Přijměme Pánův dar pokání
Nečekejme na to, až nastanou potíže, než se obrátíme k Bohu. Nečekejme s opravdovým pokáním až na konec smrtelného života.
Svědčím o milujícím Nebeském Otci. Na generální konferenci v dubnu 2019, chvíli poté, co mi byla vyjádřena podpora v mé nové zodpovědnosti sedmdesátníka – generální autority, sbor zazpíval píseň „Jak nesmírnou láskou“, která se dotkla mého srdce i mé duše.
Když jsem uslyšel tato slova, byl jsem ohromen. Pocítil jsem, že navzdory mým nedostatkům a chybám mi Pán požehnal poznáním, že „v síle jeho mohu činiti všechny věci“.
Běžné pocity nedostatečnosti, slabosti, či dokonce nehodnosti jsou něco, s čím občas zápolí mnozí z nás. Já s tím zápolím stále; pocítil jsem to v den, kdy jsem byl povolán. Pocítil jsem to mnohokrát a cítím se tak i teď, když k vám mluvím. Zjistil jsem však, že nejsem sám, kdo má takové pocity. V písmech je mnoho příběhů těch, kteří se zřejmě cítili podobně. Například Nefiho si pamatujeme jako věrného a udatného služebníka Páně. Občas i on zápolil s pocity nehodnosti, slabosti a nedostatečnosti.
Řekl: „Nicméně přes velikou dobrotivost Páně v tom, že mi ukázal veliká a podivuhodná díla svá, srdce mé volá: Ó, jak bídný jsem člověk! Ano, srdce mé se souží pro tělo mé; duše má se rmoutí pro nepravosti mé.“
Prorok Joseph Smith mluvil o tom, jak se v mládí často cítil „pro své slabosti a nedokonalosti odsouzen“. Ale Josephovy pocity nedostatečnosti a obavy byly součástí toho, co ho vedlo k přemítání, studiu, učení se a modlitbě. Jak si možná vzpomínáte, odešel se modlit do lesíka poblíž svého domova, aby našel pravdu, pokoj a odpuštění. A uslyšel Pána říci: „Josephe, synu můj, hříchy tvé jsou ti odpuštěny. Jdi cestou svou, kráčej v ustanoveních mých a dodržuj přikázání má. Viz, já jsem Pán slávy. Byl jsem ukřižován pro svět, aby všichni ti, kdo věří v mé jméno, mohli mít život věčný.“
Josephova upřímná touha činit pokání a usilovat o spasení své duše mu pomohla přijít k Ježíši Kristu a obdržet odpuštění hříchů. Toto vytrvalé úsilí otevřelo dveře pokračujícímu procesu Znovuzřízení evangelia Ježíše Krista.
Tento pozoruhodný zážitek Proroka Josepha Smitha dokládá, jak nám pocity slabosti a nedostatečnosti mohou pomoci rozpoznat naši padlou přirozenost. Budeme-li pokorní, pomůže nám to uvědomit si svou závislost na Ježíši Kristu a probudit ve svém srdci upřímnou touhu obrátit se ke Spasiteli a činit pokání z hříchů.
Přátelé, pokání je radost! Příjemné pokání je součástí každodenního procesu, díky němuž nás Pán „řádku za řádkou, předpis za předpisem“ učí vést život soustředěný v Jeho učení. Stejně jako Joseph a Nefi můžeme i my volat „k [Bohu] o milosrdenství; neboť on je mocný, aby spasil“. Dokáže splnit jakoukoli spravedlivou touhu či přání a může uzdravit jakoukoli ránu v našem životě.
V Knize Mormonově – dalším svědectví o Ježíši Kristu můžete vy i já najít bezpočet příběhů jednotlivců, kteří zjistili, jak přijít k Ježíši Kristu prostřednictvím upřímného pokání.
Rád bych se podělil o příklad láskyplných milosrdenství Páně prostřednictvím zážitku z mého milovaného rodného Portorika.
V mém rodném městě Ponce se jistá sestra v Církvi, Célia Cruz Ayalaová, rozhodla dát jedné své přítelkyni Knihu Mormonovu. Zabalila ji a vydala se doručit tento dárek, který byl pro ni vzácnější než diamanty či rubíny, jak řekla. Cestou se k ní přichomýtl zloděj, sebral jí kabelku a utekl pryč i s oním dárkem, který v ní měla.
Když tento příběh vyprávěla na shromáždění, její kamarádka řekla: „Kdo ví? Třeba to byla tvoje příležitost podělit se o evangelium!“
A víte, co se stalo o několik dní později? Célia dostala dopis. Tento dopis, o který se se mnou podělila, držím dnes v ruce. Píše se v něm:
„Paní Cruzová,
odpusťte mi, odpusťte mi. Ani nevíte, jak moc je mi líto, že jsem vás napadl. Ale díky tomu se mi změnil život a bude se měnit dál.
Ta kniha [Kniha Mormonova] mi v životě pomáhá. Sen toho muže Božího mnou otřásl. … Vracím vám vašich pět [dolarů,] protože je nemůžu utratit. Chci, abyste věděla, že mi připadalo, že z vás něco vyzařuje. Připadalo mi, že mi to světlo nedovolilo [vám ublížit, takže] jsem radši utekl.
Chci, abyste věděla, že mě znovu uvidíte, ale až se tak stane, nepoznáte mě, protože budu váš bratr. … Tady, kde bydlím, musím najít Pána a vstoupit do církve, ke které patříte.
Vzkaz, který jste do té knihy napsala, mi vehnal slzy do očí. Od středečního večera ji nedokážu přestat číst. Modlil jsem se a prosil Boha, aby mi odpustil, [a] o odpuštění prosím i vás. … Myslel jsem si, že ten zabalený dárek budu moct prodat. [Místo toho] ale chci díky němu [změnit] svůj život. … Moc vás prosím, odpusťte mi, odpusťte mi.
Bratři a sestry, světlo Spasitele může dosáhnout ke každému z nás, bez ohledu na naši situaci. „Není možné, abyste se propadli níže, než kam dosáhne nekonečné světlo Kristova Usmíření,“ řekl president Jeffrey R. Holland.
Pokud jde o nezamýšleného příjemce Céliina daru, Knihy Mormonovy, byl tento bratr svědkem dalšího Pánova milosrdenství. I když mu chvíli trvalo, než si odpustil, nalezl v pokání radost. Byl to zázrak! Jedna věrná sestra, jedna Kniha Mormonova, upřímné pokání a Spasitelova moc vedly k získání plnosti požehnání evangelia a k posvátným smlouvám v domě Páně. Následovali další členové rodiny, kteří přijali posvátné zodpovědnosti na Pánově vinici, včetně misionářské služby na plný úvazek.
Když přicházíme k Ježíši Kristu, naše cesta upřímného pokání nás nakonec přivede do Spasitelova svatého chrámu.
Jak spravedlivou pohnutkou je snaha být čistými – být hodni plnosti požehnání, jež nám Nebeský Otec a Jeho Syn umožňují obdržet prostřednictvím posvátných chrámových smluv! Pravidelná služba v domě Páně a snaha dodržovat posvátné smlouvy, které tam uzavíráme, prohloubí naši touhu i schopnost prožít změnu srdce, moci, mysli a duše, která je nezbytná k tomu, abychom se stali více takovými, jako je náš Spasitel. President Russell M. Nelson svědčil: „Nic neotevře více nebesa [než uctívání Boha v chrámu]. Nic!“
Drazí přátelé, trpíte pocity nedostatečnosti? Cítíte se nehodně? Pochybujete o sobě? Možná si děláte starosti a ptáte se: Jsem dostatečně dobrý? Není pro mě příliš pozdě? Proč se mi stále nedaří, i když se snažím ze všech sil?
Bratři a sestry, v životě budeme zcela jistě dělat chyby. Pamatujte však prosím na to, že jak učil starší Gerrit W. Gong, „Usmíření našeho Spasitele je nekonečné a věčné. Každý z nás schází na scestí a klopýtá. Na čas můžeme i ztratit cestu. Bůh nás však láskyplně ujišťuje, že bez ohledu na to, kde se nacházíme nebo co jsme udělali, neexistuje bod bez možnosti návratu. Bůh na nás čeká a je připraven nás obejmout.“
Jak mě rovněž naučila má drahá žena Cari Lu, všichni potřebujeme každičký den činit pokání, něco změnit a „nastavit čas znovu na nulu“.
Překážky budou přicházet. Nečekejme na to, až nastanou potíže, než se obrátíme k Bohu. Nečekejme s opravdovým pokáním až na konec smrtelného života. Místo toho se již nyní, bez ohledu na to, kde se na cestě smlouvy nacházíme, zaměřujme na vykupující moc Ježíše Krista a na přání Nebeského Otce, abychom se k Němu vrátili.
Pánův dům, Jeho svatá písma, Jeho svatí proroci a apoštolové nás inspirují k tomu, abychom usilovali o osobní svatost prostřednictvím nauky Kristovy.
A Nefi řekl: „A nyní vizte, milovaní bratří moji, toto je ta cesta; a není dáno žádné jiné cesty ani žádného jiného jména pod nebem, jímž by člověk mohl býti spasen v království Božím. A nyní, vizte, toto je nauka Kristova a jediná a pravá nauka Otce i Syna i Ducha Svatého.“
Náš proces usmiřování se s Bohem nám možná bude připadat náročný. Vy i já se ale můžeme zastavit, ztišit, pohlédnout ke Spasiteli a snažit se zjistit, co by si přál, abychom změnili, a poté podle toho jednat. Budeme-li tak činit s opravdovým záměrem, budeme svědky toho, že nás uzdraví. A pomyslete na to, jak bude požehnáno naše potomstvo, když přijmeme Pánův dar pokání!
Mistr Hrnčíř, učil můj tatínek, nás bude formovat a tříbit, což pro nás může být těžké. Avšak Mistr Léčitel nás také očistí. Já tuto uzdravující moc zažil a dál ji zažívám. Svědčím o tom, že přichází prostřednictvím víry v Ježíše Krista a každodenního pokání.
Svědčím o Boží lásce a nekonečné moci Usmíření Jeho Syna. Obojí můžeme hluboce pociťovat, když upřímně a z celého srdce činíme pokání.
Přátelé, jsem svědkem velkolepého Znovuzřízení evangelia prostřednictvím Proroka Josepha Smitha a současného božského Spasitelova vedení prostřednictvím Jeho proroka a mluvčího, presidenta Russella M. Nelsona. Vím, že Ježíš Kristus žije a že je Mistrem Léčitelem naší duše. Vím, že toto je pravda, a svědčím o tom ve svatém jménu Ježíše Krista, amen.