Pojďme se dozvědět, co nás čeká
Autor žije v Oslo v Norsku.
Mladí lidé v norském Oslu strávili den tím, že se připravovali na život misionáře na plný úvazek.
Ilustrace rámečků lukas_zb/iStock/Thinkstock
Od chvíle, co president Thomas S. Monson oznámil změnu věkové hranice pro misionářskou službu, mladí lidé v celé Církvi s nadšením přijímají nejen výzvu sloužit, ale i výzvu připravit se na službu. A jedním ze způsobů, jak se připravit, je dozvědět se více o tom, co vás čeká, až se stanete misionářem na plný úvazek.
Právě to udělali mladí lidé z Norska během celodenní „mini-misie“, kterou uspořádal sbor Fredrikstad z kůlu Oslo.
Příchod do „MTC“
Mladí lidé se ve sborovém domě shromáždili v místnosti, která představovala misionářské výcvikové středisko. „Dostali jsme za úkol naučit se něčemu novému o nějaké zemi,“ říká Jakob R. ze sboru Moss. „Pomohlo nám to představit si, jaké to nejspíš je, když obdržíte povolání na misii a víte, že můžete být povoláni někam, kde je to jiné, než na co jste zvyklí.“
Setkání s „presidentem misie“
„Pak jsme přešli do vedlejší místnosti, kde jsme se setkali s navrátivším se misionářem, který představoval presidenta misie,“ říká Simon W. ze sboru Oslo. Tento navrátivší se misionář spolu s dalšími bývalými misionáři mluvili o tom, s čím se během služby na misii můžeme setkat. „Připadalo mi opravdu skvělé, že se mohu dozvědět od navrátivších se misionářů, co mě během misie na plný úvazek čeká,“ říká Simon. Účastníci také dostali jmenovku, byl jim přidělen společník a byli poučeni, aby se svým společníkem zůstávali po celou dobu.
Rozvíjení dovedností
Během seminářů se mladí lidé učili o tom, jak se duchovně rozvíjet, ale také, jak se postarat o časné potřeby, včetně praní prádla, hospodaření s penězi a péče o tělesné zdraví.
„Zvláště se mi líbil seminář o tom, jak začít rozhovor o evangeliu,“ říká Inger Sofie J. ze sboru Oslo. „To mohu začít dělat už teď.“
„Líbila se mi diskuse o tom, jak používat příručku Kažte evangelium mé,“ říká Karl Frederik O. ze sboru Fredrikstad. „Vždy jsem si myslel, že misionáři mají vlastní seznam veršů z písem, které studují, ale zjistil jsem, že to, co už nyní dělám v semináři, mi pomůže jako misionáři – a také to, co už nyní studuji v příručce Kažte evangelium mé.“
Mnoho mladých mužů řeklo, že nejvíce budou vzpomínat na workshop, kde se mimo jiné učili, jak si vlastnoručně vyžehlit bílou košili. „Připomnělo mi to, že v rámci přípravy na misii na plný úvazek mohu pracovat na tom, abych si osvojil spoustu praktických dovedností,“ říká Jakob.
„Dozvěděla jsem se, že už nyní mohu dělat spoustu věcí, díky nimž mohu spolupracovat s misionáři na plný úvazek, kteří zde slouží, abychom tak byli jako jeden tým,“ říká Sarah R. ze sboru Sandvika. „I členové jsou misionáři.“
Jako připomínka toho, že misionáři slouží po celém světě, se podávalo občerstvení připravené podle receptů z nejrůznějších zemí. „To mi připomnělo, že mám už nyní vyzkoušet nová jídla, abych si zvykl jíst to, co běžně nejím. To mi pomůže rychleji si zvyknout, pokud budu povolán do země, kde se jí něco, na co nejsem zvyklý,“ říkám Simon.
Připravme se
„Na konci dne, poté, co jsme si vyslechli svědectví dvou mladých lidí a dvou misionářů, kteří se právě vrátili z misie, jsme si zazpívali píseň ‚Služ nebes králi‘,“ říká Liss Andrea O. ze sboru Fredrikstad. „Měla jsem pocit, že když si tuto píseň budu pořád zpívat, bude mi stále připomínat, že když jsme misionáři, sloužíme Nebeskému Otci a On nám bude žehnat.“
Ke konci dne mladí členové z kůlu rozuměli tomu, že se připravují nejen na misii na plný úvazek, ale že misionářské zkušenosti mohou mít už nyní i po celý zbytek života.