Světlo v jejich očích

President James E. Faust

Druhý rádce v Prvním předsednictvu

Do očí a do tváře se nám vlévá posvátné světlo, když máme osobní vztah s naším milujícím Nebeským Otcem a s Jeho Synem.

Drazí bratři, sestry a přátelé po celém světě, pokorně usiluji o vaše porozumění a o pomoc Otcova Ducha, zatímco k vám dnes budu promlouvat.

Velmi si cením krátkého prorockého poselství presidenta Hinckleyho v úvodu této konference. Svědčím o tom, že president Hinckley je naším prorokem, který se v hojnosti těší vedení, které mu poskytuje Hlava této Církve – náš Pán a Spasitel Ježíš Kristus.

Nedávno jsem si vzpomněl na jednu historickou schůzku v Jeruzalémě před 17 lety. Týkala se pronájmu pozemku, na kterém bylo později postaveno Jeruzalémské středisko pro blízkovýchodní studia University Brighama Younga. Než mohla být smlouva o pronájmu podepsána, president Ezra Taft Benson a starší Jeffrey R. Holland, tehdejší rektor University Brighama Younga, se dohodli s izraelskou vládou jménem Církve a university, že nebudou v Izraeli hlásat evangelium. Možná se podivujete nad tím, že jsme souhlasili, že zde nebudeme hlásat evangelium. Bylo to od nás požadováno, abychom mohli získat stavební povolení ke stavbě této velkolepé budovy, která stojí v historickém městě Jeruzalémě. Pokud je nám známo, Církev a BYU tento závazek nehlásat evangelium úzkostlivě a poctivě dodržují. Poté, co byla smlouva o pronájmu podepsána, jeden náš přítel trefně poznamenal: „Víme, že nebudete hlásat evangelium, ale co uděláte s tím světlem, které září z jejich očí?“ Mluvil o našich studentech, kteří studovali v Izraeli.

Co bylo tím světlem v jejich očích, které bylo tak nápadné pro našeho přítele? Odpověď na to dává samotný Pán: „A to světlo, které svítí, které vám dává světlo, je skrze toho, kdo osvěcuje oči vaše, což je totéž světlo, které obživuje porozumění vaše.“¹ Odkud se toto světlo vzalo? Odpověď znovu dává Pán: „Já jsem to pravé světlo, jež osvěcuje každého člověka, jenž přichází do světa.“² Pán je to pravé světlo „a Duch osvěcuje ve světě každého člověka, jenž poslouchá hlas Ducha“.³ Toto světlo se nám odráží ve tváři i v očích.

Paul Harvey, proslulý zpravodajský komentátor, před několika lety navštívil areál jedné naší církevní školy. Později poznamenal: „Každá… mladá tvář vyzařovala jakousi… vznešenou jistotu. V dnešní době jsou oči mnohých mladých lidí předčasně zestárlé kvůli nespočetným kompromisům na úkor svého svědomí. [Tito mladí lidé] však mají onen záviděníhodný náskok, který pramení z kázně, oddanosti a zasvěcení.“⁴

Ti, kteří opravdově činí pokání, obdrží Ducha Kristova a jsou pokřtěni na odpuštění svých hříchů do této Církve. Na jejich hlavu jsou vloženy ruce a skrze kněžství Boží přijímají Ducha Svatého.⁵ Což je „dar Boží všem těm, kteří ho pilně hledají“.⁶ Jak popsal dar Ducha Svatého starší Parley P. Pratt, je to, „abych tak řekl… radost pro srdce [a] světlo pro oči“.⁷ Duch Svatý je oním Utěšitelem, kterého Spasitel slíbil předtím, než byl ukřižován.⁸ Duch Svatý poskytuje způsobilým Svatým duchovní vedení a ochranu. Prohlubuje naše poznání a naše pochopení všech věcí.⁹ Toto má v době, kdy vzrůstá duchovní slepota, nesmírnou hodnotu.

Světskost se v dnešní době šíří v mnoha částech světa. Je definována jako „netečnost vůči náboženství a náboženským ohledům nebo jejich zavržení či zamítnutí“.¹⁰ Světskost nepřijímá mnoho věcí jako absolutně dané. Jejím hlavním cílem je potěšení a vlastní zájem. Ti, kteří světskost přijímají, se často na pohled liší od ostatních. Jak Izaiáš poznamenal: „Výraz tváře jejich svědčí proti nim.“¹¹

Přes veškerou světskost v tomto světě však mnozí lidé hladovějí a prahnou po věcech Ducha a po slyšení slova Páně. Jak prorokoval Amos: „Aj, dnové jdou, dí Panovník Hospodin, že pošli hlad na zemi, ne hlad chleba, ani žízeň vody, ale slyšení slov Hospodinových,

Tak že toulati se budou od moře až k moři, a od půlnoci až na východ běhati, hledajíce slova Hospodinova, však nenajdou.“¹²

Kde můžeme slyšet slova Páně? Můžeme je slyšet od našeho proroka, presidenta Gordona B. Hinckleyho, od Prvního předsednictva, Kvora dvanácti apoštolů a dalších generálních autorit. Také je můžeme slyšet od svého presidenta kůlu a biskupa. Misionáři je mohou slyšet od svého presidenta misie. Můžeme je číst v písmech. Můžeme také slyšet tichý, jemný hlas, který přichází skrze Ducha Svatého. Slyšení slov Páně nás pozvedá z duchovní slepoty „v [Jeho] předivné světlo“.¹³

Co děláme pro to, aby nám toto světlo neustále zářilo v očích a ve tváři? Velká část tohoto světla pochází z naší kázně, oddanosti a zasvěcení¹⁴ a vyplývá z několika důležitých absolutních pravd. Prvořadou absolutní pravdou je to, že existuje Bůh, který je Otcem naší duše a kterému se zodpovídáme ze svých činů. Druhou pravdou je, že Ježíš je Kristus, náš Spasitel a Vykupitel. Třetí pravdou je, že veliký plán štěstí vyžaduje poslušnost Božích přikázání. Čtvrtou pravdou je, že největším darem Božím je věčný život.¹⁵

Světlo v našich očích rozhojňují i další požehnání. Jsou to dary Ducha, které přicházejí od Spasitele.¹⁶ Radost, štěstí, naplnění a pokoj, to jsou dary Ducha, které vyplývají z moci Ducha Svatého.

Pokud jde o štěstí zde a na věčnostech, mnohé body našeho náboženského přesvědčení jsou doslova trháky. Jsou ohromné, a některé z nich jsou zcela jedinečné pro naši víru. Tyto drahocenné body našeho přesvědčení jsou založeny na naší věrnosti a patří mezi ně následující – přičemž nejsou nutně uváděny v pořadí jejich důležitosti:

Bůh a Jeho Syn jsou oslavené osobnosti. Bůh Otec je náš žijící Stvořitel a Jeho Syn Ježíš Kristus je náš Spasitel a Vykupitel. Jsme stvořeni podle Božího obrazu.¹⁷ Toto víme, protože Joseph Smith Je viděl, Oni s ním mluvili a on mluvil s Nimi.¹⁸
Chrámová požehnání k sobě pečetí manžela a manželku nejen na tento život, ale i na věčnost. Tímto pečetěním mohou být spojeny i děti a potomstvo.
Každý mužský člen Církve, který je toho hoden, může obdržet a používat kněžství Boží. Tuto božskou pravomoc může používat ve své rodině a také v Církvi pod vedením toho, kdo má pravomoc.
Mezi další svatá písma patří Kniha Mormonova, Nauka a smlouvy a Drahocenná perla.
Žijící apoštolové a proroci v dnešní době sdělují slovo Boží pod vedením presidenta Gordona B. Hinckleyho, který je prorokem, vidoucím a zjevovatelem, zdrojem stálého zjevení v naší době.
Dar Ducha Svatého je k dispozici všem členům. Když byl prorok Joseph Smith dotázán, „v čem se [Církev Svatých posledních dnů] liší… od ostatních náboženství té doby,“ odpověděl, že v „daru Ducha Svatého udíleného vkládáním rukou,… [a] že vše ostatní, co stojí za úvahu, je v tomto daru Ducha Svatého obsaženo“.¹⁹
Povznášení ženství. Ženy jsou před Pánem zcela rovnocenné s muži. Úloha žen se od úlohy mužů přirozeně liší. Této znalosti se nám dostalo prostřednictvím znovuzřízení evangelia v plnosti časů, skrze potvrzení, že ženy jsou obdarovány velkolepými zodpovědnostmi spočívajícími v mateřství a v péči o druhé. Od roku 1842, kdy prorok Joseph Smith ve jménu Božím předal ženám onen klíč v jejich prospěch, dostávají více příležitostí než od počátku existence lidstva na zemi.²⁰

Před několika lety byla jedna dívka jménem Constance, která studovala na zdravotní škole, pověřena, aby se pokusila pomoci ženě, jež si zranila nohu při nehodě. Tato žena odmítala lékařskou pomoc, protože měla kdysi s někým v nemocnici negativní zkušenost. Bála se a uzavřela se do sebe. Když se za ní Constance poprvé zastavila, zraněná žena ji vykázala. Při druhém pokusu již Constanci dovolila jít dál. Mezitím se ženě na nohou udělaly velké vředy a část tkáně již zahnívala. Přesto se však nechtěla nechat léčit.

Constance se ohledně toho začala modlit a za den nebo dva přišla odpověď. Při příští návštěvě s sebou vzala přípravek na bázi peroxidu vodíku. Aplikace přípravku nebyla bolestivá, a tak jí žena dovolila, aby jí nohu ošetřila. Pak spolu mluvily o účinnější léčbě v nemocnici. Constance ji ujistila, že personál nemocnice jí její pobyt co nejvíce zpříjemní. Za den nebo dva se žena odhodlala nastoupit do nemocnice. Když ji Constance navštívila, žena se na ni usmála a řekla: „Přesvědčila jsi mě.“ A pak se jí nečekaně zeptala: „K jaké církvi patříš?“ Constance jí řekla, že je členkou Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů. Žena řekla: „Tušila jsem to. Od prvního dne, kdy jsem tě uviděla, jsem věděla, že jsi za mnou byla poslána. Měla jsi ve tváři světlo, kterého jsem si všimla i u jiných členů tvé církve. Zkrátka jsem ti musela důvěřovat.“

Za tři měsíce měla svou hnisavou nohu zcela vyléčenou. Členové sboru v oblasti, kde tato starší žena bydlela, jí opravili dům a dali do pořádku prostranství kolem domu. Navštívili ji misionáři a brzy nato byla pokřtěna.²¹ To vše se stalo díky tomu, že si všimla světla ve tváři mladé studentky zdravotní školy.

Když byl Brigham Young kdysi dotázán, proč někdy pociťujeme osamělost a často i smutek, jeho odpověď zněla, že člověk se musí naučit „jednat jako nezávislá bytost,… aby bylo zřejmé, co udělá… a aby se vyzkoušela jeho samostatnost – že bude spravedlivý i ve tmě“.²² Je totiž snazší se takto chovat, když vidíme „světlo evangelia,… které září z… prosvětlených jedinců“.²³

Služba v Církvi představuje úžasné požehnání a výsadu, která nám vnáší světlo do očí i do tváře. Jak nám Spasitel radil: „Nechť tak světlo vaše svítí před tímto lidem, aby mohli viděti dobré skutky vaše a oslavovati Otce vašeho, který jest v nebi.“²⁴ Nelze slovy vyjádřit, jaká požehnání získáváme díky službě v této Církvi. Pán nám slibuje, že pokud budeme zvelebovat svá povolání, najdeme štěstí a radost.

Alma se ptá, zda jsme přijali Jeho obraz do své tváře.²⁵ Do očí a do tváře se nám vlévá posvátné světlo, když máme osobní vztah s naším milujícím Nebeským Otcem a s Jeho Synem, naším Spasitelem a Vykupitelem. Máme- -li tento vztah, naše tvář bude odrážet onu „vznešenou jistotu“²⁶, že On žije.

Vydávám osobní svědectví o božskosti tohoto svatého díla, do něhož jsme zapojeni. Svědectví přicházejí skrze zjevení.²⁷ Toto svědectví přinášející zjevení vstoupilo do mého srdce, když jsem byl malý chlapec. Nevzpomínám si na žádnou konkrétní událost, která toto potvrzující zjevení přivolala. Zdá se mi, že jsem si toto svědectví uvědomoval vždy. Jsem vděčný za tuto potvrzující znalost, jež mi umožnila zvládat rány osudu, které přicházejí na každého z nás.

Během této konference jsme a budeme povzbuzováni svědeckými poselstvími bratří a sester. Věřím, že tento potvrzující prožitek máte pocítit i vy. Můžete dokonce obdržet ujištění o tom, že to, co bylo řečeno, je pravdivé. Brigham Young učil: „Nejen Svatí, kteří jsou zde přítomni,… ale také ti, kteří jsou v každém národě, na každém kontinentu nebo ostrově, kteří žijí podle náboženství, jemuž učil náš Spasitel a jeho apoštolové a také Joseph Smith,… rovněž vydávají totéž svědectví, že jejich oči byly oživeny Duchem Božím a že vidí stejně, že jejich srdce bylo oživeno a že cítí a chápou stejně.“²⁸

Vím celým svým srdcem a duší, že Bůh žije. Věřím, že ozáří náš život svou láskou, kterou chová ke každému z nás, pokud se budeme snažit být hodni této lásky, ve svatém jménu Ježíše Krista, amen.