Snaha dosáhnout postavy plného věku Kristova
Starší Jeffrey R. Holland
Kvorum Dvanácti apoštolů
Z proslovu proneseného na zasvěcujícím shromáždění pro mladé dospělé z více oblastí, „The Measure of the Stature of the Fulness of Christ“ [„Míra postavy plného věku Kristova“], Stanford, Kalifornie, USA, 9. února 2020.
V tomto velikonočním období se vydejte k Ježíši Kristu a vyhledejte Jeho uklidňující hlas plný pokoje.
Be Not Afraid [Nebojte se], Michael Malm
Rád bych uvedl několik myšlenek týkajících se osobního úsilí, které každý z vás vynaloží při snaze dosáhnout postavy „plného věku“ Kristova (viz Efezským 4:13). Doufám, že vám v tomto formativním období vašeho života a v situaci, ve které se nacházíte, něco přinesou.
Někteří z vás už jsou tam, kde si přejí být, nebo alespoň víte, kam si přejete, aby váš život směřoval. Zdá se, že někteří z vás mají mnohá požehnání a čeká je mnoho úžasných rozhodnutí. Další z vás mají po jistou dobu a z jakéhokoli důvodu pocit, že nemají takové štěstí a že se jim v tuto chvíli nenabízí tolik lákavých cest.
Avšak bez ohledu na to, kam směřujete a jakým způsobem budete řešit těžkosti, které vás na cestě potkají, vás žádám, abyste přišli ke Spasiteli Ježíši Kristu, což je první nezbytný krok vedoucí k vašemu osobnímu cíli, k nalezení vašeho individuálního štěstí a síly a k dosažení vašeho vrcholného určení a úspěchu. (Viz 1. Nefi 10:18; 2. Nefi 26:33; Omni 1:26; Nauka a smlouvy 18:11.)
To vše může být vaše, pokud na otázku „Kudy chodíš?“ (Mojžíš 4:15) odpovíte: „Kdekoli jsi Ty, Pane.“
Život může být těžký. Musíme překonávat bolesti, lítosti a skutečné problémy. Prožíváme zklamání a trápení a nejrůznější vzestupy a pády. Avšak Pán a proroci pronesli tolik povzbudivých slov ohledně toho, jak těmto problémům čelit, že by to zaplnilo deník vesmírných rozměrů.
„Pokoj zůstavuji vám“
Z těchto slov je tím nejdojemnějším Spasitelovo požehnání, které udělil svým učedníkům, i když spěl k bolesti a utrpení v Getsemanech a na Kalvárii. Oné noci, což byla noc toho největšího utrpení, které se kdy ve světě událo nebo udá, Spasitel pravil: „Pokoj zůstavuji vám, pokoj svůj dávám vám. … Nermutiž se srdce vaše, ani strachuj.“ (Jan 14:27.)
Jak úžasný pohled na život v hodině největšího utrpení! Jak vůbec může Spasitel něco takového říci, když čelí tomu, čemu ví, že čelí? Může to říci, protože Jeho Církev a evangelium jsou Církví a evangeliem šťastných konců! Pro nás již bylo vítězství dobyto. On na vše pohlíží z dlouhodobého hlediska, dělí se s námi o pohled v širších souvislostech.
Myslím si však, že někteří z nás v sobě stále nosí otřepaný pozůstatek puritánského dědictví, které říká, že je jaksi špatně, když se nám dostává útěchy nebo pomoci, a že máme být neustále kvůli něčemu nešťastní. Tvrdím, že být dobré mysli (viz Jan 16:33) při snaze získat „míru postavy plného věku Kristova“ (Efezským 4:13) může být právě tím přikázáním, které je, dokonce i v srdci jinak věrných Svatých posledních dnů, téměř všeobecně porušováno, a přesto jistě neexistuje nic jiného, co by Pánovu milosrdnému srdci mohlo působit více bolesti.
Ačkoli by mi dělalo starosti, kdyby jedno z mých dětí mělo v některém bodě svého života vážné trápení nebo bylo nešťastné či neposlušné, byl bych nekonečně více zdrcen, kdybych v tom okamžiku pocítil, že se toto dítě nemůže spolehnout na mou pomoc nebo si myslí, že jeho blaho pro mne není důležité nebo že není v mé péči v bezpečí.
V tomtéž duchu jsem přesvědčen, že žádný z nás nedokáže pochopit, jak hluboce zraňuje milující srdce Boha Otce nebo Jeho Syna, Spasitele světa to, když zjistí, že lidé nejsou přesvědčeni o Jejich starostlivosti, necítí se v Jejich rukou v bezpečí nebo nedůvěřují Jejich přikázáním. Přátelé, už z tohoto samotného důvodu máme povinnost být optimističtí!
„Dosti [je Jeho] milosti“
Další rada ohledně hledání Krista a míry Jeho plnosti přišla poté, co Ježíš vykonal zázrak, při němž nasytil 5000 lidí pěti bochníky chleba a dvěma rybami. (Viz Matouš 14:13–21.) (Mimochodem, neobávejte se toho, že Kristus vyčerpá zázraky, kterými by vám mohl pomoci. „Dosti [je Jeho] milosti.“ [2. Korintským 12:9.] To je duchovním, věčným ponaučením plynoucím z tohoto zázraku. Kristus má pro všechny spoustu požehnání a několik plných košů jich přebývá! Buďte věřící a těšte se z toho, že vám nabízí „chléb života“! [Jan 6:35.])
Když Ježíš nasytil zástup, propustil je a své učedníky poslal v rybářské lodi na druhou stranu Galilejského moře. Poté „vstoupil na horu soukromí, aby se modlil“ (Matouš 14:23).
Když učedníci vypluli, bylo už k večeru a noc byla bouřlivá. Už od začátku musel vát prudký vítr. Tito muži kvůli větru zřejmě ani nevytáhli plachty, ale lopotili se pouze s vesly – a musela to být opravdová lopota.
To víme díky tomu, že „při čtvrtém pak bdění nočním“ (Matouš 14:25) – někdy mezi třetí a šestou hodinou ranní – urazili pouze pár kilometrů. (Viz Jan 6:19.) V tu dobu už loď dostihla skutečně silná bouře.
Avšak Kristus nad nimi jako vždy bděl. Když spatřil jejich nesnáze, vydal se přes vlny přímo k jejich lodi, aby jim pomohl.
Finisher of Faith [Dokonavatel víry], J. Alan Barrett
„Nebojte se“
V okamžiku krajní úzkosti učedníci vzhlédli a uviděli v temnotě tento div ve vlajícím rouchu, jak k nim přichází po mořských vlnách. Při tomto pohledu vykřikli hrůzou, neboť se domnívali, že po vlnách přichází nějaký přízrak. Poté skrze bouři a temnotu – kdy se moře zdálo tak velké a jejich loď tak malá – k nim dokonalý a uklidňující hlas Mistra plný pokoje pronesl tato slova: „Jáť jsem, nebojte se.“ (Matouš 14:27.)
Tento příběh z písem nám připomíná, že když jdeme ke Kristu a vyhledáváme Jeho plnost, nebo když On přijde k nám, aby nám tuto plnost přinesl, onen první krok nás může naplnit něčím, co se velmi podobá čirému zděšení. Nemá tomu tak být, ale někdy se to stává. Jednou z velkých ironií evangelia je to, že samotný zdroj pomoci a bezpečí, který je nám nabízen, je právě tím, před čím někdy, ve své krátkozrakosti plynoucí ze smrtelnosti, prcháme.
Viděl jsem, jak se zájemci vyhýbají křtu z nejrůznějších důvodů. Viděl jsem, jak se starší vyhýbají povolání na misii. Viděl jsem, jak se zamilované páry vyhýbají manželství. Viděl jsem, jak se členové vyhýbají náročným povoláním. A viděl jsem, jak se lidé vyhýbají členství v Církvi.
Příliš často se vyhýbáme právě tomu, co nás zachrání a upokojí. Příliš často vidíme závazky plynoucí z evangelia jako něco, čeho se máme bát a poté to opustit.
Starší James E. Talmage (1862–1933) řekl: „Do života každého dospělého člověka přicházejí zkušenosti, které se podobají zápolení bouří zmítaných plavců s protivětry a hrozivým mořem; noc zápolení a nebezpečí často značně pokročí, než se objeví pomoc; a poté se až příliš často stává, že spásná pomoc je mylně pokládána za ještě větší hrozbu. [Avšak,] tak jako přišel hlas Vysvoboditele k [těmto učedníkům] uprostřed rozbouřených vod, tak přichází ke všem, kteří se trmácejí s vírou, se slovy: ‚Jáť jsem, nebojte se.‘“1
Pojďte k Němu
Na výzvě, abychom přijali Spasitele, přišli k Němu a usilovali o získání postavy Jeho plného věku, je nádherné to, že to dokáže každý. To neznamená, že každý, koho znáte, si přeje dodržovat přikázání, ani to, že každý, koho potkáte, bude přikázání dodržovat. Znamená to však, že je možné přikázání dodržovat, aniž bychom k tomu obdrželi nějaký zvláštní dar nebo dědictví.
Vroucně prosím o víru, která je „zářivá a jasná a čistá a pevná“, o to, aby byl Kristus „vnesen do každého čtverečního centimetru [naší] kultury“2, a o to, abychom ve svém životě dosáhli míry postavy plného věku Kristova (viz Efezským 4:13).
Život vám přinese výzvy. Přijdou těžkosti. Zasáhne vás žal. Vaši blízcí budou umírat. Proto, kamkoli jdete, vydejte se nejprve k Ježíši Kristu. Pamatujte, že Jeho utrpení a Vzkříšení nám umožňují zvítězit nad těžkostmi a smrtí. Uzavřete s Ním smlouvy a na své další cestě je dodržujte.
Ve vší slabosti, kterou bez váhání přiznávám, toužím po tom, abychom všichni dosáhli míry „postavy plného věku Kristova“. Chci k Němu přijít. Přeji si, je-li to možné, aby On přišel ke mně. A opravdu si přeji, aby toto požehnání obdržel i každý z vás.