josephem Smithem. Inspiroval ho příklad jeho dědečka Hyruma Smitha, staršího bratra a věrného přítele Proroka Josepha. Hyrum věrně sloužil po boku svého bratra jako vedoucí v Církvi. Také pomáhal s vydáním Knihy Mormonovy a byl povolán jako jeden z osmi svědků této knihy. 27. června 1844 zemřeli Joseph a Hyrum mučednickou smrtí v Carthage ve státě Illinois, a zpečetili tak své svědectví o Spasiteli a Jeho evangeliu. „V životě nebyli rozděleni a ve smrti nebyli odloučeni!“ (NaS 135:3.)
Joseph Fielding Smith své prarodiče ze strany Smithových nikdy nepoznal. Jeho dědeček Hyrum zemřel mučednickou smrtí dlouho předtím, než se Joseph Fielding Smith narodil. Hyrumova manželka Mary Fielding Smithová také zemřela mladá. Joseph Fielding Smith řekl: „Babičku Smithovou jsem nikdy nepoznal. Vždy mě to mrzelo, protože byla jednou z nejušlechtilejších žen, která kdy žila, ale znal jsem její laskavou sestru, svoji tetu Mercy Thompsonovou, a jako chlapec jsem k ní chodíval na návštěvu a sedával jsem jí u kolenou a ona mi vyprávěla příběhy o Proroku Josephu Smithovi – a za tyto zážitky jsem nesmírně vděčný.“1
Joseph Fielding Smith se také učil díky příkladu svého otce Josepha F. Smitha, který znal Proroka Josepha Smitha osobně. O svém otci Joseph Fielding Smith řekl: „V jeho svědectví nebylo ani zrníčko pochybností či nejistoty. Zvláště patrné to bylo vždy, když mluvil o božskosti našeho Spasitele nebo o poslání Proroka Josepha Smitha.“2
Díky těmto příkladům a výuce získal Joseph Fielding Smith svědectví o znovuzřízeném evangeliu již v dětství. Později řekl: „Nepamatuji si chvíli, kdy bych nevěřil v poslání našeho Pána a Spasitele Ježíše Krista či v poslání Proroka Josepha Smitha.“3 Když učil evangeliu, odkazoval se někdy při vydávání svědectví na svou rodinu: „Jestli mám rád Proroka Josepha Smitha? Ano, mám, právě tak, jako ho měl rád můj otec. Mám ho rád kvůli tomu, že to byl služebník Boží, a kvůli znovuzřízení evangelia a kvůli přínosům a požehnáním, kterých se dostalo mně a mé rodině a vám a vaší rodině díky požehnáním, která byla udělena tomuto muži a těm, kteří s ním spolupracovali.“4
I když byl president Smith vděčný za učení a odkaz své rodiny, měl své vlastní svědectví. Řekl: „Vždy jsem byl velmi vděčný za svědectví, kterého se mi dostalo skrze Ducha Páně ohledně toho, že Joseph Smith, prorok Boží, byl povolán stát v čele dispensace plnosti časů.“5 Při jiné příležitosti svědčil: „Vím skrze dar Boží, že Joseph Smith v roce 1820 skutečně viděl Otce a Syna; že Otec mu představil svého Syna; že Syn k němu promlouval, zeptal se ho, co si přeje vědět, a udělil mu rady; řekl mu, co má dělat, se zaslíbením, že nakonec přijde další světlo a že plnost evangelia, která se tehdy na tváři země nenacházela, bude znovuzřízena.“ Pak se podělil o přesvědčení, že všichni lidé mohou získat totéž svědectví: „Každý člověk na tváři země, který má touhu to poznat, má tuto výsadu, neboť každý člověk, který se pokoří a v hlubinách pokory a víry se zkroušeným duchem předstoupí před Pána, obdrží toto poznání tak jistě, jakože Pán žije.“6
Učení Josepha Fieldinga Smitha
1
Dvě témata vyčnívají nade vše – že Ježíš Kristus je Syn Boží a že Joseph Smith byl prorok.
Mezi jmény Ježíše Krista a Josepha Smitha nacházíme jistou spojitost. Kristus je Pán; přinesl smírnou oběť; je vzkříšení a život; skrze Něho jsou všichni lidé pozvednuti k nesmrtelnosti a ti, kteří věří a dodržují Jeho zákony, také obdrží věčný život.
Joseph Smith byl prorok povolaný v těchto posledních dnech, aby skrze zjevení obdržel spásné pravdy evangelia a aby působil jako právoplatný vykonavatel s mocí z výsosti a vykonával obřady evangelia.
Vzhledem k tomu, že tyto pravdy, které byly zjeveny skrze něho, jsou pravdy, které se před Druhým příchodem dostanou ke každému národu, není se co divit, když zjišťujeme, že Moroni říká Josephu Smithovi, že jeho „jméno má býti pokládáno za dobré i zlé mezi všemi národy, pokoleními a jazyky, neboli že má býti mezi všemi lidmi vyslovováno jak v dobrém, tak ve zlém“. [Joseph Smith–Životopis 1:33.]
Ani se není co divit, když později slyšíme Pána říkat Prorokovi: „Končiny země se budou tázati po jménu tvém a blázni tě budou míti v posměchu a peklo bude zuřiti proti tobě;
Zatímco čistí v srdci a moudří a ušlechtilí a ctnostní budou neustále usilovati o radu a pravomoc a požehnání pod rukou tvou.“ (NaS 122:1–2.)
Končiny země se nyní začínají tázat po jménu Josepha Smitha a mnozí lidé v mnoha národech se radují z evangelia znovuzřízeného jeho prostřednictvím.
Od počátku této dispensace se toto svědectví o Ježíšovi, jak bylo zjeveno Josephu Smithovi, káže ve Spojených státech, Kanadě, Velké Británii, ve většině zemí Evropy a na tichomořských ostrovech.
V nedávných letech došlo k téměř neuvěřitelnému rozmachu tohoto díla v Mexiku, v zemích Střední Ameriky a v Jižní Americe.
A Asie se nyní [v roce 1971] otevírá poselství evangelia způsobem, který překonává vše, co jsme dosud zažili. Církev se zakládá v Japonsku a v Koreji, na Tchaj-wanu a v Hongkongu a začínáme i v Thajsku, v Singapuru a v Indonésii.
A přijde den, kdy nám, podle prozřetelnosti Páně, i ostatní národy, které jsou nyní před poselstvím pravdy zavřeny, otevřou dveře a starší v Izraeli do nich vstoupí, aby v těchto národech těm, kteří jsou čestní v srdci, řekli o Kristu a o evangeliu Jeho království, které přišlo na zemi v této době skrze Proroka Josepha Smitha.7
Joseph Smith je zjevovatelem znalosti o Kristu a o spasení tomuto světu v této době a v tomto pokolení.8
Dvě témata mi v mysli vždy vyčnívají nade všechno ostatní. Že Ježíš Kristus je Syn Boží, který byl ukřižován za hříchy světa, a že Joseph Smith byl prorok povolaný a pověřený zahájit dispensaci plnosti časů. Takové je mé poselství světu.9
2
Pán povolal Josepha Smitha, aby stál v čele této velkolepé dispensace.
Joseph Smith … přišel a pod vedením svatých poslů položil základy pro království Boží a pro toto podivuhodné dílo a div, aby mohl být svět připraven na příchod Páně.10
„Joseph Smith byl prorok povolaný a pověřený zahájit dispensaci plnosti časů.“
Vím, že [Joseph Smith] byl povolán a pověřen naším Otcem v nebi; že obdržel zjevení a vedení od Syna Božího, které by bylo ku prospěchu a ku požehnání všech lidí, pokud by ho přijali.11
Nemám pochyb o tom, že Pán povolal Proroka Josepha Smitha a dal mu zjevení a přikázání, otevřel mu nebesa a povolal ho, aby stál v čele této velkolepé dispensace. Jsem zcela přesvědčen o tom, že když se ve svém mládí šel pomodlit, spatřil Boha Otce a Jeho Syna Ježíše Krista a stál v Jejich přítomnosti; nemám o tom žádné pochyby – vím, že to je pravda. Vím, že později ho navštívil Moroni, že obdržel Aronovo kněžství z rukou Jana Křtitele, Melchisedechovo kněžství z rukou Petra, Jakuba a Jana, a že Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů byla na základě božského příkazu zorganizována šestého dubna roku 1830.12
Když Pán vybíral zástupce, který měl stát v čele tohoto podivuhodného díla, které mělo brzy vyjít mezi děti lidské [viz NaS 4:1], nevybral někoho, kdo byl zběhlý v učenosti a tradicích světa. Jeho cesty nejsou cesty lidské, ani jeho myšlení není myšlení lidské. [Viz Izaiáš 55:8.] Ten, který by byl vyškolený v učenosti světa, by se musel odnaučit až příliš mnoho lidských tradic a filosofií. Pán ve své veliké moudrosti vybral prosté a neznalé dítě – čtrnáctiletého chlapce. Tomuto mladíkovi Pán zjevil plnost evangelia, které svět nechce přijmout kvůli své nevíře. V průběhu mnohaletého nebeského vedení – neboť byl vyučován posly z přítomnosti Páně – byl tento mladý muž, Joseph Smith, připraven řídit dílo znovuzřízení evangelia a budování království Božího.13
3
Pán pravil, že toto pokolení bude mít Jeho slovo skrze Proroka Josepha Smitha.
V každé době, kdy je evangelium na zemi, musí být zjeveno Pánovým prorokům a tito proroci musí být povoláni, aby působili jako právoplatní vykonavatelé, kteří vykonávají a řídí obřady spasení pro své bližní.
Joseph Smith je prorok, kterého Pán povolal v této době, aby znovuzřídil pravdy spasení a aby obdržel klíče a moci a mohl spravovat tyto spásné pravdy.
Právě jemu Pán řekl: „… Toto pokolení bude míti slovo mé skrze tebe.“ (NaS 5:10.) A poté Pán ohledně evangelia znovuzřízeného skrze Josepha Smitha pravil: „Toto evangelium Království bude kázáno po celém světě na svědectví všem národům, a potom přijde konec neboli zničení zlovolných.“ [Joseph Smith–Matouš 1:31.]14
Nyní pravím –
že Joseph Smith je tím, k němuž musí všichni lidé v této době hledět, aby se dozvěděli pravdu o Kristu a Jeho evangeliu;
že v příslušném čase bude jméno tohoto proroka známo v každém koutu země a mezi všemi lidmi;
že ti, kteří jsou čestní v srdci, ho jako proroka přijmou a budou uctívat Pána, kterého on zjevil;
že Církvi, kterou na základě božského příkazu zorganizoval, se daří, protože se řídí zjeveními, která přišla skrze něho;
a že všichni ti, kteří věří učení Josepha Smitha a snaží se jít směrem, který vytyčil, dojdou k poznání, že Ježíš Kristus je Syn Boží, který byl ukřižován za hříchy světa.
Tímtéž způsobem, kterým vím, že Ježíš je Kristus – totiž skrze zjevení od Svatého Ducha – vím i to, že Joseph Smith je a byl a na věky bude prorok Boží. …
V duchu svědectví a díkůvzdání [cituji] tato inspirovaná slova z Nauky a smluv: „Joseph Smith, Prorok a Vidoucí Páně, učinil, kromě Ježíše samotného, pro spasení lidí na tomto světě více, než kterýkoli jiný člověk, jenž na něm kdy žil.“ (NaS 135:3.)15
4
Joseph Smith a jeho bratr Hyrum byli sjednoceni v životě i ve smrti.
Jsem vděčný za znovuzřízení věčné pravdy v této poslední dispensaci evangelia; za poslání a službu Proroka Josepha Smitha a mého dědečka, Patriarchy Hyruma Smitha; a za to, že člověku na zemi byly opět svěřeny klíče království Božího.16
Joseph a Hyrum Smithovi: „V životě nebyli rozděleni a ve smrti nebyli odloučeni!“ (NaS 135:3.)
„A opět, vpravdě pravím tobě, požehnaný je služebník můj Hyrum Smith; neboť já, Pán, ho miluji pro bezúhonnost srdce jeho, a protože miluje to, co je správné přede mnou, praví Pán.“ [NaS 124:15.]
Kdo by nebyl šťastný, kdyby mu byla vyslovena taková důvěra a dána taková chvála a přicházela by od Pána? Hyrum Smith byl jedním z prvních, kdo byli v této dispensaci pokřtěni. Celý život stál po boku svého bratra Josepha a posiloval ho povzbuzením, vírou a oddanou láskou. Hyrum byl mužem, který měl úžasně jemné srdce. Byl velmi pokorný a měl rád svého bratra více než vlastní život. To se projevilo při Hyrumově smrti, díky níž obdržel korunu mučedníka. Při obhajobě pravdy byl nebojácný. Vpravdě „miloval to, co je správné“.
Hyrum Smith se narodil devátého února 1800 a byl téměř o šest let starší než Prorok. Joseph Smith nikdy nezískal žádnou poctu, kterou by s ním nesdílel i Hyrum, který se s bratrem radoval ze všech požehnání, která Pán Josephovi udělil. Tutéž bratrskou lásku projevoval Prorok Joseph ke svému bratru Hyrumovi. Procházeli společně týmiž strastmi a radostmi. Na oba doléhala tatáž pronásledování. Kvůli evangeliu byli ve stejných žalářích, a když nadešel čas, aby své svědectví zpečetili, oba společně získali korunu mučednictví. „V životě nebyli rozděleni a ve smrti nebyli odloučeni.“ [NaS 135:3.] …
Toto je zasloužilá pocta od Proroka: „Bratře Hyrume, jak věrné srdce máš! Ó, kéž věčný Jehova korunuje tvou hlavu věčnými požehnáními jako odměnu za péči, se kterou se staráš o mou duši! Ó, kolik trápení jsme spolu sdíleli; a opět se shledáváme spoutáni neúprosnou rukou útisku. Hyrume, jméno tvé bude zapsáno v Knize zákona Páně, aby na něj mohli hledět ti, kteří přijdou po tobě, a aby se mohli řídit vzorem tvých skutků.“
A dále Prorok řekl: „Modlím se v srdci, aby všichni moji bratří byli jako můj milovaný bratr Hyrum, který vlastní mírnost beránka a bezúhonnost Jóba, a krátce řečeno, tichost a pokoru Krista; a já ho miluji onou láskou, která je silnější než smrt, neboť jsem neměl nikdy důvod pokárat ho, ani on mne.“17
5
Joseph a Hyrum Smithovi zpečetili své svědectví vlastní krví.
Můj dědeček, Patriarcha Hyrum Smith, byl povolán, aby držel klíče této dispensace společně se svým mladším bratrem, Prorokem Josephem. Pán řekl, že v ústech dvou svědků budou všechny věci potvrzeny. [Viz 2. Korintským 13:1.] …
Joseph Smith nemohl být sám, protože jinak by jeho dílo neuspělo, právě tak jako dílo Spasitelovo vyžadovalo potvrzení dalšího svědka – a kdo jiný by mohl svědčit ve prospěch Krista než Jeho Otec? [Viz Jan 8:12–18.] A tak Pán povolal dalšího muže, aby stál s Josephem Smithem a držel klíče spasení v této dispensaci jakožto spolusvědek. …
… Nejen že byl [Hyrum] povolán stát se Patriarchou Církve, což bylo jeho dědičné právo, ale zároveň mu Pán řekl:
„A od tohoto času nadále ho určuji, aby mohl býti prorokem a vidoucím a zjevovatelem pro církev mou stejně jako služebník můj Joseph;
Aby mohl jednati ve shodě také se služebníkem mým Josephem; a aby přijímal rady od služebníka mého Josepha, jenž mu ukáže klíče, skrze něž může prositi a obdržeti a býti korunován stejným požehnáním a slávou a ctí a kněžstvím a dary kněžství, jež byly kdysi vloženy na toho, jenž býval služebníkem mým Oliverem Cowderym;
Aby služebník můj Hyrum mohl vydávati svědectví o věcech, které mu ukáži, aby jméno jeho mohlo býti uchováváno v úctyhodné paměti z pokolení na pokolení, na věky věků.“ [NaS 124:94–96.]
V souladu s tímto povoláním a přikázáním Prorok Joseph Smith předal Hyrumu Smithovi všechny klíče, pravomoc a dary kněžství, které Prorok držel a které dříve držel Oliver Cowdery. Pán také Hyrumu Smithovi zjevil vše, co bylo nutné k tomu, aby byl zcela a v plné míře svědkem se svým bratrem Josephem jako prorok, vidoucí a zjevovatel a president Církve a aby stál po celý čas a celou věčnost v čele této dispensace se svým bratrem Josephem jako svědek Ježíše Krista.18
Se svým bratrem – mým dědečkem, Patriarchou Hyrumem Smithem – zpečetil [Joseph Smith] své svědectví vlastní krví v žaláři v Carthage. A přinejmenším já sám chci být nástrojem v rukou Páně, abych dal končinám země poznat, že spasení je znovu dostupné díky tomu, že Pán povolal v této době mocného vidoucího, aby znovuzřídil své království na zemi.19
Joseph a Hyrum Smithovi společně zpečetili své svědectví vlastní krví.
Pozvedáme hlas v díkůvzdání za život a službu Proroka Josepha Smitha, Patriarchy Hyruma Smitha a také proroků a apoštolů a spravedlivých mužů a žen, kteří stavěli na základě, který oni položili.20
Náměty ke studiu a k výuce
Otázky
-
President Smith vyprávěl o členech své rodiny, kteří mu pomáhali vyživovat jeho dětské svědectví o poslání Josepha Smitha. (Viz „Ze života Josepha Fieldinga Smitha“.) Jak můžeme dětem pomáhat získat svědectví o poslání Proroka Josepha Smitha?
-
Jaká je spojitost mezi jmény Ježíše Krista a Josepha Smitha? (Viz 1. oddíl.) Jaký vliv má poslání Proroka Josepha Smitha na vaše svědectví o Spasiteli a Jeho evangeliu?
-
Zamyslete se nad poznámkou presidenta Smitha ohledně toho, že Pán povolal spíše Josepha Smitha než „někoho, kdo byl zběhlý v učenosti a tradicích světa“. (2. oddíl.) Jak nám tato znalost může pomoci, když máme pocit, že nejsme schopni plnit své zodpovědnosti?
-
Ve 3. oddíle president Smith cituje Nauku a smlouvy 5:10 a 135:3. Jak byste mohli vysvětlit tyto verše někomu, kdo nezná poslání Josepha Smitha?
-
Čemu se můžete naučit ze vztahu mezi Josephem Smithem a jeho bratrem Hyrumem? (Viz 4. oddíl.)
-
Co vás napadá, když přemýšlíte o tom, jak Joseph a Hyrum Smithovi zpečetili své svědectví vlastní krví? (Viz 5. oddíl.) Jak můžeme chovat jejich oběť v úctě?
Související verše z písem
Překlad Josepha Smitha, Genesis 50:30–31; 2. Nefi 3:5–15; NaS 11:11–26; 76:22–24; 135
Pomůcka k výuce
Jedním ze způsobů, jak povzbuzovat k pilnému studiu, je pozorně naslouchat, když někdo pokládá otázku nebo něco říká. „Naslouchání je vyjádřením lásky. Často vyžaduje oběť. Když skutečně nasloucháme druhým, často se vzdáváme toho, co chceme říci my, ve prospěch toho, aby se mohli vyjádřit oni.“ (Učení – není většího povolání [2000], 66.)