Zaměřujme se na Ježíše Krista a Jeho evangelium
Když ignorujeme rušivé vlivy světa a zaměřujeme se na Krista a Jeho evangelium, máme zaručený úspěch.
V roce 1996 získal nigerijský mužský fotbalový tým zlato na olympijských hrách v Atlantě ve Spojených státech. Když skončilo finále, jásající davy se vyhrnuly do ulic každého města a městečka Nigérie; tato země čítající 200 milionů obyvatel se ve dvě hodiny ráno v okamžiku proměnila v jednu velkou oslavu! Zatímco lidé jedli, zpívali a tančili, šířila se mezi nimi nakažlivá radost, štěstí a nadšení. V tu chvíli byla Nigérie jednotná a každý Nigerijec byl spokojený s tím, že je Nigerijcem.
Před olympiádou se tento tým potýkal s mnoha těžkostmi. Když turnaj začal, přišli o finanční podporu. Tým pokračoval bez řádného vybavení, tréninkových prostor, jídla a prádelny.
Jerome Prevost/Getty Images
V jednu chvíli je od vyřazení ze soutěže dělily pouze minuty, ale nigerijský tým navzdory vší pravděpodobnosti zvítězil. Tento zlomový okamžik změnil to, jak hráči vnímali sami sebe. Díky nově nalezené důvěře, individuální a týmové usilovné práci a houževnatému odhodlání společně ignorovali mnohé rušivé vlivy a zaměřovali se na vítězství. Toto zaměření jim vyneslo zlaté medaile a Nigerijci je pokřtili na „Tým snů“. Dodnes se v nigerijském sportu hovoří o Týmu snů z olympiády v roce 1996.
David Cannon/Allsport/Getty Images
Jakmile se onen fotbalový tým naučil ignorovat mnohé rušivé vlivy, kterým čelil, a zaměřil se na svůj cíl, dosáhl úspěchu, o kterém si myslel, že není možný – a prožíval velikou radost. (Stejně jako my ostatní v Nigérii!)
Podobně i my, když ignorujeme rušivé vlivy světa a zaměřujeme se na Krista a Jeho evangelium, máme zaručený úspěch, jejž si ani nedokážeme plně představit – a pociťujeme velikou radost. President Russell M. Nelson učil: „Když se v životě zaměřujeme na… Ježíše Krista a Jeho evangelium, můžeme pociťovat radost bez ohledu na to, co se v našem životě děje – nebo neděje.“
Modlím se o to, aby Duch Svatý každému z nás pomohl dbát výzvy presidenta Nelsona, abychom se v životě zaměřovali na „Ježíše Krista a Jeho evangelium“, abychom mohli zakoušet radost v Kristu „bez ohledu na to, co se v našem životě děje – nebo neděje“.
Několik příběhů v Knize Mormonově popisuje jednotlivce, kteří změnili svůj život tím, že se zaměřili na Ježíše Krista a Jeho evangelium.
Vzpomeňte si na Almu mladšího. Vzbouřil se a bojoval proti Církvi. Jeho otec Alma se modlil a postil. Almovi mladšímu se zjevil anděl a vyzval ho, aby činil pokání. V tom okamžiku začal Alma trpět „bolestmi zatracené duše“. Ve svých nejtemnějších hodinách si vzpomněl na svého otce, který učil, že Kristus přijde, aby usmířil hříchy světa. Když se chopil této myšlenky, prosil Boha o milosrdenství. Výsledkem byla radost – radost, kterou popsal jako pronikavou! Alma pocítil milosrdenství a radost, protože se on i jeho otec zaměřovali na Spasitele.
Rodiče s dětmi, jež se odchýlily z cesty, buďte povzbuzeni! Místo abyste si kladli otázku, proč nepřichází anděl, aby vašemu dítěti pomohl činit pokání, vězte, že Pán mu do cesty postavil anděla smrtelného: biskupa, jiného církevního vedoucího nebo bratra či sestru pověřené pastýřskou službou. Pokud se budete dál postit a modlit, pokud Bohu nestanovíte žádný časový rozvrh či lhůtu a pokud budete důvěřovat tomu, že Pán k vám vztahuje svou ruku, aby vám pomohl, pak – dříve či později – zjistíte, že až se vaše dítě rozhodne naslouchat, Bůh se dotkne jeho srdce. Je tomu tak proto, že Kristus je radostí – Kristus je nadějí; On je zaslíbením „budoucího dobrého“. A tak svěřte své dítě Ježíši Kristu, neboť On je posílením každého rodiče a každého dítěte.
Jakmile Alma mladší pocítil radost v Kristu, žil s touto radostí. Ale jak si dokázal udržet takovou radost i během těžkostí a zkoušek? Říká:
„Od oné doby až do nynějška jsem bez ustání pracoval, abych mohl přiváděti duše ku pokání; abych je mohl přiváděti k tomu, aby okusily onu nesmírnou radost, kterou jsem okusil já. …
A… Pán mi dává převelikou radost z ovoce práce mé. …
A měl jsem oporu ve zkouškách a v trápení všeho druhu.“
Alma se začal radovat v Kristu ve chvíli, kdy v Něj projevil víru a prosil o milosrdenství. Alma poté uplatňoval víru v Krista tím, že se snažil pomáhat druhým zakoušet tutéž radost. Toto neustálé úsilí přinášelo Almovi velikou radost, a to i během zkoušek a trápení všeho druhu. Však víte – „Pán má rád úsilí“ a úsilí, které se zaměřuje na Něj, přináší požehnání. I těžké zkoušky mohou být pohlceny „v radosti z Krista“.
Další skupinou lidí z Knihy Mormonovy, kteří se v životě zaměřovali na Ježíše Krista a Jeho evangelium a kteří nalezli radost, byli ti, již založili město Helam – místo, kde mohli vychovávat své děti a kde mohli svobodně praktikovat své náboženství. Tito spravedliví lidé, kteří vedli dobrý život, byli zotročeni loupeživou bandou a byli zbaveni základního lidského práva praktikovat náboženství. Špatné věci se občas dějí i dobrým lidem:
„Pán považuje za vhodné svůj lid ukázňovati; ano, zkouší jeho trpělivost a jeho víru.
Nicméně – každý, kdo vkládá svou důvěru v něho, ten bude posledního dne pozvednut. Ano, a tak tomu bylo s tímto lidem.“
Jak tento lid ve svých zkouškách a utrpení vytrval? Tím, že se zaměřoval na Krista a Jeho evangelium. Jejich problémy neurčovaly, kým jsou; namísto toho se všichni obraceli k Bohu, považujíce se za děti Boží, děti smlouvy a učedníky Ježíše Krista. Když pamatovali na to, kým jsou, a volali k Bohu, obdrželi pokoj, sílu a nakonec i radost v Kristu:
„Alma a jeho lid… vylili [Bohu] srdce své; a on znal myšlenky jejich srdce.
A stalo se, že k nim přišel v jejich strastech hlas Páně řka: Pozdvihněte hlavu svou a buďte dobré mysli, neboť já vím o smlouvě, kterou jste se mnou učinili; a já učiním smlouvu s lidem svým a vysvobodím ho z poroby.“
Pán v odpověď ulehčil „břemena… [na jejich ramenou]. … Ano, Pán je posílil, takže snášeli svá břemena lehce a podrobovali se radostně a s trpělivostí veškeré vůli Páně.“ Povšimněte si, že tito Svatí dovolili, aby jejich trápení, utrpení a zkoušky byly pohlceny v radosti z Krista! Pán poté, v příhodném čase, ukázal Almovi cestu, jak uniknout, a Alma – prorok Boží – je vyvedl do bezpečí.
Když se budeme zaměřovat na Krista a následovat Jeho proroka, budeme i my vedeni ke Kristu a k radosti z Jeho evangelia. President Nelson učil: „Radost je mocná, a když se na ni zaměřujeme, přináší nám do života Boží moc. Jako je tomu ve všem, Ježíš Kristus je nám vrcholným vzorem, ‚kterýž místo předložené sobě radosti strpěl kříž‘ [Židům 12:2].“
Nedávno mi zemřela maminka; byl to pro mě šok. Miluji ji a neplánoval jsem, že ji ztratím tak mladou. Ale v důsledku jejího úmrtí zažíváme s rodinou jak zármutek, tak radost. Díky Kristu vím, že není mrtvá – že žije! A vím, že díky Kristu a kněžským klíčům, které byly znovuzřízeny prostřednictvím Proroka Josepha Smitha, budu jednoho dne opět s ní. Zármutek ze ztráty maminky pohltila radost z Krista! Učím se, že „myslet celestiálně“ a „nechat Boha převládnout“ také znamená zaměřovat se na radost, kterou nabízí Kristus.
Pán nás láskyplně vyzývá: „Poďtež ke mně všickni, kteříž pracujete a obtíženi jste, a já vám odpočinutí dám.“ Ve jménu Ježíše Krista, amen.