Pavel učí na hoře

24.–30. července

Skutkové 16–21

„Nás povolal Pán, abychom… kázali evangelium“

Než si projdete tuto osnovu, s modlitbou si přečtěte Skutky 16–21 a přemítejte při tom o členech své třídy. Následující náměty mohou obohatit inspiraci, kterou obdržíte prostřednictvím Ducha.

ikona sdílení

Povzbuďte výměnu postřehů a zkušeností

Zvažte možnost požádat členy třídy, aby se podělili o verše ze Skutků 16–21, které jim připomněly něco, co zažili, když se s druhými dělili o evangelium.

ikona výuky

Učte nauce

Skutkové 16–21

Jako členové Spasitelovy Církve o Spasiteli svědčíme a dělíme se o Jeho evangelium.

• Jedno důležité poselství obsažené ve Skutcích 16–21 se týká důležitosti role Ducha Svatého při sdílení evangelia. Členové třídy by si například mohli přečíst, jak Duch Svatý pomohl Pavlovi a Sílovi ve Skutcích 16:6–15. Proč potřebujeme Ducha Svatého, když se dělíme o evangelium? (Viz 2. Nefi 33:1; Nauka a smlouvy 33:8–10; 42:14; 100:5–8.) Členové třídy by se třeba mohli podělit o zážitky spojené s chvílemi, kdy je při snaze podělit se o evangelium s druhými vedl Duch Svatý.

• Jak mohou Pavlovy zážitky členům třídy pomoci mít odvahu, když pocítí nabádání podělit se o své svědectví? Zvažte možnost každého člena třídy vyzvat, aby si prošel jeden z těchto záznamů: Skutkové 16:16–34; 17:16–34; 18:1–11. Požádejte je, aby se podělili o příklady Pavlovy odvahy a smělosti, které najdou. Které pravdy, jimž Pavel učil (a rozuměl), mu daly důvěru v jeho poselství? Proč se někdy zdráháme podělit o evangelium a jak nám pomáhá Spasitel? Členy třídy vyzvěte, aby se zamysleli nad nějakou možností, jak by mohli následovat Pavlův příklad a častěji se dělit o svědectví o Kristu (může jim pomoci také video „I’ll Go Where You Want Me to Go“ [ChurchofJesusChrist.org]).

Skutkové 17:16–34

Jsme rodina Boží.

• Na pahorku Areopág učil Pavel o Nebeském Otci skupinu lidí, kteří toho o pravé povaze Boha mnoho nevěděli. Aby se členové třídy s tímto učením blíže seznámili, mohli by si přečíst Skutky 17:24–31 a na tabuli napsat pravdy ohledně Nebeského Otce, našeho vztahu k Němu a našich vzájemných vztahů, které v těchto verších najdou. Poté by se mohli podělit o zážitky, kdy pocítili pravdivost Pavlových slov, že Bůh „není daleko od jednoho každého z nás“ (verš 27).

• Zatímco budete tyto verše společně procházet, mohli byste diskutovat o pravdě obsažené ve verši 29, že jsme „rodina… Boží“. Mohli byste na tabuli napsat slova Vzhledem k tomu, že jsme děti Boží… a Kdybychom nevěděli, že jsme děti Boží… Členy třídy vybídněte, aby řekli, jak by šlo tyto věty doplnit. Čemu nás skutečnost, že jsme děti Boží, učí o nás samotných a o tom, jak se máme jeden k druhému chovat? Jak odlišný by byl náš život, kdybychom neznali svůj skutečný vztah k Bohu? Jak k této diskusi přispívají slova presidenta Dallina H. Oakse uvedená v oddíle „Další materiály a zdroje“?

  miminko v náručí

  Každý z nás je dítě Boží.

ikona materiálů a zdrojů

Další materiály a zdroje

Všichni jsme děti Boží.

V dokumentu „Rodina – prohlášení světu“ jsou uvedeny věčné pravdy o našem vztahu s Bohem: „Všechny lidské bytosti – muži a ženy – jsou stvořeny podle obrazu Božího. Každý je milovaný duchovní syn nebo milovaná duchovní dcera nebeských rodičů, a jako takový má každý božskou podstatu a určení.“ (CirkevJeziseKrista.org.)

President Dallin H. Oaks mluvil o tom, jak je důležité, abychom sami sebe vnímali hlavně a především jako duchovní děti Boží:

„Věnujte pozornost tomu, jak sami sebe charakterizujete. Nesnažte se popsat svůj charakter nebo definovat svou osobnost pomocí nějaké dočasné vlastnosti. Jediná vlastnost, která nás má charakterizovat, je ta, že každý z nás je syn nebo dcera Boží. Tato skutečnost přesahuje všechny ostatní charakteristiky – včetně rasy, zaměstnání, fyzických vlastností, poct, či dokonce náboženské příslušnosti. …

Máme svobodu jednání a můžeme se rozhodnout, který rys pro nás bude charakteristický. Je však třeba, abychom věděli, že když se rozhodneme charakterizovat nebo představovat prostřednictvím nějakého rysu, který je z hlediska věčnosti dočasný nebo nepodstatný, snižujeme to, co je na nás nejdůležitější, a vyzdvihujeme to, co je poměrně bezvýznamné. To nás může svést na scestí a bránit našemu věčnému pokroku.“ („Be Wise“ [zasvěcující shromáždění Univerzity Brighama Younga-Idaho, 7. listopadu 2006], byui.edu.)

Jak zlepšit výuku

Vyzývejte mládež, aby se podílela na výuce. Pokud učíte mládež, pamatujte na to, že má často pochopení pro to, čím si procházejí její vrstevníci. Když mladý člověk vydává svědectví nebo učí nauce, může se to dotknout dalších mladých lidí způsobem, jaký nemůžete napodobit. Poskytujte mládeži příležitosti učit se navzájem. (Viz Učte tak, jak učil Spasitel, 28.)