Požehnání vyplývající ze čtení Knihy Mormonovy
Nyní je na nás, abychom Knihu Mormonovu studovali a učili se jejím zásadám a abychom je uplatňovali v životě.
Každý měsíc se těším na tento nádherný časopis Ensign. Posilují mě poselství Prvního předsednictva, která jsou v každém čísle. Srpnové číslo Ensignu a Liahony přineslo s tímto poselstvím výzvu presidenta Hinckleyho, abychom si do konce roku přečetli nebo znovu přečetli Knihu Mormonovu.
Proč si president Hinckley myslí, že přečtení Knihy Mormonovy každému z nás tak prospěje? Uvádí:
„Její působivost je stejně nadčasová jako pravda, stejně univerzální jako lidstvo. Je to jediná kniha, na jejíchž stránkách se nachází slib, že její čtenář může prostřednictvím božské moci s jistotou poznat, že je pravdivá.
Její původ je zázračný; když vyprávíme poprvé příběh o tomto původu někomu, kdo ho nezná, je pro něj téměř neuvěřitelný. Ale tato kniha je zde, abychom se jí mohli dotknout, vzít ji do ruky a číst ji. Nikdo nemůže popírat, že je zde…
Neexistuje žádné jiné písemné svědectví, které by tak jasně ilustrovalo fakt, že když [muži a ženy] a národy kráčejí v bázni Páně a v poslušnosti Jeho přikázání, daří se jim a rozrůstají se, ale když si Boha a Jeho slova neváží, dochází k úpadku, který vede, není-li zastaven spravedlivostí, k nemohoucnosti a k smrti.“ („Pronikavé a pravdivé svědectví“, Poselství Prvního předsednictva, srpen 2005, 2.)
Proč je pro nás v dnešní době čtení Knihy Mormonovy tak důležité? Protože hlavním pisatelům Knihy Mormonovy bylo zcela jasné, že jejich záznamy jsou především pro lidi budoucího pokolení, a ne pro lidi jejich vlastního pokolení. Moroni našemu pokolení napsal: „Mluvím k vám, jako byste byli přítomní.“ (Mormon 8:35.) Prorok Nefi uvedl:
„Pročež, proto mi Pán Bůh slíbil, že tyto věci, které píši, budou udržovány a zachovávány a předávány semeni mému z pokolení na pokolení, aby mohl býti splněn slib daný Jozefovi, že símě jeho nikdy nezahyne, dokud bude země trvati.“ (2. Nefi 25:21.)
Kniha Mormonova je pro toto pokolení hlasem varování. Všimněte si, jak živě popisuje dnešní podmínky na zemi:
„A nikdo nemusí říkati, že [tyto záznamy] nepřijdou, neboť zajisté přijdou, neboť Pán to pravil; neboť ze země vyjdou, rukou Páně, a nikdo tomu nemůže zabrániti; a přijde to v den, kdy se bude říkati, že zázraky ustaly; a přijde to tak, jako kdyby někdo mluvil z mrtvých.
A přijde to v den, kdy krev svatých bude křičeti k Pánu, pro tajná spolčení a díla temnoty.
Ano, přijde to v den, kdy moc Boží bude popírána a církve budou poskvrněné a povýšené v pýše srdce svého; ano, vpravdě v den, kdy vůdcové církví a učitelé povstanou v pýše srdce svého, až k ovládání těch, kteří náležejí k jejich církvím.
Ano, přijde to v den, kdy se bude proslýchati o požárech a bouřích a párách dýmu v cizích zemích;
A bude se také proslýchati o válkách, pověstech o válkách a zemětřeseních na různých místech.
Ano, přijde to v den, kdy na tváři země bude veliká špína; bude vraždění a loupení a lhaní a klamání a smilstva a všeliké ohavnosti; kdy budou mnozí, kteří budou říkati: Čiňte toto nebo čiňte ono a nezáleží na tom, neboť Pán takové posledního dne podepře. Avšak běda takovým, neboť jsou ve žluči hořkosti a v poutech nepravosti.“ (Mormon 8:26–31.)
President Ezra Taft Benson, když znovu potvrzoval skutečnost, že Kniha Mormonova má zvláštní význam pro naši dobu, řekl:
„Kniha Mormonova byla napsána pro nás, kteří žijeme dnes. Autorem knihy je Bůh. Je to záznam padlého lidu sestavený inspirovanými muži, aby nám v dnešní době přinesl požehnání. Tehdejší lidé tu knihu nikdy neměli – byla zamýšlena pro nás. Mormon, dávný prorok, po němž byla kniha pojmenována, zkrátil záznamy pokrývající staletí. Bůh, který zná konec od počátku, mu řekl, co má do zkrácení zahrnout, co budeme v dnešní době potřebovat.“ („The Book of Mormon Is the Word of God“, Ensign, May 1975, 63.)
Velmi často čteme tento záznam v prvé řadě jako dějiny padlého lidu a zapomínáme na to, že byl sestaven inspirovanými proroky, aby nám pomáhal přijít ke Kristu. Hlavní pisatelé Knihy Mormonovy neměli ani v nejmenším úmysl napsat historickou knihu. Jákob dokonce uvedl, že mu jeho bratr Nefi přikázal, že se nemá „dotýkati, leda lehce, dějin tohoto lidu“ (Jákob 1:2).
Pokaždé, když čteme tuto knihu, si asi klademe otázku: „Proč tito pisatelé vybrali právě tyto příběhy a události, aby je zařadili do záznamu? Jaký význam mají pro nás v dnešní době?“
K poučením, která získáváme z Knihy Mormonovy, patří příčina a důsledky války, a za jakých podmínek je ospravedlněna. Mluví o zlu a nebezpečích tajných spolčení, která jsou budována, aby získala moc a vliv nad lidmi. Mluví o tom, že Satan skutečně existuje, a ukazuje některé metody, které používá. Radí nám, jak správně používat bohatství. Promlouvá k nám o jasných a vzácných pravdách evangelia, o opravdovosti a božskosti Ježíše Krista a o Jeho smírné oběti za celé lidstvo. Informuje nás o shromáždění domu Izraele v posledních dnech. Promlouvá k nám o účelu a zásadách misionářské práce. Varuje nás před pýchou, lhostejností, odkládáním, nebezpečím falešných tradic, pokrytectvím a před necudností.
Nyní je na nás, abychom Knihu Mormonovu studovali a učili se jejím zásadám a abychom je uplatňovali v životě.
Kniha Mormonova začíná velkým příběhem o tom, jak je důležité, aby rodiny měly písma a aby je používaly. Lehi, otec-prorok, byl varován, že někteří lidé, kvůli jeho prohlášením týkajícím se jejich zlovolnosti, mu usilují o život. Dostal pokyn, aby vzal svou rodinu a uprchl.
„A stalo se, že odešel do pustiny. A opustil svůj dům a zemi svého dědictví a své zlato a své stříbro a své drahocenné věci a nevzal s sebou nic kromě své rodiny a zásob a stanů a odešel do pustiny.“ (1. Nefi 2:4.)
Když urazili kus cesty, Lehi měl sen, v němž mu Pán řekl, že nemají putovat dál, dokud se nevrátí do Jeruzaléma a nezískají záznam svých otců, který byl vyryt na deskách z mosazi. Tyto desky také obsahovaly slova proroků a přikázání Páně. Tento úkol, vrátit se zpátky a získat záznam, dostali čtyři synové Lehiovi.
Když došli do Jeruzaléma, metali los, aby rozhodli, kdo půjde do Labanova domu a požádá o mosazné desky. Los padl na Lamana. Přišel k Labanovi „a vizte, stalo se, že se Laban rozhněval a vykázal ho ze své přítomnosti; a nechtěl, aby ony záznamy měl. Pročež, řekl mu: Viz, ty jsi lupič a já tě zabiji.“ (1. Nefi 3:13.) Laman utekl a zůstal na živu, ale bez mosazných desek.
Na tomto prvním pokusu mě zaujala jedna věc – nezdá se, že by bratři měli dobrý plán. To nás učí důležité lekci, kterou můžeme uplatnit při svém studiu písem. Projevme svůj závazek přečíst knihu Mormonovu tím, že budeme při studiu postupovat podle určitého plánu.
President Hinckley ve svém článku v Ensignu a Liahoně vyzval „členy Církve po celém světě, i naše přátele, ať jsou kdekoli, aby si Knihu Mormonovu přečetli nebo aby si ji přečetli znovu.“ Pak nám pro uskutečnění této výzvy nabídl plán: „Budete-li číst o něco více než jednu a půl kapitoly denně, budete ji moci přečíst do konce tohoto roku.“ (Poselství Prvního předsednictva, srpen 2005, 3.) Srpen a září již jsou beznadějně za námi. Podle plánu presidenta Hinckleyho máme nyní číst v Knize Almově – někde mezi 4. a 12. kapitolou. Jste napřed nebo máte zpoždění?
Když se první pokus získat mosazné desky nezdařil, Nefiho bratři to chtěli vzdát a vrátit se ke své rodině do pustiny. Ale Nefi je vyzval, aby se snažili dál, a navrhl další postup pro získání desek: „Pročež, buďme věrni v zachovávání přikázání Páně; tudíž sejděme do země dědictví svého otce, neboť vizte, on opustil zlato a stříbro a všeliké bohatství. A toto vše učinil kvůli přikázáním Páně…
A stalo se, že jsme vešli k Labanovi a žádali jsme ho, aby nám dal záznamy,… za něž jsme mu chtěli dáti své zlato a své stříbro a všechny své drahocenné věci.“ (1. Nefi 3:16, 24.)
Nefiho příklad nás učí, že požehnání písem je mnohem cennější než majetek a světské věci. Honění se za věcmi světa nám může někdy poskytovat chvilková potěšení, ale ne trvalou radost a štěstí. Když usilujeme o věci Ducha, odměny jsou věčné a budou nám přinášet uspokojení, o něž usilujeme prostřednictvím této smrtelné zkušenosti.
President Hinckley nás povzbuzuje, abychom četli Knihu Mormonovu, abychom se povznesli nad věci světa a těšili se z věcí Páně. Řekl: „Bez výhrady vám slibuji, že pokud se každý z vás bude držet tohoto jednoduchého návodu, nehledě na to, kolikrát jste již Knihu Mormonovu možná přečetli, vstoupí do vašeho života a do vašeho domova v ještě větší míře Duch Páně, posílí se vaše odhodlání kráčet v poslušnosti Jeho přikázání a vzroste vaše svědectví o tom, že Syn Boží skutečně žije.“ (Poselství Prvního předsednictva, srpen 2005, 3.) Tato požehnání jsou mnohem cennější než materiální vlastnictví.
Když Nefi a jeho bratři nabídli své bohatství výměnou za mosazné desky, Laban jejich majetek uloupil a snažil se je připravit o život. Laman a Lemuel, naprosto odrazeni dalším neúspěšným pokusem, chtěli opět vzdát to, co pokládali za neuskutečnitelný úkol. Avšak Nefi byl neoblomný ve svém závazku být poslušen Pánových přikázání. Své bratry přesvědčoval těmito slovy: „Vyjděme opět do Jeruzaléma a buďme věrni v zachovávání přikázání Páně; neboť vizte, on je mocnější než celá země, tak proč ne mocnější než Laban a jeho padesát, ano, nebo dokonce než jeho desítky tisíc?“ (1. Nefi 4:1.)
Plnění úkolu doprovázené vírou v Pána přineslo požadovaný výsledek. Když Nefi vyšel, aby získal záznam, vedl ho Duch, a Laban byl vydán do jeho rukou. Nefi vírou a poslušností zajistil díky těmto písmům požehnání pro sebe a pro svou rodinu. Nyní se Nefi a jeho bratři, protože již získali mosazné desky, mohli vrátit k otci do pustiny a pokračovat v cestě.
Přistoupíme-li k výzvě presidenta Hinckleyho s vírou, můžeme spoléhat na slib našeho proroka týkající se požehnání, která obdržíme díky studiu Knihy Mormonovy. Zjistíme, tak jako Nefi a jeho rodina, že písmo je „žádoucí; ano, dokonce velmi cenné pro nás“ (1. Nefi 5:21). Můžeme také obdržet požehnání, která přislíbil Moroni, když dokončoval svůj záznam Knihy Mormonovy:
„Ano, pojďte ke Kristu a buďte v něm zdokonalováni a popírejte v sobě veškerou bezbožnost; a popřete-li v sobě veškerou bezbožnost a budete-li milovati Boha celou svou mocí, myslí a silou, pak je milost jeho postačující pro vás, abyste milostí jeho mohli býti dokonalí v Kristu; a jste-li milostí Boží dokonalí v Kristu, nemůžete nikterak popírati moc Boží.“ (Moroni 10:32.)
Tento rok oslavujeme 200. výročí narození proroka Josepha Smitha. Kniha Mormonova obsahuje přesvědčivý důkaz o poslání proroka Josepha a o znovuzřízení Církve Ježíše Krista. President Hinckley řekl v dubnu, na minulé generální konferenci, o Knize Mormonově tato slova: „Je to hmatatelná věc, kterou lze vzít do ruky, kterou lze číst, kterou lze vyzkoušet… Očekával bych, že celý křesťanský svět jí vyjde vstříc a uvítá ji a přijme ji jako pronikavé svědectví. Představuje další velký a základní přínos, který vzešel ze zjevení [proroku Josephovi].“ („Velké věci, které Bůh zjevil“, Liahona, květen 2005, 82.)
Modlím se, aby každý z nás přečetl Knihu Mormonovu do konce roku, aby tak reagoval na výzvu našeho současného proroka Gordona B. Hinckleyho a aby tím vyjádřil úctu Josephu Smithovi, proroku znovuzřízení. Kéž máme plán, kterým se budeme řídit s vírou, abychom okusili to, co má nekonečnou a věčnou hodnotu, dokonce slovo Boží nacházející se v Knize Mormonově, a abychom tím byli naplněni, to je má pokorná modlitba ve jménu Ježíše Krista, amen.