Střídáme se na shromáždění
„Až se vrátíš, řekni mi, jaké písničky jste zpívali v Primárkách,“ řekla Jenny.
„Jasně!“ odpověděla její sestra Miriam, když si obouvala boty.
Ne všichni členové Jennyiny rodiny mohli chodit na shromáždění každou neděli. V rodině jich bylo šest. Maminka ale měla každý týden peníze jenom na dva lístky na autobus. V ježdění na shromáždění se tedy museli střídat.
Jenny si přála, aby tam mohla chodit každý týden. Ráda se učila o Ježíši Kristu. Bavilo ji zpívat v Primárkách. Přála si vidět kamarády. Ale ze všeho nejvíc si přála mít ten hřejivý pocit štěstí, který vždy na shromáždění vnímala. Dnes ale musí zůstat doma.
„Je čas vyrazit.“ Mamá objala Jenny a jejího bratra a sestry na rozloučenou.
Jenny se snažila usmívat, když byla Mamá s Miriam na odchodu. Svíralo se jí ale hrdlo, když je sledovala, jak jdou pryč. Kéž bych byla na řadě já, pomyslela si. Zůstat doma bylo vždy těžké.
„Chceš si jít kreslit?“ Jennyin bratříček, Marco, držel v ruce voskovky a papír.
Jenny přikývla.
Následujících několik hodin si Jenny s Markem a se staršími sestrami četla pohádky a kreslila. Bavilo ji to, ale neustále myslela na shromáždění. Učí se děti v Primárkách zrovna novým písničkám? O čem je dnešní lekce?
Jenny konečně zaslechla, jak se otevřely vchodové dveře. Mamá s Miriam dorazily domů.
„Mamá! Miriam!“ Jenny utíkala ke dveřím a objala je.
Mamá postavila na zem kabelku. „Pojďme si povídat o tom, čemu jsme se dnes naučily na shromáždění.“
Všichni se společně posadili. Mamá vytáhla malý zpěvník, který nosila v kabelce. Jennyina rodina si zazpívala píseň „Rodiny mohou být spolu navždy“. Jenny znala všechna slova.
Poté se Jenny zeptala Miriam na Primárky. Miriam otevřela svou Knihu Mormonovu a vytáhla z ní složený list papíru. Zvedla ho, aby ho všichni viděli. Byl to obrázek Ježíše s dětmi, který vybarvila.
„Vybarvovali jsme obrázek a zpívali ‚Mým příkladem je Pán Ježíš‘. Potom jsme si povídali o tom, jak Ježíš může každému pomáhat.“
„O tom jsme si povídaly i my na Pomocném sdružení,“ řekla Mamá. „Ježíš Kristus nám může pomoci, když máme strach nebo jsme osamělí.“ Mamá vytáhla z kabelky papírový lístek. „Učitelka všem rozdala tento citát od proroka. ‚Budete-li si volit život na Pánově straně linie, nebudete nikdy sami.‘“*
„Dokonce ani doma!“ zvolala Jenny.
Mamá se usmála. „Dokonce ani doma. Vždy můžeme pociťovat Spasitelovu blízkost.“
Jenny se široce usmála. Nemůže chodit na shromáždění každý týden. Ale může pociťovat Ježíšovu blízkost doma. A těšila se, že na ni brzy vyjde řada a bude moct jít zase na shromáždění.