Kapitola 8
Církev a království Boží
„Nechť všichni lidé nepochybně vědí, že toto je Pánova Církev, a On řídí její záležitosti. Jaká výsada být členem takové božské instituce!“
Ze života Josepha Fieldinga Smitha
Služba Josepha Fieldinga Smitha v povolání presidenta Církve od 23. ledna 1970 do 2. července 1972 byla vyvrcholením jeho celoživotní oddanosti Pánovu království. Vtipkoval o tom, že svůj první církevní úkol dostal v době, když byl ještě nemluvně. Když mu bylo devět měsíců, doprovázel se svým otcem, presidentem Josephem F. Smithem, presidenta Brighama Younga do utažského St. George, aby se zúčastnili zasvěcení chrámu St. George.1
Joseph Fielding Smith sloužil jako mladý muž na misii na plný úvazek a později byl povolán presidentem kněžského kvora a členem generální komise Vzájemného osvětového sdružení Mladých mužů (předchůdce dnešní organizace Mladých mužů). Také pracoval jako referent v kanceláři církevního historika a neokázale pomáhal svému otci jako jakýsi neoficiální tajemník, když byl jeho otec presidentem Církve. Díky těmto příležitostem ke službě získal Joseph Fielding Smith schopnost cenit si inspirovaného uspořádání Církve a její role při vedení jednotlivců a rodin k věčnému životu.
7. dubna 1910 byl Joseph Fielding Smith vysvěcen apoštolem Pána Ježíše Krista. Téměř 60 let sloužil jako člen Kvora Dvanácti apoštolů, z toho téměř 20 let jako president tohoto Kvora. Jako apoštol pomáhal řídit Církev po celém světě. Zapojil se do mnoha oblastí působení Církve – sloužil jako církevní historik, president chrámu Salt Lake, president Utažské genealogické společnosti a jako rádce v Prvním předsednictvu.
Joseph Fielding Smith byl prostý a nenáročný muž a nikdy o tato povolání neusiloval. Když ho ale Pán povolal ke službě, ochotně a nadšeně uposlechl. Tuto oddanost neokázale projevil, když šel jednou ve věku 89 let na shromáždění. Vyšel z domu, uklouzl a spadl z několika schodů. Ačkoli si poranil nohu, šel pěšky ještě asi půl kilometru – „kulhal jsem jako stařík,“ řekl –, aby mohl splnit své zodpovědnosti. Po shromáždění došel pěšky domů, kde lékaři konečně umožnil, aby ho vyšetřil. Lékař zjistil, že president Smith si nohu na několika místech zlomil. President Smith později tento zážitek okomentoval. „Shromáždění bylo poněkud dlouhé,“ řekl. „Ale to je ostatně většina shromáždění.“2
V poselství mládeži Svatých posledních dnů president Smith vysvětlil, proč je tak oddaný dílu Církve:
„Vím, že Bůh žije. Vím, že Ježíš Kristus je Jednorozený Syn v těle našeho Otce. Mám dokonalou víru v poslání Proroka Josepha Smitha a těch, kteří byli jeho nástupci.
Vím, že máme pravdu věčného evangelia Ježíše Krista, právě tak jistě jako vím, že žiji. Kdybych to nevěděl, nechtěl bych zde být, ani bych s tímto dílem nechtěl mít nic co do činění. Avšak vím to každou částečkou svého těla. Bůh mi to zjevil.“3
Učení Josepha Fieldinga Smitha
1
Po staletích duchovní temnoty a odpadlictví Pán znovuzřídil své evangelium a zorganizoval svou Církev na zemi.
Pán znovuzřídil evangelium a opět zorganizoval svou Církev na zemi. Důvodem pro toto zorganizování a znovuzřízení je skutečnost, že svět byl celá staletí v duchovní temnotě, bez pravomoci a bez porozumění; lidé nevěděli, jak uctívat žijícího Boha. …
Věčná smlouva byla porušena; správné porozumění zásadám evangelia zmizelo následkem odpadlictví; právo úřadovat v obřadech evangelia mezi lidmi skončilo. Stalo se nutností, aby toto vše bylo znovuzřízeno a aby se víra mohla šířit mezi lidmi skrze otevření nebes a znovuzřízení evangelia.
A tak Pán vyslal ze své přítomnosti posly s plností evangelia a s mocí a pravomocí kněžství, které mělo být předáno lidem, a tito poslové jim dali přikázání, … protože Pán znal pohromy, které měly přijít na svět, a bylo Jeho vůlí, aby se lidem dostalo náležitého varování a příležitosti obdržet evangelium, aby mohli činit pokání, odvrátit se od svých zlovolných cest a sloužit Pánu. [Viz NaS 1:17–23.]4
Prohlašujeme, že Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů je království Boží na zemi, jediné místo, kam mohou lidé přijít a učit se pravdivým naukám spasení a kde mohou najít pravomoc svatého kněžství.5
Milovaní bratří a sestry – jsem vděčný tak, že to nedokáži ani vyjádřit, za požehnání, která Pán dává mně a věrným členům této Církve v rozličných národech světa i všem svým dětem, ať jsou kdekoli.
Děkuji mu každý den svého života za to, že v těchto posledních dnech znovuzřídil své věčné evangelium pro spasení všech těch, kteří budou věřit zákonům evangelia a budou jich poslušni.6
2
Církev řídí samotný Pán a je naší výsadou, že můžeme být členy Církve.
Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů je doslova a skutečně království Boží na zemi.7
Rád bych řekl, že žádný člověk sám o sobě nemůže vést tuto Církev. Je to Církev Pána Ježíše Krista; On stojí v jejím čele. Církev nese Jeho jméno, má Jeho kněžství, spravuje Jeho evangelium, káže Jeho nauku a koná Jeho dílo.
On si vybírá lidi a povolává je, aby byli nástrojem v Jeho rukou pro dosažení Jeho záměrů, a vede je a řídí je v jejich práci. Lidé jsou ale pouhým nástrojem v Pánových rukou a čest a sláva za vše, čeho Jeho služebníci dosáhnou, je a má být připisována navěky Jemu.
Pokud by toto bylo dílo lidské, tak by selhalo, ale je to dílo Páně a On neselhává. A máme ujištění, že pokud budeme dodržovat přikázání a budeme stateční ve svědectví o Ježíšovi a budeme věrni ve všem, co nám bude svěřeno, Pán nás povede a bude řídit nás i svou Církve po stezkách spravedlivosti, aby uskutečnil všechny své záměry.8
Všem členům Církve po celém světě bych rád řekl, že tato Církev má božsky dané poslání působit pod správou a vedením našeho Spasitele Ježíše Krista a že nic nezastaví Jeho plány, které se toho týkají. Církev naplní záměry našeho Otce v nebi. Doufám, že Svatí po celém světě denně děkují Pánu za to, že jsou členy Jeho Církve, a za poslání Proroka Josepha Smitha, který znovuzřídil evangelium pro naši radost a štěstí.9
Čestným v srdci ve všech národech říkáme: Pán vás miluje. Chce, abyste získali všechna požehnání evangelia. Vyzývá vás nyní k tomu, abyste věřili v Knihu Mormonovu, abyste přijali Josepha Smitha jako proroka a abyste vstoupili do Jeho pozemského království, a stali se tak dědici věčného života v Jeho nebeském království.10
Nikdy od zorganizování Církve nenastala doba, kdy by Církev vedl člověk. Nebylo tomu tak ve dnech Josepha Smitha, ani Brighama Younga; nebylo tomu tak ani nikdy poté. Toto je Pánovo dílo, a nezapomínejte na to, že toto dílo koná Všemohoucí, nikoli člověk.11
Vím, že Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů je království Boží na zemi a že tak, jak je nyní uspořádána a vedena, má Pánovo schválení a postupuje předepsaným směrem.
Nechť všichni lidé nepochybně vědí, že toto je Pánova Církev a On řídí její záležitosti. Jaká výsada být členem takové božské instituce!12
3
Církev je zorganizována proto, aby pomáhala členům nacházet radost a štěstí v tomto životě a získat věčný život v životě, který přijde.
Pán ustanovil všechny věci v určitém pořádku a dal nám dokonalý systém. Lidé ho nemohou vylepšit. Pokud bychom vykonávali to, co Pán zjevil, tak, jak to zjevil, pak by vše bylo dokonalé, neboť tato organizace je organizací dokonalou; její teoretická základ – její plán – je bez chyby.13
Pán ve své Církvi ustanovil kněžskou organizaci, kterou vedou apoštolové a proroci. A také zřídil další organizace, … aby kněžství podporovaly a aby mu pomáhaly.
V každé dispensaci evangelia je nutné zaopatřit zvláštní potřeby, je zapotřebí řešit problémy a členům Církve se musí pomáhat v jejich úsilí vypracovat si spasení „s bázní a s třesením“ před Pánem. (Viz Filipenským 2:12.) A tak máme pomocné organizace [Pomocné sdružení, Mladé muže, Mladé ženy, Primárky a Nedělní školu], aby kněžství podporovaly a pomáhaly mu. Jsou zorganizovány tak, aby zaopatřovaly potřeby lidí, ať již žijí v jakýchkoli společenských podmínkách. Jsou součástí Božího vedení a jsou zřízeny proto, aby pomáhaly členům Církve zdokonalovat se a dělat to, co jim zajistí radost a štěstí v tomto životě a věčný život v životě, který přijde. …
Církev a její orgány tvoří v podstatě servisní organizaci, která má pomáhat rodině i jednotlivci. Domácí učitelé, vedoucí kněžství a biskupové jsou pověřeni vést ty, s nimiž pracují, k věčnému životu v království našeho Otce, a pomocné organizace jsou pověřeny pomáhat v tomto velikém díle spasení a podporovat ho.
Nemůžeme dostatečně zdůraznit onu velikou potřebu využívat všechny tyto programy ku prospěchu a požehnání všech dětí našeho Otce. …
Pokud každý z nás bude při plnění programů Církve dělat vše, co má, Pán nám bude žehnat zdarem v tak plné míře, že naše úsilí bude úspěšné, a díky tomu budeme mít veškerý pokoj a radost zde a věčnou slávu v životě příštím.14
4
Naše služba v Církvi je vyjádřením lásky k druhým a vděčnosti za Pánovu nekonečnou službu.
Pán je s Církví. Vede nás. Jeho Duch spočívá na tomto lidu. A od nás vyžaduje, abychom Mu sloužili pokorně a v jednotě srdce a duše.15
Náš Spasitel přišel na svět, aby nás učil, že máme mít rádi jeden druhého, a jelikož se toto veliké ponaučení projevilo prostřednictvím Jeho velikého utrpení a smrti, abychom my mohli žít, neměli bychom snad vyjadřovat lásku k bližním službou, kterou pro ně vykonáváme? Neměli bychom snad projevovat vděčnost za onu nekonečnou službu, kterou nám prokázal, tím, že budeme sloužit v Jeho díle?
Člověk, který v Církvi dělá pouze to, co se týká jen jeho samotného, nikdy nedosáhne oslavení. Například ten, kdo je ochotný se modlit, platit desátky a oběti a vykonávat obvyklé povinnosti, které se týkají jen jeho osobního života a ničeho jiného, nikdy nedosáhne cíle dokonalosti.16
Nikdy neodmítejte sloužit. Když vás předsedající úředník požádá o pomoc, s radostí to přijměte a vynaložte na danou práci své nejlepší úsilí. Toto od nás očekává Pán a my jsme zavázáni smlouvou, že tak budeme činit. Toto jednání nám přináší radost a pokoj a zároveň ti, kteří slouží, získávají to největší požehnání. Učitel získává víc než ten, kdo se učí; požehnání, které se nám vrací, když přijmeme povolání k práci v Církvi, je mnohem větší než požehnání, které můžeme dát druhým. Ten, kdo odmítá vykonat jakoukoli práci nebo se vyhýbá zodpovědnosti, když je mu v Církvi nějaká dána, se ocitá ve vážném nebezpečí, že ztratí vedení Ducha. Nakonec se stane vlažným a netečným vůči všem povinnostem a podobně jako rostlina, která se neobdělává a nezalévá, sesychá a umírá duchovní smrtí.17
Vaše znamenitá služba nezůstává nepovšimnuta Bohem, kterému sloužíte a do Jehož díla jste zapojeni.18
Modlím se o to, abychom všichni pracovali společně jako opravdoví bratři a sestry v Pánově království, a uskutečnili tak veliké dílo, které před námi leží.19
5
V této dispensaci se království Boží a dílo Páně rozšíří po celém světě.
Dispensace evangelia je definována jako udělení moci a pravomoci na základě pověření od Boha božsky vybraným úředníkům, aby mohli šířit slovo Boží a vykonávat všechny obřady evangelia. …
Byly doby, kdy evangelium bylo lidem kvůli jejich přestupkům odňato. Tak tomu bylo i v době Noémově. Izrael se odvrátil od Pána a byl před příchodem Ježíše Krista ponechán mnoho pokolení v temnotě – a když Kristus přišel mezi lidi, plnost evangelia znovuzřídil. Vyslal své učedníky, aby hlásali Jeho poselství po celém světě, ale neuplynulo mnoho staletí a lidé opět upadli v omyl a ztratili pravomoc jednat ve jménu Páně. Proto bylo nutné, aby se otevřela nebesa a aby došlo k uvedení nové dispensace v přípravě na Druhý příchod našeho Pána v oblacích nebeských, aby panoval na zemi ve slávě po dobu tisíce let, kterážto událost je blízko, dokonce na prahu našich dveří.20
Samotné evangelium bylo a je stejné v každé dispensaci; plán spasení je tentýž pro všechny děti našeho Otce v každé době. Čas od času bylo evangelium ztraceno kvůli odpadlictví, ale kdykoli má Pán svůj lid na zemi, jsou mu nabídnuty tytéž zákony a pravdy spasení, které byly zjeveny i nám.
Existuje ale jeden úžasný přídavek, který jsme obdrželi v této době a který lidé nikdy dříve neměli. Pán v této dispensaci prohlásil, že Církev nebude nikdy svedena na scestí; tentokrát zde evangelium zůstane. Tentokrát je tato zjevená pravda předurčena k tomu, aby připravila lidi na Druhý příchod Syna Muže, a až Pán přijde uvést mileniální éru pokoje a spravedlivosti, Církev bude zřízena ve všech koutech země.21
Jsme členy celosvětové Církve – Církve, která má plán života a spasení, Církve založené samotným Pánem v těchto posledních dnech, aby nesla Jeho poselství spasení ke všem Jeho dětem po celé zemi. …
Dosáhli jsme takového postavení a síly, které nám umožňují naplnit pověření dané nám Pánem skrze Proroka Josepha Smitha, že máme nést tyto radostné zvěsti znovuzřízení každému národu a všem lidem.
A budeme nejen kázat evangelium v každém národě před Druhým příchodem Syna Muže, ale také získáme obrácené a zřídíme mezi nimi kongregace Svatých.22
Království Boží a dílo Páně se bude šířit dál a dál; bude ve světě postupovat kupředu rychleji, než tomu bylo v minulosti. Pán tak pravil a Duch vydává svědectví; a já o tom vydávám svědectví, neboť vím, že je to pravda. Království Boží zde má růst, má se šířit, má v zemi zapustit kořeny a přebývat tam, kam ho Pán zasadil svou vlastní mocí a svým vlastním slovem, aby již nikdy nebylo zničeno, ale aby pokračovalo dál, dokud nebudou záměry Všemohoucího naplněny – každá zásada, o které promlouvali proroci od počátku světa. Toto je Boží dílo, které On sám svou vlastní moudrostí, a nikoli moudrostí lidskou, znovuzřídil na zemi v těchto posledních dnech.23
Evangelium je určeno pro všechny lidi a Církev bude před Druhým příchodem Syna Muže založena všude, ve všech národech, dokonce až do končin světa.24
Vím, a svědčím o tom, že Pánovy záměry na zemi zvítězí. Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů zde zůstane. Pánovo dílo zvítězí. Žádná moc na zemi nemůže zabránit tomu, aby se pravda šířila dál a evangelium bylo kázáno v každém národě.25
Zanechávám na vás své požehnání a své ujištění, že Bůh je se svým lidem a že dílo, do něhož jsme zapojeni, zvítězí a bude se šířit kupředu, dokud se věčné záměry Pána nenaplní.26
Náměty ke studiu a k výuce
Otázky
-
Jak můžeme následovat příklad presidenta Smitha při své službě v Církvi? (Viz „Ze života Josepha Fieldinga Smitha“.)
-
Přemítejte o učení presidenta Smitha ohledně Znovuzřízení evangelia. (Viz 1. oddíl.) Jaké myšlenky vás napadají, když přemýšlíte o tom, že žijete v době, kdy byla Pánova Církev na zemi znovuzřízena?
-
President Smith svědčil o tom, že Ježíš Kristus stojí v čele Církve. (Viz 2. oddíl.) Jak byste se mohli podělit o své svědectví týkající se této pravdy s někým, kdo není členem Církve?
-
Jak vám organizace a programy v Církvi pomáhají získat požehnání zmíněná ve 3. oddíle? Jak pomáhají vaší rodině?
-
President Smith řekl: „Náš Spasitel přišel na svět, aby nás učil, že máme mít rádi jeden druhého.“ (4. oddíl.) Jak můžeme následovat Spasitelův příklad lásky, když sloužíme jako domácí učitelé nebo navštěvující učitelky?
-
Zatímco si budete procházet 5. oddíl, všimněte si toho, jak se tato dispensace liší od ostatních. Jaký vliv může mít toto poznání na naši službu v Církvi? Co vás napadá, když přemýšlíte o přípravě světa na Spasitelův Druhý příchod?
Související verše z písem
Pomůcka k výuce
„Používáte-li rozmanité vzdělávací činnosti, studenti mají tendenci lépe porozumět zásadám evangelia a lépe si je pamatovat. Díky pečlivě vybrané metodě výuky může být určitá zásada jasnější, zajímavější a snadněji zapamatovatelná.“ (Učení – není většího povolání [2000], 89.)