Spásné obřady nám přinesou podivuhodné světlo
Starší Taniela B. Wakolo
Sedmdesátník
Budete-li se účastnit obřadů a ctít s nimi spojené smlouvy, přinese vám to v tomto čím dál temnějším světě podivuhodné světlo a ochranu.
Bratři a sestry, raduji se s vámi z evangelia neboli z nauky Kristovy.
Jeden můj přítel se jednou zeptal staršího Neila L. Andersena, který tehdy sloužil jako sedmdesátník, jaký to je pocit mluvit před 21 tisíci lidmi v Konferenčním centru. Starší Andersen odpověděl: „To, co člověka znervózňuje, není těch 21 tisíc lidí, ale 15 bratří, kteří sedí za vámi.“ Tehdy jsem se pousmál, ale teď to sám pociťuji. Mám těchto 15 mužů moc rád a podporuji je jako proroky, vidoucí a zjevovatele.
Pán řekl Abrahamovi, že skrze jeho sémě a prostřednictvím kněžství budou všechny rodiny země požehnány „požehnáními evangelia, … a to života věčného“. (Abraham 2:11; viz také verše 2–10.)
Tato zaslíbená požehnání evangelia a kněžství byla na zemi znovuzřízena a poté, v roce 1842, Prorok Joseph Smith udělil omezenému počtu mužů a žen obdarování. Jednou z nich byla i Mercy Fielding Thompsonová. Prorok jí řekl: „Toto [obdarování] tě vyvede z temnoty do podivuhodného světla.“1
Dnes bych se chtěl zaměřit na spásné obřady, které vám i mně přinášejí ono podivuhodné světlo.
Obřady a smlouvy
V brožurce Věrni víře se píše: „Obřad [je] posvátným oficiálním úkonem, který je proveden pravomocí kněžství. … Obřady … nezbytné pro oslavení … se nazývají spásné obřady. K těmto obřadům patří křest, konfirmace, vysvěcení k Melchisedechovu kněžství (pro muže), chrámové obdarování a zpečetění manželství.“2
Starší David A. Bednar učil: „Obřady spasení a oslavení prováděné v Pánově znovuzřízené Církvi jsou … oprávněné cesty, jimiž mohou do života jednotlivců proudit nebeská požehnání a moci.“3
Podobně jako mince o dvou stranách jsou všechny spásné obřady doprovázeny smlouvami s Bohem. Pokud budeme tyto smlouvy věrně dodržovat, Bůh nám slibuje požehnání.
Prorok Amulek prohlásil: „Tento život je dobou na to, [abyste se] připravili na setkání s Bohem.“ (Alma 34:32.) Jak se připravujeme? Tím, že způsobile přijímáme obřady. A jak řekl president Russell M. Nelson, musíme rovněž „[kráčet] dál cestou smlouvy“. President Nelson dále pokračoval: „Váš závazek následovat Spasitele prostřednictvím toho, že s Ním budete uzavírat smlouvy a pak je dodržovat, vám otevře dveře ke každému duchovnímu požehnání a výsadě, které jsou dostupné mužům, ženám i dětem, ať jsou kdekoli.“4
John a Bonnie Newmanovi jsou stejně jako mnozí z vás příjemci duchovních požehnání, která president Nelson slíbil. Jednou v neděli poté, co byla Bonnie s jejich třemi dětmi na shromáždění, řekla Johnovi, který nebyl členem Církve: „Sama to nezvládám. Musíš se rozhodnout, zda budeš chodit s námi do mé církve, nebo si vyber jinou církev, kam spolu budeme moci chodit, ale děti potřebují vědět, že jejich tatínek má také rád Boha.“ Následující neděli, a i každou další, John nejenže přišel na shromáždění, ale také sloužil – hrál v průběhu let na piano pro řadu sborů, odboček a Primárek. V dubnu 2015 jsem měl příležitost se s Johnem setkat a při této schůzce jsme hovořili o tom, že svou lásku k Bonnie by nejlépe projevil tím, kdyby ji vzal do chrámu; to se však nemůže stát, dokud nebude pokřtěn.
Poté, co John chodil do Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů 39 let, byl roku 2015 pokřtěn. O rok později byli John a Bonnie zpečetěni v chrámu Memphis v Tennessee – 20 let poté, co Bonnie obdržela své vlastní obdarování. Jejich 47letý syn Robert řekl o svém otci: „Od té doby, co tatínek obdržel kněžství, opravdu rozkvetl.“ A Bonnie dodala: „John byl vždycky veselý a srdečný člověk, ale od té doby, co přijal obřady a ctí své smlouvy, je ještě laskavější.“
Kristovo Usmíření a Jeho příklad
President Boyd K. Packer před mnoha lety varoval před tím, že „dobré chování bez obřadů evangelia lidstvo nevykoupí ani neoslaví“.5 Abychom se mohli vrátit k našemu Otci, nepotřebujeme ve skutečnosti jen obřady a smlouvy, ale i Jeho Syna, Ježíše Krista, a Jeho Usmíření.
Král Beniamin učil tomu, že spasení může k dětem lidským přijít pouze skrze jméno Kristovo. (Viz Mosiáš 3:17; viz také Články víry 1:3.)
Skrze Usmíření nás Ježíš Kristus vykoupil z následků Pádu Adama a umožnil nám činit pokání, a nakonec získat oslavení. Během svého života nám dal příklad, jak obdržet spásné obřady, ve kterých „se projevuje moc božskosti“. (NaS 84:20.)
Poté, co Spasitel obdržel obřad křtu, „aby naplnil veškerou spravedlivost“ (viz 2. Nefi 31:5–6), Ho pokoušel Satan. Ani naše pokoušení neskončí po křtu či zpečetění, ale když přijmeme posvátné obřady a budeme ctít s nimi spojené smlouvy, naplní nás to podivuhodným světlem a dá nám to sílu odolávat pokušení a překonávat ho.
Varování
Izaiáš prorokoval, že v posledních dnech „země poškvrněna jest …; nebo[ť] … změnili ustanovení“. (Izaiáš 24:5; viz také NaS 1:15.)
Podobné varování, jež bylo zjeveno Proroku Josephu Smithovi, uvádí: „Přibližují [se k Pánu] rty svými, … [a] učí jako nauky přikázání lidská, majíce podobu božskosti, ale popírají moc její.“ (Joseph Smith–Životopis 1:19.)
Pavel rovněž varoval, že mnozí budou mít „způsob pobožnosti, ale [budou zapírat] moci její. A od takových se odvracuj.“ (2. Timoteovi 3:5.) A já opakuji – od takových se odvracejte.
Mnohé rušivé vlivy a pokušení života jsou jako „vlci hltaví“. (Matouš 7:15.) Pravý pastýř je ten, který své ovce připravuje a chrání a který varuje stádo, když se tito vlci blíží. (Viz Jan 10:11–12.) Nejsme snad my, jakožto spolupastýři, kteří se snaží napodobovat dokonalý život Dobrého Pastýře, pastýři vlastní duše stejně jako duše druhých? Budeme-li bdělí a připravení, budeme moci díky radám proroků, vidoucích a zjevovatelů, kterým jsme právě vyjádřili podporu, a díky moci a daru Ducha Svatého, rozpoznat blížící se vlky. Budeme-li naopak nedbalými pastýři své vlastní duše a duše druhých, je pravděpodobné, že utrpíme újmu. Nedbalost vede k újmám. Vyzývám nás všechny, abychom byli věrnými pastýři.
Zážitek a svědectví
Svátost je obřad, který nám pomáhá zůstat na cestě, a její způsobilé přijímání je důkazem toho, že zachováváme smlouvy spojené se všemi ostatními obřady. Když jsme s manželkou Anitou před několika lety sloužili v Arkansaské misii Little Rock, šel jsem jednou učit se dvěma mladými misionáři. Při lekci nám onen milý bratr, kterého jsme učili, řekl: „Byl jsem na vašem shromáždění; proč musíte jíst chléb a pít vodu každou neděli? V naší církvi to děláme jen dvakrát do roka, na Velikonoce a na Vánoce, a pak to má hluboký význam.“
Řekli jsme mu, že nám bylo přikázáno „[scházet] se často, [abychom] přijímali chléb a víno“. (Moroni 6:6; viz také NaS 20:75.) Přečetli jsme mu Matouše 26 a 3. Nefiho 18. Řekl nám však, že stále nechápe, proč je to tak nutné.
Pak jsme uvedli toto přirovnání: „Představte si, že se stanete účastníkem velmi vážné autonehody. Jste zraněný a v bezvědomí. Někdo vás najde, vidí, že jste v bezvědomí, a zavolá na tísňovou linku 112. Lékaři vás ošetří a vy nabudete vědomí.“
Pak jsme se tohoto bratra zeptali: „Na co se zeptáte, jakmile budete schopen vnímat své okolí?“
Řekl: „Chtěl bych vědět, jak jsem se tam dostal a kdo mě našel. Chtěl bych mu pak děkovat každý den, protože mi zachránil život.“
Vysvětlili jsme tomuto dobrému bratrovi, že Spasitel nám zachránil život a že Mu chceme děkovat každý den!
Pak jsme se ho zeptali: „Když víte, že za vás i za nás obětoval svůj život, jak často chcete jíst chléb a pít vodu jako symbol Jeho těla a krve?“
Odpověděl: „Už to chápu, už to chápu. Ale ještě něco. Vaše shromáždění není tak živé jako to naše.“
Na to jsme odpověděli: „Co byste udělal, kdyby do vašich dveří vstoupil Spasitel Ježíš Kristus?“
Řekl: „Okamžitě bych padl na kolena.“
Zeptali jsme se ho: „Necítíte totéž, když vstoupíte do kaple Svatých posledních dnů – úctu ke Spasiteli?“
Odpověděl: „Už to chápu, už to chápu!“
Tehdy o velikonoční neděli přišel na shromáždění a chodil na něj i poté.
Vyzývám každého z nás, abychom si položili otázku: „Které obřady, včetně svátosti, potřebuji obdržet a které smlouvy potřebuji uzavřít, dodržovat a ctít?“ Slibuji vám, že budete-li se účastnit obřadů a ctít s nimi spojené smlouvy, přinese vám to v tomto čím dál temnějším světě podivuhodné světlo a ochranu. Ve jménu Ježíše Krista, amen.