Domov: – centrum učení
Když to, čemu se učíme v Církvi, podporuje to, čemu se učíme doma, buduje se tím pevný základ života podle evangelia.
„Nezapomeňte si prosím prostudovat zadanou četbu na příští lekci.“ Znějí vám tato slova povědomě? Často je pronáší učitel, který o toto na konci lekce na shromáždění žádá své studenty.
A i když je bezpochyby důležité být na nedělní lekce připravený, máte někdy pocit, jako by hlavním cílem vašeho studia a přemítání bylo to, abyste se dobře připravili na neděli?
Ve skutečnosti to má být právě naopak.
Veškeré učení, programy, činnosti a akce Církve se zaměřují na domov a jsou Církví podporovány.1 To znamená, že skutečným smyslem našich církevních shromáždění je podporovat to, čemu se doma učí jednotlivci a rodiny. Předsedající biskup Gary E. Stevenson učil: „Tím hlavním místem pro učení a výuku je domov.“2 Když se učení a výuka soustřeďují v rodině, získávají moc, jež může vést k obrácení.
Takové je poselství výročního školení pomocných organizací pro rok 2014 nazvaného Učení a výuka doma a v Církvi, které je dostupné on-line na adrese annualtraining.lds.org. „Nikdo z nás nesnižuje důležitost výuky v kapli, ve sborovém domě,“ říká starší Jeffrey R. Holland z Kvora Dvanácti apoštolů. „Děláme to všichni celý život, ale my bychom byli rádi, aby toto bylo součástí našeho života 24 hodin denně, 7 dní v týdnu.“3 Budete-li začleňovat toto neustálé učení do každodenních okamžiků svého rodinného života, budete moci vybudovat pevný základ domu učení (viz NaS 88:119), který pro vaši rodinu zajistí duchovní útočiště a ochranu.
Jak se učíme doma
Možná pokaždé neuvidíte okamžité výsledky, ale když budete využívat jednoduchých příležitostí k učení a k výuce při každodenních rutinních činnostech, může to mít mocný vliv. Zde je několik příkladů rodin, které byly svědky tohoto vlivu ve svém životě.
Jednoduché příležitosti
„Někdy může nastat situace, kdy se cítíme nepříjemně, když máme formálně mluvit o nějakém tématu týkajícím se evangelia. Díky neformálním příležitostem k výuce jsme byli požehnáni, abychom dokázali učit své děti důležitým zásadám. Navíc během dne je mnohem více neformálních příležitostí k výuce než těch formálních, a tak těchto příležitostí rádi využíváme, abychom děti učili důležitým zásadám. Například při nakupování potravin je učím o čestnosti. Mé děti se učí těmto zásadám snadněji, když vidí, jak je mohou používat.“
Mona Villanuevová, Filipíny
Dojíždění a rozhovory
„Každé ráno jezdím s dcerami autobusem do školy, a tak si můžeme hodně povídat. Nedávno jsme si všimli, jak se jeden manžel pohádal s manželkou. Dcery se na mě hned podívaly a čekaly, co na to řeknu. Místo toho jsem se jich zeptal, jaký mají pocit z toho, co se právě stalo. Řekly mi, že muž by nikdy neměl se svou manželkou mluvit takovým způsobem. Poté jsme si povídali o manželství a o vztazích. Naše půlhodinová cesta autobusem byla nakonec velmi poučná a povznášející.“
Mario Lorenz, Guatemala
Upevňování vztahů během svačiny
„Neformální příležitosti k výuce mi pomáhají mít lepší vztah s dětmi. Když si po škole dáváme v kuchyni u stolu svačinu, povídáme si o tom, co ten den ve škole zažily. Často některé z nich vypráví o tom, co mu řekl kamarád, nebo řekne svůj názor na to, co řekl nebo udělal někdo jiný. Já poté mohu vydat svědectví, které se týká konkrétní situace, a diskutujeme o tom, co si o dané situaci myslí mé dítě. Myslím si, že když si s dětmi otevřeně povídáme ve chvílích, kdy jsou v klidu, ochotněji si povídají o důležitých věcech, když nastatne potřeba je probrat, protože si k rodičům vybudují určitou důvěru a vědí, že jim budou naslouchat.“
Alyson Frostová, Řecko
Okruh těch, kteří pečují o druhé
„S manželkou si uvědomujeme, že prvořadou zodpovědnost za výuku svých dětí máme my, a ne naši vedoucí, ale přesto jsme vděčni za to, co tito vedoucí dělají, a snažíme se pomáhat, jak je to jen možné. Náš sbor má skvělé vedoucí, kteří se opravdu zaměřují na mladé a na děti a dělají, co je v jejich silách, aby jim pomohli uvědomit si jejich možnosti a schopnosti na základě toho, co pro ně dělají jejich rodiče. Tu a tam se setkám s biskupem a také jsem v kontaktu s vedoucími mládeže a často se jich ptám na své děti a na to, jaký dělají pokrok. To, že často mluvíme s vedoucími o pokroku svých dětí, nám všem pomáhá poznat, jak můžeme každému z nich pomoci.“
Jesse N. Arumugamová, Jihoafrická republika
Síla v písmech
„Studium písem mi pomáhá učit se o Kristu a o Jeho vlastnostech, abych se mohl stát takovým, jako je On. Také díky tomu více pociťuji Ducha, který mě vede a učí, jak mohu své poznatky uplatňovat v životě, abych mohl být připraven zvládat životní těžkosti a odolávat pokušením, kterými na mě Satan útočí. Vím, že bez tohoto požehnání nedokáži naplnit svůj potenciál jakožto syna Božího.“
Nathan Woodward, Anglie
Jak se učíme na církevním shromáždění: 10 zásad, které by měl znát každý učitel
Kromě posilování vlivu učení a výuky doma můžeme posilovat i sílu prožitků ve třídách během církevního shromáždění. Když budou učitelé používat těchto 10 zásad, budou tím podporovat obrácení v životě těch, které učí.
-
Raďte se s rodiči, kteří jsou těmi hlavními učiteli, abyste zjistili, jaké potřeby mají členové třídy, a poté těmto potřebám přizpůsobte výuku.
-
Připravujte se a učte s Duchem. Připravte si otázky a vzdělávací činnosti, které povedou k duchovním diskusím a budou členy třídy duchovně vyživovat.
-
Učte lidi, nikoli lekce.
-
Zaměřujte se na základní nauky evangelia.
-
Nesnažte se probrat všechny náměty uvedené v lekci, raději proberte do větší hloubky jednu či dvě klíčové zásady.
-
Přizvěte do třídy Ducha tím, že každému umožníte se zapojit (viz NaS 88:122).
-
Vždy předejte mocnou výzvu k činu – ne jen něco, co si členové třídy mají doma přečíst, ale něco, podle čeho mají doma žít.
-
Vydávejte svědectví o probírané nauce – na konci lekce i kdykoli jindy, kdy vás k tomu nabádá Duch.
-
Žijte podle evangelia a „[dejte] do pořádku“ svůj dům (viz NaS 93:43–44, 50).
-
Hledejte způsoby, jak může vaše výuka dál pokračovat prostřednictvím neformálních okamžiků každodenního života.