Dvě úrovně víry
Starší Wilford W. Andersen
Sedmdesátník
Z proslovu „The Faith to Reap“ proneseného na zasvěcujícím shromáždění na Univerzitě Brighama Younga-Idaho 17. března 2015.
Víra v Ježíše Krista a v Jeho Usmíření je vírou v to, že sklidíme. Je to víra v Jeho moc, ne v tu vaši.
Zlatá sklizeň, David Merrill, laskavě poskytlo Muzeum církevní historie
Kristus se modlí v zahradě getsemanské, Hermann Clementz
Lehi byl se svou rodinou v pustině teprve několik dní, když mu Pán řekl, aby poslal své syny zpět do Jeruzaléma, aby tam získali od Labana mosazné desky. Lehiovy dva vzpurné syny, Lamana a Lemuela, chválíme málokdy, ale pravdou je, že byli ochotni jít. Měli dost víry na to, aby se o to pokusili.
Laman a později Lemuel se svými bratry požádali Labana o desky. Bratři při těchto pokusech přišli o rodinné jmění, a málem i o život. V onom okamžiku Lamana a Lemuela víra opustila a chystali se vše vzdát. Nefi se nad toto nebezpečí a zklamání naopak pozvedl:
„Jakože žije Pán a jakože žijeme my, nesejdeme k svému otci do pustiny, dokud neuskutečníme věci, které nám Pán přikázal.
Pročež, buďme věrni v zachovávání přikázání Páně.“ (1. Nefi 3:15–16.)
Nefi poté projevil velkou víru, získal od Labana desky a vrátil se s bratry k otci do pustiny.
Zdá se, že existují dvě odlišné úrovně víry. První úrovní je víra pokusit se – víra rozmáchnout se srpem. Druhou úrovní je víra konat. Je to více než jen víra rozmáchnout se srpem – je to víra v to, že sklidíme.
Laman a Lemuel měli víru pokusit se, ale Nefi měl víru konat. Laman a Lemuel měli dostatek víry na to, aby se rozmáchli srpem, ale Nefi měl dost víry na to, aby sklízel.
Tento nepatrný rozdíl mezi vírou rozmáchnout se srpem a vírou v to, že sklidíme, bude mít ve vašem životě zásadní vliv. Abychom mohli opět žít s Nebeským Otcem a vést na zemi produktivní a radostný život, musíme rozvinout víru v to, že sklidíme.
Obdrželi jsme od Pána úžasná zaslíbení – příslib štěstí a radosti v tomto životě a oslavení v životě příštím. Výzvy a problémy každodenního života však mají tendenci naši naději ničit. Naše země zaslíbení se zdá být tak daleko, tak nepravděpodobná, že začínáme pochybovat.
„Není možné, abych tohoto cíle dosáhl nebo abych obdržel toto požehnání,“ říkáme si. „Pán měl jistě na mysli někoho jiného, když toto zaslíbil.“
Ne, On skutečně myslel na vás a na mě. Musíme mít jen dost víry na to, abychom svá požehnání obdrželi – víru natolik silnou, aby proměnila naše budoucí zaslíbení v současnou realitu. Potřebujeme víru v to, že sklidíme.
Co je přesně tato víra a jak ji můžeme rozvíjet?
Mějme víru v Ježíše Krista
Zaprvé – na rozdíl od víry k rozmáchnutí se srpem není víra v to, že sklidíme, vírou v sebe sama. Není to totéž jako sebevědomí či pozitivní vnitřní postoj. Není to ani víra ve svou rodinu či přátele – ačkoli je toto vše dobré. Víra v to, že sklidíme, je vírou v Ježíše Krista a v Jeho Usmíření. Je to víra v Jeho moc, ne v tu vaši.
Když jsem byl povolán presidentem kůlu Mesa Arizona Maricopa, starší W. Mack Lawrence, který v té době sloužil jako sedmdesátník – generální autorita, pozval mě a mou manželku do kanceláře presidenta kůlu, aby mi povolání sdělil. Poslušně jsem povolání přijal. Poté nás požádal, abychom šli do zasedací místnosti vysoké rady a abych s modlitbou zvážil, koho mám doporučit jako své rádce. Když jsem do této místnosti vstoupil, uviděl jsem fotografie všech předešlých presidentů kůlu, kteří sloužili od jeho založení, a zmocnila se mě úzkost. Všichni byli vynikající vedoucí jak v Církvi, tak ve společnosti.
Podíval jsem se na manželku a řekl jsem jí: „Kathleen, myslím, že to nezvládnu. To je úplně jiná liga.“
„No, mně to neříkej,“ odvětila. „To si vyřeš se starším Lawrencem.“
Když jsem se mu svěřil se svým pocitem, že toto povolání nezvládnu, starší Lawrence k mému překvapení odpověděl: „Ano, myslím, že máte pravdu.“
Ale potom dodal: „Vy to nezvládnete, bratře Andersene, ale Pán ano. On má moc konat své dílo, a jestliže budete způsobilý a budete usilovně pracovat, On to zvládne. Uvidíte.“
A zvládl to.
Víra k rozmáchnutí se srpem je víra k učinění pokusu. Je to víra v sebe sama a vyprchá, jakmile se situace ztíží. A poté začneme pochybovat. Víra v to, že sklidíme, je však víra v Pána Ježíše Krista. Nikdy nevymizí.
Uveďme svou vůli do souladu s vůlí Boží
Abychom uplatňovali víru v to, že sklidíme, musíme si být jisti, že naše touhy a cíle jsou v souladu s vůlí Boží. Nelze uplatňovat víru v to, že sklidíme, pokud Bůh se sklizní nesouhlasí. Abychom měli Jeho pomoc, musíme sjednotit svou vůli s tou Jeho.
Jelikož prorok Nefi v knize Helamanově byl spravedlivým a věrným mužem, Pán mu řekl: „Budu ti žehnati na věky; a učiním tě mocným ve slově a ve skutku, ve víře a v dílech; ano, dokonce tak, že všechny věci se ti stanou podle slova tvého.“ To je mocný slib. Potom Pán dodává: „Neboť ty nepožádáš o to, co je proti vůli mé.“ (Helaman 10:5.)
A Moroni nám říká: „A Kristus pravil: Budete-li míti víru ve mne, budete míti moc učiniti jakoukoli věc, která je pro mne žádoucí.“ (Moroni 7:33.)
Abychom mohli rozvinout víru v to, že sklidíme, musíme svá přání podřídit Boží vůli.
Když byli moji synové mladší, hráli na střední škole v basketbalových týmech. Mívali tehdy před začátkem každého zápasu týmovou modlitbu. Když jsem je pozoroval z tribuny, často jsem přemýšlel, o co se asi modlí. Jestliže se modlili o to, aby zvítězili, tak jejich modlitbám chyběla víra v to, že sklidí. O čemž jasně svědčilo množství zápasů, které prohráli. Pán zjevně nesdílel jejich přání, aby v každém zápase nutně zvítězili.
Jinými slovy, Bůh nám pomůže dosáhnout pouze těch cílů, které jsou pro nás dobré. To proto, že nás miluje a ví lépe než my, co bude pro naše dobro. A za to bychom Mu měli být vděčni. Každý den bychom se měli modlit o to, aby nám Nebeský Otec žehnal spravedlivými přáními, abychom dokázali podřizovat svou vůli té Jeho. Musíme se naučit modlit se tak, jako se modlil Pán v zahradě getsemanské, aby se stala vůle Boží, a ne ta naše. (Viz Lukáš 22:42.) Jenom tehdy můžeme projevovat víru v to, že sklidíme.
Pusťme se do práce
Třetím předpokladem pro víru v to, že sklidíme, je práce. Apoštol Jakub vysvětlil, že víra bez skutků je mrtvá. Odvaha rozmáchnout se srpem vyžaduje víru, ale abychom měli víru v to, že sklidíme, nestačí jen věřit. I ďáblové věří, jak uvádí Jakub, avšak třesou se. (Viz Jakub 2:17, 19.)
Jednou jsem slyšel příběh o otci, který si všiml, jak jeho malá dcerka klečí u postele a modlí se, aby Nebeský Otec ochránil ptáčky, aby se nechytili do pasti na ptáky, kterou postavil její bratr a nastražil ji na zahradě. Během dne si ohledně toho otec dělal starosti. Věděl, že past je postavená dobře. Sám ji synovi pomáhal postavit.
„Ráno jsem slyšel, jak se modlíš, aby Nebeský Otec ochránil ptáčky před pastí, kterou nalíčil tvůj bratr,“ řekl své dcerce. „Ale někdy se stanou smutné věci, i když se modlíme o to, aby se nestaly.“
Odpověděla: „Jsem si jistá, že žádného ptáčka nechytí, tati.“
„Obdivuji tvou víru, zlatíčko,“ řekl otec. „Ale doufám, že jestli nějakého chytí, tak to tvou víru neraní.“
„Nechytí, tatínku,“ řekla. „Já vím, že žádného nechytí.“
Otec se jí zeptal: „Jak můžeš mít tak velkou víru?“
„Protože potom, co jsem se o to pomodlila,“ řekla dcerka, „jsem šla ven a jeho past na ptáky jsem celou rozšlapala.“
Je dobré modlit se k Nebeskému Otci o požehnání. Ale poté, co řekneme amen, se musíme pustit do práce. Nemůžeme očekávat, že Pán povede naše kroky, pokud nejsme ochotni hýbat nohama. Ani bychom Pána neměli žádat, aby za nás udělal něco, co můžeme a máme udělat sami.
Musíme pracovat na tom, abychom dosáhli svých spravedlivých cílů, a musíme pilně pracovat na tom, abychom dodržovali přikázání. Opravdová moc našich smluv a opravdová moc víry v to, že sklidíme, se neuplatňuje tehdy, když dojdeme k pevnému přesvědčení, že Bůh dodržuje své sliby, ale tehdy, když se pevně rozhodneme, že budeme zachovávat ty své. Tato velká pravda je to, co proměňuje budoucí zaslíbení v současnou realitu. Musíme pracovat.
Nenechme se odradit nezdary či chybami, ale buďme stálí ve svém úsilí a buďme odhodlaní. Víra v to, že sklidíme, nevyžaduje dokonalost, ale vyžaduje vytrvalost.
Vyzývám vás, abyste rozvinuli víru v to, že sklidíte. Vložte svou víru pevně v našeho Spasitele Ježíše Krista a v Jeho Usmíření. Ujistěte se, že vaše přání jsou v souladu s Jeho vůlí a že jsou jí podřízena. Poté se pusťte do práce celým svým srdcem, mocí, myslí a silou, s neochvějným odhodláním a vytrvalostí. Neexistuje žádná výzva, žádný problém ani žádná překážka, které by se nepoddaly víře v to, že sklidíme.