POSELSTVÍ Z NAUKY A SMLUV

Jak veliká bude vaše radost

STARŠÍ RODRIGO MYRRHA

Územní sedmdesátník
Území Brazílie-jih

Oddíl 18 Nauky a smluv nás učí, že Pán miluje své děti a že si přeje, abychom pracovali na jejich spasení. Pokaždé, když tento oddíl čtu, se mi vybavuje mnoho zážitků, které se týkají aktivizace a udržení členů Církve – jsou to zážitky, které mi připomínají, že Pán povede toto dílo, budeme-li mít víru v Něho a vyvineme-li potřebné úsilí.

Jeden z těchto zážitků začal před několika lety, když jsem byl pověřen jako domácí učitel mladého muže, který byl vychováván ve věrné rodině Svatých posledních dnů. Když kvůli škole odešel z domova, zvolil si jiné cesty. Měsíc co měsíc jsem ho se společníkem pro domácí učení bezúspěšně navštěvoval; zdálo se, že to, co mu říkáme, ani neposlouchá. Ale když přišly bouře a on byl zmatený a nevěděl, co má dělat, aby své problémy vyřešil, vyhledal své domácí učitele.

V té době jsem byl jeho presidentem kůlu. Řekl mi, že si vzpomíná na něco, čemu ho učila jeho matka: „Pán slyší modlitby těch, kteří Ho upřímně hledají.“ Když se svěřil, že se znovu modlí a čte písma, s radostí jsem shledal, že se ho dotkl Pán.

Rozhodl jsem se, že s ním budu v kontaktu častěji, a tak jsem požádal, aby byl pověřen jako můj společník pro domácí učení. Každý měsíc jsme spolu navštívili čtyři rodiny a každý měsíc jsem připravil čtyři různá poselství, abych tak posiloval svého přítele a pomáhal mu navrátit se k evangeliu. Nakonec se rozhodl činit pokání, věrně navštěvovat shromáždění a upřímně přijímat svátost. Na jeho život zapůsobila Pánova oběť.

Šest měsíců jsme navštěvovali otce, který byl jediným členem Církve ve své rodině. Navzdory naší snaze a přesto, že jsme byli vždy pěkně přijati, se nám nedařilo přivést ho zpět k aktivitě a dosáhnout toho, aby jeho manželka a tři děti byly pokřtěny. Pak jsme byli inspirováni k tomu, abychom zapojili děti a abychom je každou neděli vyzvedli a vzali na shromáždění. To byla zvláštní zodpovědnost mého společníka.

Naše úsilí začalo působit. Dětem se na shromáždění líbilo a byly brzo pokřtěny. Zapojit rodiče se snažil celý sbor, ale přesto bylo nutné, aby se jejich života dotkl Duch Páně.

Jednou můj společník, který během našich měsíčních návštěv téměř nikdy nepromluvil, vydal směle velmi působivé svědectví. Ve svém životě prošel velkým úskalím a nyní vyprávěl, jak podivuhodné bylo být v náručí Páně. Jeho svědectví bylo tak upřímné a mocné a Duch byl tak silný, že se to dotklo nás všech. Tentýž týden se manželka rozhodla, že bude naslouchat misionářským diskusím, a nakonec byla pokřtěna. Manžel se stal opět aktivním.

Tato rodina je aktivní i dnes a je zcela začleněna do sboru a členové rodiny byli zpečetěni v chrámu Páně. Můj společník i nadále rychle postupuje v evangeliu. S úžasnou mladou ženou měl sňatek v chrámu, a nyní mají dvě děti. Jsou šťastní a jejich služba v našem sboru a v Církvi má velkou hodnotu.

Výsledkem tohoto zážitku je šest lidí obrácených k evangeliu. Kolektivní zázrak! Pocítil jsem radost, která je popsána v písmech:

„A jak veliká je radost jeho z duše, která činí pokání!

Pročež, vy jste povoláni hlásati pokání těmto lidem.

A pakliže budete pracovati po všechny dny své při hlásání pokání tomuto lidu a přivedete jen jednu duši ke mně, jak veliká bude radost vaše s ní v království mého Otce!

A nyní, jestliže budete míti velikou radost s jednou duší, kterou jste přivedli ke mně do království mého Otce, jak velikou budete míti radost, jestliže přivedete mnoho duší ke mně!“ (NaS 18:13–16.)

Tento zážitek mě naučil třem důležitým zásadám:

1. Pán je v čele tohoto díla. On připravil cestu. Zajímá se o naši misionářskou práci a je do ní přímo zapojen.

2. Návštěvy domácích učitelů a navštěvujících učitelek musejí být pravidelné a dobře připravené. Do domova, který navštěvujeme, musíme přivést Ducha Páně. Musíme si také získat důvěru těch, které navštěvujeme.

3. Je důležité, abychom do aktivizace a do procesu obrácení zapojili další lidi. Vedoucí sboru a odbočky mohou, aby nám pomohli dosáhnout misionářských cílů, koordinovat tuto práci s radou sboru nebo odbočky a s výkonným výborem kněžství.

Svědčím, že Bůh je náš Otec. Miluje nás a přeje si, abychom misionářskou práci a aktivizaci dělali Jeho způsobem. Můžeme se stát mocným nástrojem v Jeho rukou pro spasení Jeho milovaných dětí.